Tak trochu offroad v Rumunsku

   Dnes bylo v plánu vyrazit opět do oblasti parku Ignis. Ale po ujetí pár kilometrů, po kamenité cestě jsem cítil, že sedačka není tak jak by měla být. Jezdila pode mnou jako trenažer kovbojského býka. Po zastavení bylo zjištěno, že se sedačka ulomila.

  Provizorně jsme provedli zpevnění pomocí elektropásek. Už jsme chtěli vyrazit, když si Martin všiml, že má JIrka prasklý rám. A to již bylo horší.

   Takže úkol - najít servis se svářečkou a svářečem. Servis jsme našli, měli svářeče se svářečkou. Ale jediný rumunský pracovník, který uměl toto zařízení obsluhovat nebyl až tak dobrý svařeč. Navíc měli svářečku s cóčkem, ale plyn nepoužívali.  Když kluci viděli jak lepí prasklinu obdobným způsobem, jako když vlaštovka lepí hnízdo moc, nadějí tomuto sváru nedávali. Ale nějak to slepil a potom začal vařit držák sedačky. Svár na sedačce praskl již při montáži na motocykl.

To již Martin nevydržel a sedačku zavařil sám.

 Se zpožděním, ale přesto jsme vyrazili na dalo by si říci odpolední vyjížďku.

   Terén obdobný jako předchozí dny, jelo se více lesem. Našli jsme pěkné místečko u potoka, kde jsme se osvěžili ledovou vodou, dali si kafe a pokračovali. Trochu mě znejistila informační tabule s upozorněním, aby jsme nekrmili medvědy, což by mě ani ve snu nenapadlo. Ale nepotkali jsme je. Opět jsme narazili na útočící pastevecké psy, ale bez újmy na zdraví.

Celkem ujeto 105 km, asi polovina trénem.

A protože zítra byl v plánu přesun na druhé místo, naložili jsme motorky, poseděli a šli nocovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE