Jawa RVM 500 (2020)

Ahoj a přeji Vám hezké dny s neméně hezkými kilometry na našich strojích.
Na RVM jsem se snažil jezdit co čas a možnosti dovolily a i když to bylo fajn, bylo to pořád nějak málo. Shodou okolností se mě nakonec uvolnil jeden týden pro dovolenou a protože byly požadavky na koupání v moři a mě se chtělo jet někam dál, tak nastala vhodná příležitost na očekávané delší cestování.
A tak jsem se rychle vrhnul na plánování cesty k Baltskému moři, které nám vyhovuje svoji teplotou, prostředím a relativním klidem a pohodou, která tam je.
Abychom to měli zajímavější, rozhodli jsme se také navštívit Błędowskou poušť, Mazurská jezera, Vlčí doupě, podívat se pod Kaliningrad, na Hel, do středu Polska, pak přejet do Německa a přes severní čechy domů.
Nejsem cestopisec, takže toto určitě nepojmu jako román o cestách, o tom co jsme kde viděli a neviděli, spíše to vezmu jen zkrátka po technické stránce, jak se nám jelo, jak RVM zvládla cestování ve dvou s naloženou bagáží, co bylo a nebylo za problémy a tak.
Motorka byla tedy nastrojená tak, abychom měli vše, tzn. oblečení pro dva lidi, karimatky, spacáky, stan, vařič, něco jídla a vody no a dva jezdci, kteří budou v sedle RVM trávit celý týden.
Denní nálož kilometrů byla v průměru kolem 400km, někdy to bylo 320km, jindy 550km, časově to vycházelo cca od 8 do 16 hodin v sedle, včetně zastávek. Ty byly především na protažení, napití, vyprázdnění a konzumaci či přípravě jídla.
Díky nádrži na 20 litrů a malé spotřebě, odpadají nutné zastávky pro tankování.
Takže hurá do sedla a vzhůru na cesty.
Nabalit vše nebyl problém, trojice kufrů je dostatečná a díky úchytům na nich, nebyl problém dát stan, spacáky, karimatku do pytlů "motovaky" a tak měl spolujezdec docela pěkné křesílko.
Ovládání naložené RVM bylo v naprostém pořádku. Podvozkově to motorka zvládala velmi dobře, na cestách dobrých i špatných nebyl žádný problém.
Jako rozhodně nedostatečné se projevily použité pneu, pokud jsem se dostali do rozbláceného terénu, ale to jsem po zkušenosti s nimi tak nějak už očekával.
Výkon motoru je plně dostatečný pro pohodlné cestování, nebyl problém předjíždět, ale samozřejmě vše v rámci výkonu cca 50 koní. Já nerad jezdím divoce a rychle, takže jsem velmi spokojen, ale v kopcích a při rychlosti kolem 100kmh je akcelerace s těžkou motorkou na nějaké rychlé předjetí samozřejmě mizerná. Rychlost na dálnici není problém držet tachometrových 130kmh, jeli jsme i 160kmh, ale to jen na chvíli - pak má motor příliš vysoké otáčky, spotřebu a jsou i citelné vibrace, nehledě na to, že mě to pocitově připadá jako trápení. V rychlost i kolem 130 jsme vibrace necítili, takže toto téma mě netrápilo. Do kopce při silném protivětru jsme jeli cca 120-130, více motorka ani moc už nechtěla, za běžných podmínek nebyl problém při předjíždění svižně akcelerovat ze 125 na 135-140.
Spotřeba na okreskách se držela kolem cca 3.7 litrů, na dálnici to bylo maximálně 4.8 litrů. Spotřeba je vypočítaná na základě tankování, palubní počítač ukazoval až o litr více, kolem 5.7. Celkově jsme ujeli asi 2200km.
Komfort řidiče i spolujezdce byl v pořádku, díky seřiditelnému deflektoru jsem si proud vzduchu seřizoval dle podmínek.
Za deště se jelo dobře, nohy nebyly nějak moc mokré, blatníky fungovaly jak mají.
Brzdy byly dostatečně účinné, samozřejmě váha byla znát, takže bylo potřeba vyvinout větší sílu, ale brzdný účinek byl dostatečný. Jednou jsem brzdil krizově - můj malý odstup, druhé auto předemnou najednou prudce zastavilo, já to jen tak tak dobrzdil k auto předemnou. ABS jelo naplno, brzdy se ukázaly jako plně dostačující. A já si ten odstup více pak hlídal.
Odpružení bez problému, díry, hrboly, vše jelo jak má.
Jediná údržba byla mazat řetěz.
Po návratu mám na tachometru 8000km, takže teď budu měnit olej.
Co se týče zážitků - moc se nám tam líbilo. Kupodivu jsme motorky skoro nepotkávali, po návratu do Čech jsme si skoro odvykli někoho zdravit. A dobré bylo, že jedna z prvních motorek v CZ, byl kolega na RVM. :)
Na poušti jsem pomáhal dolovat zahrabané GS1200 - byla to odvaha s takovou váhou a vzorkem co měl tam jet. Na Vlčím doupěti byla parta motorkářů z čech, ale viděli jsme jen motorky. V kempu nám s motorkou pomáhal hodný bratr z Ukrajiny, půjčil nám prkénko, aby se hlavní stojan nebořil do písku a já mohl v klidu mazat řetěz. Na silnicích byla pohoda, církevní průvody a celkově všude bylo fajn. Jen mladá obsluha v hospodách v kempech byla děs. Někdy jako u nás. Starší paní příjemné, co jsme nerozuměli vysvětlily, přístup úžasný. Mladé holky kyselé jak citrón, naše přítomnost je obtěžovala. Nepochopím proč to tedy dělají... U moře pohoda, voda úžasná, vlny také. Teplota vody byla snad až 21°C, díky větru není hic a pláže plné tak akorát. Pivo dobré, ryby také.
Po najetí současných 8000km stále není nutno napínat řetěz, tak je to fajn, že to není nějaký šunt. Při mazání jsem si všiml lehkého cvakání ze zadního kola - vyděsil jsem se že ložisko, ale to je v pořádku, zdá se že to jde odněkud z přepákování - tlumiče. Kosti jsou ale masivní hliník, všude samá jehličková ložiska, zatím jsem nezjistil odkud přesně to jde, ale během cesty se to neměnilo, po příjezdu stejné, jestli to bylo od začátku nevím, přišel jsem na to náhodou při mazání řetězu. Tak to budu zkoumat, dám pak vědět. Kolega mě upozornil, že na nějakých kusech musel dotahovat přední uložení v krku, u mě to je v pořádku, je to bez vůle. Případné utažení je ale otázkou chvíle.
S RVM jsem tedy velmi spokojen, motorka se chová více než dobře a i cestování s plnou zátěží ji nečiní problém a cesty radostně a pohodlně ubíhají.
Už teď se těším na další, věřím že brzy.