Honda VT 750C Shadow custom (2002)

Kvalitní youngtimer Japonské provenience, inspirovaný legendami minulého století. V mírné úpravě pro ještě klasičtější vzhled.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA: Luboš Sedláček - RedBikes (Věžnic

Výška jezdce: 186 cm

První dojmy - Na internetu mi padly do oka fotky stroje, přesně podle mého gusta. A ještě za dobrou cenu. Po osobním kontaktu bylo jasné, že se nevidíme naposledy. Neodradil mne mírně omšelý vzhled, ani drobné estetické vady. Technicky byl na tom zdálo se dobře a to se i nakonec potvrdilo..

Motorku bych doporučil pro - Stroj mohu doporučit každému, kdo hledá volnější jízdu a radši kouká po okolí, než aby letěl s větrem o závod, zrakem hypnotizujíc asfaltového hada před sebou. Normálně rostlý český muž i žena si s tím v pohodě poradí. Je to nezáludná a poslušná mrška. Stroj, který nemá spotřebu jako automobil Plymouth a dá se s nim trochu blbnout mezi výmoly a propadlými dekly, take není problém ho dostrkat rucně do garáže. Kdo chce jistotu solidního železa a kdo ho rád bude šlechtit a opečovávat svépomocí, ten jistě najde v tomto oři něco, na co se bude po práci nebo o volných víkendech těšit. Sóičiró, díky za vybudování firmy s takovými výrobky, to se fakt povedlo. Odpočívej v pokoji.

Doplňky na motorce - Řídítka LSL a před nimi pár přídavných potkávacích světel. Původní hrazdy s blinkry jsou odstraněny aby nerušily ladné křivky motorky. Nahradily je LED miniblinkry, díky tomu je v zadu RZ posunutá na blatníku výš a vynikne maximálně silueta zádi ale i vidlice vepředu. Originál dvoudílné sedlo nahradilo jednodílné, gelové od výrobce Panebianco Italy, kopírující tvar blatníku. Znaky Shadow na nádrži chybí, airbox je nalakován do barvy mašiny. Na levé straně přibyl kryt prostoru mezi válci se sytičem a kryt ložiska kyvky. Výfuk je mírně upraven pro zvýraznění zvuku. V případě potřeby je k dispozici rolka a kožené brašny od výrobce Highway Hawk. Nasazuji je ale jen v nutných případech.

Recenze

Mašinu jsem si vybral víceméně srdcem. Bylo třeba ji dát trochu lásky, aby jsem se za ní nemusel stydět, což beru jako součást zábavy. Mohu říci, že jsem spokojen, zatím mně nepotkaly žádné vážnější technické problémy. Trochu sákla chladící kapalina okolo spojovací trubičky mezi válci ale překvapivě jen pokud byl stroj v klidu a nízké teploty. Vyřešil jsem to při výměně chladící kapaliny. Jinak hadičky nejsou spuchřelé, motor nežere olej ani vodu a kromě lokální lehké oxidace hliníku je to veskrze zachovalá potvůrka.







Shadow je na svou hmotu docela agilní, výkon je na to moje courání dostatečný, brzdy jsou dimenzovány tak nějak přiměřeně určení motorky. Je ale třeba je udržovat v čistotě. Řazení je takové kovářské ale ne nepříjemné, se spojkou lze celkem slušně pracovat dvěma prsty, možná někdo s malou rukou by mohl mít problémy. Konstrukce nabízí jednoduchou údržbu co zvládne každý trochu šikovnější bajker. Honda Shadow je dle mého názoru stroj pro výlety po slušných okreskách volným a plynulým tempem. Pokud ale potřebujete pustit koně z otěží, s podřazením je lze donutit i ke cvalu. Rozbité cesty podvozku ani jezdci nesvědčí a rychlá silnice či dálnice nutí mít motor i na nejvyšší rychlostní stupeň (5), v dost vysokých otáčkách, což je docela nepříjemné a navíc se to podepíše i na zvýšené spotřebě, která je normálně něco kolem 4l na 100 km. Dokázal jsem se ale dostat i na 3,6 l/100 km a to si myslím, že je teda super. Při té úsporné jízdě bych si ale jistě vysloužil ocenění louda roku. Optimální cestovní rychlost je tedy amerických pětapadesát mil a dálnici přenechávám sportovnějším strojům. S originál sedlem (to moje je poněkud spartánské) lze jistě absolvovat slušné porce kilometrů. Já dělám v pohodě tak sto km, než si dávám kouřovku. Mizerné cesty, pravda, interval zkracují. V přehledných zatáčkách není problém mršku klopit na stupačku, od které mi občas odlétnou nějaké ty jiskry.
Kvalitní technické zpracování, osvědčený motor, výkon přiměřený hmotnosti a hlavně datu výroby, tomu odpovídající brzdy, snadná údržba a líbivý vhled stroje po vzoru dávných legend, určeného spíše pro plynulou jízdu po krásách českých ale i nečeských. To je Honda VT 750c Shadow. PS: Ta šestka by se tam úplně v pohodě uživila.

Jen pro zajímavost. Arogantní a hloupý diktát EU neumožňuje v Evropě spoustu věcí. V USA však je v nabídce i v tomto roce, fungl nová Honda VT 750 Shadow (Aero). A to za necelých 8000 dolarů !! Verze California je dokonce s karburátory a brzdovým bubnem vzadu. Bez ABS. Znamená to, že skoro identický stroj ( já vím, rozdílů jsem si vědom.. ) se vyrábí už čtvrt století, ba dokonce kořeny sahají až do r. 1983 a směle konkuruje takovým ikonám jako je HD a to na jejich vlastním trhu (respekt všem HDčkářům).
Též to znamená, že některé náhradní díly budou dostupné ještě dlouho. Doufejme.



Pár technických poznámek, pokud by to někoho zajímalo:
Téměř vše se dá měnit a štelovat velmi snadno.
Zadní tlumiče lze v pěti polohách nastavit i rukou. Bez použití klíče.
Zadní brzda taktéž.
Vzduchový filtr je pod víkem s šesti imbusy. Otázka pár minut.
Olejový filtr naprosto přístupný zespoda, vypadá stejně jako u fabie akorát menší ( utahuji normálně rukou). Vypouštěcí šroub hned vedle. Nalévací a zároveň kontrolní z boku.
Šponovani řetězu normálně šroubkama po povolení kola, podle rysek pro vertikální nastavení osy. Též je tam štítek pro kontrolu maxima vytahání řetězu.
Nádrž jest opravdová a ne schovaná někde pod sedlem. Má třípolohový kohout otevřeno, zavřeno, rezerva. Žádná kabeláž a budík navíc. Palivový filtr se také mění bez odstrojovaní čehokoliv zmáčknutím dvou (resp. tří) pérovek jak jinak než rukou .
Štelovani volnoběhu na karburátoru volně přístupné mezi válci.
Jediný budík na nádrži s digitálním počítadlem kilometrů a denních kilometrů. Žádný další zbytečný blbosti. Čtyři imbusy, konektor a kaplička s budíkem je pryč.
Pojistky, náhradní pojistky a kastlíček (ten je teda mrňavej), pod krytkami k nacvaknuti.
Baterie je zajištěna třemi šrouby pod sedlem, to je na jednom imbusu.
Co může být složitější je výměna chladící kapaliny. Kvůli tomu se musí sundat nádrž. Expanzní nádoba je totiž dole a dolévaci otvor v ní plní jen nádobku. Nalévací víčko je na vršku chladiče pod plastovými kryty pod zmíněnou nádrží.
Kvůli sundání vík pro kontrolu ventilové vůle se musí ještě vycuknout karburátory a odmontovat pár hadic, takže se vyplatí to spojit s výměnou chladiva. Předepsané vůle jsou: 0,13-0,17 mm sání a 0,18-0,22 mm výfuk.
Se svíčkami je legrace. Zdají se snadno vyměnitelné pěkně šikmo s boku válců. Jenže zde jsou dvě svíčky na válec takže aby se vyměnily všechny je třeba též sundat nádrž. Ve víkách jsou schované další dvě.
Pokud by někdo měřil tlak ve válci tak by měl být
1275 ± 98 kPa (13.0 ± 1.0 kgf/cm2,
185 ± 14 psi) při 400 otáčkách za minutu.
Pneu jsou s duší v rozměrech 120/90 r17 64S přední a 170/80 r15 77S zadní.

UDÁLOSTI V PRŮBĚHU ČASU :

21.5. 20
Rok utekl jako voda. Počítadlo ukazuje najetých více jak deset tisíc km (celkem 27500).
Po okolí a kochačkách sólo i v grupě, letním horkem i mírnou zimou , která panovala, pokud bylo alespoň k pěti stupňům nad nulou. Startování se sytičem probíhalo na cvrnknuti i kolem nuly. S baterií jsem nic nedělal ani žádné jiné doporučované zimní opatření. Stroj naprosto spolehlivě fungoval po ten čas na jedničku. Občas bylo třeba došponovat řetěz. Čistil jsem ho třikrát a mazal asi šestkrát. Ale v dešti jsem jezdil minimálně. Nyní už je na hranici možností a budu ho muset vyměnit. Kolečko a rozeta vypadají v pohodě až mě to překvapuje. Řetěz vydrží tedy asi 30000 km. Zároveň vyměním zřejmě i pneumatiky které jsou odhadem tak na 15000 km. Jedná se o Dunlop d404. Počkám ještě tak 1500 km a pak se na to vrhnu.







Servisní úkony svépomocí v tomto období:
Výměna oleje, filtru, palivového a vzduchového filtru.
Výměna brzdové kapaliny.
Výměna zapalovacích svíček.
Výmena chladící kapaliny.
Výměna benzínového kohoutu.
Výměna o- kroužků spojovací trubky chladícího okruhu mezi válci.
Výměna led blinkrů.
Výměna spodního spínače brzdového světla. Pasoval tam spínač z MZty za 130 Kč.
Výměna silenbloků pod nádrží.
Výměna těsnícího kroužku mezi tachometrem a kapličkou.

Samodomo servis oleje, filtrů, svíček, brzdovky a chladiva vyjde zhruba na 1700 Kč. S filtrem paliva do dvou tisíc.







16.7.20
Proběhla výměna řetězové sady.
Při porovnání původního kolečka a rozety s novými nacházím jen minimální opotřebení. Dávám nové a staré putují do skříně pro strejčka příhodu. Kolečko a rozeta JT, řetěz ČZ 525dzx













12.8.20
Těsně pod třiceti tisíci km měním pneu. Rozhodl jsem se vyzkoušet Pirelli Route. Bohužel nebyly k sehnání s bílými nápisy, jak jsem chtěl původně, frajeřinky mě ale k asfaltu nepřilepí.
Až se trochu odmastí, vyzkouším jejich možnosti a pokusím se udělat nějaké srovnání s předešlými Dunlopkami.
Pri manipulaci s koly jsem ještě do rozety nacpal nové tlumiče rázů a nahradil poškozené gufero v předním kole.

29.8.20
Nechal jsem proměřit startér, alternátor a baterii a k mé spokojenosti je vše v nejlepším pořádku.


23.11.20
S pneumatikami Pirelli jsem nadmíru spokojen. Jistě hraje roli že jsou nové, oproti předchozím Dunlopkám je na ně větší spoleh.
V dešti i teď když už je silnice studená.
Další poznatek je, že Dunlopky hrozně nabíraly kamínky a házely je do chladiče a v blatníku rachot jako blázen (To opravování silnic emulzí je opravdu vynález na přesdržku). Pirellky to nedělají.
Uvidíme ještě jaký vydrží nájezd.

1.4.21
Při 36000 km proběhla výměna oleje, filtru, vzduchového filtru a svíček.
Čištění, seřízení karburátorů a synchronizace, seřízení ventilů a kontrola rozvodů. Díky patří T. Antlovi, resp. K. Zavadilovi.
Motor běží jak švýcary a já po dvaceti tisíci km, které jsem za dva roky najezdil s touto motorkou musím znovu vyjádřit svoji spokojenost.

12.7.21
Dlouho jsem nic nenapsal ale ono není co. Všechno funguje na jedničku, jediné co je na pytel je nedostatek času. Deštivý rok také není optimální pro motorkaření. Nicméně 40k na tachometru je velmi blízko. Dovolená se blíží a já přemýšlím nad výletem na otočku k moři. Pokud budou elementálové nakloneni.. Uvidíme..

16.10.21
Je to tu.


14.1.22
Do nového roku na dvou kolech. Potvůrku jsem vytáhl na Silvestra, na Nový rok, druhého a dnes. Snad už to Anglické počasí co nejdříve skončí..


18.5.22
Dnes je to přesně tři roky, co jsme spolu začali brázdit okresky a cesty druhých a třetích tříd po naší krásné vlasti. Zvládli jsme bezmála 30000 km, jeden hezčí než druhý. Naprosto jistě a spolehlivě. Všechny kritické momenty za tu dobu jsme zvládli (ostře ťukám na dřevo) a spojili se prakticky v jednoho živočicha. Jsem za to vděčný a znovu mi nezbývá než pochválit kvalitu a spolehlivost téhle rejžičky..

20.7.22
Tak není nad to, něco hezky zakřiknout. Možná jsem málo ťukal na dřevo nebo to byl umakart. Nicméně se mi konečně podařilo sebou švihnout o zem. Highside na štěrku.
Výsledek souhrnem: Šest žeber, klíční kost a pošramocená plíce.
Přídavné světlo, přední blatník, řídítka, zrcátko, stupačka a
řadička. Plus nějaká drobná kosmetika.
Příčinami se budu zabývat někdy příště.. Jisté je, že budu rád, když se oba dáme do konce roku dohromady. Ale kdo ví ?

5.11.22
Letos se sice už kloudně nesvezu ale v rámci rehabilitace jsem opravil pomaličku vše podstatné. Já přišel o sebejistotu a hemelka o přídavná světla. No co už, nejlepší škola je ta nejtvrdší..


15.5.23
Po výměně oleje a filtrů, jsme letos museli ještě na STK. Prošli jsme bez ztráty kytičky a další čtyři roky můžeme zkoumat republiku. Co je to ale sakra s tím počasím ?!!!

5.10.23
Jezdíme zvesela dál. Není moc o čem psát. Snad jen, že přibyly chromové lemovky a teď na zimní provoz ochrana proti větru. Ještě budu instalovat deflektory na vidlice. Záleží jak bude dodavatel rychlý.


1.1.24
Udělal jsem ještě pár drobných úprav. Ofuky, nový klaxon umístěný na tradiční místo a na jeho původní, plechovka na olej. Nebo na rum ještě jsem se nerozhodl.
Už se na to ale budu muset vykašlat. Nesnáším přeplácané věci.