Suzuki GS 500E (1994)

Moje první motorka. Skvělej stroj na svůj věk.

Recenze

Konečně mě přestalo bavit vozit se jako batůžek, tak jsem si koncem léta 2011 udělala papíry na motku a začala jsem přemýšlet jaký stroj si na začátek pořídím. Začala jsem u Hondy a Yamahy obě 125 . Ale i instruktor mi radil, že taková moto je pro mě opravdu jen na chvíly, né že bych byla super jezdec, ale v autoškole mi nevěřily že jsem v životě neřídila motorku ( babeta se totiž nepočítá ). Tak jsem 125-tky škrtla ze seznamu. Začala jsem hledat nějakou 500, výběr Honda a Suzuki - vyhrála to Suzuki GS500e. Ze začátku se mi moc nelíbila, ale hned po první jízdě jsem se do ní maximálně zamilovala.

Moje první jízda - sedla jsem na motorku a v první chvíli mi hlavou proběhla věta - sakra na čem to sedím ? Ale hned po rozjezdu jsem se uklidnila větou - to je to po čem jsem už delší dobu toužila a teď se mi to splnilo!!! Přišla první zatáčka kdy jsem to musela zvládnout sama, už za mnou neseděl instruktor, který by mi v nejhorším případě pomohl. Teď už se musím spolehnout jen sama na sebe. Pár začátečnických chyb se mi povedlo udělat, ale vždy mě holka podržela a odpustila. Jako doprovod jsem měla svého přítele na Yamaze R1, který s mnou tpělivě kroužil mezi vesnicema, který jsme dokola viděly asi 5 x :o) Nějak se mi to zalíbilo a nechtěla jsem z ní slést.

Další dny se to jen zlepšovalo a jezdily jsme na Karlštejn a Křivoklát. Závěrem mojí motorkářský sezóny jsme se vydaly na trasu 200 km, kde se mi vymstila kontrolka na benzín, která tam bohužel není.Přítel si natankoval a říkal mi ať si taky dotankuju ale já ho neposlechla, vždyť mám dost benzínu a mě to žere málo. O pár km dál jsem se rozjela do křižovatky, akorát sem se stihla srovnat a chcíplo mi to, tak jsem jí startovala a nic, závada mě hned nenapadla. V zrcátku jsem viděla jak už se blíží auta, tak jsem si říkala, že snad pochopěj a počkaj až uhnu stranou.Jenže to jsem se přepočítala, když mě začali předjíždět z leva a někdo si ještě zatroubil to bych pochopila, ale že mě začnou i z prava podjíždět to jsem opravdu nečekala, asi si mysleli, že tam stojím jen tak pro srandu... Když za mnou už konečně bylo volno odtlačila jsem motku na bezpečnější místo a zkoušela nastartovat, jenže zase nic. V tu chvíly si člověk řekne : 200 km od domova a ono to nejede, super a co teď ? Ale můj brouček ke mně přišel posadil se na motku zkusil nastartovat a nic, hned přišel na to co s tím je, nebylo to rozbitý, ale mě došel BENZÍN!!! Zapnul mi rezervu a už jsem to štrádovala na nejbližší pumpu. Jako začátečníka mě bohužel taková věc opravdu nenapadla :o(
Dopadlo to dobře domu jsme dorazily v pořádku pak už jsme se té příhodě jen smály a pobavily jsme kamarády a rodinu :o)

Už se těším na sezonu 2012 a až mi někdo řekne ať si taky natankuju tak už to udělám :o)))

Jinak skvělej stroj kdo jí vlastní tak ví :o)))