Suzuki GSR 600 (2008)

Skvěla motorka, vzhledově pěkná a hodně mohutná.

Více fotografii

První dojmy - Pod sedlem v zadní části je ta zásadní odlišnost od konkurence. Je tu designový prvek, který simuluje čtyři koncovky výfuku. Samozřejmě, že při bližším pohledu okamžitě víte, že je to jinak, ale na první pohled vám to nedá a musíte jít blíž. Tohle se stalo snad všem. Každý se musel na tu záď podívat ještě jednou. Podle mě je to "módní" prvek, který přesně plní svou funkci. Musíte se přesvědčit zblízka…

Recenze

Design
Podle mě je to při pohledu z dálky slušná práce. Kompaktní a "nabušený" celek, ale podívejme se zblízka. Předek je osazen klasickými vidlicemi, které jsou nastavitelné a vybavené chrániči před přímým zásahem mušek a nečistot na kluzné části vidlic. Blatníček je na můj vkus jemně mohutnější v přední části, ale celkem padne k celku.
Nad ním se klene vypouklé světlo prazvláštního tvaru, snad jakoby ukrytý obličej v masce. Do horní části je zasazena kaplička s ukazateli, přístroji apod. Kapličce dominuje velký analogový otáčkoměr, vše ostatní jsou digitální ukazatele a kontrolky ve dnes již standardním provedení. Řidítka jsou klasická s kapkovitými zrcátky. Na tohle vše je trochu lopotně napojena plasty nádrž, do kterých jsou zasazeny protáhlé přední blikače. Zároveň je zde netradičně umístěna i spínačka.
Posunete-li se pohledem dále, zjistíte, že tak dlouhý sedák už jste hodný čas nikde neviděli. Na tomhle si určitě každý najde tu svou pozici. Já jsem neměl nejmenší problém. Pod sedlem v zadní části je ta zásadní odlišnost od konkurence. Je tu designový prvek, který simuluje čtyři koncovky výfuku. Samozřejmě, že při bližším pohledu okamžitě víte, že je to jinak, ale na první pohled vám to nedá a musíte jít blíž. Tohle se stalo snad všem. Každý se musel na tu záď podívat ještě jednou. Podle mě je to "módní" prvek, který přesně plní svou funkci. Musíte se přesvědčit zblízka…
Tohle vše drží pohromadě dvojitý litý rám, u kterého se Suzuki může pochlubit technologií vakuového odlévání. Pěkná zadní kyvka, která se tváří hodně masivně, splnila také moje očekávání. Kola snad ani netřeba zmiňovat.
Jízda
Posaz je od první chvíle uvolněný. Pro jezdce je vše na svém místě a v zrcátkách je slušný výhled dozadu. Vše v dosahu, jdeme na to. No ještě moment. Co vás asi překvapí na snad každé Suzuki je to, že pokud nemáte stisklou páčku spojky, prostě nenastartujete. Je to pojistka, tak jako ji znáte například z nezaklaplých stojánků apod. Jemné otočení plynem dává tušit divoké stádečko ukryté pod nádrží. Jednička klapla, tak lehce a na přístrojovce zmizelo to divné O. Ahááá, ukazuje to i zařazenou rychlost. S každým kvaltem se objeví číslo. Pro nás sklerotiky skvělá věc.
GSRko se chová velmi přívětivě, ale zadek chce přitvrdit. Jeden klik a změna je hodně citelná. Předek se mi nějak nedařilo přednastavit do pro mne ideálního stavu a skončil jsem opět na továrním nastavení. Při tomto se GSR v extrémním zatížení chová jako trochu nerozhodný střelec. Chvilinku váhá, jestli to myslíte vážně s tím naklopením, ale nakonec po přitlačení špičky boty na stupačku se sklopí dle požadavku. Po přitvrzení předku, kdy už jde o sportovnější nastavení, váhání zmizí. Motocykl poslouchá jak hodinky. Velmi rychlé změny v zatížení při průjezdu vlásenkami kazí jen "pomalejší" stříkačka. Při běžné jízdě to skoro neregistrujete, při sportovním řádění, na které motor i podvozek prostě má, je to již znatelné. Opět jediná možná varianta, stále tam "pouštět" nějaký ten benzin. Jenže to není optimální pro každého.Do 130 km/h jsem měl i tak pocit, že na GSR nějak víc fouká a navíc se mi vítr snaží nějakou podivnou cestou dostat přímo zespodu do přilby. Ve 150 už víte, že ve vzpřímené poloze vydržíte tak 5 min. Dostat GSR přes "dvě kilča" jde snadno, ale držet si "kyblík" na hlavě je otrava.

25.6. 2012 najeto 13 500km... Zatím bez závad až na spálenou žarovku v obrysovkách