Informace o značce

V roce 1904 byla ve Florencii založena firma jménem Società Giuseppe Bianchi. Tehdy ještě nešlo o výroby motocyklů, Giuseppe Bianchi prodával ručně vyráběné bicykly. Na motocyklovou dráhu se vydal až Enzo Bianchi v roce 1940, který se svým společníkem Arrigem Tosim přejmenoval firmu na Beta (složenina iniciál).

První motocykl vyjel z továrny Beta až po válce, a to v roce 1948. Šlo o dvoutaktní model Cervo 48. Ve stejném roce byl na rychle rostoucí trh s motocykly uveden další model – Cigno. Cigno byl poháněn stejným motorem jako Cervo, tedy dvoutaktním jednoválcem o objemu 48 ccm. Cigno disponoval dvojitým kolébkovitým rámem, teleskopickými předními tlumiči a zadním odpružením, což dávalo motocyklu sportovní vyznění.

V padesátých letech musela Beta reagovat na vyšší výkonové nároky zákazníků. Byly uvedeny modely M.T. 175 a S.V. 175. Oba jednoválcové dvoutakty s maximální rychlostí okolo 130 km/h. Zástupcem populární kategorie 125 ccm byl model Ital-jap 125, který disponoval na tehdejší dobu solidním odpružením.

V této době se hlavní pozornost továrny upínala k výrobě sportovních silničních motocyklů a Beta začala osazovat do svých modelů maloobjemové čtyřtaktní motory. Zástupci jednoválcových čtyřtaktů z padesátých a šedesátých let jsou například modely Astro 98, Mercurio 150, Folgore 175 nebo Orione 200.

Malé čtyřtakty od Bety měli tenkrát velice slušný výkon, s čímž šly ruku v ruce stoupající úspěchy na nejrůznějších motocyklových soutěžích. Nejúspěšnější byly modely s motorem 175 ccm, které vyhrávaly závody jako Milan-Taranto, Motogiro nebo různé Hillclimb klání.

V sedmdesátých letech přichází změna orientace hlavní produkce a pozornost se přesouvá na off-road modely. Tato změna byla způsobena rapidně se zvyšující poptávkou po terénních speciálech a samozřejmě také požadavkem udržení dobré pozice na tehdejším trhu. Beta začínala u motokrosových a enduro speciálů a v osmdesátých letech se objevují první trialové speciály.
První trialovou mašinou byl model TR240 z roku 1983, který byl osazován dvoutaktními motory o objemu 125 ccm nebo 200 ccm. Velmi úspěšným modelem byl TR34, který byl nabízen v několika motorizacích v rozmezí 125 – 260 ccm. První vodou chlazený motor se objevil roku 1989 a byl jím model Zero.

Beta se držela dvoudobých motorů až do roku 2004, kdy byl představen první čtyřtaktní trial. Beta tím reagovala na rostoucí poptávku po čtyřtaktních motorech, to ale neznamená, že by dál neprodukovala i stále populární 2T modely. Poslední trialovou řadou jsou modely s označením Evo, které byly představeny roku 2009 a jsou nabízeny v objemech 125, 250 a 300 ccm ve 2T provedení a 250 nebo 300 ccm ve 4T verzi.

V trialu byla Beta jednou z nejúspěšnějších značek. Na svém kontě má 7 titulů outdoorového MS, 6 indoor titulů, 7 evropských titulů a nespočet titulů z národních soutěží. Betu sedlali jezdci jako Jordi Tarrés, Dougie Lampkin nebo Albert Cabestany.

V roce 2004 se Beta pokoušela prorazit i mezi enduro motocykly. V té době byly do endur od Bety montovány motory rakouské KTM. Rok 2010 je ale pro enduro divizi zlomový. Beta vyvinula svoje vlastní čtyřtaktní motory pro enduro použití. Aktuální nabídka tak zahrnuje kompletní nabídku enduro motocyklů vlastní produkce s širokou nabídkou motorizací.

Beta ale nemá v nabídce jen závodní speciály. V posledních letech do nabídky přibyly i modelové řady Alp a Street pro běžné použití. Závodní off-road dědictví je zde ale hodně znát. Beta zkouší štěstí i na poli skútrů. Ty najdeme v aktuální nabídce hned tři.

Továrna Beta má okolo sta zaměstnanců a vyprodukuje v průměru 700 motocyklů ročně, které jdou hlavně na trhy Francie, Německa nebo zemí Beneluxu. Společně se značkou TM tvoří italskou ikonu na poli off-road speciálů a stále odolává silné konkurenci z Japonska a Rakouska. Velkou výhrou pro Betu je, že i v stále tvrdší konkurenci zůstává relativně nezávislým výrobcem závodních off-road speciálů.