Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví, ale jeho tělo pokračuje dále stejnou rychlostí, dokud je nezastaví čelní sklo, palubní deska, sloup nebo chodník. Při prudkém zbrzdění z rychlosti 50 kilometrů v hodině se hmotnost jeho těla zvýší až šedesátkrát. Člověk o hmotnosti 90 kilogramů tak zvýší svoji hmotnost až na 5,4 tuny.
Když vynecháme rýpání do toho, že hmotnost se samozřejmě nemění, toto pochybení promineme a domyslíme si tíhu, dopočítáme se k zajímavým výsledkům.
Pokud Besip předpokládá při brzdění přetížení 60G, muselo by auto ze zmíněné padesátikilometrové rychlosti zastavit za cca 0.023 sekundy, tedy na vzdálenosti cca 16 cm.
A za tohle si ty darmožrouty platíme.
Naposledy editováno 22.09.2015 00:18:40
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
kubacech píše: Petr_Ajs> ale Číkus celou dobu naráží právě na formulaci že se to děje při prudkém brždění. Z 50 na 0 ti na 16cm (pouze díky brzd) nezabrzdí žádné auto.
Tak to jsme asi četli každý jiný článek.
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Rozdíl je pouze v tom, že někteří jsme se během studia setkali i s logikou a víme, že u disjunkce stačí pravdivý pouze jeden predikát