BMW C 400 GT vs. Honda Forza 350: Luxus střední třídy

Souboj Německa a Japonska je v motocyklové branži nekonečný a všudypřítomný. Většinou to bývá tak, že u BMW dostanete ty nejmodernější technologie, za které si ale výrazně připlatíte, když se necháte přijmout vřelou náručí katalogu příplatkové výbavy, anebo sáhnete po japonském stroji, který nemá takový punc vysokého sociálního postavení nebo unikátní technická řešení, ale za podstatně vstřícnější cenu dostanete v základu velice dobrou výbavu. Jen málokdy to potom bývá úplně přímý souboj stejných koncepcí, jelikož v BMW se rádi pouštějí do věcí vlastní cestou, a to přesně platí i pro tyto maxiskútry. Honda Forza je považována za etalon střední třídy, když kombinuje obrovskou užitnou hodnotu s elegancí, slušným výkonem a vynikající cenovkou, navíc loni s příchodem verze 350 výrazně posílila a působí ještě elegantněji. BMW loni také své C 400 GT mělo v seznamu novinek, ovšem u něj šlo především o pár technických úprav kvůli plnění euro-pětky, jinak skútr vypadá pořád stejně od roku 2019, kdy doplnil městského bratříčka s přídomkem X. Němci si tuto kategorii chtějí podmanit pro změnu zaměřením na sílu motoru a motocyklově pevný podvozek. Bude to ale stačit na to, aby gétéčko obhájilo obrovský rozdíl v ceně proti Hondě? Ten už v úplně nejzákladnějším provedení obou strojů činí přes 50 tisíc korun, v testovaném potom dokonce více než 80 tisíc. Tak pojďme na to!

První dojem

Oba skútry mají svůj charakteristický moderní design, přičemž Honda je tady za elegantní dámu a Bavorák je jednoznačně více macho. Ač u BMW na bocích píší GT, vidíte v něm hodně to město. Od pohledu je to prostě trochu vybavenější X, rozhodně žádný cesťák. Zapomeňte na staré dvouválce C 650 GT, to byly koráby silnic, které toho s dvojčetem C 650 Sport neměly opticky mnoho společného. U čtyřstovek je to jinak, to jsou dvojčata jednovaječná. My jsme gétéčko dostali na test v barevném provedení Triple Black, kombinujícím různé odstíny černé barvy, což je u BMW docela oblíbené barevné provedení, které známe i z jiných modelů včetně géesa. Nicméně u céčka mě to moc neoslovuje, jak je celé černé, tak působí dost plastově. Ale zase je pěkně vidět, že nabízí spoustu místa. Design je hodně hranatý a dost sci-fi, bohužel však nemůžu říct, že by skútr zblízka působil nějak extra hodnotně, zejména když všude možně na plastech svítí šrouby.

Honda je proti Bavoráku prostě fešanda od pohledu. Elegantní, dobře zpracovaná, v zajímavé barevné kombinaci a finišem, který vypadá hodnotněji. Když zakryjete loga výrobců a dáte laikovi za úkol ukázat na skútr, který je tutově dražší než ten druhý, ukáže na Forzu. Působí celkově propracovaněji, ačkoli v některých oblastech bych její design označil jako možná až moc komplikovaný. Také z ní cítíte lehkost, i když má vzadu velký kufr, zatímco BMW budí dojem, že jak se jednou rozjede, proletí klidně tlustou zdí. To dělá ten jeho nas*aný kukuč.

Ergonomie a ochrana

Proč si kupujete maxiskútr? Do značné míry je to kvůli komfortu a do této kolonky patří jak to, jak se na něm sedí, tak způsob, jakým vás dokáže ochránit proti vlivům počasí. BMW je jednoznačně skútr pro velké lidi. Pokud jste narostli nad průměr, budete nadšení, že jste našli jednostopý stroj, na kterém konečně nejste jak na dětské hračce. Člověk si sedne a má prostoru habaděj. Vysoko řídítka, daleko plošiny na nohy, které si krásně natáhnete, fakt místa na rozdávání. Možná pro nás menší až moc místa, normálně jsem se přistihl, že bych si potřeboval posunout tu bederní opěrku víc dopředu. Trochu mi vadí, že mi středový tunel tlačí kotníky ven, a úplně jsem nepřivykl ani sedlu, to je ploché a má docela ostré hrany, které jsem cítil na stehnech. A co ochrana proti větru, dešti, mouchám a jiným zákeřnostem? Rozměrné plexi funguje slušně pro velké i malé, ovšem nenabízí žádnou nastavitelnost, což je docela ostuda, když o 50 tisíc levnější Honda nabídne dokonce elektrické ladění výšky.

Forza udělá určitě radost spíše menším postavám, dlouháni se na ní budou cítit stísněněji proti BMW a především se kopou o ten pitomý ovladač připojení mobilního telefonu nalevo. Tohle kdo vymyslel… Že to jde lépe, ukazuje dvojče ADV350, ale u Forzy to prostě musíte přežít (nebo odmontovat). Honda nabídne pohodlnější sedlo, měkčí a bez hran, řídítka má níž a nohy si tu také natáhnete, i když ne tolik jako na BMW. Pro mých 174 cm se jedná o příjemnější sezení, skútr je kompaktnější, nepůsobí tak rozlehle. Obrovským trumfem v rukávu je to zmiňované elektricky ovládané plexi, jeho rozpětí nastavení je obrovské (18 cm!) a využíval jsem to hodně. Rychlé silnice znamenaly plexi nahoře, pomalejší okresky cca 2/3 výšky, město dole. Fakt to není tak, že byste nasedli a okamžitě je dával nahoru. Elektrika funguje rychle a plexi zůstává v pozici po vypnutí klíčku, nesjíždí dolů. Velice dobrá ochrana, tohle prostě chcete.

Praktičnost a výbava

Tady by mělo hrát prim BMW, plné příplatkových prvků, ale ono to vlastně znamená akorát vyhřívání rukojetí a sedla, denní svícení a ten známý bavorácký velký TFT displej s konektivitou, za který si připlácíte nemalých 17 tisíc. Jinak dostanete GT se starým ručičkovým tachometrem a žlutým LCD displejem, což je řešení, které moc krásy nepobralo už v době svého vzniku u starších modelů C, takže to TFT je vlastně povinnost. Fajn budík, akorát mi moc nevoní, že v základním zobrazení ukazuje akorát rychlost a kolem je podivné prázdno. Jako by tam něco chybělo. To Honda ukazuje nesmrtelnou eleganci ručiček, mezi které vkládá informacemi nabitý LCD displej s inverzním zobrazením, jenž možná nenabídne tolik dat jako ten tablet u BMW, ale máte tu vše potřebné včetně spotřeb, dojezdu, teploty vnější i motorové a palivoměru. Ovládání je jednoduché dvěma čudlíky z levého řídítka, nemusíte do žádného menu.

Jsou ale i prvky, které mají oba skútry společné. Komfort obsluhy podporují bezklíčková zapalování, komfort sezení spolujezdce zase velká madla, prostorná sedla a dobré místo na nohy, přičemž u BMW si je dáváte na plošiny a u Hondy na výklopné stupačky. Pochválit oba skútry musím za nastavitelné předpětí zadních tlumičů i za centrální stojany, naopak pohlavek dostávají za absenci ruční brzdy, a to předchozí C 650 mívaly takovou šikovnou, automaticky spojenou s vyklopením bočního stojánku. Co se elektronických pomocníčků týče, můžete se spolehnout na ABS i kontroly trakce.

 

Já se na maxiskútr dívám především praktickýma očima, a když dojde na hodnocení úložných prostorů, vidím bohužel obrovskou prohru BMW. A nejde o to, že má Honda příplatkový velký smart kufr za desítku. Gétéčko nabídne dvě schránky pod řídítky, ale ty jsou docela mělké – 5“ telefon tam člověk dostane, otázkou zůstává, zda dokáže zapojit nabíječku. Nicméně můžete si vybrat, jestli 12V zásuvku, nebo USB, to je fajn. Ale ten podsedlový prostor… Sedlo má luxusní otevírání pneumatickou vzpěrou i docela velký úhel otevření, dokonce tady je i osvětlení – ale akorát o to lépe vidíte, že vepředu pod místem řidiče máte místo pouze na otevřenou helmu a pod tím spolujezdcovým se na vás směje Flex-Case. To je takový ten výklopný vak, který BMW představilo už v modelu C 600 Sport. Takže při jízdě sem dáte leda nějaké ploché předměty. Helmu tady schováte, pouze když zastavíte a vak rozbalíte nad zadní kolo. Sorry, BMW, ale skútr jako kráva s označením GT a nic neodveze?! Topcase je na C 400 GT bezpodmínečnou výbavou, jestli nechcete i malý nákup vozit v batohu.

Honda je v tomto ohledu naopak naprostá královna celé této kategorie a možná i všech skútrů. Pod řídítkem je sice jediná přihrádka (stejně jako u BMW se uzamkne, když zamknete řízení), ale je obrovská, vejde se do ní bez problémů 0,75l lahev a na telefon je tu postranní držák. Moc mě netěší, že u třistapadesátky Honda zrušila 12V zásuvku a přešla na USB-C, zase kupovat další kabel… A pod sedlem najdete mega prostor s takovým praktickým rozdělovačem, do něhož se vejdou bez problémů dvě integrálky a spousta měkkého bordelu. V boku najdete ještě přihrádku na vercajk a lékárničku. Škoda, že úhel otevření sedla není moc velký a že jsou tu jen pružiny, navíc chybí osvětlení – ale zase si nevymlátíte baterku, když necháte sedlo doma v garáži otevřené. Když připočítáme ten příplatkový 45litrový smart kufr, dohromady Forza převeze čtyři integrálky! Stěhovák na dvou kolech.

Silný a ještě silnější

Pro někoho je na maxiskútru primární praktičnost (asi jste pochopili, že do téhle kategorie patřím i já), jiný toho s sebou stejně nikdy moc netahá a chce se hlavně dobře povozit. A tomu se bude více líbit na BMW. Oba skútry pohánějí čtyřventilové jednoválce, které jsou si hodně podobné tím, jak se chovají. Oba běží krásně jemně, nenajdete u nich skoro žádné vibrace. Ač se Honda světu prezentuje jako třistapadesátka a BMW jako čtyřstovka, obě značky podvádějí, když Forza disponuje objemem 330 kubíků a céčko dokonce jen 351 kubíků. Objem tedy mají skoro stejný, přesto je BMW parametrově o dost výš, když nabídne o 16 % vyšší výkon o 9 % vyšší točivý moment. A je to znát i při jízdě, přestože s sebou Němec tahá bezmála 30 kilo navíc. Pokud chcete sílu, jděte do BMW, pocitově jede víc a potvrzuje se to i při zkoušce akcelerace z místa. Akorát pozor, Hondě začne ujíždět až daleko za městským limitem, přičemž maximálku mají oba skútry skoro stejnou, 137 vs. 139 km/h. Nicméně pocitově je Bavorák silnější, takový okamžitější, říznější, hlavně když se jede svižně.

Forza má sice jen o 20 kubíků méně a váží o téměř 30 kilo méně, ale dojem z ní je takový zastřenější. Prostě Honda, ta nikdy své skútry neladí na nějakou divočinu. Je tady krásně naladěná rozjezdová spojka, odpaly z křižovatek jsou okamžité, 70 km/h je tam hned, fakt se člověk musí po městě hodně hlídat. To platí i pro BMW, jenže tam to víc prožíváte, Honda v téhle oblasti klame tělem. Působí, že moc nejede, ale pohled na tachometr a způsob, jakým ručička šplhá vzhůru, přesvědčuje o opaku. Na Bávo to ale dynamicky nestačí. Co mě u Forzy potěšilo, jak se třipade umírnila v konzumaci ropných produktů proti předchozí třístovce, za 500 km jsem měl průměr 3,6 l/100 km, a to v tom bylo 200 km po dálnicích rychlostí 130 km/h a ani na okreskách jsem se moc nežinýroval. O pár deci méně rozhodně dlabe, a přitom jede lépe.

Jak se vodí

Podvozkově si oba skútry nejsou příliš vzdálené. Mají hodně podobnou geometrii přední vidlice, stejně velká kola (15“ vpředu, 14“ vzadu), sedí se prakticky stejně vysoko. Akorát že BMW má o 5 cm delší rozvor a těch již několikrát zmíněných 30 kilo navíc. To je hodně velký rozdíl, ovšem pocitově vám to tak nepřijde. Honda působí lehoučce, však také váží málo, ale Bávo není tak moc vzdálené, jak papírové hodnoty říkají. Především ale BMW podvozkově připomíná motorku, je tuhé, pevné a ta jeho kila v určitých chvílích mluví v jeho prospěch, není to žádné pírko, které by kdeco rozhodilo. Pokud vám jde o jízdní zážitky, tak v tom C 400 GT vyhrává, je citelně delší, stabilnější, prostě stroj pro toho, kdo vyhledává zatáčky, ale nerad řadí. Na horším povrchu tuhý podvozek sice zrovna dvakrát neoceníte, ale je to jen záležitost komfortu, nikoli jistoty podvozku. Vyloženě super jsou brzdy, taky jsou tu dva kotouče a radiální čtyřpístky! Jo, tady poznáte tu cenu…

Honda tak dobře sice nebrzdí, ale brzdí pořád dost slušně na to, že má vepředu jenom jeden kotouč a dvoupístek. Jenže taky váží o těch 30 kg méně, takže to ten jeden disk ještě docela zvládá, a hlavně ta kila poznáte na vynikající ovladatelnosti, přičemž ten velký kufr vzadu do toho ani moc nekecá – nebýt tam, je to ještě výraznější lehkonožka. Opravdu poznáte kratší rozvor, skútr je agilnější a víc městský, ale taky celkově měkčí a při kvapíku a zejména na dírách už ne tak jistý. Je to něco za něco a musíte si vybrat, čemu dáváte přednost.

Rozdílný přístup

A takhle to vlastně můžeme celé shrnout: je třeba si dobře uvědomit svoje priority a vědět, čemu dáváte přednost. A pak vám z toho vyjde, že buď chcete skútr, tedy Hondu, nebo motorku bez řazení, a to je BMW. Forza je mezi skútry etalonem střední třídy a pro tuhle loni novou 350 to platí obzvlášť. Skvěle vypadá, odveze půlku baráku, jede velmi dobře, má super výbavu a je za super peníze. C 400 GT si koupí ten, kdo chce BMW, kdo už doma má nějakého toho boxera či káčko a/nebo auto s modrobílým znakem na kapotě. Pokud budeme porovnávat čistě užitnou hodnotu a peníze, prohraje BMW na plné čáře, zejména když na odvoz věcí potřebuje bezpodmínečně topcase, ovšem když se budete dívat na jízdní zážitky, zátah motoru, jistotu podvozku a brzd, tak v tom má nad Hondou jednoznačně navrch. Jestli to stojí za těch 50+ tisíc navíc, to si už musí rozhodnout každý sám.

Informace o redaktorovi

Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Filip Tichý (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 195 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Fuka - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

Jaký skútr byste si vybrali vy?

1. BMW C 400 GT
   Hlasováno: 18x
2. Honda Forza 350
   Hlasováno: 124x

Hlasování

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE