po deseti letech se vracím k motorce. A protože jsem měl vždycky rád dvoutaktní pily, stavím si repliku GP 250. Jako základ poslouží dnes již relativně vzácná Honda NSR 250 MC 28 SP. Pokud vás zajímají dvoutakty a jejich tuning, můžete sledovat vše na facebookovem blogu Honda NSR 250 Restomod. Čeká mě ještě dlouhá cesta, ale takhle nějak by to mohlo ve finále vypadat.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
Beranidlo píše: Pokud někdo naměří jiný výkon s malým a velkým setrvačníkem, pak je to chyba měření
ale hovno ty brepto
kerut píše: v principu(receno trosku neselsko rozumove, pardon..) muze tezsi hmota paradoxne lepe transformovat energii expandujicich spalin do rotace kliky, coz selsky receno znamena "prida kroutak".. je to trosku obdoba jako kdyz treba v hlavni urychlujes BB kluicku nebo olovenej brok, transformace termodinamickyho deje na klasickou dynamiku pevnyho telesa ..
to ze ty mas tendenci si vechno zjednodusovat na uroven ZŠ jeste neznamena ze to ve skutecnosti neni o trosku slozitejsi, absolutne v tech uvahach ignorujes dynamiku a termodynamiku (resp. nestacionarni prubehy a deje)
Naposledy editováno 17.10.2018 12:38:23
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
Milanos píše: Beranidlo> Urcite vetsi objem klikovky pomuze, ale take pomaha vetsi podpistova komprese, aby se toho vice preplachlo nahoru a do vyfuku, nacez kdyz pist zavre preplach a leti vyfukem zpet vlna ktera smes vraci zpatky do valce ma to tak trochu efekt preplnovani. Musi to byt spocitany ale presne.
Odlehčení v klikové hřídeli mají objem zhruba kolem 5% celkového objemu pod pístem. Kompresní poměr pod pístem, ve skříni, se počítá stejně, jako nad pístem, tedy podíl objemů v horní a spodní úvrati. Toto číslo, geometrický kompresní poměr, je obvykle mezi 1,4 až 1,6. Efektivní kompresní poměr v okamžiku, kdy otevřou přepouštěcí kanály, je 1,3 - 1,4. Vlivem ztrát při plnění je skutečný tlak v klikové skříni na začátku výplachu jen o 0,2 atmosféry vyšší, než atmosférický tlak. O množství směsi, kterou dostaneš do válce, tak rozhodují tlakové poměry vyvolané výfukovým rezonátorem.
Může se snadno stát, že motor s příliš velkou kompresí pod pístem bude mít menší výkon, protože při 10.000 - 14.000 ot/min vstupují do hry aerodynamické a pumpovní ztráty, které rostou s druhou mocninou otáček.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
Milanos píše: Beranidlo> To je vsechno mozny, ja jen vim ze NF5 RS 250 ma vetsi kompresni pomer pod pistem nez standartni NSR a lepe jede, proto spousta lidi nechava kartery vyvarit aby to zvysili. Urcite na ty porty musi byt spravne naladeny vyfuk aby to rezonovalo tak jak ma, ale je uplne normalni ze zavodni 250 motaj ke 14-tisicum a maj rozhodne vetsi kompresni pomer pod pistem nez produkcni 250, ktere toci o 1500 mene.
Vyvařit? A co vyvážení?
2 reakcí na tento příspěvek Honda NSR 250 Restomod
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
1 reakcí na tento příspěvek Honda NSR 250 Restomod
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
kuba350 píše: mito7> V soutěžních jawách ze šedesátejch let, v libeňácích, jsou ty díry zašpuntovaný duralem. Když to uděláš za tepla na přesno,neni důvod aby to po správnym zalisování nefungovalo.
Pokud to jenom zašpuntuješ bez zvětšení otvorů, zmenšíš tím vývažek na pouhé 2/3 původní hodnoty.
Maximální tlak ve skříni se tímto úkonem zvýší např. z 1,25atm na 1,30atm na začátku přepouštění. Výkon (při plném plynu) to ovšem samo o sobě nepřidá, ze dvou důvodů. 1. přepouštění se řídí rozdílem tlaků mezi válcem a skříní, což se dělá spíše výfukem. 2. o výkonu rozhoduje množství směsi, kterou je možné nasát do klikové skříně nebo prosát skrz klikovou skříň.
K bodu 2 - je nutné rozlišovat druh sání.
Při sání řízeném pístem, s časováním cca 120-130°, se sací kanál otevírá v okamžiku, kdy už je ve skříni podtlak. Náhlým otevření kanálu se generuje v sacím potrubí podtlakový impuls a potrubí spolu s objemem skříně vytvoří rezonátor. Ladí se průměrem a délkou potrubí, aby v okamžiku zavření kanálu byl na hraně kanálu přetlak.
Při sání řízeném šoupátkem sání otevírá v okamžiku zavírání přefuků, obvykle s malým překrytím. Pokud je motor v rezonančních otáčkách, je ve skříni v tomto okamžiku podtlak a do sání jde jakýsi podtlakový impuls, jinak je tento impuls do sání vyvolán pouze pohybem pístu. Konec sání je většinou dřív, než u sání řízeného pístem, obvykle 40-60° za HÚ, podle použití motoru. Využívá se setrvačnosti hmoty v sacím potrubí a sání zavírá ideálně v okamžiku, kdy směs přestává proudit do skříně. Sací potrubí se dělá většinou krátké a většího průřezu s co nejmenšími odpory, délka se neladí.
Při sání řízeném jazýčkovým ventilem záleží na citlivosti jazýčků. Během sání nevzniká výrazný impuls, pouze od pohybu pístu. Důležité je, že při pohybu pístu od HÚ směrem k DÚ neuniká směs zpět do sání, jak se stává při řízení pístem i šoupátkem. Sání otevírá v okamžiku podtlaku v klikové skříni, což znamená, že v rezonančních otáčkách to může být už krátce za DÚ a sání je takto řízeno výfukem. V okamžiku zavření přefuků při rezonančních otáčkách se sání nemusí ani přerušit a může trvat výrazně přes 180°.
Naposledy editováno 18.10.2018 13:33:32
kuba350 píše: mito7> V soutěžních jawách ze šedesátejch let, v libeňácích, jsou ty díry zašpuntovaný duralem. Když to uděláš za tepla na přesno,neni důvod aby to po správnym zalisování nefungovalo.
jj prevrtanim, zaspuntovanim (zalisovanim) a prebrousenim se bezne opravovaly prostrilene vrtule.. (a tam je i nejaka ta dynamika)
Milanos píše: mito7> Tak to mas pravdu, a kanaly zvetsovat nechces? Urcite by se dalo sehnat mapovani cagivy gp500 coz jsou 4 stopetadvacitky.
Časování mi vyhovuje, dokonce používám poslední vyvinuté válce A0401, které mají časování zmenšené a motor krásně funguje v rozsahu od 4 000 do 12500 otáček. Nepoužívám motorky na závody, ale na běžné ježdění. Jen jsem dal laďáky Giannelli a Arow - vybrousil na vstupu co to šlo, slícoval s přírubou a kanálkem ve válci, stejně i na sací straně včetně převrtání karburátoru a vybroušení a slícování jazýčkového ventilu a jeho přechodu. Precizní seřízení a slícování výfukové přívěry. Přepouštěcí kanálky jsem vybrousil a vyleštil bez změny jejich časování. Samozřejmě vyladěná směs ve všech režimech. Vybraný (na váhu) a ještě odlehčený píst a čep. A tak již jen hledám, kde to mohu dál vylepšit - hrát si .
Ještě k tomu většímu objemu. Již tak je motor dost krátkozdvihový (56x50,6mm) a nechci jej dělat ještě krátkozdvihovější větším vrtáním.
Naposledy editováno 19.10.2018 08:48:24
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
mito7 píše: Beranidlo> Ahoj, tak myslíš, že to nemá smysl v mém případě to vyšpuntovávat? Myslel jsem, že bych nechal udělat z duralu duté hrníčky (jejich váha už by se nemusela až tak projevit), který bych za tepla s přesahem nastrčil do otvorů v klikovce z každý strany jeden, až to budu přeložiskovávat.
Já bych to fakt nedělal, podle mě to nestojí za to riziko, že se špunt uvolní a něco rozšmelcuje. A nikdo to neocení. Když to uděláš duté, tak uvnitř mezi těma víčkama bude nějaký tlak vzduchu. Za tepla bude vzduch expandovat, je to sice skoro nic, po ohřátí o 100°C bude přetlak asi 0,3 atm a síla na průměru 20mm bude nějakých 10N. Ale vnější strany víčka se bude střídat přetlak a podtlak milionkrát za den a když to bude tenkostěnné, nemůže se to pohnout? Když to nebude těsné, bude se volný prostor plnit olejem. Pak by bylo dobré nechat záměrně drážku nebo dírku na straně nejdál od středu kliky, aby se olej odstřeďoval pryč.
2 reakcí na tento příspěvek Honda NSR 250 Restomod
Myslíš, že ta klika pracuje při teplotě 100 stupňů, když ani hlava tohoto motoru nepřekročí 60 stupňů? A přes kliku proudí nasátá chladná směs.
Naposledy editováno 19.10.2018 10:45:37
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
mito7 píše: Proč u závodních dvoutaktů je to vyplněný nějakým plastem ?
Myslíš, že ta klika pracuje při teplotě 100 stupňů, když ani hlava tohoto motoru nepřekročí 60 stupňů? A přes kliku proudí nasátá chladná směs.
hele myslis ze jsou u zavodnich dvoutaktu lesteny kanaly? co jsem mel otevreny nejaky krosky, tak jsou kanaly hruby - ani ne povrch odlitku, ale schvalne jeste tryskane, nebo tak neco...
3 reakcí na tento příspěvek Honda NSR 250 Restomod
mito7 píše: Proč u závodních dvoutaktů je to vyplněný nějakým plastem ?
Myslíš, že ta klika pracuje při teplotě 100 stupňů, když ani hlava tohoto motoru nepřekročí 60 stupňů? A přes kliku proudí nasátá chladná směs.
Není plast jako plast. I tak běžná věc, jako je polyamid (nylon, silon) je použitelná do 150°C, zatímco polypropylen nebo ABS je do 80°C.
K teplotám motoru. V 10.000 ot/min není problém mít na ojničním ložisku 120°C, i když je dobře mazané, tak velké je tam tření. Pro zbytek zkopíruju, co už jsem tady jednou psal k dotazu na babettu. :
Motor nemá všude stejnou teplotu. Pro hliníkové slitiny je limitující teplota kolem 320°C, kdy ztrácí pevnost - hlava a dno pístu. Dalším limitujícím faktorem je karbonizace oleje v drážkách pro pístní kroužky - 220°C minerál, 240°C tzv. syntetiky. U babetty se kvůli ležatému válci ohřívá kliková skříň až na 100°C, což snižuje objemovou účinnost sání. Válec může klidně dosáhnout 180°C, hlava 250°C. Záleží na vůli pístu ve válci, aby se kvůli teplotní roztažnosti nezadřel. Při klasifikační zkoušce olejů dle JASO se jde na teplotu pod těsněním svíčky 300C. Izolátor svíčky má optimálně mezi 450 a 850°C.
Ojniční ložisko, pokud je dobře mazané čerstvou směsí ze sacího kanálu, dosahuje cca 50°C. Pokud jedeš z kopce po větru, mažeš málo a ještě špatným olejem, ojniční ložisko se vlivem tření ohřeje až na 120-140°C. Špatný olej nemusí znamenat tzv. obyčejný minerál. Některé tzv. polosyntetické oleje klasifikace FC a FD nejsou vůbec syntetické, jenom mají přídavek detergentů pro snížení kouřivosti a úsad - polybuten. Ten zabraňuje nejen úsadám, ale i vytvoření mazacího filmu ve valivých ložiskách, a o to lepší musí být olej samotný. Tímto ovšem nechci říct, že FC, FD oleje jsou horší než obyčejný minerál - FC, FD klasifikace zaručuje, že lepší určitě jsou. Je ale rozdíl, zda se jedná o olej ze seznamu testovaných, a nebo jestli je na flašce napsáno něco ve stylu "receptura oleje odpovídá olejům ... FC(FD)".
assassin píše: hele myslis ze jsou u zavodnich dvoutaktu lesteny kanaly? co jsem mel otevreny nejaky krosky, tak jsou kanaly hruby - ani ne povrch odlitku, ale schvalne jeste tryskane, nebo tak neco...
Leštění je špatně z důvodu sekundárního proudění. Kanály je dobré vyhladit ve směru proudění, to je vše. Je to pracné, proto se to na sériových válcích nedělá. Ale je to samozřejmě i prostor pro další zlepšování samotným závodníkem. S obrázkama jsem to vysvětloval v článku https://www.motorka...=clanky&cid=1999
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Honda NSR 250 Restomod
mito7 píše: Protože to tak rychle měněj, že na to nemají čas se tím zabývat. Kdo by se s tím desítky hodin leštil, když to za pár hodin zahodí
na zavody se vsechno stokrat preventivne meni, rozebira, vyrabi se prototypve dily a honi se kazdej konik a pak se vykaslou na lesteni, protoze to je pracny a stejne se to po zavode zahodi
ono je to s tim lestenim jak pise beranidlo, je to spis na skodu nez o uzitku.
Nechapu moc Mito7 co tim vlastne sledujes. Chces vyssi vykon ale nechces sahat do kanalu, nechces vlastne ani vyssi objem tak nevim z ceho chces vykouzlit vetsi vykon. Myslim ze kdyz to prevrtas na 165 tak vaha pistu nebude o tolik vetsi. Budes mit lepsi prubeh vykonu v nizsich otackach a vydrz ta je sice spekulativni u druhovyrobcu ale podle me kliku zabiji vice vysoke otacky nez tezsi pist. Ale je to jen nazor.
2 reakcí na tento příspěvek Honda NSR 250 Restomod
Když už se to tu plní offtopicem, nějak nevím co si o tom myslet
1 reakcí na tento příspěvek Honda NSR 250 Restomod
2 reakcí na tento příspěvek Honda NSR 250 Restomod
Mam vyrobce pistu ale v cizine, tak nez je oslovim mne napadlo jestli to neumi nekdo tady.
Naposledy editováno 24.10.2018 19:24:05