KTM 1090 Adventure (2018)

Sportovní - cestovní motorka dnes velmi oblíbené kategorie, vhodná však i na méně kvalitní povrchy či do lehčího terénu.

Výška jezdce: 181 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
BMW R 1250 GS Adventure: Vyšší hmotnost a poměrně pro mne nesmyslná cena.
KTM 1290 Super Adventure: Nebyl k dispozici.

První dojmy - První jízda byl velikým překvapením. Před více než desítkou let jsem jezdil na východ svojí tehdejší KTM 990 a pokrok, který fabrika udělala je neuvěřitelný. Tehdejší "dělo" bylo překonáno snad ve všech směrech o několik generací. 990 byla chlapská, ale žíznivá, tvrdá, na jízdu i údržbu náročná motorka a tohle je úplně jiný level.

Motorku bych doporučil pro - Motorka je dobrý univerzál nejen pro milovníky oranžád, kteří si to postaví klidně před kavárnu, ale i pro cestovatele spíše do končin s horšími komunikacemi či výjezdy do lehčího terénu. Na našem území je to asi úplně ideální stroj na řádění po rozbitých okreskách nejen v pohraničí. Umím si ale představit i srdcaře, kteří si nacvakají kufry a vedle kamarádů s GS budou brázdit silnice celé Evropy. Jen ta prdel...

Doplňky na motorce - Plexi, výfuk LeoVince, centrální stojan, gel.

Recenze

S recenzí jsem si dal trošku času, aby se mé nadšení negativně neprojevovalo na neobjektivním hodnocení, protože stále v hlavě srovnávám s mojí bývalou babičkou 990, na kterou jsem nikdy nedal dopustit.
Byl jsem vždy nepřítelem jakýchkoliv jízdních asistentů či systémů v nějaké představě, že přece já po tolika letech mám tolik zkušeností, že nějaký systém je nemůže nahradit. Tohle je má první motorka s těmito zavrhovanými "zbytečnostmi" a já musím přiznat, že jsem se hluboce mýlil.
I když pominu pro mne stále se nabízející srovnání s téměř dvěma dekádami staré předchůdkyně, se kterou jsem svého času brázdil brázdil tehdejší "silnice" Ukrajiny přes Rusko až do Dagestánu a Kazachstánu i v Maroku, musím přiznat, že tuhle motorku bych mohl s trochu přimhouřeným okem nazvat univerzální. Pořídil jsem si jej především trochu z nostalgie, ale také kvůli mému milovanému Balkánu. Vím, že do
Afriky či na východ už opravdu nepojedu, doby se výrazně změnila a já už dávno nemám 30... Přestože na Balkáně za posledních 30 let udělali spoust práce na komunikacích (nestydím se říci, že mnohonásobné více, než u nás), jezdit tam na nějakém GT má cenu pouze pokud se chci držet hlavních tahů. Místní komunikace, které jsem si dával třeba letos ve vnitrozemí Rumunska, Bulharska, Bosny i Chorvatska prostě mastodontní pohodlné motorky moc nedávají.
Přestože se jedná o Adventure motocykl, je lehký, obratný, nenáročný a dokonce i poměrně pohodlný. Podle mého názoru není lepší motorka, se kterou se odpoledne pořádně projedeš na hrbatých, děravých, ale i hezkých a rovných cestičkách našich třetích tříd. Časy, kdy jsem vyrážel na tisíckilometrové výlety jsou nenávratně pryč, opravdu už mne nebavily ty strašné přejezdy, zima a déšť, nebo naopak dusno pod kombinézou, přeplněné kufry, bolavá záda, zdřevěnělé ruce i nohy, výměny pneumatik a olejů někde v zaprášeném "motoservisu"... Dnes si najedu touhle poměrně lehkou motorkou na přívěs, sednu do klimatizovaného auta a upaluju v teple, pohodlí a dostatku někam k moři či do hor. Přejezdy po hlavních tazích na východ či jih jsou stále stejně stejné, odporně rovné a nudné a nepřívětivé Maďarsko dokonce už úplně nesnáším. Takže požadavek na motorku byl, aby zvládala pohyb po balkánských okreskách, prašných cestách, s občasným výjezdem do lesů a luk. Nabízely se možnosti od poměrně pohodlné GS 1250 přes GS 800, KTM 1290 po svižnou a lehkou 790. Protože neprojíždím žádnou zemi jen po tranzitních komunikacích, avšak ani nejíždím každou bažinu v každém okrese, hrábl jsem někam doprostřed a prozatím spokojeně předu, s troškou výhrad je to ono. Většinu jízd na téhle motorce jsem absolvoval s kamarády na GS 1200 a 390 Adventure. Mohl bych psát celou knihu o situacích, kdy byl ta či ona lepší, ale v průměru bych nazval tuhle motorku jako téměř ideální, lepší by byla asi jen ve verzi R. Perfektní je ergonomie pro jízdu vestoje. Dá se jet opravdu dlouhodobě ve stupačkách aniž by znát únava, dá se přitom řadit, brzdit.. Perfektní.
Samozřejmě není vše ideální. Kdo neměl starou KTM nebo nějakou italskou krásku, strne, jaké zvuky dokáže motor vyluzovat. Strašné je nemožnost vypínat ABS či anitprokluz jedním hw tlačítkem, musí se hluboko do menu. Stejně tak výběr jízdních režimů by moh být nějakým tlačítkem (Bking to měl už před 13 lety...). v 90% případů je tam sice režim Sport, ale v tomto režimu je problém se sjížděním prašných či mokrých polních a lesních cest, také rozjezdy v tomto terénu někde na špičkách jsou pracné... Nedobrý je i originální plexištít, na chlapa nad 180 už dost fouká, navíc praská. Vyřešeno příplatkovým. Obratnost je vykoupena užším sedlem, což je poznat při delších přejezdech, po těch 400 km už bolí zadnice, ale primárně fakt to není stroj na dlouhé přejezdy. Já ujel maximálně necelých 600 km a popravdě už to není žádná hitparáda. No ale největším negativem pro mne jsou pazvuky podvozku. Mám dovybaveno hlavním stojanem, který je nutností při delších cestách kvůli řetězu. Ten při doskoku či větší nerovnosti klepne, asi by stačila silnější pružinka, vyřešeno elektrikářskou páskou. Větší problém je pro mne samotný řetěz, který nemá šponovák, jak to bývá u krosek či endur a přestože je na kyvce gumová vodící liště, je nepříjemné poslouchat to klapání při přejezdech opakujících se příčných nerovností napůl plynu. Volba pneumatik výrazně ovlivňuje i subjektivní pocit z jízdy, volit silniční pneumatiku v případě očekávané dlouhodobé cesty po silnicích může znít rozumně, ale výsledkem je mdlý pocit z přední vidlice a pocitové nesouhry podvozku, asistentů i v lehčím terénu. Prostě mít pneu alespoň trošku ochlupené - já zvolil osvědčené Metzelery Tourance Next, které jsou kompromisem silnice a lehčí terén, také dobré v poměru cena/výkon.
Co však je nejlepší? Servisní interval 15 tisíc, to mi přijde vynikající, většinou více za rok než 10 tis jedné motorce nenajezdím (mimo prvního roku), ale více než 6 tis vždycky a měň to někde v prdeli neznámo kde... roční výměny v servise nebo doma v teple bohatě dostačují. Dalším nákladem je palivo a opět před rakouskými soudruhy klobouk dolů, spotřeba byla někde na 6,8, ale teď se mi ustálila na 5,5 litrů. V německé nebo japonské konkurenci to nevypadá nijak závratně, ale tady je to úžasné, je to stále KTM. Kecy o nespolehlivosti KTM jsou už dávno pasé, pokud se člověk k motorce chová jako ke své a dodržuje intervaly servisů. Za 42 tis km kromě praskajícího předního plexi kromě běžných věcí nic...
Myslím, že to byl dobrá volba, jen pokukuju po verzi R, lákají mne především delší zdvihy.
Koupil jsem si 1290 SAR.. Celý rok 1090 stála, proto jsem se rozhodl ji prodat. Na dlouhé bezpečné cestování s občasným výletem do terénu vynikající. Objela celou Evropu od studeného Nordkappu po slunnou Albánii bez jediné ztráty kytičky. Bude se mi stýskat!