Tak trochu offroad v Rumunsku

   Ráno jsme vyrazili směr Baia Mare, Dej, Turda, Alba Iulia, Sebes až do místa určení a to Obirsia Lotrului.  Silnice, poměrně kvalitní s hustým provozem lemovaly domky od chátrajících, až po nové honosné vily a domy.

Docela jsem byl překvapen značným množstvím čápů. V každé vesnici čapí hnízda.

Provoz byl docela hustý a na silnici se pohybovala vozidla, která by u nás už asi neuspěla.

   Traktory, ale hodně často na úrovni traktorů, které vidíme u nás jako traktory veteránské, samozřejmě ne tak  kvalitně zrenovované jako  u nás.. Do toho koňské a různé jiné potahy, volně pohybující se domácí zvířectvo.

   Kapitola sama pro sebe jsou rumunští řidiči. Silnice lemují dopravní značky, kde nejčastěji jsou vidět dvě a to : zákaz předjíždění a omezení rychlosti. Ani jedna z nich nic místním řidičů neříká. V úseku kde je šedesátka, jedete šedesát a všichni Vás předjíždějí. Takže zvýšite na osmdesát a všichni včetně kamionů Vás předjíždějí.

   Takže rezignujete, přidáte  a splynete s místním provozem a je po problémech. A o předjíždění ani nemluvím. Předjíždí se všude a pořád. Ale na druhou stranu jsem za celý průjezd Rumunskem neviděl jedinou nehodu, kromě jednoho nabouraného a odstaveného auta.

   Potom mě zaujala ještě jedna věc a to docela velké množství vozidel autoškol. A v nich ve větším poměru je zastoupení žen jako žáků. I v běžném provozu bylo vidět za volantech hodně řidiček.

   Za městečkem Sebes jsme najeli na slavnou DN 67C , tedy na Transalpinu. Projeli jsme  její asi 2/3  celkové délky . Pěkné zatáčky, až na pár úseků dobrý asfalt ikdyž našlo se pár docela pěkných výtluků. Zajímavé ukončení dobrého asfaltu je těsně před Obirsia Lotruloi, kde po prudkém klesání plném zatáček vjedete na rozbitý, zúžený usek připomínající polní cestu. 

   Zde jsme z Transalpiny odbočili na silnici 7A směrem k jezeru Lacul Vidra začali hledat místo k utáboření. Sem již pronikla výstavba penzionů a několik jich podél silnice bylo. Ale další se již začínají budovat. Takže za několik let to tady bude vypadat podobně jako v rakouských  horách.

   Podařilo se nám najít celkem dobré místo a tak jsme zde zůstali. Bylo to již stranou od lidí. Provoz minimální , turisti žádní. Nejvíc zde jezdily kamiony s dřevem. To byly nejčastější vozidla, která jsme potkávali  na horských cestách. Je pravda, že dřeva je zde hodně a tak zatím kácí, kácí a kácí. 

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE