superbike FJ 1200 3 CY, 16-ti ventil, 133 koní, 0-100 za 3,4s
Motorka koupena od Motorcar Effretikon, CH
První dojmy - dodnes suprový autobus, přes váhu 287 kg lehce ovladatelná, ale s respektováním výkonu.
Recenze
Bohužel, čas neúprosně letí, roky vnímám jen jako nepodstatné číslovky.
Motorky jsou pro mně zcela srdeční záležitostí, zosobněním svobody a volnosti pohybu, možností mnohaletého přátelského setkávání se stejnými motošílenci na dvou kolech bez ohledu na věk.. Na japoncích jezdím přes 40 let, tedy už i v dobách, kdy jich u nás bylo jako šafránu. Yamu FJ 1200 jsem si v r.1998 dovezl ze Švýcarska, zůstal jsem jí věrný a jezdím s ní už 17-tý rok. Rád cestuji sám, hodně po Slovensku (Tatry, Gemer, Slovenskž Ráj), Rakousku a Česku, zatím jsem se vždycky s yamou v pohodě a bez poruchy vrátil zpět .
Pozitiva : - je spolehlivá, má slušné obě kotoučové brzdy, je velmi rychlá, i ve dvou umí jet bez zadýchání 205. Fjčka je bezporuchový držák, dokáže bleskově předjíždět, dlouhé štreky lehce zvládáme cestovní rychlostí do 150 ( samozřejmě tam, kde to jde ), ale to pak žere jako pominutá.
Negativa : - Chybí šestka a pro svou váhu 280kg je fjčka neskutečně háklivá na tvrdé gumy, hlavně Micheliny. Ty držely stopu jenom rovně, v zatáčkách s rychlými překlápěčkami to byl děs a běs, v kombinaci mokro - sucho už šlo o život. Rychle jsem se jich zbavil a koupil výborné Dunlopky Sportmax D205, ale po 5000 km odešly až na kostru. Dnes mám nasazeny vynikajicí gumy Pirelli Sport Démon (obě za 5.800 Kč od liberecké fy Pneu Peterka) a jsou perfektní, odolné proti aquaplaningu, ve vysokých rychlostech drží jak přilepené rovně nebo v zatáčkách. Prostě trefa! Hustím 2,9 vzadu a 2,5 vpředu.
Nehodě na yamě jsem se ale za ta léta nevyhnul. V r.2001, díky nepozornému plechovkáři, který ve chvíli, kdy jsem jej předjížděl začal předjíždět taky ( mne vedle sebe přehlédl) a také díky moji vlastní blbosti, že jsem tohle nepředvídal, jsme s manželkou ve 140 vlítli do škarpy.
Následky ? : - u mně 3 zlomená žebra, 2 zlomené prsty, v hubě mám nové zuby a nerez desku v koleně. Manželka z nehody vyvázla "jen" s vygumovaným kolenem a plastikou, bohužel jela v riflích a kož.bundě. Já to přežil asi jen díky kožené kombinéze od PSÍ Hubíka, která mi svou silnější kůží zachránila život. Od té doby jsem za sebe už nikdy nikoho neposadil - je to na trvalé následky ze stresu vidět blízkého člověka ležet na silnici v bezvědomí. Proto mě stále i dnes na cestách mrazí a děsí, když v létě potkávám na mašinách šílence v kraťasech a tričkách, někdy i bez přileb.
Ti ,co mě znají ale dobře ví, že ani dnes jako dědek důchodce rozhodně nejezdím. Rodina, přátelé říkají - měj rozum. Ale člověk nemůže dělat jen rozumné věci, mám při jízdě radost z pilování techniky jízdy, ze spalování adrenalinu při sólo jízdách nebo s kamarády na vyjížďkách, nejrůznějších motosetkáních, ale bez machrování a rychlostního se předvádění - chceme přežít a užívat si i jiných radovánek života. Brutalita výkonu motorek však musí být uctivě respektována, myslím že mám pravdu když říkám, že nejslabší součástkou motorky je zadek, co na ní sedí.
A co se mi dnes nelíbí a z čeho jsem vždycky rozladěn ?? :
- z chování některých mladých, ale i starších frajerů na srazech a motoakcích, vystupujících spíše jako p o z é ř i , než motorkáři , chovajících se nabubřele, u některých značek motocyklů až s agresivní nafoukaností a kteří upřednostňují především jen majetnický postoj u svých drahých motocyklů. Zcela cizí je jim pojem kamarádství bez ohledu na věk, postrádají ohleduplnost a na silnici tito "jezdci" ani neodpoví na pozdrav. Přitom mnohdy je z jejich jízdy vidět, že jsou bez jakýchkoliv zkušeností, snad dokáží jet rychle jenom rovně, vnímání poměru výkonu stroje a jeho váhy - o tom snad ani neslyšeli. Většinou se v prvních zatáčkách svého motoživota buď vymelou, nebo svým bezohledným způsobem jízdy či zmatkováním přímo ohrožujou své kamarády nebo ostatní motoristy plechovkáře.
Výsledek, ze kterého se srdce svírá, je vidět v rapidně vzrůstajícím počtu ověnčených křížků u cest.
Všem,co se dočetli až sem, přeju jen příjemné zážitky z cestování v bezpečném motovybavení, dobré kamarády, radost ze svých strojů a hlavně aby vždy šťastně trefili dom ke svým rodinám a blízkým bez karambolů s újmou na zdraví.
První fotka je z prvního orlovského srazu kamarádů z "motorkářů nad 60let" , ta kočka na mé máši, je žena mého syna pro hezčí prezentaci yamy a ten kůň snad mou váhu bez úhony přežil.
Z Orlové Vás všechny zdraví Majk.
Náhodou jsem na tebe natrefil, když jsem se díval na bazar s FJ1200, plně se ztotožňuji s tím co píšeš - ať se daří a kolama dolů
Krásně napsáno. Budu FJ kupovat, věřím že s ní budu spokojený stejně jako ty. Ať se daří.
Nadherna motorka i popis k tomu. 10b
Pěkná motorka,dobře jsi to napsal
Manžel se mimojiné rozhoduje mezi FJ 1200 a GPZ 1100, jaký je na tom prosimtě posez? Potřebuje kvůli zádům po havárce co nejrovnější posez, "lehačky" mu nedělají dobře.
Díky