Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví, ale jeho tělo pokračuje dále stejnou rychlostí, dokud je nezastaví čelní sklo, palubní deska, sloup nebo chodník. Při prudkém zbrzdění z rychlosti 50 kilometrů v hodině se hmotnost jeho těla zvýší až šedesátkrát. Člověk o hmotnosti 90 kilogramů tak zvýší svoji hmotnost až na 5,4 tuny.
Když vynecháme rýpání do toho, že hmotnost se samozřejmě nemění, toto pochybení promineme a domyslíme si tíhu, dopočítáme se k zajímavým výsledkům.
Pokud Besip předpokládá při brzdění přetížení 60G, muselo by auto ze zmíněné padesátikilometrové rychlosti zastavit za cca 0.023 sekundy, tedy na vzdálenosti cca 16 cm.
A za tohle si ty darmožrouty platíme.
Naposledy editováno 22.09.2015 00:18:40
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
selkie píše: Ale hovno, nic neměním...a ano, při 20 G nevydrží obratle - zrovna nedávno jsem to někde čet...
Proti tomu nemam argument
SLEEPER> tak znovu...
Dawe02 píše: nejde o spickovou hodnotu zrychleni, ale o kumulativni poskozeni setrvacnymi silami ktere propaguji poskozeni.
Zjednodusene zraneni (pravdepodobnost zraneni) narusta s integralem jiste mocniny zrychleni (Coffin Manson exponenty od 1.5-3) po case. Nastuduj si kriterium 3ms.
Cikus> ani ne, docela se tesi a jsou hrdi kdyz vylezou... ale taky jsem na to cumel jak puk . V Evrope tohle nejde
Naposledy editováno 22.09.2015 13:24:24