Aprilia Tuono V4 1100 Factory (2020)

Dokonalá motorka pro všestranné použití

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Jiří Lhotský - Moto Lhotský (Kynšp

Výška jezdce: 185 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Ducati Streetfighter V4 S: Měl jsem z ní pocit, že je tak dokonalá, že mě k jízdě vlastně nepotřebuje. Tuono má pro mě zkrátka větší charekter
KTM 1290 Super Duke R: Duke mi po vyzkoušení vůbec nesedl

První dojmy - První dojmy z motorky byly díky zkušenosti s modelem Tuono 1100 RR předvídatelné. Byl jsem si jistý, co od motorky chci a díky předchozí zkušenosti s RR bylo rozhodnuto o přechodu na Factorku. Z motoru jsem zásadní rozdíl nepocítil, zvuk byl díky koncovce Akrapovič opravdu krásný, změna analogového budíku za TFT displej nebyla problém - nový TFT displej a ovládání menu je poměrně intuitivní, takže po chvilce proklikávání se nabídkou víte, kde co hledat. Ale největší očekávání jsem měl od semiaktivního podvozku Ohlins, který splnil mé očekávání.

Doplňky na motorce - Výfuk Akrapovič, padáky PacProtech, držák SPZ RG, spodní kapota RSV4 2015, spojovací díl spodní a boční kapoty od MaxiCarbon, křidýlka AE Raceengeneering

Recenze

Na obrázku se mi motorka zdála obyčejná, ale když jsem ji poprvé uviděl v celé své kráse, v matné černé, s jemnými červeno-zelenými polepy a s karbonovými doplňky nevěřil jsem vlastním očím, byla nádherná.
Při prvních 1000km, kdy se motorka zajížděla, to bylo jedno velké trápení, odříkání si a každá jízda byla plná psychického linčování, protože prostě motorku zajíždíš a musíš na ni být hodný!
Po první výměně oleje jsem na motorku začal postupně více tlačit a po dokončení zajíždění v cca 1700km jsem se konečně odhodlal pořádně zatáhnout.
Z motoru jsem zásadní rozdíl nepocítil - silný spodek, mohutný střed a pěkný vršek byli velice podobné jako u RR. Zvuk je díky homologované koncovce Akrapovič opravdu krásný. Změna analogového budíku za TFT displej nebyla problém, i když jsem asi staromódní a raději honím po otáčkoměru ručičku než diody. Nový TFT displej a ovládání menu je poměrně intuitivní, takže po chvilce proklikávání se nabídkou víte, kde co hledat. Škoda jen toho miniaturního joysticku, který se v rukavicích opravdu špatně ovládá. Ale největší očekávání jsem měl od semiaktivního podvozku Ohlins, který splnil mé očekávání a který byl důvodem přechodu na model Factory. Je to opravdu mistrovské dílo a nastavit si ho můžete jednoduše na displeji přesně podle potřeby. Lze vybrat z několika přednastavených možností (bohužel jen když motorka není v pohybu) nebo si jej nastavit manuálně a rozdíl je opravdu znatelný. Na okruhu jako břitva a na cestování po našich cestách skoro jako v bavlnce. Oboustranný qiuckshifter je návykový (bang bang do výfuku při podřazování to je něco!) a funguje skvěle (nejlépe mezi 7.000-10.000 rpm). Co bych vytkl oběma modelům jak RR, tak Factory je teplo, které sála od motoru. V létě, na slunci, v ucpaném městě...je jasné, že budou na večeři vejce na tvrdo. Teplo sála opravdu přímo na vnitřní stehna a přímo na celé tělo včetně hlavy. I při vytáčení se nebo manipulaci v nulové rychlosti se sahara spouští fakt po chvilce a vy víte, že pokud se nerozjedete, tak se uvaříte. I přes tyto malé mouchy bych motorku nevyměnil. Zvláda vše - cestování, okruh, kochačku po okolí, rychlé svezení po okreskách. A kdybych přece jen o výměně přemýšlel, tak nevím za co. Streetfighter V4? Ale nééé, Ducati je sice dokonalejší, ale máte pocit, že Vás k jízdě vlastně ani nepotřebuje. Tuono je ryzejší, syrovější a když na něj vlezu, nejraději bych už neslézal.