Vyhledávání článků ze sekce Cestování
Nalezeno 245 záznamů

  • Kyjovský Okruh & slovenský Okruh

    12.10.2012
    V září začínají chodit děti zas do školy a zároveň se začíná kazit počasí na motorkaření. Nevím jestli tyhle dva jevy nějak souvisí, ale jedno je jisté: Nečekal jsem než bude pozdě a využil krásného počasí začátku září k asi poslednímu většímu motovýletu roku 2012. 1.&2. 9. se jel Kyjovský okruh – závody na přírodní trati, který jsem se rozhodl vidět. Pak už bylo pokračování na Slovensko logičtější, než na Grossglockner, o kterém jsem také uvažoval. Tam se snad vypravím v sezóně 2013. Tento článek bude tedy trochu sportovní reportáží a trochu (spíš trochu víc) cestopisem. Účastníci: Honda NTV 650 (97) a moje maličkost.

  • Vysočinou křížem krážem

    1.10.2012
    Vysočinou na pár dní na sajdách.

  • Dánsko

    13.9.2012
    Motorkami prostě žijeme a asi v naší rodině není možné, když zrovna nejsme v sedlech, abychom alespoň neplánovali novou akci. Asi třetí den poté, co jsme se loni v červenci vrátili z cesty do Španělska, jsme začali přemýšlet, kam vyrazíme za rok na dovolenou. Když tak o tom zpětně uvažujeme, nemůžeme přijít na to, proč jsme se rozhodli jet právě do Dánska. Pravděpodobně to bylo několik důvodů – pozvání příbuzných, krásná krajina a hlavně vidina zcela něčeho jiného, než jsme doposud v sedlech viděli. Možná také to, že aspoň jednou nepojedeme flák cesty jen k hranicím, protože přechod do Německa severním směrem máme „za domem“.

  • Anglie, Wales a Skotsko

    29.8.2012
    Po loňské motodovolené bez jediné kapky v Rumunsku a Moldávii se rozhodujeme pro trochu civilizace a možná taky trochu toho pršení. Okruh členů oproti loňsku se trochu zúžil a jedeme v tom samém obsazení jako před třemi lety do Albánie. Tedy já a má žena Iva na Suzuki Dl 650 a kamarád Jirka na novém stroji BMW 1150 RT.

  • Vespa World Days 2012: Expedice Anglie

    27.7.2012
    Naše letošní Velká Cesta začala loni, kdy se konal pravidelný světový sraz Vespa World Days v norském Gjoviku. Jelikož se nám to zdálo příliš daleko a také naše tehdejší stroje by to nemusely zvládnout, rozhodli jsme se, že si Velkou Cestu necháme až na rok 2012, kdy se stejný sraz koná v Londýně – Mecce vespařství.

  • Francie (nakonec okolo)

    25.6.2012
    Brest. Tenhle název města mi učaroval a já přes zimu často stál u Alpinky v garáži a těšil se, až spolu zas vyrazíme na cesty. O Francii jsem věděl jen pár základních info a řeč samozřejmě neovládal. A tak jsem vyrazil a tady je ta cesta sepsaná.

  • Rumunsko - Moldavsko 2011

    13.4.2012
    Očima naší spolujezdkyně Pavlíny, toho času přítelkyně Borise.

  • Baile Herculane a okolí 2011

    2.4.2012
    Dlouho jsem přemýšlel zda mám či nemám napsat o naší cestě do Baile Herculane a okolí, až nakonec cestopis přece jen vznikl. Jezdíme do Rumunska již řadu let pravidelně v červnu a tato cesta byla tak trochu mimo plán, oslovili mě kamarádi, že jedou enduro koncem dubna a zda bych nejel s nimi, po pravdě řečeno moc mě přemlouvat nemuseli. Naložili jsme motorky a potřebné náhradní díly do dodávek a vyrazili jsme.

  • Francie 2011 - pobřežím i horami

    17.2.2012
    Na Svatováclavské spanilé jizdě 2010 v Plzni jsem se potkal s Pepou na Varaderu a bavili jsme se o cestování. Slovo dalo slovo a plán byl na světě. Přístí rok Francie! Zima utíkala a pomálu jsme začali přemýšlet, kam všude zajet a v jakém termínu

  • Zářijové Alpy 2011

    18.1.2012
    Už ani nevím, jak ten nápad vznikl, ale fakt, že nová motorka si žádá pořádně vyzkoušet, vedl k tomu, že rozhodnutí padlo záhy: Alpy. Původní plán vyrazit neděle až úterý vzal za své díky nepřízni počasí jak v Česku, tak Alpách, naštěstí se k tomu šéf postavil čelem a středa až pátek (21.-23.9.2011) to jistí Díky následnému víkendu je tam pro jistotu rezerva, kdybych se někde zapomněl. Budu na to sám jen se svojí Mášou.

  • Skotskem křížem krážem

    13.1.2012
    I am only happy when it rains...

  • On a RideAbout Adventure

    19.10.2011
    Již nějaký ten rok pobývám v Austrálii, ale zatím jsem z ní moc neviděl. Chtěl bych vidět trochu víc, poznat “opravdovou” Austrálii a ne jen Sydney a okolí. S nákupem nové motorky se mi otevřely možnosti, jak se zajímavě podívat i někam dál...

  • Balkán 2010

    7.4.2011
    Dlouho jsem přemýšlel, kam se vydat v sezoně 2010 na dovolenou. Alpy fakt můžu, ale nic se nemá přehánět, Alp už bylo hodně a je potřeba postoupit o level výš. K tomu za mnou na Vánoce přišel švagr s nápadam vydat se na jih. Rozhodování bylo jednoduché, alespoň jsem to měl hned jednodušší. Termín padl na první polovinu května. Škoda, že nevyšel, v červnu už jsme se pěkně smažili. Odjezdu bránilo ještě několik schůzek k přesnému naplánování trasy. Ty se konaly v restauraci, takže jsme bohužel nikdy nic nenaplánovali, nebo jsme si to nepamatovali. Se slovy „máme přeci navigace, ono se to podá“ jsme byli v klidu a nebylo vlastně potřeba plánovat nic.

  • Rumunsko 2008

    21.1.2011
    Je pátek 6.6. 2008, 18.00 hodin, a my odjíždíme do Rumunska, kde se koná Endurománie 2008. My se nezúčastňujeme závodu, ale jedeme některé etapy závodu jen tak svým tempem, no prostě „kochačka" krásnou krajinou. Slovo kochačka je řečeno s velkou nadsázkou, protože kdo to jel, tak ví, že to je dost drsná záležitost. Motorky – KTM 520, KTM 525, KTM 450, Honda CRF 250 X a Honda CRF 450 X jsou naloženy v dodávkách a na vozíku a vyrážíme směr Bratislava, Görr, Budapešť, Seged, Arad, Temešvár, Caransebes a přes vesničku Rusca a vyjet nahoru do hor do penzionu Wittman Hüte.

  • Na motorce kolem Evropy část VI

    15.9.2010
    Rumunsko, Bulharsko,Turecko, Řecko, Makedonie, Albanie, Černá Hora, Chorvatsko, Maďarsko, Slovensko

  • Slovensko, aneb cesta tam a zase zpátky

    28.8.2010
    Po polovině života prožitém ve společném státě se Slováky jsem si uvědomil, že jsem na Slovensku byl pouze třikrát (škola v přírodě, lyžařský kurz a výlet po rozdělení). Pokaždé na krátkou chvíli a pokaždé to bylo fajn. Mojí současnou motivací bylo vidět krásy Slovenska a dojet co nejdále co nejhezčí cestou. Chtěl jsem poznat i kousek Moravy a samozřejmě i navštívit kámoše. Moje zážitky předčily očkávání… A to je právě důvod, proč jsem se rozhodl napsat tento krátký cestopis.

  • Na motorce kolem Evropy část II.

    10.4.2010
    přes 33 zemí za 87 dnů, druhá část

  • Balkán 2009 (Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Černá Hora, Albánie, Řecko)

    5.4.2010
    Je zimní neděle, po celé republice hlásí sněhovou kalamitu a vozovky jsou jedno velké kluziště. Za těchto klimatických a hlavně dopravních podmínek i ta naše jinak mrazuvzdorná, celoročně provozovaná motorka odpočívá v garáži. Rodinka relaxuje po nucené rozcvičce při odklízení sněhu. Topíme v krbu a já přemýšlím, že možná právě teď nastal ten správný čas, abychom konečně zavzpomínali s mou drahou polovičkou na naši letní dovolenou, a při té příležitosti se pokusili podělit o naše vzpomínky a zkušenosti i s dalšími cestovateli.

  • Bylo nás tři a nahlédli jsme do Rumunska

    11.2.2010
    O zimních víkendech roku 2009 jsme s mým bratrem jedné stopy po již dvou námi absolvovaných motovýletech do ciziny (2007 – Rakousko, Německo a 2008 – Chorvatsko) začali plánovat kam letos. Volba padla na Rumunsko. Dva měsíce před odjezdem jsme čirou náhodou kápli na nám dosud neznámého motorkáře z Domažlicka, takže nakonec jsme vyráželi v této sestavě: já Varadero XL1000V, Jirka BMW 1200GS a Jarda BMW 1200 GS Adventure.

  • Z Indie do Čech na motorkách Royal Enfield - 2. díl

    18.12.2009
    PERSKOU ŘÍŠÍ PO STOPÁCH ALEXANDRA VELIKÉHO aneb poté co jme unikli lstivým Afgáncům ,jdou po nás strašlivý Iránci.

  • Ushuaia! Dál už cesta nevede

    16.12.2009
    Igor je u cíle na samotném cílu Jižní Ameriky. Podařilo se mu „doklepnout“ poslední kontinent a završit tak World Tour, cestu na motorce kolem celého světa. Přinášíme vám poslední úryvek cestopisu psaného Igorovou svéráznou cizineckou češtinou, celou verzi cestopisu najdete na Igorově webu www.mototour.cz.

  • Zakarpatská oblast Ukrajiny

    29.9.2009
    Proč Ukrajina? Jedním z důvodů, proč po Dánsku, Alpách, Itálii a loni i Maďarsku jsem zabodl do mapy této krajiny svůj cestovatelský prst, byla i existence mnoha mýtů a možná i slovních klišé o této dnes v mnohém nedotčené zemi. Téměř hororem zavánějící příběhy o hraničních kontrolách, neuvěřitelné skazky o řidičském neumění, o policejním státu s mafiánským nádechem nevyjímaje. A jak to tedy doopravdy je? No to se možná za chvíli i dočtete. Zvolil jsem si nenáročnou trasu, kterou jsem si vytýčil v okopírovaném školním atlasu a dle odhadu to dalo na jednu nádrž tak, abych nemusel na Ukrajině ani spát a ani tankovat. Opak byl však pravdou … Ještě nutno dodat, že jezdím sám tak, abych nebyl nikomu na obtíž způsobem svého cestování, abych necítil únavu spolujezdce, abych se necítil zodpovědný za nezařízené ubytování, málo vyměněných peněz, atp. Abych nemusel pít a jíst, protože pije a jí někdo jiný, abych nemusel koukat do východu slunce a mluvit a v neposlední řadě nechci, aby až budu na vše vzpomínat v domově důchodců nebo dříve, tak aby mne někdo opravoval, doplňoval a překřikoval.

  • World Tour Igora Brezovara - 1. měsíc na cestě

    19.9.2009
    Igor už je na cestě téměř měsíc a na jeho webu máte možnost si každých pár dní přečíst obsáhlou zprávu se stovkami zajímavých zážitků. Podívejte se s námi na krátký vzorek z vyprávění o Igorově cestě.

  • Zakarpatská Ukrajina 2009

    14.8.2009
    Pro jiné je to vzpomínka na travnaté vrcholky Polonin, roubené salaše se šindelovou střechou, stáda ovcí a vecničky rozeseté po kopcích.

  • Divočácí Plzeň, výprava na Východ

    26.7.2009
    Někdy na sklonku minulého roku jsme se rozhodli, že podnikneme cestu na Ukrajinu do Podkarpatské Rusi, do Rumunska s návratem přes Srbsko, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko.
    Různě jsme diskutovali o trase cesty a o termínu. Nakonec byl termín schválen na 22.5.2009, autovlakem do Popradu a dál po vlastní ose na Východ.
    Sestava se ustálila na šesti členech, asi měsíc před odjezdem u Jirky Valeše při grilování a konzumaci výborné dvanáctky Gambrinusu.

  • Expedice Himalaya – IV.část Pákistán

    3.6.2009
    Přijíždíme k indicko-pákistánské hranici a teploměr ukazuje 47 oC. Je asi půl páté odpoledne, což je na místní poměry celkem pozdě. I tak ale vyrážíme vyřídit potřebné formality.

  • Nepálem na Enfieldu

    5.5.2009
    Tak už je to tady. Setkávám se se svými novými kamarády na letišti v Dillí, abychom spolu podnikli motorkářskou průzkumnou výpravu po krásách Nepálu. Před pár lety jsme takto vyjížděli za kulturou severní Indie a přejížděli nejvyšší sedla světa (až 5 600 m). Tato cesta mne tak uchvátila, že jsem hledal její další pokračování - Nepál se stal dalším důstojným cílem, který splňoval veškeré požadavky - levná země, exotická kultura, mírumilovní lidé, rozmanitá příroda od tropů po osmitisícovky - co víc si přát?

  • Indickým Himálajem v sedle legendárního Roylal Enfield v roce 2008

    13.4.2009
    Royal Enfield se začal vyrábět v Anglii v roce 1949 a o sedm let později začala jeho výroba i v Indii. My jsme zvolili tento stroj pro cestu za poznáváním kultur a přírody severu Indie. V Indii vlastně ani není z čeho moc vybírat – přivést sem vlastní motorky je příliš drahé, přijet na nich časově nákladné a půjčovat japonské slabé skůtry je hloupost, neb v sedlech kolem 5000 m by s batohy neměli šanci.

  • Mongolsko - Pouští

    7.1.2009
    Pastevce, kteří se na tom nic, co v kamenité poušti roste, snaží pást ovce. Řidiče ZILů a GAZů, kteří stejně jako my míří do 600km vzdáleného Dalanzadgadu.

  • Romania 2008

    13.10.2008
    Pro letošní expedici jsme opět zvolili lokalitu Rumunska, a to abychom procestovali námi ještě neprojeté části tohoto ,, krásného´´ státu. Odjezd byl určen na 5 září. Trasa byla vymyšlena tak, abychom projeli přes Ukrajinu, Rumunsko, Maďarsko, Slovensko, Rakousko a Česko.

  • Černé moře na Jawě 350

    1.8.2008
    Začalo to plánem pouze na výlet do Maďarska města Kunmadaras(asi 170km za Budapeští), kde se konaly závody dragsterů. Nikomu se nechtělo, tak jsem na to byl sám.

  • Sidecar Ride - Napříč Marokem

    7.5.2008
    Za Marákešem projíždíme řadu vesnic a začíná se stmívat. Je načase najít nějaké ubytování. Už je opravdu tma, když po levé straně dojíždíme k hotelu s poetickým názvem Rose Damaskina – Růže Damašku. Budeme v něm docela sami, tady ještě nezačala sezóna. Motorky nás majitel nechává zaparkovat ve zvláštní místnosti před hotelem, která v sezóně slouží jednak jako prodejna suvenýrů, jednak i jako sklad potravin pro hotel.

  • Sidecar Ride - Konečně v Maroku

    30.4.2008
    Vyjíždíme přes hranici do Maroka. Doma jsme si v posledních letech zvykli na bezproblémový přeshraniční provoz, ale tady jsou hranice se vším všudy. Pobíhají tu dlouzí hubení chlapíci v galábijích, vzbuzujících dojem buď noční košile, nebo koupacího pláště. Vyplňujeme papíry, se kterými nás potom čtyřikrát posílají pokaždé k jinému okénku.

  • Africa tour 2007

    14.12.2007
    Je čtvrtý den po novém roce a my stojíme na břehu Středozemního moře a skoro na dva měsíce parkujeme auto, které nás a motorky převezlo ze studených Čech až ke španělské Malaze. Dva motocykly - naše Suzuki DR Big 800, která má za sebou již 200 tis. km a Tomášovo zánovní BMW GS 1150 - mají před sebou dlouhou cestu Afrikou. Jsme v Malaze a právě tímto městem bude procházet jedna z etap závodu Lisabon – Dakar. I my chceme alespoň trochu nahlédnout do světa této soutěže.

  • Albánie – země orlů a výtečných lidí

    26.10.2007
    Seděl jsem večer v Německu v Hechlingenu v hospodě. Dostal jsem se sem vlastně náhodou, protože
    jsem v časopise Koktejl vyplnil nějakou anketu a vyhrál tak od Autecu víkendový enduro trénink
    v Enduro parku BMW Hechlingen. A jak tak v pátek po příjezdu sedím v té hospodě a piju si svoje
    pivo, tak si na bar sedli chlapíci v mikinách a tričkách HP2, BWM Fahrer Training a tak podobně. Aha,
    to asi budou instruktoři. Způsobně se zvedám od piva a představuji se jim. Pokývají hlavou, pronesou
    pár zdvořilostí a více si mě nevšímají. Hm, tak si sedám ke svému pivu a dlabu večeři. K vedlejšímu
    stolu si sedá skupina čtyř chlapíků a začíná se bavit, světe div se, rusky. Okamžitě pookřeju, jsem
    antisovětský rusofil a dávám se s nimi do řeči. Potěšilo je, že umím rusky, vyprávím, že jsem letos přes
    Moskvu cestoval do Mongolska. Jenže rozhovor uváznul na mrtvém bodě a tak si tak sedím v té
    hospodě sám. Teda ne sám, ale s pivem. A tak si s ním filosofuju, jak jsem kdy cestoval, jaké jsem
    potkal na cestách lidi. V Mongolsku jednoduché, ale milé. V Moskvě arogantní, ve zbytku Ruska
    báječné. V Libyi hrdé a přátelské, jenže zakomplexované islámem. V Maroku, v Indonésii, v Thajsku,
    v Malajsii, v Rumunsku, na Ukrajině, na ostrově Réunion, v Anglii, ve Skotsku, v Norsku, ve Státech. A tak možně všude, kde jsem byl. A jací ti lidé byli. Komunikativní, pohostinní, odtažití, nepříjemní.

    A víte, co jsem po třetím pivě vymyslel? Kde byli nejlepší lidé? V Albánii!

  • Mongolsko 2007

    19.9.2007
    A za soumraku se kolem propáslo stádo ovcí a koz. Pastevci se u nás zastavili a velmi přátelsky komunikovali – rukama nohama, neznají žádný cizí jazyk.

  • Expedice Střední Asie 2006 – část třetí

    6.9.2007
    Po odbavení na tádžické celnici jedeme asi 20 km „pásmem nikoho“. O cestu se tu nikdo nestará, jedeme hlubokým bahnem, po dešti řádně rozmoklým a při křížení řeky nás občas místo mostu čeká brod. Konečně přijíždíme na kyrgyzskou celnici, ale nikdo tu není. Postává tu jen pár nudících se kluků. Ptáme se kde jsou celníci a dozvídáme se že na obědě. Po dvou hodinách čekání si i my vyndáváme vařič a děláme si hrachovou polévku k obědu. Při jídle se konečně z oběda vrací i celník a říká nám, že se máme v klidu najíst a až pak vyřídíme formality. Prohlíží si pasy a ptá se kde máme víza. Několikrát odpovídáme, že do Kyrgyzstánu víza nepotřebujeme, ale celník je stále vyžaduje. Zabere až argument: „Do Kyrgyzstánu jedeme už potřetí a nikdy jsme víza nepotřebovali“. Uznává, že máme asi pravdu a můžeme jet. Nedostaneme ani vstupní razítko do pasu, nemají ho tu, jsou prý jen malý přechod.

  • Napříč zeleným královstvím

    19.3.2007
    Už dlouho jsem se na tento ostrov chtěl podívat, nejen pro jeho skotské motorkářské silnice, přírodu a whisky, ale hlavně na místa, kde válčili naši odvážní piloti RAF v bitvě o Británii. Až na místě samém jsme zjistili, že je tady k vidění mnohem více než uvádí turistický průvodce, a že čtrnáct dní na cestu je málo.

  • Na Enfieldech přes nejvyšší sedla světa

    20.2.2007
    Hlavní město druhého nejlidnatějšího státu světa - Indie, asi dvanáctimilionové Dillí, je startem a cílem výletu naší partičky, jenž se dala dohromady během půlroku v cestovce Rajbas.

  • Západ Kréty na motorce

    27.10.2005
    Vloni jsme na mašinách z půjčovny projezdili střední část Kréty, letos jsme se vydali na západní konec ostrova. Díky lastminute zájezdu do turistického letoviska poblíž Chanie jsme měli zajištěnou leteckou přepravu a základnu v letovisku Stalos.

  • Prodloužený víkend v Alpách

    27.8.2004
    O dva dny prodloužený víkend na začátku července si přímo říká o pořádnou vyjížďku do Alp. Protože se letos na motorce na jinou dovolenou už asi nedostaneme, rozhodli jsme se si ty čtyři dny pořádně užít. Praštili jsme se přes kapsu a na základě skvělého tipu v sekci Fórum na tomto serveru jsme si po internetu rezervovali spaní na tři noci v penzionu přímo u Zell am See - kousek od začátku silnice na GrossGlockner. Stan a spacáky zůstaly doma, takže jsme sbalili jen nějaké oblečení a trochu jídla, naleštili kamarádovu spolehlivou Yamahu FZ750 a můžeme vyrazit.

  • Indie

    28.4.2004
    Na Enfieldech přes nejvyšší sedla světa.

  • Cesta do Rumunska

    29.9.2003
    O Rumunsku se psávalo, že stojí jednou nohou v průmyslové budoucnosti a druhou ve středověku a zvláště o jeho severu tato charakteristika platí dodnes.

  • Cesta do Kamerunu na motorce

    24.6.2002
    Po roční přestávce jsem si opět začal naplňovat svůj sen: Objet SVĚT na motorce. Po cestách Evropou, Indií, Severní Afrikou a Blízkým východem, jsem se letos rozhodl pro další kus světa a to jeden z nejtěžších, co se týče přírodních podmínek, lidí, silnic, bezpečí, korupce, rasismu a politické nestability. Naplánoval jsem trasu po Rovníkové Africe a sice po západním pobřeží afrického kontinentu, kde je v současné době jediná možná jakž-takž bezpečná trasa.

  • Chorvatsko a Slovinsko 2000

    24.6.2001
    Po setkání všech pěti členů - na třech motorkách v 8.00 na benzíně v Suchdole nad Lužnicí jsme se vydali přes hraniční přechod Halámky napříč Rakouskem.

Předchozí
1 2 3 4 5