Honda VFR 800 (1998)

Moje druhá Véeferka, první byla poslední karbec 750F, chcete-li RC 36.

Více fotografii

Recenze

S VFR jsem maximálně spokojen, je to ideální kompromis mezi cesťákem a sportem, na kterou naložíte půl baráku a jedete na dvoutýdenní dovolenou přes půl Evropy. Po příjezdu zpět z ní všechno odstrojíte a jedete se vyblbnout na Buchláky nebo případně i na okruh, kde, pokud to umíte (zatím není můj případ), s přehledem stačíte sportovním šestkám. Miluju motor V4 se všemi jeho vlastnostmi. Když budete VFR držet zkrátka a netočit přes 5000, je z ní hodná hloka na pohodovou vyjížďku, když otevřete plyn a točíte přes 7000, máte k dispozici dost svižnou sportovní mašinu. Navíc přesně sedne na mou trošičku robustnější postavu. Kladů je spousta, kromě již zmíněných určitě ještě dnes už vskutku legendární zvuk, VFR poznáte zcela bezpečně, navíc s laďákem je to ještě všechno na druhou. Zápory se určitě také najdou, hlavně brzdy. Novější 800Fi (RC 46) už brzdí o něco lépe, ale pořás to není ono, starší 750F, to byla slabota. Regulátor dobíjení, to je už je u VFR evergreen, stejně jako hmyz, ano hmyz. Ten vám totiž VFR žene přímo na plexi helmy. Stačí 100 km svižnější jízdy a zatímco kámoši na jiných mašinách setřou na benzince 3 mouchy, já mám na helně přeplněný hřbitov veškeré havěti ve vzduchu se vyskytující. Co se týče rozdílu mezi karbecem a stříkačkou, výkonově je to téměř nerozpoznatelné, 74 kW versus 78 kW, to je nic. Novější Fičko má o něco citlivější plyn, vzadu místo 170 širší 180, ale jinak to jsou skoro stejné mašiny.

Moje je stříbrná rok 1998 s laďákem Scorpion a nosičem Givi. K dispozici mám i 2 stříbrné kufry stejné značky a ve stejné barvě (dost důležitá věc, kufry jiné barvy než má motorka vypadají hnusně). Kromě laufu je všechno ostatní originál.

Na VFR jsem začínal a myslím si, že pro zelenáče, který to má v hlavě v pořádku a má už i dostatek zkušeností z auta, myšleno tím věci jako čtení provozu, předvídání apod, a nepotřebuje jezdit na koleně a honit se s R1 hned na 1. vyjížďce, je to přijatelná mašina. To píšu i přesto, že jsem se na své 750 dost nepříjemně vysekal. To je taky důvod modernizace svého vozového parku. Byla to ale jenom a jenom moje chyba, mašina za to samozřejmě (jako téměř vždy) nemohla.