Logo Aprilia Aprilia
  • Kufry
  • Ostatní

Informace o značce

Značka Aprilia je od roku 2004 součástí skupiny Piaggio & C. SpA, která se v produkci motocyklů a skútrů řadí na čtvrté místo světového žebříčku. Celý koncern ročně vyrobí více než 600 tisíc jednostopých motorových vozidel, přičemž Aprilia se na celkovém počtu podílí více než jednou třetinou. Za více jak čtyřicetiletou historii se Aprilia rozrostla ve firmu světového formátu, která slavila a slaví úspěchy na několika frontách i v závodech mistrovství světa. Centrem značky je i nadále malé městečko Noale v provincii Venice.

Historie značky

Počátek vzniku značky Aprilia se datuje těsně po skončení II.světové války kdy Alberto Beggio objevil továrnu v Noale v benátské provincii, kde začal vyrábět jízdní kola.
Výrobky z této malé dílny, která si vyráběla vše sama (od součástek až po konečný produkt), dosáhla značného úspěchu v roce 1962. Později v roce 1968 se Albertův syn, Ivano Beggio připojil k otci do vedení firmy. Již od začátku jeho nástupu bylo jasné, že hlavním zájmem Ivana nebyly jízdní kola, ale motocykly. A tak společně s několika málo mechaniky z továrny vyrobil první motocykl značky Aprilia. Byl jím zlato-modrý model 50 ccm.

Tento model byl velice dobře přijat zákazníky. Názvy prvních mopedů aprilia byly Colibri a Daniela. Prvním výrazným modelem, který na sebe zřetelně upozornil, byl cross-bike Scarabeo. Jelikož v této době vzrůstala obliba motokrosových závodů, Scarabeo bylo trefou do černého. Model Scarabeo se vyráběl až do poloviny 70. let ve dvou verzích 50 ccm a 125 ccm s velkým důrazem na estetičnost, unikátnost a vysoký stupeň kvality.
V roce 1974 vznikl první závodní motokrosový motocykl. Byl testován italským závodníkem Mauriziem Sgarzanim. Výsledky byly povzbuzující. Z tohoto modelu mechanici vytvořili model RC125, který byl představen na výstavě v Miláně. Model RC125 byl první motocykl kombinovaný na sportovní i cestovní jízdu - do té doby neřešitelný problém.

Roku 1975 byla sestrojena první závodní Aprilia s ambicemi vítězit. Milánský motocyklový závodník Ivan Alborghetti, který již několikrát dokázal svůj talent, byl vybrán jako tovární jezdec. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat.
První sportovní závodní úspěchy způsobily veliký vzrůst fanoušků tohoto sportu. Italové propadli motocyklové vášni nejen jako diváci, ale i jako jezdci. Proto nebylo divu, že prodej repliky modelů RC a MX 125 byl opravdu vysoký.

Roku 1977 Aprilie 125 a 250 získaly první tituly v mistrovství Itálie. Následující rok jezdec Alborghetti končil sezónu s dvěma 3.místy a v celkovém pořadí se umístil na 6.pozici v světovém šampionátu, dosud nejlepším umístěním jaké kdy italský jezdec získal.

Jméno továrny Aprilia se díky svým úspěchům rozšířilo i za hranice Itálie. Vývoz se v brzké době vyšplhal na 20 % celkové výroby. Obzvláště americký trh projevil veliký zájem. Tato dekáda končila se stále vzrůstající produkcí motocyklů, již rozdělené do dvou kategorií - výroba skútrů a výroba motokrosových motorek.

Během 10 let (1969-1979) vzrostla roční výroba skútrů ze 150 kusů na 12 000 kusů a výroba motokrosových motorek během 4 let od představení prvního modelu vzrostla na 2 000 kusů za rok.


V roce 1985 Aprilia začala do některých modelů montovat motory rakouské značky Rotax a představila novinky 125 STX a 350 STX. O rok později byl uvedena na trh malý sportovní model AF1 a Tuareg, enduro s velkou nádrží, určené na africké rally typu Dakary. Tovární jezdec Philippe Berlatier bojoval za značku Aprilia v trialovém mistrovství světa a dosáhl konečné páté příčky, zatímco Loris Reggiani v MS silničních motocyklů s Aprilií GP 250 s motorem Rotax skončil šestý.

V roce 1990 Aprilia představila cestovní enduro Pegaso 600 a v roce 1992 získal Alessandro Gramigni pro Aprilii světový titul v road racingu ve třídě 125. Ve stejné sezóně se Tommy Ahvala na Aprilii Climber stal mistrem světa v trialu. Od té doby Aprilia vyhrála 124 závodů Grand Prix třídy 125 a 250 ccm,  získala15 světových titulů Road Racing, a 16 Evropských rychlostních titulů. Na motocyklu značky Aprilia začínala řada budoucích mistrů světa, jako napříklaf Biaggi, Capirossi, Gramigni, Locatelli, Sakata a Rossi.

V devadesátých letech Aprilia vstoupila na trh se skútry, konkrétně v roce 1990 prvním italským celoplastovým skútrem Amico. V roce 1992 představila dva modely s katalyzátorem, Amico LK a dvoutaktní Pegaso 125. O rok později přichází na scénu skútr na velkých kolech se staronovým názvem Scarabeo, vybavený čtyřtaktním čtyřventilovým motorem. Později Aprilia zavedla do výroby další skútry, jako Leonardo, SR nebo Gulliver.

V roce 1995 Aprilia uvedla na trh dvoutaktní sportovní motocykly RS 125 a RS 250, a tři roky poté přišel na svět litrový superbike s vidlicovým dvouválcem RSV Mille. Ten byl, stejně jako sportovně-cestovní model Falco, vybaven motorem Rotax.

S modelem RSV Mille Aprilia vstoupila do světového šampionátu třídy Superbike v roce 1999, a na přelomu tisíciletí pak koupila historické italské značky Moto-Guzzi a Laverda. V roce 2000 také představila dvoutaktní motor s technologií přímého vstřikování 50 cc DiTech, z nových modelů pak sportovně cestovní RST Futura, a cestovní enduro ETV 1000 Caponord – oba opět s vidlicovým dvouválcem Rotax 1000 ccm.

Velký úspěch poslední doby zaznamenala Aprilia v roce 2003 s modelem Tuono Mille, který byl řadou motocyklových novinářů označen za motocykl roku. Od roku 2004 Aprilia patří koncernu Piaggio & C. SpA, který sdružuje značky Moto Guzzi, Vespa, Gilera a Piaggio.

Aprilia je nejúspěšnější značkou v historii motocyklových závodů od 15. srpna 2010, kdy překonala další italskou značku MV Agusta rekordním 276. vítězstvím.

Pokud Vám v článku chybí některá data z historie, budeme rádi, když nám pošlete doplnění.


TOPlist