KTM 790 Adventure R (2020)

neobjektivní recenze plná povrchních úsudků, jednoduchých závěrů a neodborných komentářů

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:TOROLA racing (Frýdek-Místek) - všichni pohodoví přátelští a vstřícní. Vlastní domluva je dobrá. Jen dorvat se k té domluvě, to bývá někdy gamesa vyvinutá pro velmi trpělivé povahy :)

Výška jezdce: 175 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Yamaha Tenere 700: Šel jsem ji vyzkoušet s mentálním nastavením, že je to jasná volba. Jednoduchá, lehká, spolehlivá, nenáročná, levná, prostě moje milovaná Yamaha. Očekávání bylo zřejmě příliš vysoké. Spousta věcí se dá snadno doladit, vyměnit. Jenže zaskočilo mě, jak se ú

První dojmy - . Jenže zaskočilo mě, jak se úzká nádrž nedá udržet kolenama, voda při brodění strouhy vystříkne až na hrudník, tlumič kope do zadku, atd. …. K tomu ten mizerný dojezd a zbytečné drobnosti, co dokážou pokazit nádherný den. Jako třeba ráfky bez zámku na bezdušáky. Kua, proooč? Chci vrazit knot do díry a jet dál a ne rozebrat půl motorky kvůli hřebíku. Ale ta motorka má na druhou stranu tolik skvělých předností, že si vlastně dodnes nejsem jistý, zda jsem se ve finále rozhodl správně. ... Se to nevešlo do kolonky. To byla ještě Yamaha T700 :) Takže teď ty první dojmy: Víceméně vynucený přeskok z dokonalé 12tistovky jsem dlouho vnímal značně rozpačitě. Chybějící výkon a hlavně krouťák. Komfort ochrany proti větru, srovnatelný s Fokerem Rudého Barona. Trestná lavice pod prdelí. Kolena zalomená, jako reklama na lekce jógy. A do toho se v podvědomí stále hlásí obavy, z pověstné spolehlivosti oranžových hraček. Povozit roštěnku? Ano, ale jen nějakou drobnější a jen kousek a jen nalehko. Tvl. Mazat řetěz; tvl. Kompresní poměr vysoký jak u Messerchmittu. Tomu se asi středoasijský benzín z konve líbit nebude; tvl. Brzdové hadičky trčí do prostoru, jak pytlácké oko na zajíce, tvl. Zrcátka z Babety; tvl. Co to v tom motoru chrastí? Jestli někdo v Mattighofenu nemůže po pařbě najít svoji zubní náhradu, tak já asi vím, kde je …. Pod vlivem okolností jsem udělal uspěchaný nákup, ale co už. Kostky jsou vrženy. Hlavní motiv: jezdit na něčem lehčím, byl naplněn. Musím přestat srovnávat. Respektive nesoustředit se na to, o co jsem přišel, ale na to co všechno jsem získal. A je toho dost.

Motorku bych doporučil pro - Není to pohodlný hltač kilometrů. Není to kroska. Není to reaktor, který vám po otočení plynem přitlačí plíce k lopatkám. K čemu ta motorka je? Nabalíte si stan a spacák. Do uší si pustíte klidnou hudbu a sólo vyrazíte z našeho Absurdistánu do Karpat, Albošky, Rodopi... Tam si nastavíte šavle na měkko, stoupnete si do stupaček a naplno si začnete užívat své dny štěstí v motoráji. Šlukujete pocit svobody s přesvědčením, že: Když tuhletu cestu očividně někdo někdy projel, tak já se určitě otáčet zpátky nebudu muset. Můžete se toulat doopravdy. Ne, jako reklamní adventure panák z plakátu v zářivě čisté kombinéze, kterému kosmická technologie vybrala bezpečnou a pohodlnou trasu, od hotelu k hotelu. Klidně zabloudíte do míst, které on nikdy neuvidí.

Doplňky na motorce - Chtělo to nadstavit plexi samodomo deflektorem. Vyměnit kryt motoru za pevnější od BigHusky. Trochu se rozmazlit vyhřívanými gripy a tempomatem. Časem ještě vyměním plastové blastry za hliníkové a dám širší stupačky. Nějak přemluvím 12V zásuvku, aby dávala i po vypnutí spínačky. Mám už koupený gel do sedla, ale váhám. U Tenerky to hodně pomohlo. Jenže Kaťuša citelně topí pod prdel, tak čert ví, jestli to ten gel nerozvaří. Uvidím, co vydrží plastový kryt chladiče. Na plasty nemám a priori alergii, tak to zřejmě nechám tak. A víc fakt nepotřebuju. Odblokování quickshifteru za desítku, atp. si rád odpustím. Originální doplňky a díly jsou, jako obvykle, předražené. Naštěstí, při letmém pohledu do zámořských obchůdků je hned jasné, že otevření výrobní linky na tuto motorku v Číně, nese své ovoce. Dokumentaci a 3D design pro výrobu kvalitních kopií tak mají čínští soudruzi takříkajíc ve svých rukou.

Recenze

Takže co jsem získal?
- Mrštnou a hravou potvoru. Dálniční přejezdy jsou tortura. Jakmile však člověk dorazí do kopců, karta se obrací. Kroska to pořád ještě není a naložená už vůbec ne, ale nemá k ní zas tak daleko. Nestrávil jsem dětství na motokrosové trati, a tak velmi citelně vnímám, že nejslabší článek je mezi sedlem a řídítky.
- Parádní dojezd. Kaťuša má 20l nádrž, což je samo o sobě fajn. Jenže ona při jízdě na kochačku žere skoro jako Pionýr. Při zajíždění jsem nevěřícně zíral na hodnotu 3,5l, že asi počítadlo ukazuje blbiny. (Pochopitelně, když kroutíte heftem jak se sluší a patří, tak vyletí spotřeba téměř na dvojnásobek)
- Průchodnost terénem. Pořád ještě nemám v oku tu enormní světlou výšku. Vidím šutr, co se nedá objet, nebo příčnou lavici, a už tuhnu: teď přijde kopanec pod motor, ach jo. Ale prdlajz. Ani škrábnutí. Navíc parádní zdvihy vychytají téměř cokoliv. Ráfky jsou schované hluboko pod pneumatikou, tedy žádné obavy z jejich ohnutí. Šutry je při sklouznutí dokonce ani nepoškrábou. Přední 21ku na dlouhé šavli není třeba rozpitvávat. Ta se snad překulí i přes padlou sekvoj. Vyhýbání a změny směru se dají provádět bleskově. Má parádní rejd. Dokonce tak parádní, že jsem si jednou smýkl přední kolo pouhým razantním zatočením (ano bolelo).
- Dostal jsem příležitost nahlédnout do světa geeků. Zpočátku jsem přistupoval k programátorským povinnostem dosti laxně. Jenže Kaťuša vás převychová rychleji, než hysterická domina se sklony k sadismu. Přecvakal sis palivovou mapu na „offroad“, ale nepřecvakal sis ABS na „offroad“? Tak jo, tu máš. V šotolinové vracečce z kopce nechávám prokluzovat zadní brzdu – ušpiněné trenýrky, smrková větev pod blastrem a tep 300. To si člověk zapamatuje hned. Chtěl ses na polňačce otočit, ale nechal jsi palivovou mapu „road“, lenochu? OK, v náklonu hned vypínám motor … přestaň nadávat a vstávej padavko! Dělám to pro tvoje dobro. Elektronika vám excelentně pomáhá, když spolupracujete a utratí vás bez váhání, pokud se ji pokusíte ignorovat.
- Učí mě disciplíně. Kaťuša neodpouští frivolní přístup k řazení. „Jo, kvalt je sice vysoko, ale rubnu po plynu a ono se to nějak posbírá“. Na to zapomeň! Za tyhle zlozvyky přenesené z 1,2litra jsem dostával pořádnou čočku. Prostě chcípne bez výstrahy. Chce točit a točit, spojčit a točit. Když dostává kvalty, které má ráda, je to lehkonohá divoženka.
- Špatná zpráva pro tunery. Funkční design je vychytaný do detailů, tak jak to germáni ostatně umějí. Pro lidovou tvořivost zbývá jen velmi málo prostoru. Výborně to svítí, bliká. Nádrž chráněná 4,5mm šusplechem (origo jsem vyhodil hned) a následně řídítko, to schytají při pádu skoro vždycky. Tedy není nejmenší důvod parádně lehkou motorku ovíjet ocelovýma trubkama a jiným bizárem. Upínání bagáže je dokonale předpřipravené, že to asi designovali všichni aftermarket výrobci pospolu. (... tenhle pásek by to chtělo uchytit někde tady ... a hele, je tu oko. Jenže musím pořešit ostré hrany, ať se nepřeřízne ... a hele, je zevnitř zakulacené ...) Pod snadno demontovatelnými plasty jsou různé schovky. Všude poměrně dobrý přístup.

Zvykačka byla dlouhá a bolestná. Ale jo, už ji miluju. Chtělo to jen přijít jí na chuť.
Doufám, že se jí podaří moje předsudky zaplašit jednou provždy.

Edit 8tkm:
Montáž tempomatu proběhla úspěšně a zdá se, že se ten bazmek dá bezpečně používat i v reálném provozu. Na jaře vyzkouším, jestli se dá bez držení dojet třeba až do Rumunska a pokud ano, tak napíšu (pokud ne, tak logicky už nenapíšu, že?).

Využil jsem akce „tempomat“ rovnou i k montáži USB zásuvky. Chci, abych si mohl dobít mobil, fax a další tamagotchi, i po vypnutí spínačky. Požádal jsem TOROLA Boys, ať mi vytáhnou kablík pod novou zásuvku, když už to beztak budou rozebírat. Někde pod světlem jsou porty ACC1 (dává jen po zapnutí spínačky) a ACC2 (dává pořád). USB zásuvka ale něco žere permanentně, tak jsem dumal, jak do toho mikroprostoru ještě vmáčknu jakýsi rozpojovač. Hoši z KTM ovšem byli myšlenkově o krok napřed, takže mi vyvedli porty oba dva a můžu si přikonektit podle potřeby zapojení permanentní, nebo přerušované. Jak prosté, milý Watsone.

Zjistil jsem, proč mi drnčel šusplech v rychlostech 43,21 km/h a 432,1 km/h, čímž mi způsoboval stažení hýžďového svalstva, bo jsem myslel, že se cosi podupalo v motoru. Při nějakém kotrmelci se roztrhl silentblok. Snadná oprava vyžadující jen trochu násilí a vulgárních výrazů při odstraňování zbytku závitu. A když už byl ten plech dole, hodil jsem ho ke kámošovi do lakovny, protože se prořekl, že má zrovna na lince oranžové kontejnery pro popeláře. Tohle je pro mě nejuspokojivější forma tuningu, když to nic nestojí a výsledek není výrazně horší, než původní stav.

Už mi taky z Říše Středu přišly širší stupačky. Vypadají slušně. Tak doufám, že mě přestanou bolet po celodenním hřadování nárty.

Musím ocenit geniálně umístěný vzduchový filtr, který se dá vyprášit jen tak mezi řečí, jako když panimáma vyklepe rohožku.

Jinak zatím bez poruchy. Začínají se loupat polepy, ale nezdá se, že by samolepky držely Kaťušu pohromadě, tak je to jedno. Odrazka nepřežila wapkování. Pokud by tedy hoši z Mattighofenu potřebovali poradit ohledně lepidel, jsem k dispozici. Přilepovat odrazky rozžvýkanou orbitkou je fakt blbost.

Edit 3/2021
Lámal jsem si hlavu, jak zlepšit komfort jízdy. Přitom stačilo tak málo, aby se motorka vyšvihla do třídy nejluxusnějších vozidel. Na příď jsem nainstaloval Spirit of Ecstasy a přátelé, je to znát.
Nějaký švéd popisuje, že k omezení turbulencí v helmě stačí sundat plastové winglety, pod předním světlem. V kombinaci tohoto opatření s plexi od Puig prý je jízda po dálnici fajn. Zkoušel někdo? prosím o info do SZ

Edit 8/2021
Winglety zpod světla jsem odmontoval. Štítek nadstavil deflektorem a dálkové přesuny jsou rázem pohoda. Takže odzkoušeno, funguje.

Uvolnil se přední brzdový kotouč. Myslel jsem, že v rámci záruky dojde k přenýtování. Hoši z Toroly to ale vzali zgruntu a vyměnili celý kotouč (a navíc bez jakýchkoliv keců. To se cení)

Beru zpět komentář k vysokému kompresnímu poměru. V Gruzii jsem párkrát musel natankovat „skorobenzín“ a Kaťuša byla vpohodě. Párkrát nechytla na první šup. Za studena trochu nedržela volnoběh. Ale po zahřátí naprosto v klidu.

Na šusplechu se mi při každém větším pádu utrhnou zadní silentbloky, přes které je uchycený k bloku motoru. Je to sice levná oprava, ale vytahování zbytku silentbloku je fakt opruz. Přemýšlím o nějakém jiném uchycení. Pokud máte inspiraci, tak předem díky.

Samodomo kryty světlometu, vyrobené den před odjezdem se osvědčily. Říkal jsem si, jestli má cenu se s tím drbat. Ještě že jsem se hecnul. Jeden prostřelen, světlo OK.