KTM 790 Adventure R (2019)

Když máš rád zatáčky, bahno, prach, šotoliny, hory a opravdový terén v horách, pořiď si tuhle motorku. A nevadí, jestli je tvůj cíl na druhém konci Evropy, tahle motorka tě tam, sice s rámusem, ale doveze. A pak si to tam pořádně užiješ.

Výška jezdce: 180 cm

První dojmy - Jezdíval jsem na litrové africe a na tuhle motorku jsme pohlíželi skrz prsty. Byla škaredá a rachotila, ale kupodivu i s menším obsahem s lehkostí stíhala, měla charisma a byla výborná v terénu. Jak jsem se jí zpočátku vysmíval, tak si ji teď užívám.

Motorku bych doporučil pro - Tím jak je motorka vybavená funkční elektronikou je vhodná i pro začátečníka, který když se jí naučí ovládat teoreticky, v praxi mu strašně ulehčí život. Svou stavbou je spíše pro vyšší postavy, ale KTM nabízí i snížené sedlo a komu by i toto bylo moc, může zvolit základní variantu advíka nebo Duka 790.

Doplňky na motorce - Pro převoz zavazadel používám rámy od SW Motech, jejichž konstrukci a systém uchycení jsem si chválil už na africe. jejich bajonetový systém je skvělý v tom, že ty hnusné rámy sundáte z motorky během minuty dolů a na motorce zůstanou jen nenápadné úchytné body a motorku nic nehyzdí.
Na řídítkách mívám bástry od acerbisu s hliníkovou výztuží. Zatím jsem s motorkou nikde pořádně nelehl, takže jejich ochranou funkci jsem ještě nevyzkoušel. Proti větru a dešti fungují dobře. Drobných odložení bylo nespočet, motorka je však tak důmyslně konstruovaná, že i bez padacích rámů se to na ní neprojeví a stále vypadá jako nová.
Výhody výše zmíněného zvýšeného sedla jsem již zmínil.
Předchozí německý majitel dokoupil na motorku spoustu oranžových drahých doplňků, které jsou však jen oku lahodící, praktičnost nijak nevylepšují. Stejně tak výfuk Akrapovič je jen drahým doplňkem. Možná bych mohl vyzdvihnout, že je o 3 kila lehčí než origo výfuk, ale za tu cenu to opravdu nestojí. Na zvuk si nepotrpím, jsem radši, když nejsem slyšet a nedráždím tak své okolí. Ocenit však musím plastový kryt předního světla, který už cosi zachránil. Plastové světlo pod krytem je stále jako nové.
Němec dokupoval i elektronickou výbavu, kde musím ocenit hlavně rychlořazení. Jeho používání se musí člověk nejprve naučit a zvyknout si na něj, pak je to parádní věc. Při pomalé jízdě nebo jízdě v terénu však radši řadím standardním způsobem a používám spojku.

Recenze

V létě 2020 jsem po čtyřech sezónách prodal afriku. Byla to výborná motorka a ve spoustě ohledech v danou dobu předběhla konkurenci a i v současné době je to stále skvělá mašina. Nic naplat i ona měla své mouchy. Trochu mi vadila převodovka, která někdy zastávkovala a nechtěla dořadit pětku. Vždycky se to stalo v tu nejnevhodnější chvíli, pod plynem, kdy člověk potřeboval rychle předjet a zařadit se. A pak ty ceny originálních náhradních dílů - to je mazec. Naštěstí se honda nekazí, ale poslat to někam po boku, to nechceš.
Takže 2020 si našla africa svého nového majitele a já si říkám " a mám klid, teď si dám nějaký čas pauzu a pak se uvidí". Jenže to jsem nepočítal s tím co bude následovat. Borci z party pořád čekali co bude, nechápali, že teď nic, rok pauza, motorka nee. To byly furt samé otázky, co bude, co koupíš, už něco máš. Jednou tak večer mi volá Arnošt, jestli už něco mám najitého, a že jede pracovně do Německa. Kouknul jsem na mobile.de a byla tam. KTM 790 adv R za dobrou cenu, super vybavená s 8 tis. najetýma. Za chvíli jsem mu volala zpět a následující den se to začalo řešit s němcem. Za 14 dní byla doma. To už byl podzim, začalo být sychravo, takže jsem na to obul chlupaté gumy, odstrojil jsem to od zbytečností a hurá do lesa. V tu chvíli už jsem měl elektronické asistenty zmáknuté a když jsem viděl co ta motorka zvládá a s jakou grácií, nestačil jsem se divit. Prostě bomba. Trochu strmější úhel přední vidle s velkým rejdem, nízkým těžištěm, ostrým motorem v kombinaci s dobrýma gumama to bylo v terénu pomalu jak na malém enduru. Pak si najel na asfalt a rázem mohl člověk ujet bez problému 200 km. Do téhle chvíle jsem na ničem podobném nejel, úplně mě uchvátila.
V bazaru na netu se objevilo vyšší powerparts rallye sedlo, tak jsem po něm sáhnul, přece jen to originál bylo nízké a člověk neměl v sedě od řidítek tu správnou odezvu, potřeboval jsem být výš nad řidítkama. S vyšším sedlem se to podstatně zlepšilo, ovšem stále nic se nevyrovnalo jízdě ve stupačkách. Tyhle táhlé drifty pod plynem nikdy neomrzí. Africa je dokázala taky, ale advík si v tom byl jistější, nízké těžiště dělá svoje. Dále jsem advíka vytunil o zub menším sekundárem. Pro terénní pasáže se kratší jednička hodila a malinko pomalejší šestka na cestě nevadila možná naopak, motorka mi přišla celkově svižnější.
Co se týče jízdních režimů, má pilot možnost nastavovat jízdní režimy podle konkrétní situace. Režim RAIN ti posílá na zadní kolo hodně málo a hlídá aby se ti ani při plném plynu neprotočilo. Režim OFFROAD je úplný opak. Tam se kolo protáčí jak divé, ale stále máš tak 75 procent z plného výkonu. Režim STREET ti dá veškerý výkon, ale trakci ti elektronika hodně hlídá. Pak tu máme režim RALLY, kterou má tahle 790 v základu (příplatková je až u 890). Zde pak máš možnost nastavovat ve třech stupních odezvu na plyn a v devíti stupních kontrolu trakce, kterou si můžeš ladit rychlou volbou na řidítkách za jízdy. Pěkná hračka, ale časem mě to omrzelo a radši jsem přepínal mezi režimem STREET a OFFROAD. Zvlášť ještě musíš mimo toto nastavit brzdy, protože v režimu ROAD v terénu nezastavíš a naopak v režimu OFFROAD se ti na asfaltu blokuje zadní kolo. Pokud víš, že jdeš prasit do lesa a chceš to mít jak se říká jen v rukách, můžeš manuálně zcela vypnout ABS i kontrolu trakce a spoléhat se jen na sebe. Na cestě bych to nedoporučoval, zvlášť ne na chlupatých gumách a v provozu. Elektroniku mají vychytanou a opravdu to funguje. Oproti afriky, kde byla trakce omezována ve třech stupních vynecháváním zapalování (u prvních modelů s lankovým plynem), je to u KTM podstatně propracovanější a uživatelsky příjemnější.
V průběhu zimy a jara jsem najel 2000 km, na tachometru byla číslovka ODO 10000 km a vytekl mi zadní tlumič. Na netu jsem se dočetl že to je bolest adv R, zřejmě nějaká vadná série ucpávky v tlumiči. Oprava tlumiče mě stála 2200 Kč (práce, materiál a olej).
V létě 2021 se jelo ve skupině do Rumunska. Oblíbená destinace v okolí Sibiu, kde je blízko jak Transalpina tak Transfagaraš, navíc s obrovským offroudovým potenciálem. Na motorce jsem měl nasazené Mitas E09, které jsou výborné v terénu, ale na cestě kloužou zvlášť na mokru. Za sucha to ještě nějak uřídit jde, ale o nějakém zážitku nemůže být řeč. Naštěstí trip byl zaměřený na jízdu po nezpevněných cestách v horách a tyhlety asfalty byly jen pro zpestření. I tak se zde projevil neduh zadní brzdy, která při dlouhém klesání nebo prudkém brzdění při svižné jízdě zavře a na chvílí tě zradí. Nová 890 (2023) už má na brzdových deskách azbestovou izolaci a vydrží fungovat déle. V KTM o problému ví a vyřešili to právě touto azbestovou destičkou, která je součástí nových brzdových desek, pokud je nakupuješ jako originál náhradní díl za 1400 Kč. Jinak dozadu pasují přední desky z lehkých endur od KTM a když tam dáš měkkou offroudovou směs, sice vydrží méně (asi 9000 km), ale brzda zjemní a je citlivější. Navíc tolik nežere kotouč. Horské terény v Rumunsku naplno odkrývaly výborné terénní vlastnosti oranžového advíka a já jsem si to plnými doušky užíval. Stejnou destinaci jsem měl už projetou dříve na africe. Rozdíl mezi těmahle motorkama bych popsal následovně: na africe jsem si tu jízdu užíval a terénem jsem projížděl. Na advíku jsem tam závodil.
Pokud bych se měl vyjádřit k přesunu z domu do cílové destinace a zpět, tak řeknu, že si t cestu musím protrpět abych si to tam užil. Jde na tom jet 140 i 160, ale relativně pohodlně se cítíš okolo 130. To na africe jsi jel okolo 150 celkem dobře ochráněný. V 90 už není rozdíl mezi africou a adv. Jednoduše tady není žádná ochrana proti větru a fouká tady což není příjemné. Hoďku dvě to jde a nevadí ti to. Osm hodin na cestě se dá vydržet, ale pohodlné to není, na to jsou jiné motorky, třeba golďas.
Následující rok jsme naplánovali velký trip do Gruzie (viz můj cestopis). Poučeni z dlouhých přesunů, jsme zvolili cestu do Turecka dodávkou a motorku jsme sedlali až tam. I tak jsme za tři týdny ujeli 8000 km. Na tuhle cestu jsem zvolil Mitas E07, s kterýma jsem odjezdil ještě celý zbytek sezóny a následující jaro ještě 2000 km na Sardinii, kde jsme si byli užít zatáčky s ženama spolu s Arnoštem na jeho 1290 adv R. Mimochodem, pokud člověk vyloženě nelační po 160 koních ve velkém advíku, 70 kw v 790 bohatě dostačuje i ve dvou a nejsi žádná brzda skupiny. O něco menší výkon je vykompenzován asi o litr menší spotřebou oproti 1290 a dá se jezdit okolo 4,6 na sto při běžné cestovní rychlosti. Když jedeš vyloženě na spotřebu, dokážeš jet za 3,8. V Brně na okruhu ukazoval palubní počítač 12/100.


Co se týče servisu, na motorce si dělám většinu úkonů sám. Bylo tomu tak i na africe a na všech předešlých. KTM musím vyzdvihnout před všemi ostatními, asi se tady se servisem počítá a je tu vše krásně přístupné. Konstruktéři používají hlavu a mechaniky mají za spřízněné duše. Opravdu se zde šroubuje příjemně. Když porovnám běžný servisní úkon jakým je kontrola ventilových vůlí u KTM a Hondy, tak africu asi 4 hodiny odstrojuješ než se dostaneš pod víko ventilů. U 790 tam seš za 20 minut. Je pravdou, že u afriky to u té kontroly zpravidla skončí, u 790 jsem jednou musel vůli vymezovat (při 18000 km). Ale od té doby to drží a vůle se nemění. U afriky mám naopak vysledované, že přední brzdové desky odcházejí po 20000 km, tady u advíka mám i po 38000 km desky stále původní a ještě tam materiál je. Mám je sice koupené nové, ale čekají na svou chvíli v regálu. Šikovnou vychytávkou jsou schránky po bocích sedla, do nichž se dostaneš bez nářadí, stačí sundat sedlo. Ve schránce je originál nářadí s kterým si na běžnou údržbu vystačíš. Chytré jsou i nálepky na různých místech motorky, pomocí níž si správně napneš řetěz nebo nastavíš tlumiče podle způsobu použití nebo zatížení motorky.
Pokud bych měl vyjmenovat poruchy na KTM, tak si vzpomenu na přední blinkr, který se orosil a selhaly v něm dvě diody. Blinkr jsem koupil nový za 1090 Kč. Kupoval jsem ho u i Hondy, tam stál 2300 Kč. Po třech letech používání odešla na KTM baterka, respektive už jsem jí nevěřil, tak jsem jí dal otci do skútra, kde jí používá dodnes a já si koupil do advíka lehkou LiFePolku. Trochu mě zlobí systém bezdušových pneu. Některé mitasky netěsní a pomalu ucházejí, což je otrava. V tomhle případě je duše k nezaplacení. Ta pokud je dobrá, můžeš mít gumu jakou chceš, prostě drží tlak za všech okolností. Problém u advíka je, že zadní ráfek má vyosenou díru ventilu, takže běžnou duši tam dáš jen nouzově. V současné době mám nazuty Mitas E07+, které KTM pod jiným značením obouvá v sérii na adv 890R 2023. Ty drží tlak pěkně. I nájezd mají slušný a jako cestovní gumy se jeví slušně. Někdo stále dokola opakuje, že se motorce mlží displej. Je pravdou, že když je sychravo, tak se z vnitřní strany orosí rožek displeje, ale na funkci to nemá nejmenší vliv. Displej je stále stejně čitelný a když se počasí umoudří, rosa zmizne. Dalším neduhem KTM 790 jsou studené starty po delší odstávce. Motorka chytne na první otočení startéru, ale po třech vteřinách zhasne. Tak se to může opakovat dvakrát i třikrát, ale pak motor naskočí a běží. Tenhle problém se obvykle projeví, když natankuju nějaké prémiové palivo. Když jsem tankoval v Gruzii jejich 93 nebo Turecký benzín v zapadlých vesnicích, nikdy nebyl žádný problém, motor ráno vždy nastartoval napoprvé. Vnímám to jako vlastnost ne jako poruchu. Navíc to nedělá pravidelně.

Motor KTM je všeobecně hlučnější. Majitelé hondy se při poslechu běžícího motoru ktm křižují a očekávají okamžitou destrukci. Ta však nepřichází a motor si rachotí stále stejně při zachování výkonu. Hluk vychází z konstrukce motoru. Ten je osazen dvěma vyvažovacími hřídeli. Jeden je poháněn přímými zuby od klikovky, druhý je uložený nahoře v hlavě válců, kde ho pohání vačka opět přímým ozubením. Oba vyvažováky při nízkých otáčkách pulzují a zubová vůle hlučí. Při vyšších otáčkách běží motor pěkně potichu. Při studeném startu zarachotí i rozvodový řetěz, ale jen na okamžik, než se natlakuje hydraulický napínák.
V současné době mám na motorce už 38000 km, z toho 30000 je mých. Najeto v poměru 20 procent terén 80 procent cesta (v terénu to strašně pomalu přibývá). V 35000 km jsem musel vyměnit řetězovku a dal jsem nové svíčky. Také jsem vyměnil olej v předních tlumičích. V motoru používám osvědčený Mogul 10W50, který jsem už dával i do africy.
Co musím na závěr pochválit je motorka jako celek. Ono to prostě funguje a dobře.