KTM EXC 250 (2022)

Úžasné spojení výkonu a obratnosti.

Motorka koupena od FIRMA:Kmoto (Vlašim) - Radek K. se mnou měl svatou trpělivost. Nic nebyl problém, vše vysvětlil. Sehnal i doplňky, které neměl na krámě. Super, férový přístup.

Výška jezdce: 184 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
KTM EXC 250 F: důvod neuveden
KTM EXC 350 F: důvod neuveden
KTM EXC 300: důvod neuveden

První dojmy - Dvoutaktní dvěpade byla láska na první pojezd. Po přesednutí z EXC 350f jsem hned po pár minutách jsem věděl, že to je ono. Všechno je správně. Dole hodná a nahoře ostrá. A taaak lehounká.

Motorku bych doporučil pro - Tahle motorka je úplně blbovzdorná čehož jsem sám příkladem. Zároveň je dost výkonná a rychlá, když se to trochu umí. Každý si na ní může užít

Doplňky na motorce - Ochrana páček a řídítek origo KTM (hliníkové oblouky)
Spojková páčka s nižším odporem od Víti Kuklíka (Kmoto)
Plastový kryt motoru Acerbis
Kryt rámu Acerbis
Druhá sada plastů bez polepů, abych nedolámal ty origo
Ochrana na výfuk (říkám tomu "rovnátka")
Výstuha chladičů (ještě není namontována)
Kryt předního kotouče (ještě není namontováno)
Kryt zadní kyvky (ještě není namotnováno)

Recenze

Dopředu avizuji, že celé hodnocení je od hobíka ovlivněné nedostatkem endurových zkušeností a dovedností, ale s nadbytkem nadšení.

Dvěpade TPI jsem si vybral, protože to byla po čtyřtaktech motorka, se kterou jsem se nepral. Vyhovovali jsme si hned od první jízdy.

U čtvřtaktů jsem se trochu trápil s jejich typickými vlastnostmi. Hlavně takové to první cuknutí při přidání plynu, brždění motorem, vyšší náchylnost na zašlápnutí/chcípnutí v ten nejhorší možný moment. Všechno jsem si to potřeboval eliminovat spojkou. Neuměl jsem využít tyto pro někoho výhody. Podvědomě jsem si z toho asi dělal dvoutakt A pak tu byla obratnost a pocitově vyšší hmotnost. Čím vyšší objem, tím byly všechny tyhle vlastnosti intenzivnější a mě se jelo hůř.

Ze čtvřtaktů mi výkonově seděla EXC 350f, ale zdála se mi těžkopádná. Prý je to nejprodávanější enduro. Nejlepší kompromis. Mě to přišlo prostě jen jako kompromis. Bezesporu kvalitní enduro. Prodeje to potvrzují. Bohužel jsem v ní nedokázal najít ten "wow" efekt, kvůli kterému bych se těšil na každou jízdu. Byla by to volba z rozumu a tu už jsem u motorky dělat nechtěl.

EXC 250f byla hezky obratná, ale stejně to nebylo úplně ono. Vyzkoušel jsem jak sériovku tak i Sixdaysku s Akrapovičem. Ten Akrap dělá víc než jsem si myslel. Motor jde citelně rychleji do otáček a je taková odspodu víc naostřená. Zábavnější, než se sériovým výfukem.

Pro zajímavost jsem si vyzkoušel krátce i EXC 500f. Když jsem na to sedal, tak jsem tak trochu čekal, že přidám plyn a vyrve mi to ruce z ramen. Kupodivu to bylo docela klidné svezení. Výkonu hodně, ale žádná divočina. Lineární nárůst. Víc než výkon mi v paměti zůstaly vibrace a pocit, že řídím parník (přesednul jsem na to z 2T). Výkon jsem nebyl schopný využít a pocitově velká váha a malá chuť zatáčet mě trochu otrávila. Byl jsem rád, že jsem to po pár kolech na trati vrátil. Nechápu, jak na tom Víťa může jezdit

Ve finále výběru byly prostě dvoutakty. Dlouho mi vrtalo hlavou jestli dvěpade, na které jsem jezdil většinu tréningů a je fajn nebo to bájný tříkilo, na kterém lítají borci jako Graham Jarvis, Matti Lettenbichler nebo Billy Bolt. Byla jediná možnost jak to zjistit. Půjčit si ho na tréning. Do teď si pamatuju, když jsem se na tom poprvé rozjel. Vzdal jsem za plyn tak, jak jsem byl zvyklý na menším dvoutaktu a přední kolo se okamžitě začalo odlepovat od země. Byl to ten ohromující výkon, který jsem původně čekal od pětikila. Na netu se všude píše, že to má "silnější spodek". V praxi je rozdíl v tom, že na dvěpade postupně řadim kvalty a vytáčím motor. Na tříkilu je celkem fuk co tam je za kvalt, motor jen tak brblá a ve všech zatáčkách jsem dlouhej. Nevadí, že jsem si málo podřadil před zatáčkou, stačí na výjezdu jen přidat. Nevadí, že jsem si správně nezařadil pod kopcem, stačí přidat plyn a letím do nebe. Z přebytku výkonu jsem byl hodně překvapený. Musel jsem se najednou mnohem více soustředit na přesný plyn, abych si před zatáčkou, nebo v ní zbytečně moc nevrknul a nebyl dlouhej nebo mě to nenatáhlo. V ruce mi přišla malinko méně obratná. I když pořád lepší než jakýkoliv 4takt. Celkově to je úžasná motorka, kterou zatím nejsem schopný v terénu využít. Přišlo mi, že mě přebytek výkonu spíše brzdí a věnuji zbytečně část soustředění jen jemu. Už na tréningu jsem si říkal, že to je prostě moc. Alespoň bude motivace se zlepšit.

No a bylo jasno, teda v tom jaký model vzít. Byl přelom února a března a rozhodoval jsem se mezi bazarovkou (1-2 roky starou) a novou. Chtěl jsem ušetřit, najít si leštěnku s 20 mth pod 200K. Nejdřív jsem zjistil, že tak málo jeté dvěstěpadesátky se moc neprodávají. No a pak jsem zjistil, že je problém najít v bazaru vůbec nějakou. Tak holt nová. Nojo, ale kvůli výpadku výroby v COVIDu se nevyrábělo ani dost nových. Takže jsem byl v situaci, že jsem si ve svých 36 letech konečně mohl dovolit koupit novotu a nebylo nic na krámě. Starší 21 modely už vyprodané a nové 22 modely ještě nebyly vyrobené. Hezky jsem si počkal na konec června Víťa mi tu krásku přivezl rovnou na tréning. Trvalo asi 10 minut, než jsem s ní poprvé plácnul o zem

Dvěpade je úžasně obratná, lehounká, výkonná a uječená koza. Nechá se bez problémů podtáčet. Díky elektronice jede vždy a všude stejně. Stačí do ní lít olej, benzín a čistit filtr. Ve spodku je hezky sametová, pružná a nahoře to prostě jede. I po roce mě výkon ve vršku dokáže překvapit.
U výjezdů si někdy říkám, jestli by nebylo lepší 3kilo. Pak přijede šikovnej kluk na dváce, který ukáže, jak se má jezdit a vrátím se zpět do reality. Největší podíl na tom co ta motorka ujede má pořád ten faktor mezi sedlem a řídítkama. Stačí nebýt líná lemra a moc jí nepřekážet