PROFIL MOTORKY

KTM 1190 Adventure (2013)

Aktivní Profil uživatele

Vlastník tudydudy
Vloženo 8.3.2018
Aktualizováno 9.1.2020
Zobrazeno 4 850x
HODNOCENÍ PROFILU OD 13 UŽIVATELŮ
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 8.6

Popis motorky


Velká, silná a v obecnym měřítku pořád i těžká potvora, co si pár těch svejch nectností umí vyžehlit hned jak pořádně zabereš za heft.

Více fotografii

Výška jezdce: 181 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Honda VFR 800: Nízké.
KTM 990 SM-T: Menší, o něco méně všestranné.

První dojmy - Úplně první dojmy v sedle Edy jsem zažil skoro dva roky před samotnou koupí na předváděčce v Bělý pod Bezdězem. Vyškrábu se vůbec na to? Dostanu z toho na zem? Nepřevrátim se na křižovatce? Překvapivě žádnej z mejch katastrofickejch scénářů se nakonec nekonal a zkušební jízdu jsme si i s baťůžkem docela užili. Že bych si ji ale někdy v dohledný době pořídil jsem nějak moc nepředpokládal.

Motorku bych doporučil pro - Po dvou/třech aktivních sezonách na leccčem je myslím na Adventura připravenej každej.

Doplňky na motorce - Laděný homologovaný výfuk Remus Hexacone, originální set rychloupínacích plastových kufrů KTM, padací rám Givi, proužky na ráfcích. V nadcházející sezoně uvažuji o přídavných světlech, krytu hlavního světla a festovnějším šusplechu.

Recenze

Z důvodů absolutní neschopnosti napsat na motorku klasickou recenzi, uchýlil jsem se k následujícímu rozhovoru o motorce sám se sebou. Edit a ty nejaktuálnější zážitky a postřehy z další sezony v sedle Edy je zase k nalezení v recenzi úplně dole...

Tomáši, na začátku sprna roku 2017 u tebe proběhla značná obměna tvého motocyklového parku. Co nám k tomu povíš?

Povím vám k tomu to, že to je naprostá pravda. Svoji bývalou Yamahu FZS 600 Fazer, mou osobou úspěšně v druhé půli června odhozenou do škarpy, jsem prodal a pořídil místo ní úplně něco jiného. Stroj ještě univerzálnější, dospělejší, KTM 1190 Adventure.

Ok. Jak jsi k rozhodnutí pořídit zrovna tohleto přišel? Byli tam například i nějací jiní favorité?

Jinačí favorité tam rozhodně byli, ale upřímně, dost podstatnou úlohu v rozhodování jakou motorku pořídit hráli finance. 30 kolíků za prodaného pochroumaného Fazera nebylo příliš a tak tu visela otázka, zda si vzít na moto úvěr či čekat a šetřit. A protože vše nasvědčovalo tomu, že si půjčku na motku vezmu, chtělo to něco, co by mě bavilo pokud možno co nejdelší dobu. Něco s c o nejširším spektrem uplatnění.

Ze seznamu tak brzy vypadly takové biky jako Yamaha XSR 900/XSR 700 (a jejich praktičtější deriváty v podobě modelu Tracer) a po aférce přemýšlení nad funbiky jako KTM Duke 690 či KTM 990 SM-R přišlo konečně na řadu racionálnější smýšlení v podobě Hondy VFR 800 či KTM 990 SM-T. Honda mne lákala svým véčkovým čtyřválcem a pověstí nezničitelnýho stroje, SM-T zase exkluzivitou a univerzalitou srovnatelnou s Fazerem.

A proč tedy ani jedna z těhlech jmenovaných nedopadly?

VFR bylo příliš nízké a SM-T dle všeho žíznivé.

Ok, takže jak to že nakonec Adventure?

K Adventuru mne nakonec nasměřovali někteří majitelé zmiňovaných SM-R/SM-T. V pár inzerátech totiž jako důvod prodeje tvrdili přechod na 1190 Adventure. A mne v tu ránu napadlo. No jo, proč ne vlastně Adventure? Vždyť to je takové větší SM-T, navíc s bonusem v podobě přeci jen offroadovějších schopností. Takže se šlo do Edy.

Takže jsi se začal zaobírat sháněním týhle přerostlý Kačeny. Byla to obtížná cesta?

Dá se říct že ani moc ne. V rozhodování jestli klasický model nebo ten s přízviskem R jsem měl jasno. Chtěl jsem klasiku (použitelnější a jistější na silnici a zároveň stále akceptovatelný schopnosti v terénu - minimálně dle videí na internnetu). A jedna taková na mne za vážně moc hezkou cenovku jukla hned asi po týdnu.

Jel jsi se pro ní hned? Jak vypadala?

Ano, hned ten den co ji mé zraky zmerčily v bazarový sekci tady na motorkářích jsem si ji byl prohlédnout (byť to znamenalo 500 km cesty). A bylo to tak jak ji pán inzeroval. Původem Němka, ročník 2013 a především tedy i lehce obouchaná od pádu. Sem tam nějaký škrábanec, dorubané plexi, od hlavního stojanu vykouslej kus kyvky, nefunkční heft plynu. Jak ale říkám, cenovka tomu odpovídala a tak po zarezervování si jí a sehnání peněz (což by dalo na samostatný článek) jsem si ji o týden později i odvezl.

A byla doma holka. Jaké byly první dojmy?

Ze statických dojmů určitě vypíchnu mohutnost motorky zezadu. Zpředu, zboku, tam to ani tolik znát není, ale stoupnete-li si k ní člověk zezadu, odtamtud to je vážně bachyně pořádná - respekt vzbuzující. A svým způsobem je i sexy.

Dál bych tu určitě vypíchnul přístrojový štít. Fajn, je naprosto totožný s kdejakou ostatní KTM přístrojovkou té doby (a i dnes se na kdejaký oranžádě tohle provedení uplatňuje), ale já proti němu nemůžu říct špatnýho slova. Je toho tam hafo ke čtení, zároveň to je docela přehledný a především tu je dominantní analogovej otáčkoměr. A to já prostě žeru. Navíc tu je i výrazná dioda upozorňující na vysoký otáčky. Takže si chvílema člověk připadá jak na sportu.

Co třeba posez, jak se ti na tom sedí?

Posezení je zaměřený do cestovna, ale krapet řízlý sportovností. Jinými slovy, dokázal bych si představit mít např. nohy ještě víc rovně (stejně tak i záda). Je ale pravdou, že při přesednutí z Edy na cokoli nižšího a přeci jen nahrbenějšího to je teď rozdíl jako blázen a stupačky musím chvíli hledat kdesi vzadu.

A první jízdy? Jak probíhaly ty?

Dost opatrně :D Po zvyku dostat z Fazera na zem kdykoli a kdekoli to byl nezvyk najednou za jízdy máchat nataženýma nohama v prostoru. Oproti uhlazenýmu Japonci to tu ale bylo jak na splašený krávě. Mnohem víc vibrací, řazení jak těsně před rozpadem, mlácení řetězem. I pod dvěma lidma to ale letělo jak kule. Navíc motka hezky filtrovala nerovnosti a díky výměněnýmu plexi na mne ani moc nefoukalo.

Konala se třeba i nějaká zklamání?

Co během prvních vyjížděk zamrzelo nejvíc byly úzký rukojeti řidítek. Zvlášť na plyn se mi ruka dost často ne a ne vejít a v součinnosti s jeho elektrifikací (kdy odezva na pohyby zápěstí není nejsametovější) to ze začátku ústilo v dost tragicky neplynulý průjezdy ostřejších vinglů. Vcelku obstojný řešení tohohle problému jsem kupodivu našel v zanechávání prstů na páčce brzdy po celou dobu průjezdu.

Dále bych rozhodně pohovořil o podvozku: Během použití motky v plné polní (tj. při jízdě v tandemu) nemám absolutně výhrad. Je to pohodlný a zároveň pořád krásně jistý. Jediný s čím jsem zpočátku bojoval bylo přehupování zpředu dozadu během přeřazování, ale to už jsem vychytal. Elektronický štelung zde přítomný je nirvánou pro hračičky a osobně jsem si od toho i já dost sliboval. S předpětím pružin schovaným pod položkou "Load" v menu palubního počítače lze manipulovat pouze když motorka stojí. Na druhou stranu oproti seřizování útlumu a odskoku dějícím se (klidně i za jízdy) přepínáním režimů Sport, Street a Comfort, to ale aspoň má nějaký kýžený efekt. Bohužel, tohle vše padá po sesednutí baťůžku.

Prosím?

Jojo, během solo jízdy si totiž nemůžu pomoct a dost často mi připadá, že si bike podemnou dělá co chce. Někdy je jeho chování vážně podivný a slovo jistota je asi tak to poslední, co mne v těch chvílích napadá. Někdy to zase celkem ujde.
Ve stati o podvozku bych rozhodně neměl zapomenout na jeden z dalších typických neduhů motorky - kmitání řidítek ve vysokých rychlostech. U mne se to děje naprosto ukázkově. Na originálně dávaných gumách je pro mne stopkou meta cca. 220 km/h. Za ní my už řídítka mají tendenci vyhodit ruce z pantů a pokračovat ve zrychlování je čistá utopie. V tomhle ale bike ještě ne zcela zavrhuji. Uvidíme teď na jaře po seřízení všech teoreticky pod tím podepsanejch aspektů (vůle v krku řízení, volný dráty v kolech,atd.)

To jsi se tu pěkně negativisticky rozjel. Doufám, že v tom nebudeš pokračovat když se tě teď zeptám na motor?

Myslím, že naštěstí ne. Motor je kapitola sama pro sebe. Fajn, občas by asi mohl jet ještě o chlup více, ale to už bude čistě jen mou rozmařilostí, protože tenhle kus motorařiny se vážně povedl. Záběr odspoda, hutný střed a žádný veliký vymírání ve vršku. A navíc ona živelnost v podobě všech těch vibrací a pazvuků. Zajímavý bylo sledovat co s ochotou spolupracovat v nízkých otáčkách dělá napnutí řetězu. Během motodovolený, kdy jsem jej měl kvůli zatížení vážně fest povolenej se agregát horko těžko pasoval s čímkoli nižším než cca. 3,5 tisíce. Po příjezdu domů a následným dopnutí náhle nebyl větší problém se občasně vydat i do sfér pod 3 tisíce. Všechno to pak je korunovaný pěknou spotřebou která mi dlouhodobě visí pod 6 litry.

Mluvil jsi o jistým bonusu v offroadových schopnostech motorky. Vypadá to tedy, že nepatříš mezi ty co s motkou nevyjedou dál než na louku k rybníku.

To máš asi pravdu. Ikdyž vlastně taková podmáčená louka je pro Adventura úplnej hrob. Na původních silničních gumách dokonce stačila nakloňená rovina se suchou trávou aby se to nerozjelo, natož aby to bylo ještě mokré. Po nasazení špuntových Michelin Anakee Wild se věci samozřejmě zlepšily (na úkor vlastností na silnici), ale přesto zdejší podmáčenost terénu nedělá povaze motorky moc dobře a na něco víc než polní/lesní cesta do chce mít vážně nervy ze železa a připravený nemalý budget na opravy.

Skvěle. Ještě něco co by jsi na závěr doplnil?

Určitě by toho bylo spoustu, ale ještě si i vzpomenout že :D Ne, asi snad jen že vytápění sedla prostřednictvím nezaizolovaného zadního výfukovýho svodu tu je vážně znatelný, originální plexi je stejně jako na všech jiných cendurech mizerný (ale měnit ho nejspíš nebudu, aspoň mne to ovívá) a ano, po silnici na tom lze nahánět superbiky, ale ruku na srdce - co je to většinou za piloty když se nechají pojet traktorem ;)

Edit 2018:
7500 kilometrů. Tolik jsem si z kraje sezony nechal u dealera nastavit servisní interval a skoro přesně tolik taky za letošní sezonu kola tohohle už 6 roků starýho biku nakroutila. Změnil se nějak můj pohled na motku?
Určitě ano! A to hned z několika důvodů. 1) Díky v první půli sezony nasazeným jiným, rovným (!) spodním brýlím jsem si vůbec poprvé mohl začít vychutnávat pocit jízdy na motorce s naprosto přesně rovnými řidítky. Světe div se, rázem bylo po problému s dávkováním plynu v utažených vracácích (viz výše v hlavní recenzi)!
2) Do nové sezony s novými papučemi. Volba padla na mnoha jinými opěvované Pirelli Scorpion trail II. A ejhle. Kmitání předního kola ve vysokých rychlostech zmizelo. No, zmizelo, spíše se přesunulo. Tentokrát to pro změnu mlátilo v rozmezí 50 - 90 km/h, dle zatížení. To se vyřešilo až po opětovném převlíkání papučí v září a nasazení Dunlop TrailSmart. Na nich se motorka už definitivně uklidnila. Díky bohu, že stačilo de facto tak málo.
3) No a zásluhou dvou předchozích bodů mohu prohlásit, že po více jak roce vlastnictví se mi konečně povedlo úvést bike do asi nejdokonalejšího stavu, do jakého jej v rámci použití jen minima příplatkové výbavy uvést vůbec lze.
Jistě i díky konečně 100 % fungujícím pneumatikám najednou i podvozek začíná odvádět tu pravou a správnou práci, já si už s motkou taky daleko víc rozumím a každá jízda začíná být vážně zážitkem.
Během oněch letošních 7500 km jsem stihli například dovolenou v Chorvatsku (cesta tam i zpátky přes Alpy, jak jinak), návštěvu motoškoly na okruhu v Brně (bez problémů odjeto v jedné z rychlejších skupin) a mnoho různých, ať už kratších či delších tripů po ČR.

Co se servisu týče, po cca. 25 tis. kilometrech přistály na přední kolo nové kotouče a destičky (dozadu jen desky), proběhla výměna brzdové kapaliny aaa to bude asi (krom obligátního každoročního oleje s filtry) všechno.
Nyní už holka spokojeně odpočívá pod plachtou v garáži a čeká, až se zase jaro zeptá...







Edit 2019:
5 993, 7 kilometru. Přesně tolik se mi za, dnes už minulou, sezonu podařilo nakroutit. No vlastně, asi dvakrát to měl půjčený bratr a jednou i tatík ( v rámci daru k narozeninám, co má člověk taky pořád vymýšlet že), ale drtivá většina pořád připadá na mne. A letos dokonce až neobvykle vyloženě v solo obsazení, přítulce se nějak přestalo chtít. No nic, co za novinky sezona přinesla?

Popravdě, nic převratného. Na konci léta proběhl servis na 30 tis. kilometrech, kdy se řešily ventilové vůle, čistě pro jistotu vyměněny svíce a několik kapalin (spojka, fridex, přední vidle). Těsně před tím jsem pak svépomocí udělal i komplet řetězovku, která paradoxně přinesla asi největší změnu. Dal jsem na rady a tipy ostatních a krom zlatého řetězu ČZ jsem zkusil nasadit oproti sérii o zub menší řetězové kolečko. A kýžený efekt to vážně přineslo!

Dosud sporadicky používaný 6. rychlostní stupeň se náhle začal o dost výrazněji hlásit o slovo. Do té doby kvalt použitelný až tak od rychlosti cca. 110 km/h tu najednou nebyl problém cvaknout ho už v 85 - 90 km/h. A zákonitě je rozdíl znát i u ostatních kvaltů. 55 v obci za čtyři? No problema. A tachometrová maximálka stále obstojných 250. Co víc si přát. Navíc šla i o něco málo dolů spotřeba, kdy jsem z průměru 5,8 l šel na 5,6 - 5,5 l / 100 km.

Pro pár dalších postřehů z provozu týle přerostlý kachny mrkni do deníku!

Nejnovější komentáře

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
Rkalis
Rkalis napsal 05.08.20 v 19:14 10b.

Pekna Kacka..
Taky premyslim nad 45 rozetou. Jsem rad, ze si mi potvrdil, to co od ty zmeny ocekavam

abbany
abbany napsal 15.03.18 v 06:46 10b.

pjekná mrcha

tomcruise77
tomcruise77 napsal 15.03.18 v 06:24 10b.

za mě jedna z nejlepších a nejkrásnějších mašin světa. Mimo to nám to potvrzují i Vagamundos Cestou Necestou. Dávám 10b a kdyby to šlo, dám 11.

technick
technick napsal 14.03.18 v 13:02

No tlumic rizeni ma KTM od vyroby, jeste musim napsat, ze treba na nemeckych dalnicich jsem mel na nekterych useceich problem se stabilitou uz ve 190 km/h, ale na vzhledove horsim useku v CR (pssst) to bylo klidne do 230 km/h. Co si hodne chvalim je rozeta 45z, powerparts od KTM, tím se dostanes k zajímavé dravosti a zátahu motorky a maximálka je stejne ukrutna. Otácky pod 3000 otácek nemely smysl, ted, se muzu pohybovat i pod 3000, ale nema to smysl dusit, 3000- 10000 je myslim slusny rozsah pouzuitelnych otacek Hlavne uz pak nevypinat kontrolu trakce, bud by to porat hrabalo, nebo by jsi predni kolo nedostal na zem

technick
technick napsal 14.03.18 v 12:48 10b.

Pěkný stroj

To kmitání řidítek - po přezutí na chlupatý gumy už nemá cenu řešit

Moje KTM 1190 Adv. R na silničních Pirellkách funguje skvěle Zkontroluj - huštění pneu - KTM má předepsané dost vysoké tlaky, stav pneu, aerodynamiku tvého oblečení, i tebou zmiňovanou vůli krku řízení. S okufrovanou na 200km/h taky zapomeň.

Více komentářů



renocar_prosinec
Objednat reklamu
TOPlist