Honda CRF 300L (2021)

Ou jé, pozice sezení na enduru je pro mě ta nej z celýho moto světa! I měkký CRF si vás naohýbá do aktivního posezu, kde není problém vytrčit lokty nahoru.

Měkkej podvozek mě napřed svojí rozevlátostí mírně znejistěl, ale rozpomenul jsem se na cestovní endura mých mladých let, kdy to přesně takhle bylo to pravý a začal jsem se tím dost bavit.
Zatáčky na silnici se nevykružují žiletkově přesně, jako na silničním stroji, ale tak trochu jak ve dvouplošníku – namíříš, zkoriguješ, pobereš zavlnění, najdeš stopu ven ze zatáčky, pobereš zavlnění. Neuvěříte, jak zábavný to umí být. A subjektivně hodnoceno i celkem rychlý – mám najetý místa, kde jsem na CB určitě pomalejší, než na CRF.

Poctivě jsem zajížděl, takže jsem dlouho nezkoušel, co je za sedmi tisícema a užíval si víceméně jen to hezký pásmo 6-7, nebo o kousek níž, ačkoli pod pětkou motor moc nechce.
Osobně s výkonem nemám problém, teda pokud se v hlavě oprostím od těch ukradenejch tří koní, co mohli klusat s náma ?. Po záběhu se ukázalo, že výkon roste až k osmi tisícům otáček a pak už to jen drnčí. Z palubky na vás mrká bílá dioda, jakože signál k řazení. No, začíná blikat dost brzy, jejím ignorováním vcelku nic nezkazíte.

Eh, na palubce se dá taky listovat nějakýma funkcema, ale moc se mě na to neptejte, protože ovládací tlačítka jsou opravdu nechutný – občas na to tlačíš, že se ti prst láme a nic, pak teda hledáš nějakej začarovanej úhel, pod kterým to poslouchá. Jako vážně tak otravná věc, že se omezuju jen na nalezení a nulování Trip A a i u toho si zanadávám, ať v rukavicích, nebo bez nich. Jestli je v palubce sto dalších funkcí, nečitelný odezvy tlačítek je pohřbily.

A máme tu ještě jednu fakt smutnou věc.
Něco, co vás sere každou jízdu, něco, co se prakticky nedá ovlivnit. Pazvuky ze sání. Hlasitý ostrý rezonance, který se ozvou v určitým přidání plynu v určitý rychlosti a zní, jako kdyby klika tloukla svý poslední bubenický sólo.
Gůglilo se, telefonovalo a prý je to tak normální. Potvrzují majitelé tříkil i dvěpade, potvrzuje servis, potvrzuje to i fakt, že je to furt stejný a motor nekleká a má se čile k světu.
Strašný.
1000x si řekneš „budu to ignorovat“ a stejně tě to chytí za strojařsky citlivou část sluchu a spouští podvědomě alarm, že je něco blbě.
Podobnou rezonanci jsem zažil jen na zmíněným čínským dvoukilovým enduru, kde to vyřešil až přechod na přímej molitanovej filtr místo filtrboxu. To s Hondou dělat nebudu, připlatil jsem si hodnotu jednoho skútra za to, abych se takovejm věcem vyhnul ? Tak nic, no, jdeme dál ,-)

Kurva, jak tahle motorka krásně spojkuje a řadí!
Spojková páčka lehká jak spoušť kulovnice, pomáhá jí samosvorná funkce, co jí stačí slabší pružiny a v opačným směru otáčení čeká zase antihop, kdybyste ládovali kvalty dolů bezhlavě po skupinách.

Nějaký mrzení v týhle oblasti? Jen malý. Šestka jako overdrive převod pro dlouhý přejezdy je dost odsazená od pětky. Co jsem odhadnul z otáčkoměru, je to přes 1000 otáček propad. Tím pádem ji v době záběhu dáte jen z kopce a když pojedete plně naložení, budete točit pětku jak mixér, než cvaknete za šest.
Při sólo jízdě to je cajk, motor to ještě pobere, ale obecně udělat takovej zub u relativně malýho motoru, kde pásmo slušnýho výkonu je tak 2,5tis není ideální.

Z druhý strany spektra je jednička vysloveně terénní, krátká a na silnici se bez trápení spojky/motoru/jemnocitu běžně rozjíždím na dvojku. Je to i rychlejší, než se prořazovat 2x cestou k 50km/h – třeba při trefování mezery mezi autama na hlavní.

Eh, abyste mě neměli za nějakýho militantního optimistu, pokračujme dál s tématem zklamání. Zadní tlumič. Jmenuje se tak, ale netlumí ani málo. Napřed si říkám „třeba se to zajede“, ale bylo to jasnější a jasnější – je to šmejd.
Projedeš díru a padesát metrů se houpeš. Rozjedeš to po rozbitý okresce jakože na divoko a když netrefíš amplitudu ve který zadek motorky po stlačení prudce vystřelí nahoru, tak ti to i nažene strach do trenýrek.
Hoši, tohle nedělal ani ten vzpomínanej číňák…
Moc chvály nemám pro zadní brzdu. Napřed se tvářila, že není vůbec, postupně teda něco dělá, ale hrozně tupě a musíš dost šlapat na pedál. Jestlipak se na zadní dělají sintrovaný desky???

Člověk si asi zvykne na všechno a přizpůsobí se.
S CRFkou se dá i po silnici slušně letět (v prostředí, kam se hodí – zatáčky, nic moc asfalt a tak), tou tupou zadní brzdou si to uklidňuješ ve výjezdech, před zatáčkama sypeš dva/tři kvalty dolů a ono to i na těch pseudo drapácích IRC docela funguje.
Všeobjímající vlnění vnímáš spíš pozitivně (jo, divný) a sakra dobře se bavíš. Teda, tohle se odehrává už s novým tlumičem vzadu, ten původní byl snad až nebezpečnej.