ktm_kveten




4 adventury střední třídy: BMW F 750 GS, Honda NC750X a Yamaha Tracer 7 GT proti Suzuki V-Strom 650

Každá kategorie má své ikony a kdo přemýšlí o cestovní motorce střední třídy, nemůže do svého výběru nezahrnout V-Stroma 650. Ten leží konkurenci v žaludku už od roku 2004, archetyp univerzální cestovní motorky, která umí prostě všechno. Je opravdu pořád tak dobrý, nebo je to už jen pověst a lepší svezení nabídne nejmenší dvouválcové GS, encéčko s automatem nebo čistě silniční Tracer?

Není zapnut JavaScript. Tento text má být nahrazen přehrávačem.

Kapitoly článku

Tohle je prostě „všichni proti V-Stromu“. Původně jsme to chtěli omezit ještě čtvrtmilionovou cenovkou, ovšem BMW se do testu dostavilo zcela nesportovně v bohaté výbavě, takže ano, za čtvrt milionu sice F 750 GS pořídíte, ale úplně holé a to „naše“ už bylo za 311 tisíc. Ale od Bavora nečekáte, že bude útočit cenou, navíc když tu příplatkovou výbavu ořežete na úroveň ostatních, není ten rozdíl tak dramatický. Tahle semdpade, která však žádnou sedmsetpadesátkou ve skutečnosti není, je u BMW trochu přehlíženým strojem žijícím ve stínu dobrodružnější F 850 GS se stejným agregátem v silnějším naladění, přitom nám vždycky přišlo jako velice rozumná volba pro každodenní jízdy. Dokáže se ale V-Stromu postavit i v dálkových disciplínách?

Honda NC750X je strojem, který V-Stromu krade zákazníky už od svého příchodu v roce 2012, kdy to ještě byla levná sedmistovka. Dneska je tady už čtvrtá generace téhle motorky a my ji v redakci máme na dlouhodobý test, protože nás prostě zajímá. Její ležatý dvouválec má papírově nejnižší výkon, ale také druhý největší krouťák (po BMW) a jako zajímavost jsou tady úložný prostor místo nádrže a automatická převodovka. S ní to už není dávno levná motorka, zaplatíte za ni v základu 235 tisíc. Sice se tváří jako adventura, ale v terénu se 17“ předním kolem a pro letošek sníženými zdvihy odpružení na 120 mm V-Stroma určitě neohrozí. Ovšem co na asfaltu?

Tam má své místo také Tracer 7 GT, kterého Yamaha prezentuje jako čistě asfaltové náčiní, do terénu má Ténérku. Sedmistovkový Tracer je vymodleným motocyklem všech sportem střelených milovníků malých dvouválců a od loňska vypadá poměrně dost sci-fi, letos potom přichází verze GT s cestovní výbavou, za kterou dáte právě ten náš čtvrtmilion.

Nejlevněji tak vychází paradoxně právě ten stroj, který tohle porovnání způsobil, a sice V-Strom. A to jsme si vybrali verzi XT s drátěnými koly, ale i tak je s cenovkou 220 tisíc hluboko pod ostatními. Designově se sice pořád vyvíjí, ale pořád tam vevnitř cítíte ten základ z roku 2004, skvělý véčkový motor, mimochodem jediný v tomto porovnání, zabalený na cestování. Spolehlivost, jednoduchost, to jsou hodnoty, které u spousty zákazníků jednoznačně rozhodují, ovšem bude to v roce 2021 ještě pořád stačit?

První dojem

Pozornost na sebe strhává BMW svým lakováním, je totiž v provedení „40 Years GS“ slavícím čtyři dekády Gelände/Straβe a ta černo-žluto-stříbrná kombinace prostě řve do světa. Názory na ni se mohou různit, mně se od začátku líbí. Co se mi ale nelíbí, je určitá nekompaktnost designu tohoto modelu, géeso na mě působí dlouhým nízkým a takovým roztahaným, na jednotlivé segmenty rozbitým dojmem, a korunu tomu dává plexi. Vlastně naopak nedává, protože tahle motorka korunu nemá, plexi je tady jen alibistické maličké a prostě to vypadá divně. Co BMW musíme připsat k dobru, že je to velká motorka a čiší z ní prostornost. A také vyšší cenová hladina a taková bytelnost.

Honda svému NC od začátku naděluje design poněkud specifický a tahle nejnovější verze není výjimkou. Ze všech zkoušených strojů se encéčko drží nejvíce při zemi, je takové nízké a zavalité. Čumák s rozdvojeným světlometem chce trochu zvyku, než v něm najdete zalíbení, stejně jako to množství různých hranatých krytů všude po motorce. Přehlédnout nemůžete ten typický ležatý motor, stejně jako pouze jediný přední brzdový kotouč. Modrá metalíza přidává stroji na zajímavosti.

Na Suzuki od prvního pohledu vidíte, že to je stará motorka. Ovšem pozor, tím nekritizuji styling, který by sice už snesl nějakou tu retuš, nicméně žádná trága to není, ale naopak to myslím jako pochvalu za bytelnost. Radost pohledět! Všeho je tam hodně, mohutný rám, masivní držáky stupaček, velikánské sedlo i plexi štít, nečiší z ní to dnešní šetření každého gramu. Kdyby mi někdo dal vybrat jen na základě prvního dojmu stroj, který budu muset vlastnit 10 let a projet na něm Evropu, sáhnu po V-Stromu. Protože vypadá, že to dá s prstem v nose.

Nejdivočejší vzhled přiváží Yamaha Tracer, ale i ty největší konzervy (a že se nás jich při tomhle testu sešlo dost) musejí naživo uznat, že je to fakt zajímavá motorka. Vypadá dobře, i když sci-fi tvarům neholdujete. A hned vidíte, že to je gétéčko, tedy verze s cestovní výbavou, jako jediný má Tracer kufry, okamžitě vidíte i jiné, velkoryseji polstrované sedlo a naprosto nepřehlédnutelný je velikánský plexi štít. Coby majitel se musíte připravit na blbé kecy kamarádů, proč tam máte vepředu připláclého rejnoka a jestli vám to plexi náhodou nenamontovali obráceně, ale to jsou jen projevy závisti… Každopádně navzdory téhle výbavě zůstává Tracer rozměrově nejmenším a nejkompaktnějším strojem, proto nepřekvapí, že ho do „opatrovnictví“ v testu dostal Franta, interně přezdívaný Golem. Ne, vůbec tady v redakci nejsme škodolibí…

Jak se na nich sedí a jak na nich fouká

U BMW se jasně projevuje ten optický klam, že jde o dlouho a nízkou motorku, protože ono sice jde o dlouhou motorku, ale vůbec ne nízkou. Je naopak docela vysoké, ale zároveň také dost štíhlé a působí docela jako velké supermoto. A to proto, že mu prostě chybí ten štítek, vlastně vidíte akorát dole přístrojovku. Ale abych mu pořád jen nenadával ‑ na to, že vepředu vlastně nic nemá, není jízda zdaleka tak tragická, určité směrování protivětru je znát a na každodenní provoz na kratší vzdálenosti to bude stačit, avšak dálniční střela z něj prostě nikdy nebude a na cestování jednoznačně potřebujete víc. Mrzí to o to víc, že jinak je géeso hodně prostorná motorka, které by cestování slušelo. Sedlo má sice užší, ale hodně dlouhé a vůbec ne nepohodlné, řídítka najdete trochu výš, takže není problém se postavit do stupaček…

Honda je přesný opak, je nízká, na zem nohama dosáhnou i prckové. Sedíte tak trochu zaraženi uvnitř stroje, k příjemným řídítkům se musíte lehce natáhnout, akorát nohy máte více pokrčené než u ostatních konkurentů. Sedlo je solidní, ale konkurenti nabídnou komfort sezení přeci jen větší. Standardní plexi odvádí slušnou práci, nicméně vy víte, že teď už máme na Brumlovi, jak jsme si NC překřtili, namontované vyšší, které je podstatně lepší. Honda působí jako taková malá zavalitá motorka.

Když se na V-Stroma díváte zvenčí, připadá vám obrovský, největší motorka v tomto srovnání. Ovšem pak se na něj posadíte a zjistíte, že jste zapadli do poměrně nízkého sedla, které má komfortu na rozdávání. Ruce máte docela vysoko, takže ergonomie je v pořádku i v okamžiku, kdy se postavíte do stupaček – to mimochodem zjistíte, jak je V-Strom hezky štíhlý. Jinak je to ale velká prostorná motorka s výbornou ochranou proti větru, plexi je vysoko a máte tady i kryty rukojetí. Stačí jedno nasednutí a víte hned, co na téhle motorce ty desetitisíce (či spíše statisíce) majitelů tak fascinuje. Tohle je prostě cestovní extratřída.

Yamaha je taková zvláštní. Standardního Tracera jsem loni testoval hned dvakrát, takže na něm už něco najeto mám a hodně zvědavý jsem byl na fungování velkého plexi, neboť to standardní malé je… prostě malé. A v tomto ohledu jsem byl velice spokojený, protože je fakt o parník lepší a vlastně bych řekl, že ochranu proti nepohodě má Tracer GT nejlepší z celé testované čtveřice, i ty kryty páček fungují slušně. Jenomže se mi na něm divně sedí a na vině bude to jiné sedlo, působící gelovým dojmem. Jeho měkkost je až nepříjemná a hlavně mi přijde vyšší a širší, protože se k řídítkům, mimochodem nejužším, musíte ohnout a vůbec máte pocit, že sedíte hodně na vršku motorky. Na standardním Traceru se mi jezdí super, gétéčko mi ale nesedlo. I cítíte, že to je motorka pro menší postavy, které však kvůli tomu vysokému sedlu nedosáhnou na zem. Přitom výška je papírově stejných 835 mm u obou provedení. Nechápu, ale mé tělo se vyjadřuje jednoznačně.

Přístrojovky a výbavy

Všechny testované motocykly spojuje ovládání přístrojových panelů ze řídítek, ABS, kontrola trakce a nastavitelná brzdová páčka, ale jinak se výbavou dost liší. Nejlepší přístrojovku nabízí BMW, ale může za to tohle testované provedení, které má příplatkový barevný TFT displej za 13 tisíc, u větších modelů značky známý ze standardní výbavy. Skoro stejnou částku dáte za paket Dynamic, jenž obsahuje LED přední světlo (v základu je žárovkové) s denním svícením a obousměrné rychlořazení, něco přes 11 stojí paket Aktiv (vyhřívané hefty, režimy Pro, zadní nosič s držákem kufrů a naopak lehce pod 11 zaplatíte za paket Touring s tempomatem a přípravou pro navigaci. Jo a necelých 7,5 stálo to 40leté válečné zbarvení s kryty rukojetí a čtyřku pětiletá záruka. Jak vidíte, žádná ESA (u efka akorát na zadní péro), centrální stojan či bezklíček, vše součástí balíčku Komfort, jenž by navýšil cenu o dalších bezmála 18 tisíc korun. Příplatkové jsou i padací rámy. Co mi přijde na palici, že vyšší štítek je k dispozici pouze pro standardní provedení, nikoli pro tohle 40leté. V základu jinak potěší bílé LED blinkry, zubaté stupačky s vyjímatelnými gumami, seřizování předpětí zadního tlumiče hydraulikou, USB a 12V zásuvky vedle přístrojovka či nastavitelná spojková páčka.

Tu nemá Honda, protože ona nemá žádnou spojkovou páčku – je to přeci automat, šestistupňové DCT. Namísto spojkové páčky tady najdete ruční brzdu. Obrovským plusem, na který dokázalo NC za ta léta přilákat dost zákazníků, je 23litrový úložný prostor v místě, kde ostatní mají nádrž, kam bez problémů schováte integrálku/vyklápěčku. Osvětlení zajišťují kompletně LED diody, Přístrojovka je sice „jen“ LCD, ale fajn, nově má NC čtveřici motorových módů s nastavením kontroly trakce i stylu řazení, a když začnete prudce brzdit, rozblikají se vám varovné blinkry. Plexi má pouze jednu polohu a jako jediná nabídne Honda spolujezdci kovové stupačky bez gumového potahu. Také podvozek nabídne nejméně možností štelování, akorát předpětí vzadu a ještě C-klíčem, naštěstí to jde velice snadno. O jediném kotouči na předním kole už byla řeč.

U V-Stromu překvapí absence centrálního stojanu, protože jinak je tady všechno – kryty motoru i rukojetí, velký zadní nosič, nastavitelné plexi (potřebujete vercajk), hydraulické štelování zadní centrály či parádní vyplétané bezdušové ráfky. Přístrojovka je sice postarší, ale krásně přehledná, informacemi nabitá a hlavně s ručičkovým otáčkoměrem, pod ní potom najdete 12V zásuvku. Dokonce i pod sedlo něco dáte. Na LED diody v předním světle či blinkrech ovšem V-Strom stále čeká.

Tracer GT přijíždí vybavený vlastně vším, co na cesty potřebujete. O vysokém plexi a komfortním sedle už byla řeč, jako jediný má potom standardně 20litrové plastové kufry. Ty ale nejsou nijak extra veliké, helmu do nich nedostanete, na to jsou moc mělké. Výšku plexi nastavujete jednoduše za takovou hrazdičku klidně během jízdy – tohle by ostatní mohl vyučovat. Podvozek nabízí možnost regulace předpětí a odskoku na obou koncích, ostatní mají přední vidlice bez možnosti nastavení. Nicméně předpětí vzadu se tady řeší C-klíčem a ne hydraulikou jako u BMW a Suzuki. Přístrojovka je s inverzním zobrazením a čte se dobře, akorát kryty kolem ní žalují, že na elektrickou zásuvku už rozpočet nezbyl. Na řídítkách zarazí poměrně titěrné přepínače blinkrů a tlačítko klaksonu.

Jak jim táhnou dvouválce

Čtyři motorky, charakterem čtyři véčkové dvouválce, ačkoli tři z nich jsou řadové – to proto, že BMW, Honda i Yamaha používají přesazení ojničních čepů o 270°. BMW odskakuje zbytku nejen cenově, ale také objemem motoru, když navzdory označení přijíždí s dvouválcem o objemu 853 cm3. Výkonem 77 koní sice až tak moc ostatním neutíká, ovšem krouťákem 83 Nm výrazně a za jízdy to je obrovsky znát. Co se síly týče, je BMW jasný vítěz – odspodu, nahoře, všude táhne nejvíc, jízda je nejdynamičtější. Motor navíc chce jet, vyloženě svádí k nepravostem, zejména když má to obousměrné rychlořazení… Vlastně jediné, co se mi na něm nelíbí, je zvuk. Chrčí to jak rozbitá italská motorka.

Honda NC toho, kdo ji nezná, vždycky překvapí. Ten ležatý nízkootáčkový motor je možná divný, ale hrozně efektivní, zejména v tomhle spojení s automatickou převodovkou. Papírově má sice nízký výkon (byť pro letošek přibyli 4 koníci, takže jich tu teď napočítáte už 59), jenže díky automatu, nízkým otáčkám a skvělému průběhu točivého momentu má člověk pořád dost síly k dispozici, takže jízda je všechno jen ne pomalá. Vlastně působí po BMW nejdynamičtějším dojmem, pokud se nejedou rovinky, kde by se projevil výkon Yamahy. Obrovskou devizou encéčka je provozní nenáročnost, servisní intervaly jsou dlouhé a přes čtyřlitrovou hranici dotlačíte spotřebu jenom při dlouhodobé jízdě po dálnici nepředpisovými rychlostmi. Mimochodem NC po dálnici jezdí rádo, při 130 km/h se jen tak převaluje s otáčkoměrem na 4000 a prakticky bez vibrací…

Na V-Stromu prostě nějak poznáte, že to je opravdové a ne falešné véčko. Má takový specifický charakter. A celkově působí jako velice milý turistický agregát, cesta k síle tady vede přes otáčky. Odspodu nečekejte žádný rázný odšťuch, dvouválec je takový utlumený a fakt cítíte, že jeho úkolem je neunavovat při dlouhých štrekách a nestresovat při jízdě mimo asfalt nějakým škubáním. Výkonově je to asi nejslabší představení, jenže kvality V-Stromu jsou jinde než trhání rychlostních rekordů.

v téhle euro-pětkové verzi s kratším převodem a vyladěným vstřikováním, které přesvědčuje svou vynikající reakcí. Odspodu má síly podstatně více než V-Strom, nahoře potom než Honda, nicméně s tou je to při běžné jízdě taková plichta, když Yamaha nemá dostatek prostoru, aby dokázala využít všechny svoje koně. Potom je to ale moc pěkné svezení, ostatně já motor CP2 považuji za jeden z nejlepších agregátů střední třídy – působí jako mnohem větší motor než necelá sedmistovka.

Jak se na nich zatáčí a brzdí

U BMW za nejvíce peněz dostanete jak nejlepší motor, tak nejlepší podvozek. Čiší z něj jistota a především dokáže skloubit jak komfort při pohodové jízdě po horších površích, tak sportovní nastavení v okamžiku, kdy si v zákrutách začnete užívat hlubokých náklonů. To velké přední kolo je samozřejmě znát na komfortu (lepší) i ovladatelnosti, nicméně se svou štíhlou stavbou a rozumnou hmotností se géeso vodí příjemně. Také brzdy fungují moc pěkně.

U Hondy v tomto porovnání jasně vyplouvá na povrch její rozpočtovost i fakt, že cesta snížení zdvihů o 3 cm, abyste dostali nízké sedlo, nebyla úplně nejšťastnější. „Nějak to drncá, nezdá se ti?“ ptal se mě Franta, když z ní slézal. Nezdá, drncá. Není to tragické, ale v téhle konkurenci to hodně vynikne. Brzdy brzdí tak, jak člověk od jednoho kotouče a dvoupístku čeká, na běžný provoz to stačí v pohodě, při sportu už se musí dost mačkat a v plné náloži to asi bude hraniční. Vyzdvihnout musím skvělou ovladatelnost danou 17“ předním kolem, úzkou zadní gumou a nizoučkým těžištěm ležatého motoru, NC jednoznačně nejobratnějším strojem při pomalé jízdě.

V-Strom je hodně podobný BMW, za což může podobný pocit štíhlosti a to velké přední 19“ kolo, ovšem nemá jeho jistotu při sportovním nasazení a není tak plyšový, víc poskakuje na nerovnostech (ale pořád méně než Honda). Prostě takový solidní střed a opět potvrzení, že tahle motorka nedělá nic špatně. Hodně mile mě překvapily brzdy, od nich jsem teda takový zákus a sílu nečekal a hodnotím je jako nejlepší z celé čtveřice.

Podvozek Yamahy zaráží svým nastavením. Standardní Tracer je prostě sportovec, na něm jsem si užil tolik zatáčkové zábavy, ovšem tohle GT přijelo tak měkce nastavené! Což o to, pokud by se jednalo jenom o kompresi, tak to na dírách jenom oceníte, jenže ono bylo hodně měkké i na odskoku a na horším povrchu to byla vyloženě houpačka. Naštěstí zrovna tohle se u Yamahy dá poštelovat, ale ten základ prostě šokoval. Jsou tady poznat malá 17“ kola i široká zadní guma, možná až zbytečná. Mělo to být sportovní svezení, ale nebylo, a jak je Tracer motorkou vysokou a krátkou, ve finále byl při rychlejším tempu na nerovnostech až nervózní. Rozčarováním jsou brzdy ‑ jako u spousty Yamah, které jsme za posledních pár sezón testovali, prostě nic moc, na úrovni Hondy s jedním kotoučem. Od čtyřpístků a dvojice disků čekáte víc.

Dokázal V-Strom odrazit útok?

Bylo to „všichni proti V-Stromu“, ale tenhle letitý chlapík si pořád dokáže svou existenci obhájit a v poměru ceny a nabízené hodnoty opět vítězí. Je už takový postarší, není zrovna sexy, nedělá vlastně nic nejlíp, ale všechno dělá dost dobře a za ty prachy je to skvělá nabídka. Dejte mu trochu mladistvější vizáž, nějakou tu LED diodu a bude to štramák.
BMW opět potvrzuje, že F 750 GS je skvělá motorka, ale ve stínu větších modelů. Má výborný podvozek, spoustu síly a celkově je o úroveň výš, jenže to platí i cenově. Totální kopanec potom je to plexi. To prostě nepochopím.
Honda si jde svou cestou a NC je motorka, které musíte přijít na chuť. Pak se vám ale zažere pod kůži. Je úsporná, ovladatelná, má úložný prostor a jako bonus automat. Jiný přístup, který funguje. Škoda slabších brzd a drncavého odpružení.
Yamaha v testu předvedla docela rozporuplné vystoupení. Nabízí super výbavu, ochranu proti nepohodě i komfort na palubě a její motor je prostě fajn. Jenže na vyloženě cestovní stroj je maličká, na sportovce zase moc nebrzdí, dost se houpe a má ergonomii, na niž si musíte zvyknout, což se mi nepodařilo.

Informace o redaktorovi

František Hadt (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 193 cm
Vláďa Novotný (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 171 cm
Jan Rameš (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 174 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)
Honza Zajíček - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

BMW
+ silný motor
+ jistý podvozek

Honda
+ chování motoru s automatem
+ spotřeba

Suzuki
+ bytelnost
+ pohodlí

Yamaha
+ výbava
+ motor


BMW
- plexi
- cena

Honda
- pouze jeden brzdový kotouč vpředu
- tužší podvozek

Suzuki
- okoukaný vzhled
- fakt ošklivá zrcátka (ale funkční!)

Yamaha
- zvláštní jízdní pozice
- brzdy


Který model byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 98x
  2. Hlasováno: 46x
  3. Hlasováno: 176x
  4. Hlasováno: 33x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 305 Kč od 15 uživatelů. Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):



TOPlist