Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví, ale jeho tělo pokračuje dále stejnou rychlostí, dokud je nezastaví čelní sklo, palubní deska, sloup nebo chodník. Při prudkém zbrzdění z rychlosti 50 kilometrů v hodině se hmotnost jeho těla zvýší až šedesátkrát. Člověk o hmotnosti 90 kilogramů tak zvýší svoji hmotnost až na 5,4 tuny.
Když vynecháme rýpání do toho, že hmotnost se samozřejmě nemění, toto pochybení promineme a domyslíme si tíhu, dopočítáme se k zajímavým výsledkům.
Pokud Besip předpokládá při brzdění přetížení 60G, muselo by auto ze zmíněné padesátikilometrové rychlosti zastavit za cca 0.023 sekundy, tedy na vzdálenosti cca 16 cm.
A za tohle si ty darmožrouty platíme.
Naposledy editováno 22.09.2015 00:18:40
karf píše: No teoreticky...pokud auto jede, v 50ti nabourá, tak má nějakou deformační zonu. Ta je cca 0.5-1m podle toho, do čeho narazí. Ty máš mezi volantem tak 40cm. Takže pokud auto z 50ti zastaví na vzdálenosti rovné té deformační zoně, tak tvoje tělo pokračuje prakticky neměnnou rychlostí na volant. Ten se třeba deformuje o těch 10-16cm, co jsi spočítal.
Ale při normálním brždění je zpomalení pochopitelně úplně jinde a hmotnost / tíha...
1 reakcí na tento příspěvek Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
selkie píše: Dawe02> při přetížení 20 G hrozí fraktura obratlů....takže jasný, 50 G je na shakeru v poho
Opet mas zkreslenou predstavu.
nejde o spickovou hodnotu zrychleni, ale o kumulativni poskozeni setrvacnymi silami ktere propaguji poskozeni.
Zjednodusene zraneni (pravdepodobnost zraneni) narusta s integralem jiste mocniny zrychleni (Coffin Manson exponenty od 1.5-3) po case.
Nastuduj si kriterium 3ms.
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Život není Carmagedon, kde byl instant handbrake
Naposledy editováno 22.09.2015 12:34:34
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Dawe02 píše: Opet mas zkreslenou predstavu.
nejde o spickovou hodnotu zrychleni, ale o kumulativni poskozeni setrvacnymi silami ktere propaguji poskozeni.
Zjednodusene zraneni (pravdepodobnost zraneni) narusta s integralem jiste mocniny zrychleni (Coffin Manson exponenty od 1.5-3) po case.
Nastuduj si kriterium 3ms.
Hele, borec se nechal přivázat na raketový sáně, který ho vystřelili z 0 na 1000 během 1,4 vteřiny...přetížení 20 G - rozdejchal to, ale byl dost potlučenej..a to se bavíme o 20 G
Navíc, všechny tyhle poučky ti sou v autě, který 150 letí proti betonovýmu mostku celkem k hovnu
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Samozřejmě, že narážím na brzdění. Otázkou je, zda zastavení auta z padesátky na 16 cm dokáže např. železobeton. Skoro bych si tipl, že i tak bude dráha delší.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Trochu mi to připomíná:
Jeden farmář měl problémy se slepicemi. Z čista jasna všechny težce onemocněly a on nevěděl, co s tím. Když vyzkoušel všechny běžné postupy, zavolal si na pomoc biologa, chemika a fyzika.
Biolog slepice pozoroval, vyšetřoval, ale nakonec prohlásil, že na nic nepřišel.
Chemik provedl řadu testů a měření, ale ani on nedošel k žádnému závěru.
Nakonec to zkusil fyzik. Jen tam tak stál a z dálky slepice pozoroval, aniž by se jich dotknul. Pak začal čmárat něco do poznámek. Nakonec, po několika strašlivých výpočtech, oznámil: "Mám to! Ale funguje to jenom pro sféricky symetrické slepice ve vakuu."
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Cikus> zrychleni(zpomaleni) neni konstantni. Ma charakter odezvy tlumeneho oscilatoru 2.radu s dominantni spickou (a prave peak je ta hodnota o ktere se, spolecne s dobou trvani peaku a pripadne drahou, vzdy apriori mluvi a pise). Celkove prumerne zrychleni je logicky podstatne nizsi (a tedy draha zpomalujiciho predmetu vyssi).
Naposledy editováno 22.09.2015 12:44:18
U železobetonu máš za předpokladu použití pásů dráhu v délce deformace čumáku vozidla. Ale třeba čelní srážka s rozjetým kamionem, nebo Pendolínem by mohla i přes deformační zóny tu dráhu rapidně zkrátit
E: Carmagedon byl super, mohli by udělat nějakou novou verzi
Naposledy editováno 22.09.2015 12:43:52
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
no, jak jinak chceš docílit toho, aby se Ti auto zastavilo na 16 cm...??
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
kubacech píše: Petr_Ajs> ale Číkus celou dobu naráží právě na formulaci že se to děje při prudkém brždění. Z 50 na 0 ti na 16cm (pouze díky brzd) nezabrzdí žádné auto.
Tak to jsme asi četli každý jiný článek.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Rozdíl je pouze v tom, že někteří jsme se během studia setkali i s logikou a víme, že u disjunkce stačí pravdivý pouze jeden predikát
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
kubacech píše: Petr_Ajs> nesouhlasím, článek jsme četli oba stejný. Sporný odstavec dokonce Číkus citoval.
Rozdíl je pouze v tom, že někteří jsme se během studia setkali i s logikou a víme, že u disjunkce stačí pravdivý pouze jeden predikát
Z jeho citace: ...Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí ...
Jsem v tomto oboru laik, na rozdíl od místních všeználků a všeumělů (myšleno ty, kteří namísto jakýchkoliv argumentů pouze urážejí ), kteří se orientují ve všech okruzích. Ale čistě logicky mi příjde, že při nárazu budou ty hodnoty vyšší, než při prudkém brždění. A ten náraz autor článku nikde nevyloučil. Proto mi přijde, že jím uváděné hodnoty nemusí být až takové sci-fi. Psal jsem všeobecně, žádné konkrétní hodnoty jsem neudával.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Dawe02 píše: ...isla a fakta ktera zde uvadim jsou dohledatelna (standardy, odborna literatura). Do 50G 6ms se bezne testuje a to i na lidech...
Nechci se zapojovat do diskuze. Za prvé ho psal trouba, který nechápe výpočty, což je logické, když plave i ve veličinách. Původní záměr vědců provádějích výpočty mohl být v pořádku. Za druhé ho zesměšňuje člověk, který na motorkářích dělá právě jenom bugr. Ale moc mě zaujala ta část s 50G na lidech. Můžeš doložit tohle? Myslím to vážně, nevyvolávám boj. Zajímá mě, při jakých příležitostech s tebou takhle třepou. Video by bylo lepší.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
selkie píše: Dawe02> ale já přece neřikám, že ne...já řikám jenom to, že při 20 G to nemusí vydržet páteř...a že je rozdíl mezi laboratorníma podmínkama a realitou
Menis pozici, predtim to znelo jinak (20G zlamane obratle).
Pater ci mozek nemusi vydrzet ani 12G po 2sekundy a presto jsi 12G incidentni zrychleni pravdepodobne zazil v zivote uz mnohokrat.
Laboratorni podminky jsou kalibrovany na realnych crash testech, stejne jako simulace. Rozdily tam jsou, ale zname a nevyznamne, pokud se to dela dobre.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Dawe02 píše: Menis pozici, predtim to znelo jinak (20G zlamane obratle).
Pater ci mozek nemusi vydrzet ani 12G po 2sekundy a presto jsi 12G incidentni zrychleni pravdepodobne zazil v zivote uz mnohokrat.
Laboratorni podminky jsou kalibrovany na realnych crash testech, stejne jako simulace. Rozdily tam jsou, ale zname a nevyznamne, pokud se to dela dobre.
Ale hovno, nic neměním...a ano, při 20 G nevydrží obratle - zrovna nedávno jsem to někde čet
Reálný crash testy se dělají snad v 64 km rychlosti, ne? Tam těžko dosáhneš 50 G
To, že vydrží spona na pásech, zámek nebo samotnej pás 50 G je lehko uvěřitelný, logický a vyplývající z podstaty věci...nicméně nadále trvám na tom, že pokud bude na lidský tělo působit 50 G (po dobu nárazu), tak to nedá ani omylem. Je jasný, že rozhodující bude délka, resp. čas působení na tkáň, ale těžko si vybrat mezi krátkým a dlouhým působením (to bych řek, že bude v drtivý většině případů, plus mínus stejná doba)
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
KubaNěco píše: Nechci se zapojovat do diskuze. Za prvé ho psal trouba, který nechápe výpočty, což je logické, když plave i ve veličinách. Původní záměr vědců provádějích výpočty mohl být v pořádku. Za druhé ho zesměšňuje člověk, který na motorkářích dělá právě jenom bugr. Ale moc mě zaujala ta část s 50G na lidech. Můžeš doložit tohle? Myslím to vážně, nevyvolávám boj. Zajímá mě, při jakých příležitostech s tebou takhle třepou. Video by bylo lepší.
Jak jsem uz psal, dnesni doba ma enormni pozadavky na preziti kritickych komponent ve vozidle. Prikladne (to co jsem delal) elektronicke komponenty a celky podilejici se na vyhodnocovani narazu pro system predpinani pasu, aktivace airbagu, vypinani privodu paliva (..) musi splnit pozadavky alespon dle IEC 60068-2-29 Ea nebo 16750-3 ci ekvivalentu. Komponenti testy se jedou bez lidi, ale finalni system crash test (napr. v HMC Namyang, interni std) se musi podrobit zodpovedny a instrumentovany clovek (napr. quality manager), nikoliv figurina. 30km/h a 50km/h s polovicnim prekrytim a zivou osadkou jsem videl osobne.
Naposledy editováno 22.09.2015 13:19:23
1 reakcí na tento příspěvek Besip a středoškolská fyzika
Jinak takove to placani a slovickareni jak fakt voničem, jen tahle vec me zaujala.
Hmotnost se samo nemeni, meni se sila.
A kdyz uz tu nekdo zminuje vyrokovou logiku, tak prestoze jsou v clanku totalni nesmysly, je treba zakomponovat dve podminky: NEBO a AŽ.
Nadpis je totalni nemysl, ale funkci plni - nalaka ctenare.
Naposledy editováno 22.09.2015 13:21:19
SLEEPER píše: Hosi, ja se teda taky nechci zapojovat do teto "diskuze", ale tech 50G me taky zajima. Pri katapultazi pusobi na pilota cca 20G a jak pise Selke, tam uz realne hrozi pohmozdeni obratlu.
Jinak takove to placani a slovickareni jak fakt voničem, jen tahle vec me zaujala.
Hmotnost se samo nemeni, meni se sila.
A kdyz uz tu nekdo zminuje vyrokovou logiku, tak prestoze jsou v clanku totalni nesmysly, je treba zakomponovat dve podminky: NEBO a AŽ.
Nadpis je totalni nemysl, ale funkci plni - nalaka ctenare.
Od tebe to třeba vezmou s chladnou hlavou bez urážek.
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
selkie píše: Ale hovno, nic neměním...a ano, při 20 G nevydrží obratle - zrovna nedávno jsem to někde čet...
Proti tomu nemam argument
SLEEPER> tak znovu...
Dawe02 píše: nejde o spickovou hodnotu zrychleni, ale o kumulativni poskozeni setrvacnymi silami ktere propaguji poskozeni.
Zjednodusene zraneni (pravdepodobnost zraneni) narusta s integralem jiste mocniny zrychleni (Coffin Manson exponenty od 1.5-3) po case. Nastuduj si kriterium 3ms.
Cikus> ani ne, docela se tesi a jsou hrdi kdyz vylezou... ale taky jsem na to cumel jak puk . V Evrope tohle nejde
Naposledy editováno 22.09.2015 13:24:24
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Petr_Ajs píše: Z jeho citace: ...Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí ...
Jsem v tomto oboru laik, na rozdíl od místních všeználků a všeumělů (myšleno ty, kteří namísto jakýchkoliv argumentů pouze urážejí ), kteří se orientují ve všech okruzích. Ale čistě logicky mi příjde, že při nárazu budou ty hodnoty vyšší, než při prudkém brždění. A ten náraz autor článku nikde nevyloučil. Proto mi přijde, že jím uváděné hodnoty nemusí být až takové sci-fi. Psal jsem všeobecně, žádné konkrétní hodnoty jsem neudával.
Jak jsem psal prvně. Zdá se že ty a logika jste se asi nikdy nesetkali a pokud náhodou ano, tak moc kamarádi nejste.
Když čistě logicky, tak čistě logicky.
Výraz "Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví" si rozepíšeme:
predikár A: řidič prudce šlápne na brzdy
predikát B: řidič narazí
predikát C: auto se zastaví
Potom můžeme výraz zapsat:
Když A nebo B pak C
A každému, komu logika něco říká je jasné, že tento výraz je pravdivý i v případě, že řidič pouze brzdí a náraz se nekoná
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
kubacech píše: Jak jsem psal prvně. Zdá se že ty a logika jste se asi nikdy nesetkali a pokud náhodou ano, tak moc kamarádi nejste.
Když čistě logicky, tak čistě logicky.
Výraz "Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví" si rozepíšeme:
predikár A: řidič prudce šlápne na brzdy
predikát B: řidič narazí
predikát C: auto se zastaví
Potom můžeme výraz zapsat:
Když A nebo B pak C
A každému, komu logika něco říká je jasné, že tento výraz je pravdivý i v případě, že řidič pouze brzdí a náraz se nekoná
A v případě, že pouze narazí (B), bez tebou zminovaného A nemůže dojít k C? Dle mého může. A autor článku to nevyloučil. Pokud ano, ukaž mi v které části článku. :) Máš pravdu, naše logika je rozdílná. A význam slov "nebo" a "až" taky chápeme asi každý jinak. Já narozdíl od tebe nevyloučil z ony logiky žádnou možnost.
Naposledy editováno 22.09.2015 13:30:14