Číkus
217/21345
Brno-Bystrc
Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví, ale jeho tělo pokračuje dále stejnou rychlostí, dokud je nezastaví čelní sklo, palubní deska, sloup nebo chodník. Při prudkém zbrzdění z rychlosti 50 kilometrů v hodině se hmotnost jeho těla zvýší až šedesátkrát. Člověk o hmotnosti 90 kilogramů tak zvýší svoji hmotnost až na 5,4 tuny.
Když vynecháme rýpání do toho, že hmotnost se samozřejmě nemění, toto pochybení promineme a domyslíme si tíhu, dopočítáme se k zajímavým výsledkům.
Pokud Besip předpokládá při brzdění přetížení 60G, muselo by auto ze zmíněné padesátikilometrové rychlosti zastavit za cca 0.023 sekundy, tedy na vzdálenosti cca 16 cm.
A za tohle si ty darmožrouty platíme.
Naposledy editováno 22.09.2015 00:18:40
kubacech
12/23336
Pustá Polom
2 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
Petr_Ajs píše: Z jeho citace: ...Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí ...
Jsem v tomto oboru laik, na rozdíl od místních všeználků a všeumělů (myšleno ty, kteří namísto jakýchkoliv argumentů pouze urážejí 
), kteří se orientují ve všech okruzích. Ale čistě logicky mi příjde, že při nárazu budou ty hodnoty vyšší, než při prudkém brždění. A ten náraz autor článku nikde nevyloučil. Proto mi přijde, že jím uváděné hodnoty nemusí být až takové sci-fi. Psal jsem všeobecně, žádné konkrétní hodnoty jsem neudával. 
Jak jsem psal prvně. Zdá se že ty a logika jste se asi nikdy nesetkali a pokud náhodou ano, tak moc kamarádi nejste.
Když čistě logicky, tak čistě logicky.
Výraz "Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví" si rozepíšeme:
predikár A: řidič prudce šlápne na brzdy
predikát B: řidič narazí
predikát C: auto se zastaví
Potom můžeme výraz zapsat:
Když A nebo B pak C
A každému, komu logika něco říká je jasné, že tento výraz je pravdivý i v případě, že řidič pouze brzdí a náraz se nekoná
Petr_Ajs
offline
17/3613
Ostrava - Pustkovec
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
kubacech píše: Jak jsem psal prvně. Zdá se že ty a logika jste se asi nikdy nesetkali a pokud náhodou ano, tak moc kamarádi nejste.
Když čistě logicky, tak čistě logicky.
Výraz "Když řidič prudce šlápne na brzdy nebo narazí, auto se zastaví" si rozepíšeme:
predikár A: řidič prudce šlápne na brzdy
predikát B: řidič narazí
predikát C: auto se zastaví
Potom můžeme výraz zapsat:
Když A nebo B pak C
A každému, komu logika něco říká je jasné, že tento výraz je pravdivý i v případě, že řidič pouze brzdí a náraz se nekoná
A v případě, že pouze narazí (B), bez tebou zminovaného A nemůže dojít k C? Dle mého může. A autor článku to nevyloučil. Pokud ano, ukaž mi v které části článku. :) Máš pravdu, naše logika je rozdílná. A význam slov "nebo" a "až" taky chápeme asi každý jinak. Já narozdíl od tebe nevyloučil z ony logiky žádnou možnost.
Naposledy editováno 22.09.2015 13:30:14
SLEEPER
29/13715
Svatoslav
1 reakcí na tento příspěvek (reakce na) Besip a středoškolská fyzika
kubacech píše:
predikár A: řidič prudce šlápne na brzdy
predikát B: řidič narazí
predikát C: auto se zastaví
Potom můžeme výraz zapsat:
Když A nebo B pak C
Chybit ti tam "D" => AŽ
Dawe02> OK, ja jen, ze mi to pretizeni prijde na 50kmh strasne moc. Preci jen tu jsou defermacni zony atp...
Ale rozhodne neodporuji, fyzik nejsem.
