BMW S 1000 R uživatele Frankie -

Vlastník	Frankie
Vloženo	15.5.2024
Aktualizováno	20.5.2024
Zobrazeno	2 647x

Na tomhle prostě chceš radši jezdit než se na to koukat !

Výška jezdce: 176 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
KTM 1290 Super Duke R: Tolikrát jsem si prohlížel inzeráty a chtěl se na nějakou jet podívat, ale nakonec si to vždycky rozmyslel. Ať na to koukám jak chci, prostě se mi to nelíbí :-) A navíc je to KTM, tu už jsem měl a nebyla to zrovna dobrá zkušenost...
Moto Morini Corsaro 1200: Krásná motorka bez elektroniky, skvělý podvozek avšak motor mě až tak nezaujal. A je to Ital - chci asi radši víc jezdit, než čekat na díly :-)

První dojmy - Naživo vypadá líp než na fotkách, ale stejně to není žádná krasavice. Zvuk motoru trochu hlučnější, sportovnější posez. Překvapivě obratný podvozek, který dokonce na nerovnostech i trochu péruje, jede to jako kráva a brzdí to jako prase :-) Přitom síla motoru i brzd skvěle kontrolovatelná.

Motorku bych doporučil pro - Všechno je v hlavě a v takové té otočné věci pod pravou rukou :-) Ta motorka je tak jemná, že by ji zvládnul každý, pokud by ovšem netočil víc jak 5000ot. protože pak se začnou dít věci. Takže tento stroj je vhodný opravdu jen pro někoho, kdo má už něco najeto. Nejde jen o motor, který nahoře fakt letí, ale o celkový balíček, kde je kromě motoru i kvalitní podvozek, silný brzdy a spousta elektroniky. To vše dává dost důvěry, ale je to prostě litr a ten patří do rukou jen zkušeným.

Doplňky na motorce - Nad rámec série předchozí majitel nainstaloval vyšší plexi (funguje skvěle), padáky na rám a do os kol, nastavitelné páčky a nasadil taštičku BMW na sedlo spolujezdce. Myslím, že to tak i zůstane. Alternativní držáky RZ nesnáším, laďák je tam už z výroby a jiným bych si stejně zvukově nepomohl, neboť veškerý hluk pohlcuje krabice pod motorem a to bych musel vyměnit i svody, což se mi jen kvůli zvuku nechce.

Recenze

Když už jsem se v úvodu otřel o ten vzhled...až na ten pidlookej ksicht a obří výfuk se na ní dá koukat, hlavně zboku vypadá dobře, má něco do sebe. Ale samozřejmě nedosahuje vizuálních kvalit anglických či italských strojů Technicky je ale v lečcems předčí a k tomu se ještě dostaneme.

Pokud se budeme bavit o sportovních naháčích, dřív se pro čtyřválec chodilo do Japonska, pro dvouválec do Itálie a tříválec do Anglie. Ještě tu byly další evropské značky, např. BMW a KTM. Zatímco ta první produkovala klidné bručouny pro důchodce, tu druhou zajímal jedině terén.
Tyhle časy jsou ale dávno pryč, dnes je vše jinak !
Ne, že by byly japonské značky horší, ale naopak ty evropské šly hodně nahoru. Ducati, KTM, Triumph, BMW, Aprilia, MV Agusta...tyhle všechny značky dnes vyrábí ostré sportovní naháče.

Protože naháč, to je oč tu v mém případě běží. Zkusil jsem toho hodně, ale nahatá motorka, spíš ostrá sportovně zaměřená nahatá motorka, to mě uspokojuje úplně nejvíc. Kapoty dobrý, ale už moc vyhraněný. Cestovní endura, endura...taky dobrý, i rychle se s tím jezdit dá, ale není to ono. A taky už nejsem nejmladší a musím využít toho, že dokud se na to ještě poskládám a nic mě nebolí, je třeba si to ještě užít Narozdíl od některých mých kamarádů se ještě necítím tak starej na to, aby mojí hlavní motorkou bylo něco jako GS

Proč jsem si vybral tuhle motorku ? Tři roky jsem jezdil Triumph Speed Triple R. Byl snad špatnej ? To vůbec ne, ale cítil jsem, že to chce změnu. Krásná motorka, skvělý motor i brzdy, tuhý, ale přesný podvozek. Ale já chtěl víc. nebo jen jinak. Prostě to střídám, jsem co se týče motorek značně promiskuitní a u jedné dlouho nevydržím. Pořád si říkám jako jo, je to skvělý, ale co když existuje jiná, ještě lepší ? Co když jo a já jí neznám ? A tak jsem se rozhodl Speeda prodat a koukat za co bych ho vyměnil.

Chci naháče. Aby to pořádně jelo, brzdilo a zatáčelo, takže něco sportovnějšího. Ideální stav by byl krásný dvouválec bez elektroniky, ale jelikož v ideální světě nežijeme, musel jsem udělat kompromis, hodně kompromisů. Krásný motorky se dnes už až na výjimky nedělají, tak to prostě je a basta. Jednou o mě jeden kamarád prohlásil, že jsem povrchní když mi jde o to aby se mi motorka líbila. No, něco na tom asi bude, motorka je jak ženská a musí se na ní dobře koukat a ne se za ní před ostatními stydět, byť by byla v posteli či kuchyni sebelepší, tedy bavíme se samozřejmě o motorkách že, takže aby byla ošklivá, ale dobře se na ní jezdilo ? To neee.
Palivové mapy, kontroly trakce, tablety na řídítkách atd. to je prostě dnes už standard. Pokud mám moderní motorku, jakou Speed Triple z roku 2016 bezesporu je a chci se posunout někam dál, asi si Ducati Monsterem S2R nepomůžu a byť ta motorka krásně vypadá i zní, byl by to krok zpět a to já nechci.
Takže musím slevit jak z požadavků estetických, tak technických. Tak to prostě je a nedá se s tím nic dělat.

Tak jaká to bude a odkud ?
No z Japonska určitě ne, bohužel. Suzuki GSX1000 hnus, Katana od ní odvozená taky nic moc. Honda CB1000R jakože neoretro nic moc, Kawasaki Z1000 mi taky nic neříká a na závěr něco s úžasným zvukem avšak s o to odpornějším vzhledem, Yamaha MT10 . Sorry Yamaho, na tohle prostě koukat nejde, je tady někde blicí smajlík ?
Evropa - tady už je výběr pestřejší, vezmeme to podle abecedy.
Aprilia Tuono V4R - už jsem měl. Úžasnému zvuku V4 se nic nevyrovná, ale opravdu NIC ! Bohužel mi nesedl podvozek a ani odspodu nespolupracující motor s dlouhými kvalty nic moc. Možná to má novější model vyřešený lépe a třeba jsem měl jen smůlu na špatný kus. Nic to ale nemění na tom, že chrastící rozvoďák, věčně blikající kontrolky a sáknoucí vodu z hadic už řešit nechci.
BMW S1000R - vždycky mě lákalo zkusit ten elektronický podvozek a odpuzoval vzhled. Taky to pro mě vždycky byl "jen" řadový čtyřválec. O ničem jiném u téhle značky jsem neuvažoval, nesnáším boxery.
Ducati - ale co ? Dříve moje vysněná značka, dnes už bohužel ne. Z naháčů jedině Monster 1200, ale ten mě moc nebavil a hlavně vzhledově už to není úplně ono. Starší vzducháče ne, Streetfighter 1098 je krásná motorka a dokonce i bez veškerých těch asistentů. Ale je už docela stará a přesto za ní chtějí dost peněz. Nové Streetfightery V2 a V4 jsou už cenově mimo a ani mě moc neoslovují. A hlavně, proč nechci už Ducati, je ten servis. Jen tak někdo to nedělá a kdo to umí, má plno. A někoho se doslova doprošovat aby si na mě našel čas, to mě nebaví.
KTM 1290 Superduke - hodně, ale opravdu hodně času jsem strávil pročítáním inzerátů, čtením recenzí a prohlížením fotek. Já bych si to i rád zkusil, ale jak se mi něco nelíbí, nějak mě neláká se ani jen svézt. Takže se už roky tomuto modelu vyhýbám, stále na to prostě nějak nedošlo. Třeba dělám chybu, kdo ví ? Jednou ho určitě zkusím, ale ještě asi nenadešel ten správný čas
Moto Morini Corsaro 1200 - tak tady už jsem pro jednu málem jel. Teoreticky dvouvál o obsahu 1200 bez elektroniky, takže to poletí. Kvalitní podvozek a brzdy, krásná motorka. Jenže jízdně mě to moc nezaujalo. Podvozek skvělý, brzdy už tolik ne, ale hlavně ten motor. Zkoušel jsem jeden z posledních modelů a odspodu to prostě nejelo, ale až nahoře. A to jsem přesně nechtěl. Víc se o tom rozepisuju v deníku u Triumpha.
MV Agusta - Brutale 800R. Naštěstí je tu na motorkářích jedna registrace, kde majitel popisuje co všechno se mu na tom už rozbilo, co musí vše řešit a kolik to zabralo času, práce a peněz. Ještě že tak. Vždycky, když dostanu na nějakou Brutalku chuť, něco si u něj přečtu a pak mě to zase přejde
Triumph Speed Triple 1200 - ale ne Třetí Speed už fakt nee. I když tahle nová generace je technicky i vzhledově zase úplně někde jinde. Stejně je zatím drahá, tak třeba někdy příště.
Triumph Street Triple 765 R - ano, pohrával jsem si chvíli i s myšlenkou, že půjdu s objemem dolů, a vynahradí mi to výborná ovladatelnost daná nižší hmotností. Vždyť to má přes 120k, tak to není slabý. Ale pak jsem si uvědomil, že prostě chci litr a přes to vlak nejede. Musí to mít nadbytek výkonu a jet to hned teď. Jak si jednou člověk zvykne, těžko tomu zátahu odvyká...ano, potřebuje to moje ego

Jak jsem se tedy nakonec dostal k BMW S1000R ? Loni jsem jednu zkoušel a nebylo to ono. Vzhled jsem ještě nebyl ochotný akceptovat, motor jel moc a brzdilo to ještě víc, ale nezaujalo mě to, prostě mi nesedla. A tak jsem si říkal, jo dobrý, ale ještě zkusím toho Superduka a pak se rozhodnu, která to bude. Pořád se ale nevyskytl nějaký, co by mě zaujal a jet se na inzerát jen tak svézt, to já nedělám.
A tak jsem letos zkusil další S1000R, jestli mě to třeba už začne bavit (přeci jen loni jsem na to přesedl z F800GS a to nebyl rozhodně dobrý nápad, letos budu objíždět inzeráty autem)
Chtěl jsem model 2014-2016, ideálně červená, ale snesl bych i bílou. Novější jsem nechtěl, protože červená měla černý plast přes nádrž a hlavně hnusnou obří koncovku výfuku. Takže ta druhá, rok 2015 v bílé barvě, ta mě už docela bavila. Nevzal jsem ji ale, protože vypadala už taková dost jetá, ošuntělá a já nechtěl po Speedovi, který byl vyloženě vyvoněnka něco, co sice líp pojede, ale bude v horším stavu. Tak hledáme dál. Čas mě tlačí, Speed prodaný a já už dva týdny nemám v garáži pořádný stroj (Yamaho Tenere 700 promiň). Pak se objevila jedna červená, ale rok 2019, takže červenou nádrž překrývá černý plast a ta mohutná koncovka výfuku, brrr. Ale zase docela dobrá cena...tak se na ní pojedu jen podívat No dopadlo to tak jak to dopadlo. Motorka naživo v perfektním stavu, mnohem líp než ta minulá, jízdně taky paráda a tak jsem ji vzal. Dokonce se mi už snad i začíná pomalu líbit Ale jo, zvyknu si.

5.5. - první dojmy:
Takže jaké byly první kilometry ? Při zkušební jízdě a následně cestou domů 150km převážně na mokru a v dešti ?
Naživo to není žádná krasavice, ale o tom jsem věděl a s tím jsem počítal, už jsem jich pár viděl. Stejně tak zvuk motoru už mě nepřekvapil - zní to jak kdyby se tam přesýpala hrst šroubů Ale dělají to všechny, tak to asi tak má být. Posez se mi zdá proti Speedovi trochu delší, to znamená že jsem víc natažený k řídítkům, která jsou možná o kousek níže. Také je zde nižší sedačka, takže nohy mám více zalomené i když výška stupaček bude podobná jako u Speeda. Při manipulaci na místě působí motorka o dost lehčí, to dělá krabice výfuku pod motorem, kdy je váha pěkně dole a ne pod sedačkou jako u Speeda. Rozjezd je takový všelijaký, elektronický plyn má jinou odezvu než Speed i Tenerka a na to si budu muset zyvkat. Líbí se mi kratší rychlosti, za jedna můžu jet pěkně krokem. Také se mi líbí přístrojovka, ručičkový otáčkoměr se nikdy neomrzí, k tomu malý přehledný černobílý displej a žádné tablety nepotřebuju. Ovládání je v pohodě, je to podobné F800 GS. Ještě se mi líbí zrcátka, jednoduchý tvar a je v nich dobře vidět, těm na koncích řídítek u Speeda jsem nikdy nepřišel na chuť, je to ošklivý, vidět v tom moc není, jsou na blbém místě a ještě se pořád sklápí.

Jak tedy motor jede ? Jak už jsem zmínil, elektronický plyn nic moc, motor krásně zatahuje odspodu, a nahoře to fakt letí, dodávka výkonu je příjemně lineární. Spojka zabírá čitelně, převodovka má krátký chod a je přesná, rychlosti jsou krátké, takže to už odspodu tahá. Quickshifter funguje dobře nahoru i dolů. Trochu se mi nezdá jízda ustálenou rychlostí v nižších otáčkách, trochu to pocukává, jako kdyby to nevědělo jestli to má přidávat, nebo ubírat. Zkoušel jsem přepínat palivové mapy, rozdíl jsem moc nepoznal. Ohledně motoru tedy vše v pohodě, funguje to příjemně, žádné vyloženě nepříjemné překvapení, takový lepší standard.

Podvozek a ovládání, tak tam už je to mnohem lepší, motorka se příjemně ovládá, pocitově působí opravdu lehce. Jen ta natažená pozice…chvílemi mám pocit, že jedu na sportu bez kapot. Zatáčí to snadno, lehce a přesně. Má to ale malý rejd. Jestli u nastavení palivových map jsem nepoznal žádný rozdíl, tak u podvozku je tomu přesně naopak. Jsou zde dva režimy, Road a Dynamic a je krásně znát jak při přepnutí podvozek ztuhne, nebo změkne. Jasně, že pojízdný gauč z toho nikdy nebude, ale proti Speedu je to na režim Road rozhodně méně tuhé a na běžnou jízdu po našich cestách tím pádem příjemnější. A přitvrdit to na Dynamic můžu tím pádem vždycky.

Brzdy bez připomínek, prostě to funguje jak má.

Zkušební jízda dopadla úspěšně, nic co by mi vyloženě vadilo, jsem nenašel, takže po návratu dolaďujeme podrobnosti a chystám se na cestu domů.
Cesta domů bohužel probíhala na vodě a místy v dešti, takže jsem nemohl důkladně využít potenciál stroje. Ale i tak jsem spokojený. Strašně se mi líbí krátké kvalty. Nakopu tam šestku a od 80ti výše na ní můžu jet všude a cokoliv, to je jako u Raptora Motor má i odspodu jízdy dost a na běžné a pohodové ježdění výkonu dostatek. Cca od stovky výše stačí na předjetí jen přidat, podřazovat netřeba. A když se to vytočí…sakra to jede, ba ne, to přímo letí ! Za dva i za tři se na plný plyn odlehčí řídítka a tlumič řízení má co dělat. Tak tady jsme proti Speedovi pocitově fakt úplně jinde. Je to skoro jak Tuono, jen bez té šílené zvukové kulisy. Ne, že bych chtěl, ale připadám si, že jedu všude pořád nějak rychle, na to že jedu na vodě. Mimochodem i na režim Rain (který jinak nikdy nikde nepoužívám) to má výkonu dost a jinak kontrola trakce na vodě funguje, při plném plynu na mě pořád bliká nějaká žlutá kontrolka

Doplňkový štítek funguje dobře, zase tak moc na mě nefouká a cca do 150ti se i delší jízda po dálnici dá v pohodě snášet. Víc jak 200 jsem nejel, ale pak už to fouká opravdu dost. Nevadí, radši mám pomalejší zatáčky a kvůli tomu jsem si taky pořídil naháče, byť odvozeného od superbiku.

Co se mi nelíbí, to je reakce na plyn. Při rozjezdech zkrátka musím točit o kousek víc, než jsem zvyklý ze Speeda, aby se to vůbec rozjelo. Bude trvat, než si na to zvyknu. A popojíždění ve městě ? Bohužel podobně jako na Ducati Supersport, takže při stálé jízdě padesátkou to pořád tak nějak pocukává a motorka neví jestli má zrychlovat, nebo zpomalovat. Když jedu rychleji, třeba v koloně osmdesátkou, je to stejné. Prostě to chce tahat, zrychlovat, nebo zpomalovat a pak je to v pohodě. Je to proti Speedovi horší, ta reakce na plyn je prostě taková umělá, chemická. A ještě jedna věc, vibrace. Opravdu tam jsou, takové nepříjemné, ale jen v pásmu kolem 5ti tis.ot. Jak se nejede pořád stejně, ale mění rychlost, tak to nevadí, ani po 150km mě ruce nebrněly. Co tu máme ještě ? Vyhřívané rukojeti jsou skvělé a tempomat je taková blbina Ale na dálnici s malým provozem když si chci ulevit pravé ruce, je to dobré. Pocit hodně divný, když pustím řídítka a ono to jede pořád stejně, ze začátku mi to přijde i trochu nebezpečné, ten pocit že to jede samo a já s tím nemůžu nic dělat (samozřejmě že můžu, stačí šáhnout na spojku, nebo brzdu), ale jde jen o zvyk a ten počáteční pocit divnosti brzy zmizí. Ještě sedačku zmíním, je příjemně široká, jak to mám rád, ale po nějaké době začínám cítit pozadí, tady to nebude jako u Speeda, kde se dalo 500km za den a večer bolelo vše kromě zadku :-)

Kus před Tachovem začínají silnice osychat, tak zkouším trochu tahat a asi to bude dobrý. Jen ten jiný pocit při zatáčení a více natažená jízdní pozice…trochu mi bude trvat, než budu zatáčky projíždět podobně jako na Speedu. Doufám, že se do toho dostanu, jinak jde z domu :-) Pomalé zatáčky cca do stovky mám totiž nejraději. Jsem zvědavý na jedničkové vracáky „za roh“ ale myslím, že už teď můžu říct, že to bude asi něco mezi Speedem (kde to šlo samo) a Tuonem (kde to nešlo vůbec).
A to je vše, pokračování příště...

11.5. - první vyjížďka - necelý týden poté
Celý natěšený sedám na motorku. Je sobota, od minulé neděle mi stojí v garáži a celý týden nebyl čas se na ní projet. Vlastně včera jsem jel na technickou, kde mi jeden kkt nacouval autem do motorky, která naštěstí nepadla, ale jak jí kousek posunul, ohnul se stojánek. Takže ho radši něčím podkládám, aby moto nestála moc nakřivo a stojan se rovnou neulomil, nebo jí rovnou o něco opřu :-)
Ale to mi nebrání se teď svézt, jedeme dva a manželka na svém Streetu mi kdyžtak někde pomůže, když bude třeba. Mám veliká očekávání, jaké to bude na suchu a v mých oblíbených zatáčkách, kde jsem jel na všech svých strojích ?
Vyjíždíme, první kilometry jsou klidné, stroj si osahávám a asi to bude dobré, pomalu se dostávám do tempa a ne dobré, ale přímo výborné ! Čím rychleji jedu, tím jsem spokojenější. Ta motorka je prostě skvělá ! Ve vší úctě k mým předchozím strojům… tohle je prostě to nejlepší, co jsem kdy měl. Samozřejmě ne vzhledem ani zvukem :-) Každá měla něco, ale tohle BMW je taková skvělý a vyvážený balíček.
Bál jsem se toho. Nejvíc jsem se bál, že to bude jako Tuono, to znamená, že rychlejší zatáčky půjdou dobře a pomalejší už tolik ne. Ale není tomu tak. Ta motorka umí jezdit rychle i pomalu. Zkusím to teď trochu podrobně rozebrat.

Motor, spojka a převodovka:
Má trochu hrubší chod i vibrace, není to úplně jemný Japonec. Reakce na plyn je trochu umělá, chce si na to zvyknout, dělá mi problém hlavně při rozjezdu, že nevím kolik tam mám přidat aby to jelo. Přidávám, přidávám a pořád nic, prostě elektronická klasika, bude to chtít čas a zvyknu si. Jak se jede, už je to dobré. Pouze pomalejší jízda stálou rychlostí opět nic moc, je to nervózní a lehce to pocukává, je to lepší, než Ducati Supersport, nebo Tuono, ale Speed byl vyladěný lépe. Tolik stížnosti k elektronickému plynu a teď už to bud jen a jen lepší.
Průběh výkonu je naprosto lineární, čím víc otáček, tím víc to jede. Dodávka je plynulá, ani odspodu to necuká, motor si nechá v pohodě líbit otáčky již od 3tis. Opět když budu srovnávat, je to jako Speed nebo Street od Triumphu, nebo řadový čtyřválec Honda CBR600F atd. Jemné a čitelné. Tuono bylo o dost horší, do cca 4,5tis. ot. motor protestoval a moc se mu nechtělo, Ducati to samé. Tady je prostě obrovský rozsah otáček od 3 do 11ti. A použitelné je to všude. Asi jako Raptor, nebo Speed, ale s o fous větším rozsahem a hlavně silou. Bál jsem se toho, že odspodu to moc nepojede, přeci jen je to svlečený superbike, jako Tuono, že. Ale Němci to vyladili mnohem líp než Italové. Troufám si říct, že odspodu to jede pocitově stejně jako Speed a to je velká pocta. No, možná o kousek míň, ale zase se rychleji vytáčí. Spojka je trochu tužší, ale zabírá čitelně a funguje dobře. A převodovka ? Hodně krátký chod páčky a na to je nutné si zvyknout. Nejde úplně zlehka, musí se na páku zatlačit silou, je tvrdá, ale přesná. Ze začátku mi dělá problém najít neutrál, ale chce to zvyk. Rychlořazení funguje parádně nahoru i dolů. A teď to nejlepší a tím je odstupňování převodovky. Na rozdíl od Tuona, kde motor odspodu nejel a měl dlouhé kvalty, což byla na pomalejší zatáčky opravdu blbá kombinace, má tento stroj krátké rychlosti a ještě funguje od nízkých otáček. Co to znamená ? Pružnost. Já tam klidně můžu dát šestku a pokud rychlost neklesne pod 70 km/h ,kde točí šestka 3000ot., mohl bych tak jezdit celý den. Samozřejmě, že to neudělám, protože mě baví řadit, ale ukazuje to, jak je motor perfektně vyladěný a jeho síla sladěná s převody. Maximálka je též díky tomu cca o 20km/h nižší než u Tuona, což je mi úplně jedno, protože nad 200 km/h to už fakt fouká. Řekl bych, že to ani Speed a Raptor si nenechali líbit tak nízké otáčky a šestka se řadila tak ve stovce. Ano, u Ducati ve stodvaceti. Tady v osmdesáti, to je rozdíl. Já se prostě můžu s řazením flákat, jet si na pohodu kolem stovky a kochat se, nebo tam dám občas pětku a budu hodně rychlej. A když chci být na silnici nejrychlejší a jet fakt ostře, stačí mi na to rychlosti 3 a 4. Bomba !
Ještě se vrátím ke srovnání se Speedem, ten jeho nástup je opravdu takový hutný, zabere odspodu a jede pořád stejně, nahoře samozřejmě jede víc, ale ta špička není tak ostrá, nemusím se bát ho točit. Křivka krouťáku je prostě mnohem plošší. Zatímco tady víc lineární, dole to jede dost, uprostřed víc a nahoře úplně nejvíc, čtyřválec klasika. Kolik přidám, tolik tam mám, můžu jet na pohodu, nebo jako prase. Očekávání vs. realita ? Čekal jsem, že to bude něco mezi Speedem a Tuonem. Bál jsem se, že to bude spíš blíž k Tuonu, ale ne, je to přesně naopak. Motor má blíž ke Speedu, jen je díky přidanému válci jemnější a silnější.
Dobrý je, že sice můžu letět jako magor, ale nemusím. Ta motorka mě nenutí jet rychle a dá se s ní i relativně pomalu. Jasně, že to nevydržím dlouho, ale jde. A tím se dostáváme k podvozku, který mě v tom také podporuje.

Podvozek: Na téhle motorce asi ta nejlepší věc. Jestliže od motoru jsem tak nějak čekal, že to bude dole hodné a nahoře to poletí, takže mě nemělo až tak co překvapit, tady to byla velká neznámá. Jaké bude vyvážení stabilita vs. agilita ? K čemu to bude mít blíž ? Ducati byla dokonale stabilní v každé rychlosti a zlehka se překlápěla ve vyšších rychlostech. Naopak v těch nižších se jí nechtělo moc zatáčet, takové ty jedničkové a dvojkové vracáky byly za trest. Tuono bylo těžkopádnější a také upřednostňovalo spíš rychlejší poloměr zatáček, pomalejší spíš nic než moc. Naproti tomu Speed už ve vyšších rychlostech zase až tak stabilní nebyl, občas se zhoupnul, zatáčky zvládal všechny, ale musel jsem ho do nich rvát vyloženě silou, bylo to takový tuhý a nepoddajný. A přesnost stopy ne vždy ideální, nerovnosti ho uměly v náklonu rozhodit.
A BMW ? Obrovské překvapení. Ta motorka zatáčí úplně sama ! Na rozdíl od Speeda ho nikam nemusím rvát silou, stačí zlehka pobídnout, ze začátku mi to dělá trochu potíže, ale pár stovek km a dá se na to zvyknout. A to nejlepší na konec - stabilita. Setkal jsem se totiž s tím, že motorky, které snadno zatáčí, jsou ve vyšších rychlostech nervózní, vlní se a houpou. Anebo jiné mají mnohem vyšší stabilitu, nevlní se a jedou jako po kolejích, ale chybí jim ta agilita, nezatáčí tak ochotně a musí se pobízet silou. Prostě něco za něco, buď jedno anebo druhé.
Nevím, jak to v tom Německu dokázali, ale tady ta motorka má obojí. Je mnohem obratnější a ovladatelnější než Speed, ale zároveň jede jako po kolejích, je stabilní jak Ducati, nechápu. Kam jí pošlu, nebo spíš kam se podívám, tam jede. Zkombinovali to naprosto dokonale. Mně to připadá spíš jako Street Triple s motorem na steroidech. Ano, otřepané klišé obratnost a ovladatelnost šestistovky a výkon litru.

Vrátím se k naší společné vyjížďce. Jeli jsme takové ty klasické silnice, vedlejší a zatáčky bez provozu i hlavní a rovnější s provozem, všude OK. Ale potom došlo doslova na lámání chleba. Odbočil jsem na cestu o šířce tak na jedno auto, naštěstí s perfektním povrchem, ale klikaté, že se muselo jet za jedna. Už jsem věděl, že rychleji zatáčet BMW umí, ale zajímalo mě, jestli to zvládne také pomalu ? Prostě trénink na takové ty klasické Alpské vracáky, kde se řadí 1 / 2. Byl jsem strašně zvědavej a napnutej, ale motorka nejen že nezklamala, ona dokonce velice příjemně překvapila ! Ano, trochu jí pomůže uklidnit v náklonu za jedna zadní brzdou, jak jsem se to naučil na Raptoru, ale není to až tak nutné, tohle není trucovitý dvouválec, ale jemný čtyřválec. Takže ANO, tahle motorka umí jezdit nejen rychle, ale i pomalu. A to je skvělé, tu univerzálnost si cením.

Doteď jsem se věnoval ochotě zatáčet a stabilitě v různých rychlostech, ale jak je na tom pérování, takže tlumení nerovností ? Opět mi nezbývá než chválit. Ano, je to tužší a pojízdný gauč to nebude nikdy. S čím bych to asi tak srovnal…tlumí to skoro jako Ohlins na Ducati, ale přeci jen tomu trochu něco chybí. Proti Speedu je to ale veliký rozdíl. Speed je prostě tuhý a nepoddajný, všude a vždycky. Tady jsou dvě nastavení podvozku. Road a Dynamic. Rozdíl je znát. Na Road to relativně dobře filtruje nerovnosti, ale spíš ve vyšších rychlostech, dejme tomu tak 60-80 a výše. Když se jede hodně rychle, už se to občas zhoupne. A režim Dynamic ? Víc to drncá, celkově to ztuhne. Nemůžu se ale zbavit pocitu, že i tak je to měkčí než Speed. Zatímco tady přepínám mezi středně tuhé a tuhé, Speed byl ultratuhý.

Brzdy: Tady není o čem, prostě to brzdí jako kráva. Cit na páčce by mohl být o kousek větší, ale síly má hrozně moc, zpomaluje to výborně a ABS zabírá opravdu až na poslední chvíli. Zajímavé je, že při intenzivním zmáčknutí páčky přední brzdy si to samo i trochu přibrzdí vzadu. Zdálo se mi divné, že se mi občas pod nohou propadá páčka a pak jsem si o tom přečetl v manuálu. Zajímavé.

Elektronika: Ale jo, nějaká tam je, ale já to tradičně moc neřeším :-) Módy Rain, Road a Dynamic jsem zkoušel všechny, ale rozdíly nejsou moc velký, nebo spíš je mi to tak nějak jedno, na všechny to jede až až. Rain má takovou gumovější reakci na plyn, Road je prostě standard a Dynamic mi přišel trochu nervóznější, ale jak už jsem psal, všechny jedou víc než dost a jak tyhle věci neřeším, nechám tam Road a bude to. Kontrola trakce funguje, takže na zadní mě to nepustí a ABS taky jde. Jediné minus proti Speedu je v tom, že si nemůžu nadefinovat vlastní jízdní režim, kde bych si např, vypnul ABS a trakci. Ale zase proč, tady se dá obojí vypnout kdykoliv tlačítkem a vzhledem k tomu, že motorku teprve poznávám, neměl jsem tu potřebu cokoliv vypínat.

Já tak nerad chválím BMW, značku vůči níž jsem měl vždy averzi, ale nemůžu jinak. Prostě to udělali dobře. Motorka má výborný motor, co se týče průběhu výkonu i jeho síly. Podvozek, kde je skvěle zkombinovaná tuhost, obratnost i stabilita. Silné brzdy. Ano, ten vzhled se jim moc nepovedl, ale na takový motorce prostě musíš jezdit a ne se na ní koukat :-)

Dali jsme si 170km a čím déle na tom sedím, tím z toho mám větší radost. Síla motoru i brzd mě nepřestává udivovat a použitelnost podvozku ještě víc. Ta motorka je tak dobrá, až je skoro nebezpečná. Jako každé BMW, z člověka dělá lepšího řidiče než je a je tak snadné ji řídit, dává opravdu moc důvěry, podrží a nevystraší. Ale abyste to nepochopili tak, že je usedlá, to vůbec ne. Jen má prostě dvě tváře. Tu klidnou, kdy dokáže jet na pohodu, relativně bezpečně, přitom pořád rychleji než vše co se na silnici pohybuje a celkem v klidu. A pak tu druhou, kdy letí jako blázen a člověk už musí být sakra ve střehu a vědět co dělá a kde si to může dovolit.

Po prodeji Speeda jsem z toho byl takovej špatnej, nevěřil jsem, že natrefím na něco lepšího, ale povedlo se to. Posunout se jízdně zase o kus dál, přitom neslevit z nároků na zábavu, přidat kus pohodlí a holt se vykašlat na vzhled.

12.5. - druhá vyjížďka, tentokráte samostatná.
Nedá mi to. Den po naší společné vyjížďce se chci projet sám. Zase někam jinam, kde to znám. Nekoukat do zrcátek, jet si svým tempem a soustředit se jen na jízdu. Jen na hodinku (haha).
Začátek byl trochu vlažnější, nechytlo mě to tolik co včera. Jako jede to, zábava s tím je, ale to velké nadšení chybí. Jsem trochu unavenej, tak se první třetinu jízdy kochám. Jedu vyloženě na pohodu a jde to, motorka s tím nemá problém. Jen ten podvozek se mi zdá nějaký tužší než včera. Pak ale začnu tahat a je to tady zas. Zvyšuji tempo, kroutím hlavou a křičím nadšením. Rychlé zatáčky jí jdou skvěle a předjíždění zvládne s prstem v nose, stačí si párkrát podřadit. Na to že jí mám přesně týden, se s tím teda moc nemažu a chvílema jedu jako magor. Nedalo práci dostat zadní gumu až na kraj. Jak to letí, mě nepřestává překvapovat, ale ještě víc mě dostává podvozek. Na hulváta to ve stopadesáti přehodím z levý do pravý a ono nic ! Prostě to úplně v pohodě zatočí, neznervózní a stále drží stopu. Jen už asi začínám narážet na limity tlumiče řízení...ve vyšších otáčkách a rychlostech tomu začínají kmitat řídítka. Gumy jsou přitom zánovní a mají dobrý tlaky. No, aspoň mě to donutí ubrat a to se taky hodí.
Nakonec se to trochu protáhlo a v pořádku se vracím domů. Baví mě to a doufám, že mi to nadšení ještě nějakou dobu vydrží, já nechci zase za rok měnit, ono hlavně už není za co :-)

14.5. - další hovadokrutoprasojízda, úžasný stroj. Další oblíbený zatáčky, opět ve dvou a vzal jsem stroj na kus cesty i do Německa, tam to zná, tam odsud pochází, tam by se jí mohlo líbit. A taky že jo. Užili jsme si parádní zatáčky, pomalu i rychle.

20.5. - K motorce jsem dostal původní červený blatník, tak jsem ho tam nasadil a líbí se mi to víc, než s černým. Pak jsem to umyl a po umytí jen trochu projet aby to oschlo...bylo z toho krásných 150km :-) A toho hmyzu lítá, že to můžu mýt zase... Fakt se mi z ní nechtělo slézt, donutila mě až delší dobu svítící rezerva. Aspoň jsem zjistil, že se na nádrž dá ujet 235km. Z motorky jsem stále nadšený, dá se jet i v klidu, ale dlouho to člověk nevydrží. Už jsem narazil na limity kontroly trakce i ABS na suchu. Přes horizont jet za tři na plný plyn nebyl úplně dobrý nápad, motorka šla hodně rychle na zadní a neměl jsem pocit, že by se jí chtělo dolů, docela jsem to nečekal. A pak když jsem málem minul odbočku a brzdil na poslední chvíli, kopalo ABS do obou páček fest. V kochacích , nebo spíš odpočinkových úsecích mezi prasojízdou jsem přemýšlel co mí na ní nejvíc vyhovuje a proč mi tak sedla:
1) jednoznačně podvozek. Nejlepší je jak ta motorka poslouchá. Kam jí pošlu, tam jede. A jelikož jede přesně tam, kam chci, můžu už poslat pohled do další zatáčky a nemusím koukat před přední kolo, jestli motorka opravdu jede tam kam chci já. Takže jsem rychlejší a ještě je to bezpečnější. To jsem právě u Speeda dřív musel ten směr občas korigovat. Tady ne, tady je ta projížděná stopa opravdu jak po kolejích. Aby to srovnání nebylo vůči Speedovi nefér, je třeba říct, že než jsem ho prodal, měl už docela sjeté gumy, zatímco tady jsou zánovní Bridgestony S21 a ty jsou prostě super. Ale i tak. Ta kombinace ochoty rychle měnit směr a zároveň být v zatáčce dokonale stabilní, to mě nepřestává bavit.
2) a zase ten podvozek, tentokráte tlumení nerovností, nebo spíš reakce na ně. Triumph byl tuhý, to je prostě fakt. Na hladké silnici OK, na hrbaté to bylo horší, tuhý a nepoddajný podvozek měl tendenci poskakovat a hlavně při přejíždění nerovností v náklonu se jakoby vlnil a nedržel přesně směr, jet v zatáčce přes hrby znamenalo hlídat si stopu, dokázalo to motorku rozhodit a mně to ubralo důvěru a jistotu a musel jsem zvolnit. Tady ? Na nastavení Road je to měkčí než Speed, takže to lépe tlumí nerovnosti, spíš teda ty větší a projížděné rychleji, ve městě na kanálech to bude poskakovat vždycky. Ale kouzlo toho podvozku tady je v tom, že dokáže být zároveň relativně komfortní, takže mě to nekope do zad a neposkakuju po sedačce a zároveň tuhý, takže se to nevlní a nehoupe. A to nejlepší na konec - přes nerovnosti se přenese, vím o nich, ale tu motorku to nerozhodí a i na hrbatý silnici pořád jedu tu svojí stopu, to je prostě skvělý !
Zkoušel jsem chvíli jet na hladkým asfaltu na režim Dynamic, motorka je o kousek přesnější a tužší, ale jak přijde nerovnost, je to tuhý už moc, bylo by to ideální nastavení na okruh. Ale na Road je to mnohem pohodlnější a pro mě asi i čitelnější, nevadí mi když pode mnou motorka pracuje, občas se zhoupne a zavlní, aspoň vím, že jedu už jak hovado a měl bych se zklidnit. Ano, zavlní - od cca 180ti výše pod plynem začínají lehce kmitat řídítka a motorka znervózní natolik, že musím ubrat. Nevím jestli je to vada, nebo vlastnost, ale když mě to donutí zpomalit, není to na škodu.
3) motor a jeho použitelnost, ta síla a zároveň jemnost. Na jedničku můžu jet krokem. Po rozjezdu dám za tři a pak rovnou za šest. A mimo město můžu jet za šest pořád, dokud se nesplaším. Anebo čtyřka. Zvládá těch +-50 v obci a za městem má spoustu síly na pořádný zrychlení ať už pro zábavu, nebo předjíždění. Zkoušel jsem i trochu ostřejší start a přes quickshifter tam těsně před omezovačem kopal kvalt jeden za druhým. No dvoustovka tam byla docela rychle :-) Tak jsem si zase zvolnil na kochačku a byl rád co jsem si to koupil. Ta motorka dokáže jet jako magor, ale taky v klidu, Můžu jet rychle když chci, ale nemusím když nechci, nenutí mě to. Jak jsem dlouho neměl čtyřvál, líbí se mi ta použitelnost, jemnost, čitelnost a zároveň síla. Líbí se mi, jak si při zavření plynu odplivne do výfuku. A na dávkování plynu už jsem si taky celkem zvyknul.
Je něco co mi na motorce vyloženě vadí ? Asi pohled zpředu na světla a zboku na krabici výfuku pod motorem a obludnou koncovku,byť má na sobě nápis Akrapovič. A taky zvuk. Vrčí to hezky, ale mohlo by víc nahlas. Bohužel to bych musel vyměnit s koncovkou i svody a to se mi asi nechce. I když na Youtube si jeden bláznivej amík po uříznutí katalyzátoru a jeho nahrazení trubkou liboval, že "its so fucking loud" :-) Ale tý práce s tím...škoda, že dřív bývaly na motorkách svody průchozí a výměna koncovky pro pořádný sound stačila. No nechám si to ještě projít hlavou, to by byl zvouček...