Harley Davidson XL 883N Iron (2017)

Iron883 - srdcovka pro ty, kteří ví co chtějí.

Více fotografii

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Moto Guzzi V7 Racer: menší, horší posaz, na cafe moje kilogramy navíc tak nevyniknou.
Yamaha XV 950/R/Bolt: cenově stejná, na mě moc spolehlivá.
Triumph Thruxton 900: NO1, ale už teď děti pláčou hlady - cenově mimo rozpočet.

První dojmy - První dojmy rozpačité - úplně jiné jízdní vlastnosti, než jsem očekával - ale rychle převládl WOW efekt, kdy z nedostatků se stávají přednosti. (když je krásná, tak ji ledacos odpustíte).

Doplňky na motorce - sedlo,brašna,kryt světlometu,pás,spojler.

Recenze

V životě nejde o to, kolikrát se ti srdce rozběhne, ale důležité jsou momenty, kdy se zastaví. A tady se zastavilo. Za svojí motorkářskou kariéru jsem díkybohu ve zdraví stačil vystřídat přes desítku strojů. Od mopedů přes fichtly, skůtry, naháče, cesťáky i čopry. Všechny víceméně spolehlivě jezdily a dovezly mě tam, kam jsem potřeboval. Ale stále tomu chybělo DPH - ta přidaná hodnota, kdy jsem si říkal, proč nejedeš radši v plechovce, kdy na tebe neprší, nemusíš se oblíkat jak Robocop, jsi relativně v bezpečí a teple, můžeš si při jízdě zapálit a pustit muziku. Bylo potřeba najít pořádný argument. A ten přišel, když Dais Nagao zušlechtil téměř k dokonalosti předtím skoro podprůměrný motocykl. Je to stejné jako u žen – o kráse rozhoduje mnohdy jen pár centimetrů , vybraná barva zevnějšku a doplňky. (to, jak fungují, kolik žerou, jak jsou spolehlivé raději neřešíš). A tak jsem v poblouznění zevnějškem ( a i krizí středního věku) pořídil Irona. Bez zkušební jízdy a bez předchozích zkušeností s těmito motocykly. Vystřízlivění přišlo ihned.(ne jako v manželství – až po několika letech). Už při první jízdě jsem si říkal – ty voe, na to, že to je skoro devítistovka- tam je snad nějaká restrikce, je to tvrdýý, klepe se to jaxviňa, divnej posed (to mi zas chytnou záda), sedačka tlačí přesně do míst, která Bůh předurčil k šetrnému zacházení, atd, atd. No, byl jsem trochu rozpačitý. ALE, pak přišlo to ale. Zjistil jsem, že mě to vlastně ohromně baví. Nenapodobitelný zvuk, který se line z výfuků by majitelé ostatních značek považovali za poruchu, vibrace motoru sice pochytají silentbloky, ale vypadají, jako by vám motor držel na posledním šroubu, při stání na světlech se z něj stává přímotop, ale to všechno je o tom, že vy ho neovládáte – ON ovládá vás. A to mě baví. Technickou zaostalost stroje kompenzují příjemné nové prvky, jako automatické blinkry s náklonovým čidlem, bezklíčový start, alarm, tachometr s digitálním ukazatelem otáček a zařazeným stupňem, atd. Při váze 250kg a nízkém těžišti je jízda klidná a perfektně drží stopu. Snad jedinou výtkou je, že soudruzi z USofA stále používají palcové UNC šrouby a matky, takže je musíte pracně shánět, a musíte si pořídit klíče a torxy pouze pro tento motocykl. Jo a pod sedačku se opravdu NIC nevejde, takže brašna alespoň na povinnou výbavu je nutností.