kerut> Tos nevidel moji zivou vahu ??

Milanos>

kerut> Vis co me jeste napada? V 90tych letech jezdili NSR 500 s jednim kotoucem vpredu z karbonu a s druhym ocelovym, to uz bych si dovedl predstavit.

Milanos> to ani nevim, ale zni to rozhodne jako zajimavej kompromis (na zavody, zejmena na "polomokry")
no hele jako designove bych tam dal klidne ten karbon, to jo a bude to kurevsky hezky! ..ale proste at se na tom pak nekde nezabijes kvuli tomu, zejo

Já mám litinový fullfloating od Spiegler a jsou lehčí než ocelové a brzdí dobře i za mokra, akorát po dešti jsou zrzavý jak liška

Naposledy editováno 31.03.2019 10:11:07

spalovac píše: To bych radši nasypal peníze třeba do motoru či do zapalování, karburátorů, výfuků.
Z mého pohledu vyhozené peníze Dvepade brzdí výborně i s litinou

Když to chce, proč ne... Já myslím, že tohle všechno co píšeš má nějak pořešené.
Spousta úprav na motorkách je zbytečných, ale když se to majitelům líbí...
Edit. Tak Milanos se už vyjádřil...

Naposledy editováno 31.03.2019 12:21:56

BlackSabbath> No uplne poresene to nemam, spis me to zajima z technickeho hlediska. To co kluci pisou vyse je jasnej duvod proc to vyrobci nemontuji na seriove stroje. Tim nechci rict ze jsem lepsi nez vyvojari velkych znacek. Jen me to zajima. To co mi borec nabidl jsou ty nejmensi karbony z motogp - 320mm light verze a jsou za celkem dobre penize. Prodat bych je mohl vzdy.

Urcite by slo na ne udelat karbonovy kryt aby neztracely tolik teplotu, urcite muzu dokoupit na svou palubku infracerveny senzor mereni teploty kotoucu a live si to zobrazovat. Vazne premyslim nad tim ze to zkusim.

Milanos> za sucha to brzdit bude

Milanos píše: BlackSabbath> No uplne poresene to nemam, spis me to zajima z technickeho hlediska. To co kluci pisou vyse je jasnej duvod proc to vyrobci nemontuji na seriove stroje. Tim nechci rict ze jsem lepsi nez vyvojari velkych znacek. Jen me to zajima. To co mi borec nabidl jsou ty nejmensi karbony z motogp - 320mm light verze a jsou za celkem dobre penize. Prodat bych je mohl vzdy.

Urcite by slo na ne udelat karbonovy kryt aby neztracely tolik teplotu, urcite muzu dokoupit na svou palubku infracerveny senzor mereni teploty kotoucu a live si to zobrazovat. Vazne premyslim nad tim ze to zkusim.

Myslel ,jsem, že ty další věci, co jmenoval, tak už máš pořešené.
Na sérii se to nedává hlavně z důvodu ceny. A druhá věc je ta teplota...

karbonovy brzdy maji pro beznej provoz i dalsi nevyhody... u tyhle motorky mi to prijde pomerne fuk. bud to bude litat na okruhu v rezimu jako zavodak - pak neni duvod proc by to nemelo brzdit, nebo se na tom bude majitel vozit umerne tomu, ze nechce rozemlit motorku ve ktery ma skoro mega.... pak je zase celkem fuk jak to brzdi.

Naposledy editováno 31.03.2019 21:41:01

V GP se to na 125 ani 250 nepoužívalo, možná bych jim věřil že věděli proč...Jsou to jenom dojmy, ale karbon bude fungovat jinak, ten se zakousne "zapeče" a brzdí jak buldok, k tomu potřebuje tu teplotu - srovnávat to s karbon keramikou v autech je mimo. Potřebuje to lehká dvoutaktní motorka ? Za mě ne, na tý se jezdí jinak, víc do oblouku, udržuje "servačnost", rychlost v zatáčce. Zbytečně agresivní a silný brzdy tu motorku akorát můžou rozhodit, zneklidnit.

Jsou to sice "low mass" kotouče...ale pořád jsou to kotouče co ubrzdí GP mašinu co má cca 160kg a jezdí hrubě přes 300. Lehká 250 co se do těch brzd ani neopře, navíc ani nebude mít bůhvijakej topspeed - s amatérem (nemyslím to zle) za řídítkama to z mýho pohledu nepotřebuje a nevyužije.
Buď nevyužije ty výhody proč karbon kotouče používat na prvním mistě, a nebo když využije tak si akorát nabije kokos.

Ale jak říkám, jsou to moje dojmy, brzdy jsou to krásný a brzdit to určitě bude...Ono stačí si všimnou jaký jsou poznatky jezdců co seskočí třeba z moto2 na motogp...prvně jdou do kolen z výkonu/rychlosti a hned na to z brzd. A to jsou "mistři světa" a jezdit asi umí...i tak jim to trvá se s tím naučit.

kocandak: vidim to dost podobne - ta motorka je stavba pro "dobrej pocit", ze tam je vse to nejlepsi co se da splasit. Rozhodne to ale neni postavene pro nejlepsi fungovani - i kdyby to byla GP replika, bude to motorka postavena pro top class pilota a taky nechci milanosovi krivdit, ale neverim tomu, ze jezdi takovouhle ligu - a podvozek pro pilota co jede o 20s a vic horsi casy na kolo nez spicka proste vypada jinak a ten spickovej u nej nebude fungovat... tohle bude stejne platit i pro motor, brzdy a dalsi dilky skladacky.

uz jsem to resil se sabbatem a dalsimi.... spouste top race komponentu nejde nastavit nebo modifikovat pro jejich styl jizdy a svezeni na nich bude spis horsi nez lepsi.... casto ale funguje placebo efekt, mam tam vidli za 100k, takhle to proste ma spravne fungovat a zvyknu si... nebo dokonce "cejtim, jak to ted opravdu funguje"...

ja jel vcera v 4C po rozbity ceste, ten pomerne tvrdej "okruhovej" podvozek v tehle teplote byl jako sutr + tma (tzn odpovidajici rychlost) a bylo to i treba proti serii utrpeni...
a to tam nemam nic extra profi - road/track valving + zmenu viskozity s teplotou nezachranil ani slavnej ohlins olej

Kocandak,Assassin> celkem souhlas ..ono k tem profi/race komponentum to neplati jen u moto, ..kola, lyze, to je mnohdy podobny,.. hobici vozej prevodniky co neuslapnou, skejtky co jezdej profi biatlonisti normalni smrttelnik ani nepropruzi, hokejky, rakety, atd, atd... nemluve o (ne)slavne RC211V-S postavene na geometrii zavodni motorky ovsem z uplne jinejch komponentu...

Použití karbonu může být dost limitované. Taky není karbon jako karbon, dneska už se jezdí Brembo karbon v MotoGP i na vodě. Je potřeba znát charakteristiku brzdy, jak nastupuje brzdný účinek po začátku brzdění, ale hlavní problém je opotřebení - při teplotách kolem 200°C kotouče dlouho nevydrží. Třeba u letadel připadne 80% opotřebení na pojíždění před vzletem a jenom 2% na pojezdy po přistání. Brzdit se má buď intenzivně a nebo vůbec, jemné přibržďování vede jenom k tomu, že se z kotouče odebere špona ... a to je ta nejhorší věc, která brání použití karbonu na normální silnici. Nejen za nízkých teplot a za mokra, ale při pomalé jízdě obecně je každé přibrždění zabijákem karbonu.
Pro okruh je potřeba dimezovat správně velikost karbonových kotoučů versus hmotnost motorky, dosahované rychlosti a četnost brždění. Kotouče pro těžkou MotoGP mašinu, která jede hranu, se asi moc nezahřejí na 250ccm při vlažnějším svezení.
Dochlazení brzd je další věc, která se mimo okruh těžko rozvrhuje dopředu. Ve světle výše napsaného to sice není moc racionální úvaha, ale asi není dobře, když zastavíš s nedochlazenou brzdou na světlech nebo u pumpy.

assassin> Já hned myslel na Alfu 4C, než mi to došlo Teplota dělá moc, teď jak se udělalo trochu teplo tak jsem to okamžitě poznal i v autě, funguje hned jinak.
Chce to dostat teplo do vidlí, platí i na okruhu při prvním "stintu", trochu otevřít okruh reboundu ať to má víc pohybu a má šanci chytit teplo

kerut- tu RC213 bych teda bral, jasně že tam nemohli nechat race spec brzdy a odpružení, ale má to ještě správnej motor, ten mi dneska chybí

Souhlasim s tim co pisete. Jen nesouhlasim s tim ze na 250 se nejezdili karbony. Uz Okada mel na Honde 250 karbony v roce 1994.

vazila 100 kg a pozdeji NSR 500V2 se 103 kilama je mela taky.



Jasne okruhy jsou neco jineho nez road a ja to nevyuziji.

Vcera jsem si psal jeste se Stephenem z GT motorcycles, rikal ze na NSR 500V2 se karbony ohreji na provozni teplotu za cca 1 kolo od vyjeti z boxu. Za studena nic moc a pry to moc nevydrzi.

Zkusim se porozhlednout jeste po CMC brzdach. Braketech je delal ale nema je skladem a Sicom je sice dela ale pochopil jsem ze nemaj na roztece Hondy.

Že dali karbony i na 250 chápu, to je prostě vývoj a testování, ale já pamatuju spíš modernější dobu - a tam pořád jezdili na normálních kotoučích docela malých průměrů. Jezdil s tím celou sezonu, nebo to nasazovali jen když bylo třeba ?

Rozměr těch kotoučů je proti těm z GP taky roztomilej Ale zcela adekvátní proto aby to mohlo správně fungovat...s profi jezdcem.

Kocandak> Celou sezonu rozhodne ne, i posledni 250 meli na nekterych okruzich karbony, podle me tam kde se jezdilo vysoko nad 250 km/h a bylo potreba pak jit tvrde na brzdy je davali. Prumer odhaduju tak 260-270mm. Ta NSR500 V2 ma prumer 300mm.

Kotouce jsou doma. Takhle by to mohlo vypadat. Nevim jestli je pouziju ale minimalne na okruh bych je chtel zkusit.

Milanos> Jsou super, každopádně bych je aspoň vyzkoušel To je jak mít doma super sexy ženu a hoblovat její průměrnou kámošku

Tak po delsi odmlce maly progres.

Konecne se mechanik dostal na vytahani lozisek z karteru a vika a muze se hlinik poslat na vycisteni.

Ve vyrobe uz je titanova predni osa, srouby drzici motor a osa kyvne vidlice do ramu.

Zaroven se mi podaril husarsky kousek a sehnal jsem prototyp karbon-kevlaroveho airboxu NSR 250. Tyga jich kdysi par vyrobila na zkousku a nikdy je v podstate neprodavala. Jejich existence by se dala spocitat na jedne ruce. Vazi to fakt par gramu.

Milanos> V Tyga Tě mají rádi ...to potom budou chtít asi promo fotky do svého katalogu

Gahan37> Rad jim je poskytnu, to co pro me delaji je opravdu cenne. Tento airbox ale neni primo od nich, ale putoval oklikou pres Svedsko.

V souvislosti s tím, jak o víkendu upadli v zahřívacím kole Mir a před ním ještě jeden - z ničeho nic se jim při lehčím přibrzdění zakouřilo od přední gumy a šli k zemi -

- mě napadlo podívat se na závislost koeficientu tření na teplotě povrchu karbonového kotouče. Ale nikde jsem nenašel žádné věrohodnější informace, kromě jediné zprávy, zkoumající karbonové destičky, ne kotouče. Může se stát, že pro nějakou materiálovou třecí dvojici bude velmi razantní nástup brzdného účinku během ohřívání povrchu brzdy. S teplotou se mění způsob tření. Za studena je tření spíše abrazivní, kdy do sebe zapadávájí vrcholky nerovností na obou třecích plochách. Za tepla se vytváří jakýsi lepivý film, tření je adhezivní, a s tím nejspíš souvisí i to opotřebení. A, B, C v grafech jsou brzdové destičky různých kompozic, A má nejvíc karbonu, C má nejmíň.

Beranidlo píše: Ale nikde jsem nenašel žádné věrohodnější informace,....

na tom neni nic pekvapiveho ne ? jednak je to dost "vyrobni tajemstvi" a druhak empirie jako prase, krom mraku moznosti jak a z ceho ten "kompozit" udelat, a to jak desky tak kotouce, tak bude straaasne moc zalezet prave na podminkach a okolnostech

resilo se tu mockrat z ceho delat kotouce kovovy, a ani v tom se celkem na nicem zasadnim neshodlo nekdo radi dvanactku, nekdo trinactku, nekdo nerez, litina taky neni vubec zla (lepsi odvod tepla)...

BTW me by docela zajimala 7075 v hard eloxu nebo s nejakym keramikym povlakem, s organickejma deskama.. a taky by nebylo zly zkusit co by snesl 5. titan (i kdyz financne... )

jinak pevnostne vyhovi cokoliv vic nez par desitek MPa tam neni (nekde jsem mel postahovany analizy z ansysu) ale dulezity je vedeni tepla a hlavne ten oter no...

Naposledy editováno 21.05.2019 00:44:42

kerut> Titan dela Mikey moto v Kanade, zkus se ho zeptat.

Kerut: alu s tvrdým povrchem se dela na mtb pro extrémní gramare - ale musi to byt keramika a i tak to nevydrzi věcně.

Ad materiály na kotouče - byl tu vysledek z rozboru, kotouče bmw a Suzuki dával to sem dawe02, nekde mam napsáno co to bylo zac, ale pomerne standardni nerez...

Beranidlo> Bavil jsem se o tom s Abajou. Karbony funguji tak ze malo malo malo a pak za pikosekundu strasne moc, takze je mozny ze nevychytali moment ohrati? Nevim, kazdopadne ohrat je na provozni teplotu lze i za 3-4 vingly.

Tak co? Už to vrčí ?
Já si taky udělal radost. Pořídil jsem nové srdce do motoru

spalovac> Tak jeste to nevrci, ted jsem to chvili pustil k vode, protoze mam tolik sluzebnich cest, ze se jezdim domu tak maximalne prevlect a vyprat, ale uz se to blizi ke konci to cestovani a na zimu bude zas volneji.