PROFIL MOTORKY

Honda CB 500X (2022)

Aktivní Profil uživatele

Vlastník Snowball
Vloženo 25.5.2022
Aktualizováno 16.5.2024
Zobrazeno 3 292x
HODNOCENÍ PROFILU OD 8 UŽIVATELŮ
  • 1
  • 2
  • 3
  • 4
  • 5
  • 6
  • 7
  • 8
  • 9
  • 10
  • 10

Popis motorky


Moje první a zatím jediná. Nemám s čím srovnávat.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:Velsbike (Jinačovice)

Výška jezdce: 181 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Honda CBR 500R: Nekoupil, protože mě přemluvili kamarádi, že cestovní enduro je lepší než sportovní motorka. I když CB 500X není úplně enduro a CBR 500R není úplně sportovní motorka. A manželce se CBR zdála "moc divoká". Zkuste jí vysvětlit, že rozdíl je jen v kapotáži.
Honda NC 750X: NC je větší, těžší a dražší než CB. Možná to bude příští motorka, ale zatím jsem preferoval lehčí, menší a levnější.
KTM Duke 390: Ani nevím, přestala se mi líbit. Trochu asi zapůsobily zvěsti o nespolehlivosti.
Honda CB 300R: Moc se mi líbila na pohled i se mi na ní příjemně sedělo, ale měl jsem strach, že i jako začátečníkovi by mi její kilowatty brzo přestaly stačit.
Yamaha NMAX 155: Původně jsem vůbec nevěděl, co vlastně chci, takže jsem zvažoval i skútry. Ale pak jsem variátory vyškrtl.

První dojmy - První dojem na salonu, když jsem se rozhodoval co koupit: "Tohle ne, to je pro mě moc velké a těžké". První dojem, když jsem si ji půjčil na výlet, přestože jsem si ji neplánoval koupit, ale nic jiného na ten víkend volné neměli: "Hele, ono to jede docela pěkně, něco takového bych si asi koupit mohl". První dojem, když už byla moje a odjížděl jsem na ní z prodejny, si nepamatuju. Byl jsem rozklepanej z toho, abych to hned nerozbil.

Motorku bych doporučil pro - Nevím, nemám s čím srovnávat.

Doplňky na motorce - Origo 12V zásuvka.
Používám válec Louis 50L na zadním sedle, ale to asi není "instalovaný doplněk".
Přemýšlel jsem o padácích, ale ty originální mi připadají jako obrovské monstrum a řešit nějaké neoriginální, decentnější, jsem ještě neměl čas.

Průměrná spotřeba - 3.41593 l/100km

Recenze

Tak prý mám popsat, proč jsem si vybral tento stroj, jaké s ním mám zkušenosti, kde se motorka cítí nejlíp a jestli se s ní dá cestovat. Ok, tak popořadě...

Proč jsem si vybral tento stroj
Vybírání začalo vlastně už v roce 1994, když mi bylo 13 let a rodiče mě vzali do Itálie k moři. Zrovna se hrálo mistrovství světa ve fotbale a Italové se dostali do finále. Fotbal mě sice nikdy nezajímal, ale ta euforie, se kterou místňáci svůj úspěch slavili, ta mě pohltila. Když rozhodčí pískl konec zápasu, tak snad všichni Italové vzali italské vlajky, nasedli na motorky a s vlajkou nad hlavou do rána jezdili po městě po zadním (a jestli ne do rána, tak minimálně tak dlouho, jak dlouho dovolili rodiče 13-letému klukovi zůstat vzhůru). Do té doby jsem tak krásné mašiny naživo neviděl. U nás na vsi měli všichni Pionýry nebo přinejlepším Simsony. A tady najednou bylo plné město nádherných kapotovaných supersportů. A tenkrát jsem si řekl, že takovou motorku chci jednou mít.

V roce 2000 mi bylo 19, kamarádi po maturitě začali pracovat a za první vydělané peníze začali kupovat motorky. Já jsem šel na vysokou, takže jsem byl chudý student, co jezdil leda tak autobusem, a byl pro mě svátek, když mě nějaký kamarád na motorce svezl. To léto se začalo mluvit o tom, že od ledna příštího roku se budou Áčkové řidičáky rozdělovat na kubatury, a i když jsem věděl, že na motorku ještě dlouho nebudu mít prachy, našetřil jsem z brigád a z kapesného aspoň na autoškolu, a na poslední chvíli jsem si udělal neomezené Áčko.

Pak roky plynuly, pořídil jsem si přítelkyni, která byla pevně rozhodnutá, že na motorku nikdy v životě nesedne (nějaké blbé vzpomínky na kamarádku, která po moto-nehodě strávila několik měsíců po nemocnicích), a já jsem byl zaláskovaný až na půdu a říkal jsem si, že co s motorkou, když by moje milá se mnou nejezdila. Z přítelkyně se stala manželka, narodila se nám smečka dětí, a když jsem během těch let občas zmínil, že musí být pěkné mít motorku, tak se přítelkyně/manželka vždycky hrůzostrašně mračila. Sám jsem si nebyl jistý, jestli by to byl dobrý nápad, protože třeba na kole nebo na lyžích jsem nikdy neuměl jet jinak než na krev, takže jsem o sobě doopravdy trochu pochyboval, jestli bych se na motorce uměl udržet na uzdě, jezdit třeba jen na půl plynu a nezabít hned první víkend.

V roce 2022, ve svých 41 letech, 28 let od osudové dovolené v Itálii a 22 let od získání neomezeného řidičáku, jsem se polámal na lyžích (o což jsem si svým stylem ježdění už dávno koledoval), a v nemocnici jsem měl trochu času na přemýšlení. Došel jsem tam ke dvěma závěrům: 1) že sny z dětství se mají plnit, je blbost čekat do smrti, jestli náhodou manželka někdy nezmění názor, a 2) že jeden pobyt na chirurgii mě vyklidnil, teď už si věřím, že dokážu jezdit s rozumem.

Takže jsem začal vybírat motorku. Věděl jsem, že na velké expedice po světě (i když by se mi líbily) nebudu mít v nejbližším desetiletí čas, takže o nějakém velkém cestovním enduru jsem ani nepřemýšlel. Od malička se mi líbily ty supersporty, ale zas tak moc jsem té své nově získané schopnosti "jezdit s rozumem" nevěřil. Věděl jsem, že nejvíc toho najezdím okolo komína. Proto jsem se ze začátku díval po skůtrech, třeba N-MAX. Ale to jsem pustil z hlavy, když to má být pro radost a pro trochu sportu, tak nechci skůtr jenom kvůli tomu, že má praktický kufr. Počítal jsem s tím, že než se to naučím pořádně ovládat, párkrát s tím fláknu o zem, takže jsem pro začátek chtěl něco levného a taky radši slabšího. Jenže jsem zároveň chtěl ABS (protože jsem na youtubu viděl tuny videí, co to umí udělat, když někdo ostře zabrzdí a neumí to - a já to neumím) a taky vstřikování (protože jsem manuálně docela levej a karburátor v zahradní sekačce je pro mě zhmotněním černých můr, a nevěřím, že karburátory v motorkách jsou o moc lepší). Kupodivu takových inzerátů, které by splnily mé požadavky, bylo jako šafránu, a když už, tak buď vraky, anebo když pěkné, tak za cenu hodně podobnou nové funglovce. Jenže na funglovky byly v roce 2022 u všech "normálních" značek čekačky minimálně půl roku (covidové lockdowny komplikovaly výrobu), takže většina nabídek byla s dodáním někdy na podzim nebo v zimě. Že jsem nakonec koupil zrovna CB500X byla vlastně spíš náhoda, protože ve Velsbike někdo odřekl rezervaci, takže jsem ji mohl mít hned.

Moje zkušenosti
První dojem byl, že zvuk řadového dvouválce je příšerný a že jsem přece jen měl koupit ten čtyřválec, o kterém se mi 20 let zdály vlhké sny. Nemůžu říct, že by mi hned padla do ruky, ale motorka za to nemohla. Prostě začátečník Prvních pár set km jsem se s ní doslova pral. Připadal jsem si, jako bych krotil divokého koně, kterého jsem chytil do lasa někde na prérii. Hlavně v nízkých rychlostech, manévrování na parkovišti a tak. Ale jak už to bývá, zvykl jsem si rychle. Motor byl oficiálně v záběhu prvních 1.000 km, ale podle mě si doopravdy všechno sedlo spíš až tak po 2.500 km. To se konečně zpravil ten syrový zvuk a začalo se to dát poslouchat. Teď když píšu tento text, mám ji 10 měsíců a najeto mám 3500km. Už se s ní dávno neperu, už je to můj mazlíček.

K motoru toho moc říct neumím. Mám 75 kilo a jezdím sám, jen málokdy mi hlavou projde myšlenka, že mi chybí výkon. Do stovky to vyletí, než bys řekl švec, pak už to trochu začne ztrácet, ale ještě do takových 120-140 to zrychluje celkem bez přemlouvání. Kolik by to dalo maximálku jsem nezkoušel. Myslím, že nedostatek kilowattů nebude (hlavní) důvod, proč ji (možná) někdy v budoucnu vyměním.

Brzdy brzdí. ABS je asi trochu přecitlivělé, když chci, umím ho rozvrčet i na suchém čistém asfaltu, což spousta lidí tvrdí, že na jejich motorkách udělat nejde.

Podvozek podvozkuje. Občas u někoho čtu věty jako: "na hladkém asfaltu super, ale českým okreskám se radši vyhýbám". CB500X s rozbitýma okreskama nemá žádný problém, hrboly si poradí mnohem líp než všechna auta, co jsem zatím měl. Po polňačce jsem jel zatím 2x a neměl jsem dojem, že bych ji ani sebe trápil. Kromě kamínků, co od předního kola cvakaly do chladiče. Větší offroad než českou polňačku jsem nezkoušel a nemám to v plánu.

Spolujezdec nespolujezdcuje. Manželka se mnou jela jednou, asi 200 metrů. Myslí si, že se to v zatáčce převrátí. Občas svezu synka 160cm 50kg, tomu se to líbí a sedlo i stupačky mu asi vyhovují, nestěžuje si na nic. Ale mě to nebaví, protože s ním musím jet jako po hedvábí, aby mi při každém ubrání plynu nebouchl helmou do helmy. Madla pro spolujezdce jsou k nezaplacení, výborně se za ně uchytí taška/válec/pavouk. Pod sedlem je místo na svačinu, ale sundávání a nasazování sedla mi nepřijde úplně pohodlné, a taky je mi divné dávat věci do "technického" prostoru kde jsou pojistky, nějaké konektory, baterka atd. Takže sedlo sundávám úplně výjimečně a i na drobnosti vozím radši batoh.

Spotřebu palubní počítač ukazuje kolem 3,3-3,5 l/100km, podle tankování to zatím vychází spíš na 3,6-3,7 l/100km.

Štít mi na začátku připadal naprosto nedostatečný. Pak jsem ho posunul do horní ze dvou poloh (je potřeba imbus) a je to mnohem lepší, ale stejně úplně vzpřímeně sedím jen tak do 70 km/h. Pak se kvůli hluku postupně začnu krčit, a nad 100 km/h už ležím na nádrži jak na té mé vysněné CBR. Pokud bych ji teď měl vyměnit za nějakou jinou, tak ochrana proti větru by asi byl hlavní důvod.

Ze začátku mi připadalo, že je divně poskládaná převodovka. Jednička mi přišla nesmyslně krátká, dá se rozjíždět na dvojku. Odstupňování 2-3-4 je ok, 5 by mohla být delší, a 6 byla skoro k nerozeznání od pětky. Ale po pár tisících km jsem si na to zvykl a už to neřeším. Za 3.500 km se mi stalo jednou, že mi tam padl falešný neutrál někde mezi 3-4, a dvakrát nebo třikrát se mi stalo, že po přeřazení z 1 na 2 po přidání plynu vypadl kvalt z 2 zpátky na neutrál. (Edit po 6.600 km: myslím že ze ty druhé 3.000 km se mi už žádný falešný neutrál ani vypadnutý kvalt nestal ani jednou).

Doteď jsem si nezvykl na výšku řídítek. Nevím proč jsou tak vysoko. Když courám po městě, tak ok, ale když chci při vyšší rychlosti trochu přilehnout na nádrž, tak mám ruce málem výš než ramena.

Docela daleko k dokonalosti má palubní počítač. Škoda že není jako v autě. Třeba by mohl ukazovat, kolik km mi zbývá do dna nádrže, místo toho ukazuje, kolik litrů jsem spálil od posledního tankování (ještěže se to aspoň resetuje automaticky a nemusím se o to starat). Nebo by taky bylo fajn, kdyby se automaticky resetovat počítadlo kilometrů a času jízdy před každým výletem, tak jako v autě. Nebo by tam třeba mohl být teploměr okolního vzduchu.

Po cca 2.500 km (na konci první sezóny) začaly drnčet nějaké plasty kapotáže na pravé straně, a taky se při brzdění přední brzdou chvěla řídítka. Přes zimu se mi to nechtělo řešit, a teď na jaře už to nedělá. Ani drnčení plastů, ani chvění řídítek při brzdění. Tak to zatím neřeším. To je ze závad vše, zatím to kromě garančky po prvních 1.000 km žádný jiný servis nepotřebovalo (kromě pravidelného mazání řetězu po 500 km a jednou trochu dopnutí).

Edit na konci druhé sezóny: po druhé sezóně mám najeto 5.900 km a stejně jako loni na konci sezony, i letos mi teď, jak se začalo ochlazovat, začal drnčet nějaký plast vpředu na pravé straně. Asi to zase nebudu řešit a budu doufat, že na jaře už to bude ok, tak jako minulou zimu Bezzávadná jízda pokračuje, nebyl potřeba žádný jiný servis než druhá garančka (po 12 měsících po první garančce).

Nejnovější komentáře

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.
sooky
sooky napsal 27.06.24 v 23:46 10b.

ruinin
ruinin napsal 03.11.23 v 19:37 10b.

Docela mě překvapuje, že někdo na xku slyší nějaký drnčení plastů. Motor je hodně nahlas a ještě hlasitější je vítr. K tomu kvalitní, tichá integrálka a neslyším skoro nic.A to jsem si ještě nedal špunty do uší. Co se týká ochrany proti hluku větru - chce to kvalitní deflektor. Je po problému.

Stano458
Stano458 napsal 30.10.23 v 19:21 10b.

Pekný príbeh, pekné zhodnotenie mašinky. Aj niečo zo života čo sa naších krajších a lepších polovičiek týka. Budem mať šesdesiat, ak dožijem za necelé dva roky ... Svoju Jawu 350 som predal týždeň pred svadbou, mal som dvadsať ... Som už dedek, vnúčik a vnučka a prišiel čas si splniť jeden sen, návrat na dve kolesá. Jún 2023 rozhodol, ako prvá v hre bola Honda Bol d´or, síce iba štvorvalec a nie moja vysnívaná z mladosti šesťvalcová ... našťastie z rokmi častokrát prichádza aj múdrosť aká taká a aj keď na poslednú chvíľu, motorka bola na Bazoš.sk a ako dovoz, som jej kúpu z praktických dôvodov zamietol. A vyhrala Kawasaki KLE 500, klasických 35 kW, málo kg, rezká staršia mašinka v stopercentnom stave. Na oťukanie nám stačilo niekoľko stoviek kilometrov, ktoré nám pribúdali celkom svižne. Bude to znieť hádam aj divne, ale manželka ma od prvopočiatku podporovala, asistovala pri kúpe oblečenia, poobzerala mašinku ... ale jednoznačne prehlásila že nikdy na ňu nesadne. Od šiesteho mesiaca do polovice desiateho sme dali spolu 4500 km. A začal som pokukovať .. aj keď financie neboli ale prezeral som inzeráty, porovnával ... a narazil na jednu Hodnu CB500XA, veľa doplnkov, tohtoročná, predával troška mladší dedek čo si tiež plnil sny ale dvakrát operovaná chrbtica zradila ... a keď išla manželka okolo a pozerala čo študujem v počítači, tak povedala, keď sa ti to zdá ako dobrá kúpa veď si ju kup ale tú prvú predáš. A ja na to, veď ja skoro sedem tisíc pokope nemám, manželka z úsmevom ... ale ja áno ... ak chceš kúp. A motorka bola na ďalší deň doma. Nechcel som silnejšiu, pokukoval som z viacerých dôvodov na novšiu. Vstrekovanie, viac údajov - počítač, je úspornejšia a jazdné vlastnosti sú o poznanie lepšie ... Honda CB500 je vydarená mašinka, pre bežný provoz a aj troška nad limit viac ako dostačujúca, spotreba super, pohodlie ujde ... a splnený sen je k nezaplateniu. Je koniec mesiaca a aj dnes sme dali cca 150 km, všetko čo dokážem v práci riešiť na motorke tak idem na dvoch kolesách, dnes v tomto roku už asi posledný výlet, aj tak sme od kúpi stihli tisícku. Tieto riadky píšem z troch dôvodov, chcem sa podeliť o svoju radosť z návratu na dve kolesá, chcem pochváliť Hodnu CB500XA, relatívne za dobrý peniaz veľa radosti a ako celok som na nej nenašiel nič čo by som hodnotil negatívne, no a asi to hlavné, poďakovanie mojej manželke. Sme spolu takmer štyridsať rokov a stále ma v dobrom dokáže prekvapiť, ako často z úsmevom vravievam ... také modeli Pán Boh už dávno netvorí a aj v dobe mojej mladosti to bol určite len jeden prototyp. Sny si treba plniť ak je aká taká reálna cesta, a keď máte ešte podporu, niet prekážok. Len človek by nemal zabúdať že dobré sa dobrým opláca.

Zwei
Zwei napsal 22.09.23 v 14:45 10b.

Pěkně napsané a dobrá volba pro začátek.

pali3x
pali3x napsal 04.04.23 v 15:14 10b.

Skvelý príbeh
Myslím si, že motorka je celkom postačujúca. Keď príde myšlienka vymeniť ju za niečo silnejšie, tak by som radil porozmýšľať... Na pobyt v nemocnici človek časom zabudne...
Akurát minule som tu čítal jeden cestopis a pozastavil som sa nad "konštatovaním":
"...jedinou limitací mojí motorky jsem byl rozhodně já. Ať na silnici nebo v terénu má ta mašina rozhodně na víc, než já jsem schopnej upilotovat..."
Nie vždy je potrebná výkonná motorka a nie každý má dostatok skúseností a "sebaovládania" na to, aby silnú motorku zvládol...
Mne napr stačí cca 35 kW a viac ani nechcem. Už nemám 20, ani 30... a pud sebazáchovy je celkom silný. Navyše na jazdenie v rámci predpisov je 35 kW úplne postačujúci výkon

S tvrdením: "...sny z dětství se mají plnit, i přes to, že manželka je proti, protože tady možná nebudeme věčně..." úplne súhlasím a zrejme nebudem sám .
Poznám veľa ľudí, ktorí si plánujú veľa veci do budúcnosti, ale nakoniec akoby sa báli splniť si ich...

A manželky...
To je kapitola sama o sebe. Sú muži, ktorí majú šťastie a potom zvyšok... Moja manželka bola tiež PROTI... Nakoniec som si doprial motorku a aj keď sa jej to veľmi nepáči, tak to nejako rešpektuje. Viem, že nikdy som mnou nebude jazdiť, ale ja to ani nechcem. Uznávam skôr prístup ako to robia politici = prezident a povedzme premiér nikdy neletia jedným lietadlom (pre prípad nehody)...

Hlavne prajem chladnú hlavu a všetky šťastné kilometre kolesami dole

Více komentářů



TOPlist