Honda CBF 1000 (2011)

Rudá Soňa, to bylo první, co mne napadlo při našem seznámení.

• 

• 

• 

• 

• Není tu ná...

Více fotografii

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Triumph Tiger 1050 Sport: Do Čech v březnu nedorazil ani jeden stroj na odzkoušení, a tak, když jsem kápl na Soňu, nebylo co řešit...

První dojmy - Úžasná ovladatelnost na místě, pocitově mnohem méně kilogramů, než ve skutečnosti, a ten krouťák... Hergot - a kdo uřízl řídítka?!?

Motorku bych doporučil pro - Začínajícímu jezdci asi ne - ale ideální by měla být pro cestovatele nebo pro ty, co přecházejí na silnější kubaturu.

Doplňky na motorce - Airbrush Olaf Pugner - moto + všechny tři originální kufry + 2 Schubert C3, aktivní držák pro navigaci Zumo, vyhřívané hefty Oxford, ukazatel zařazené rychlosti Gipro, padáky Givi, hlavní stojan, plexi MRA Variotouring, výfuk Arrow

Recenze

Sezóna stále ne a ne začít - trávil jsem tedy volný čas na webu místo v sedle. Že asi budu chtít Stromka konfrotovat či ještě lépe vyměnit za něco jiného, jsem si říkal už dlouho. Jen jsem pořád nevěděl, co by to mělo být. Moc se mi líbí nový Triumph Tiger Sport, jenže letos v Letňanech ho neměli, a neměli ho ani po čtrnácti dnech - nikde. Nikde v celý republice. Divný.
Z druhé strany do mne stále hučel kamarád z českého zastupení Hondy a vynášel vybrané modely z aktuální nabídky až na samý piedestal současné motocyklové produkce; časem jsem si vážně už začal myslet, že Honda je jen jiné marketingové označení pro Motocyklovou Nirvánu.
Každopádně jsem jednoho zasněženého březnového(!) víkendu objevil tuhle rudošku. Po prvním majiteli, nebouraná, originální kufry a dvě Schubertky C3 stříknuté stejně jako zbytek motorky Olafem Pugnerem , motorka vybavená maximálně na cesty - a ke všemu za slušnou cenu...
Marně jsem se přesvědčoval, že sebemenší škrábanec (natož pád s následky) při následné rekonstrukci laku krvavě opláču, marně jsem blaho svých dětí stavěl nad pofidérní radosti spojené s jízdou na něčem tak vratkém a pomíjejícím, jako je motorka... Zavolal jsem majiteli, a poté, co jsem pochopil, že majitel byl, co se (doufám, že pouze) motorky týče, tak trochu magor a maximalista, který "jen" aktuálně potřebuje nutně peníze - bylo v podstatě rozhodnuto. Model 2011, najeto necelých 6000 a loni v podstatě už nic, jen to stálo a smutně koukalo... Nechal jsem si prověřit její minulost (škoda, že to jde jen u těch motorek nebo aut ), ještě něčím dovybavit - a bylo.

Na začátku dubna přistála doma a po nutném zlu (registr, pojišťovna) a následné duševní rehabilitaci nastalo první nesmělé seznamování. Jenže ouha: najednou to - jak to tak už s ženami bývá - ve chvíli, kdy byla definitivně mou, nějak nebylo úplně ono... Motor úžasný, ale ta jízda... Řídítka nešlo ani na milimetr pustit, hned se zběsile rozkmitala. Občas se to celé v náklonu divně zavlnilo, napoprvé - nic takového nečekaje - jsem si málem dynamicky přebarvil spodky. Řešením, alespoň pro mne, technického blba, byla i vzhledem k dobíhajícímu povinnému intervalu, návštěva servisu Honda. Tam hned diagnostikovali to, co jsem stejně tušil: odskákaná přední pneu, zadní probržděná a dost použitá - čili výměna za Roadsmart II . Dál dotažen krk řízení a další maličkosti. Vliv na jízdu - k neuvěření. Jako bych odjížděl na úplně jiném stroji, než na kterém jsem k nim dorazil.

A jak to celé funguje? Asi takhle:

Zatím cca 1000 km, dojmy budu průběžně doplňovat, ale mé nadšení nebere (prozatím) konců. Hrozně moc se všude řeší, že CBF je "příliš hodná" a motor původem z Fároše je "moc přiškrcenej". No nevím. Jednak nevím, co si pod těmito pojmy úplně přesně představit, a druhak... Stalo se mi několikrát při prvních společných kilometrech, že jsem se k ní choval v zatáčkách stejně, jako ke Stromkovi. Čili někde kolem apexu vzal za plyn a zatáhl, očekávaje pozvolný nástup síly a vytažení ven. Ono to tak funguje - ale bacha na otáčky. Ten Fároš tam pořád je schovanej, a někde mezi 6 a 7 tisíci dá o sobě dost vědět. Což v mém případě znamenalo náhlý lehký drift zadku - jo, nic mimořádnýho - ale jen když to člověk čeká. V opačném případě se snaží s vypnutým kardiovaskulárním systémem udržet přední kolo ve směru a nevnímat to zadní, které se k němu čtverácky blíží z boku . Někde mezi 6 a z tisíci se - alespoň u mé Soňy - dostavují i lehké vibrace do stupaček, beru to jako téměř mazlivé upozornění na to, že končí sranda a začíná kalba .

Při srovnání se Stromkem - pokud si vzpomínám - je Soňa samozřejmě o něco tvrdší - má nižší zdvihy, nižší těžiště atd. Plus pro zatáčky a lepší povrch, mínus do českých podmínek. Na rozbitých silnicích prostě dřív uberete plyn - nebudete trápit ani sebe, ani motorku. Není o tom, že by to nezvládala, to bych jí křivdil, ale bolí to. Aspoň mne tedy určitě. Ve stupačkách se jet nechá, ale jenom, jak bych to... Prostě, když jste přehráti na - pánové rozumí, dámy si to mohou nechat případně vysvětlit - jistých partiích, není problém se takto aspoň na chvíli vyvětrat. Ale pouze to. Šotolina, polňačka možná, víc ani náhodou. Sedlo stavitelné (atuálně v nejvyšší poloze), tvrdší, ale celkově vymyšlené.

Pro mne to prostě funguje přesně tak, jak jsem si představoval:
pocitově o moc lehčí motorka, než ve skutečnosti je (manipulace na místě je najednou jako vodit trochu těžší kolo), nezáludná - nechá se číst i vést, a ten krouťák... Při "krizovce" nebo předjiždění už to není o tom, vylosovat si nejdřív nějakou rychlost a pak se pokoušet zmizet, už stačí vzít za heft a zmizet... Do zatáček se skládá naprosto bez protestů, díky užšímu (zaplaťpánbů) zadnímu kolu - 160 - jsou i utažené zatáčky v pohodě, je pohodlná, duální brzdy čitelné a fungující, ergonometricky je vše tam, kde má být, sedadlo stavitelné... Co víc si na cestování přát? Už se těším na Sosnovou, tam by to mělo být už trošku o něčem jiném, hin sa hukáže.

Pokud bych měl už něco kritizovat: osobně mi nevyhovuje originální štítek - přeci jen, co se pohodlí a komfortu jízdy týče, neměl (a asi ani moc nemá) Stromek moc konkurence, takže po Ermaxu ještě zkusím MRA Varioutouring s deflektorem, poznatky poté dodám. A last, but not least: ačkoliv vzrůstem (přinejlepším) průměr, na ty delší jízdy bych uvítal také nějaká trošku vyšší a hlavně trochu širší řídítka lehce motárdového charakteru, myslím, že by to prospělo i ovladatelnosti. Jen mám obavy, jak to bude s dorazy a celkovým chováním. Uvítám jakoukoliv zkušenost někoho se stejným strojem a podobnou úpravou.
Dál - moc nechápu, jak je možné, že u takovéhle motorky, určené primárně ke sportovnějšímu cestování, schází v základní výbavě ukazatel teploty motoru, nebo něco na ten způsob, to je fakt lapsus. Stejně jako ukazatel zařazené rychlosti. A konečně - což ale může být primárně způsobeno mojí pacičkou gynekologa-amatéra - při ostřejší jízdě se mi hůře pracuje s páčkou ovládání blinkrů. A to je prozatím asi veškerý hnůj, který jsem schopný na tuhle kočičku nakydat...

červen 2013
Odjeto prvních cca 5000 km, první větší akce s partou v Rakousku, údolí Dunaje. Už se asi nechá něco hodnotit, srovnání mám pouze s přechozím Stromem, takže vycházím pouze z rozdílů mezi těmito dvěma motorkami.
První poznatky:
Krouťák je úžasná věc, není zapotřebí tak často řadit, spoustu se toho nechá odjet na první čtyři rychlostní stupně, v utaženějších zatáčkách si většinou vystačím s kominací 2/3. Maximálka mne nezajímá, stabilita ve vyšších rychlostech ano, tady Strom logicky ztrácí. Bod pro Soňu.
Pohodlí - tady jednoznačně exceluje Strom. Vzpřímená poloha, úžasné sedlo oproti sportovnějšímu posezu s váhou víc na rukou (samozřejmě nejde o žádný SS, ale rozdíl tu je) a tužšímu sportovnějšímu sedlu, na kterém má zadnice začíná už po cca 200-300 km vyhlašovat stávku. Kapotáž na Stromovi je také úžasná, včetně plexi: spoustu much, vody, hluku atd. odvádí v pohodě pryč. Bod pro Strom.
Ovladatelnost: navzdory vyšší váze se mi lépe manipuluje se Soňou, ať už na místě, v malých rychlostech nebo došlapem ze sedla, je neuvěřitelné, jak to se tohle hochům od Hondy povedlo. Jízda se zavazadly bude na obou strojích asi srovnatelná, kufry se samozřejmě na ovladatelnosti podepisují, Soňa to zvládá asi o chloupek líp. Jízda ve stupačkách je jasně doménou Stroma, ale to už bychom srovnávali nesrovnatelné. Stejně jako jízda po šotolině, ale i tady se Soňa (v rámci svých možností) nenechává zahanbit - máme za sebou i nějaký lehký offroad po rozbitějších polních a lesních cestách a pokud si člověk uhlídá pravé zápěstí, není problém. Bod pro Soňu.
Ergonometrie a bezpečnost - líp se mi vše mačkalo na Stromovi, sedí se výš na Stromovi, líp svítí Strom. Zasloužený bod pro něj.

Jak je vidět, není vše jednoznačně (nehodnotím ani věci jako je spotřeba nebo ND, to je pro mne taky v podstatě nezajímavé) černé nebo bílé, všechno má své klady i zápory...

červenec 2013
Odjeto zatím cca 9000 - 10000 km. Máme za sebou dovolenou CZ - DE - CH - I - AT - CZ přes mnoho passů (v září by měl vyjít cestopis). Soňa navzdory všem povětrnostním podmínkám, které si na nás Alpy nachystaly (teploty od cca 5 do cca 35 stupňů, vedro, déšť i sníh) držela bez odmlouvání, jediné, co dostalo pořádně zabrat, byla má p... Zadek.
22.7.2013 jsme si vyrazili na okruh do Sosnové v rámci Matyho motoškoly. Upřímně - míň jsem se tam loni pral se Stromem. Tady je při přehazování v šikaně nebo při prudkém brzdění znát váhový hendikep Soňy, stejně jako trochu nešťastně řešený hlavní stojan. Hned po hlásiči na pravé stupačcce (brousil jsem obě) začne protestovat v pravé zatáčce stojan - a to je konečná. Zkoušel jsem si pomoct i posunováním zadku po sedačce, o "vysedání" nemohla být ani řeč, musel to být pohled pro bohy... Oproti Stromovi ale zas byl znát přebytek výkonu a krouťáku, na celý okruh v pohodě stačila dvojka. Ty tři hodiny mne úplně fyzicky rozstřelily, rozklepaná zápěstí, vykloubené kyčle..; to jsem nečkal, asi taky trochu důsledek vedra.

Sezóna je za půlkou, to jsem zvědavek, co nás letos ještě čeká...