Kawasaki Z 1000 SX (2018)

Jedna z nejlepších silničních motorek, které můžete používat denně, v jednom i ve dvou. Můžete se na ní jen tak v klidu povozit, můžete ji vzít pod krkem a prohnat na silnici nějaký ten supersport, nebo ji ověsíte kufry a ujede v klidu stovky kilometrů.

Více fotografii

Motorka koupena od FIRMA:OUDA MOTO (Bohutín) - Maximální spokojenost. Na čem se dohodneme, to platí. Servis bez problémů.

Výška jezdce: 188 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Ducati SuperSport: Bezpochyby krásná motorka, pro batůžek už ne tak pohodlná, opět slabší motor (i když s jinou charakteristikou) a o dost vyšší cena (pokud nechcete holátko).
Honda VFR 800: Srovnatelná cena, možná trochu pohodlnější, slabší motor a menší charizma.

První dojmy - Musím říct, že na první dobrou mi Kawa do oka úplně nepadla a dopracoval jsem se k ní až časem. Pokukoval jsem po VFR 800F a po SuperSportu, který tenkrát v 2018 vyjel jako čerstvá novinka a oproti nim mi přišla taková „humpolácká“. Až po důkladné obhlídce v Ouda Moto jsem ji přišel na chuť a po prvním svezení jsem ji propadl úplně. No a po 2 sezonách v sedle si myslím, že čistě na silnici moc lepších motorek není… ale o tom až níže.

Motorku bych doporučil pro - Pro vyježděné motorkáře, kteří hledají vyvážený balíček vlastností, každodenní použitelnost a nepotřebují se po silnici vozit na GSu a jemu podobným. Pro nováčky tahle moto úplně není, pořád je to litr, i když s plným elektronickým balíčkem.

Doplňky na motorce - Motorku jsem dovybavil originálním příslušenstvím: kufry v barvě, padáky, protektory na motor, chrániče na nádrž, gelové sedlo pro mne i batůžek, zásuvku na 12V, vyhřívané rukojeti či rolny na kyvku. Následovaly blbůstky typu stavitelné páčky, víčka na nádržku brzdovky. Po pár tisících jsem vyměnil i originál koncovky výfuku za doplňkové Akrapoviče a loni jsem doplnil homologovaný hliníkový držák SPZ Rizoma se zadními led blinkry Barracuda. Teď jsem spokojený.

Recenze

Po dvou sezónách na CB 750 jsem se rozhodl pro upgrade. Hledal jsem motorku, na které můžu přes týden jezdit v klidu do práce, o víkendu si na ní pěkně pojezdit na okreskách a občas ji protáhnout na nějaký delší výlet po Evropě. Neměl jsem okruhové ani offroadové ambice, silnice mi před pár lety bohatě stačila. Naháče jsem už doma měl, supersport mi na silnici přišel jako nesmysl, cestovní enduro ještě větší a tak jsem se zaměřil na cestovně-sportovní třídu. Po pár měsících vybírání jsem v Ouda Moto, které mám za humny, objednával Z1000SX a těšil se na ní jak malej kluk. Modelový rok 2018, který má 104,5 kW a hutných 111 Nm v 7000 otáčkách. K dispozici máte plnou elektronickou výbavu zahrnující možnost snížit výkon na 100 koní, 3 úrovně kontroly trakce, náklonové ABS s 6ti osou řídící jednotkou, antiwhelie, propojený brzdný systém, LED světla vepředu i vzadu a já nevím co ještě. Pozitivně vnímám, že ji ještě minula doba tabletů mezi řídítky a tak se díváte na dominantní otáčkoměr s inverzním displejem ukazujícím vše potřebné, včetně zařazené rychlosti. Schválně se podívejte na model 2020, ta nová obrazovka mi přijde nic moc. Pohotovostní váha je stejná jako na CB 750, krásných 235 Kg, oproti ní dvojnásobný výkon. Ze začátku jsem k ní přistupoval s respektem, nastavil jsem si kontrolu trakce na nejvyšší stupeň kontroly a vyrazil do ulic. Po týdnu jsem ji naopak nastavil na minimu a od té doby na nastavení nešáhl. Snižovat výkon motoru jsem nepotřeboval nikdy. Do teď si pamatuji první rozjezd, kdy jsem vyjížděl z parkoviště a říkal si jaké to bude…

A bylo to v pohodě, vlastně to byla pecka :) Čtyřválcový motor je ve spodním spektru otáček jako beránek s tím hlavním rozdílem, že tam kde to na CB 750 končí, tam to na Kawě začíná. Kolem 6ti tisíc přijdou na krátkou dobu lehké vibrace do nádrže a do stupaček, jako kdyby vám motorka říkala pozor, teď to přijde… a pak se dějí věci. Motorka táhne až do omezovače (kde vám do toho dost nevybíravě hrábne, když v čas nepřeřadíte) a v podstatě na každou rychlost. Rychlosti má seskládané poměrně krátce, rozhodně o dost kratší než na supersportech (např. R1, kterou jsem jezdil loni) a řadit je velká radost. Dáte tam za 1, díky váze nemá Kawa tendenci panáčkovat na zadním, ale prostě se dere dopředu a ládujete tam rychlosti jednu za druhou. Ta efektivita je až zarážející, 200 km/h je tam jak nic. Kapotáž opravdu funguje a tak Vám ani nepřijde jak rychle jedete. Sranda končí ve 250 km/h, kdy do toho opět hrábne omezovač, až máte pocit, že jste si přimáčkli brzdu. Na běžnou silnici je to vlastně až moc, ale je fajn vědět, že to tam máte. Znáte to… Po celou dobu Vás hlídá elektronika, na nejnižší stupeň kontroly Vás to nechá jak přizvednout přední kolo, tak i klouznout to zadní. Na střední a vysokou už o ní hodně víte a často cítíte, jak motorka snižuje na výjezdech výkon. Že motorka aktivně sahá i do brždění, jsem na vlastní kůži vyzkoušel v Alpách, kde jsem se proháněl v serpentinách s jednou MT-10 (jasně, že mi to nandal :) ). Když jsem šel před zatáčkou na plné přední, smykoval jsem zadním kolem aniž bych se dotkl zadní brzdy. Kawa, i přes svojí hmotnost, brzdí fakt parádně. Na jakékoliv brždění stačí 2 prsty na páčce. Opět na silnici nic víc nepotřebujete. I když ty pancéřové hadice tam asi stejně dám. V zatáčce drží jak přibitá, nestalo se mi, že by ji něco rozhodilo. Co tam dáte, to drží a máte prostor pro korekce v náklonu. Zásluhu na tom mají i pneumatiky, kdy obouvám vícesměsové sportovní pneu. Když taháte, zadní guma mizí před očima. Ke sportovnímu charakteru přispěly i koncovky od Akrapoviče, s hutným, ale stále decentním zvukem, který ani za monotónní jízdy dálniční rychlostí neobtěžuje. Jen o nich oproti sérii víte. Originál koncovky nebylo už ve 130 slyšet, teď to tam je a neruší to. Hodně pozitivně hodnotím zvýšení pasivní bezpečnosti, díky prostému faktu, že jste slyšet. Se sériovým výfuky řidiči reagovali, při proplétání se pražskou dopravou, až na poslední chvíli. Teď o Vás vědí a reagují mnohem dříve. Jinak na dálnici je motorka stabilní a prostě jede, tam není co psát.

Co se týče praktické stránky věci, tak plexi můžete nastavit do 3 poloh, já ho mám nejčastěji ve střední poloze, kdy mi jde vzduch na ramena. Když je hnusno, zvednu ho do maximální polohy, ale to se mi nelíbí :) Kufry pojmou vše, co potřebujete na týdenní výlet a díky vloženým taškám nemusíte kufry pořád sundávat. Gelová sedačka je super a 400 km dáte v pohodě. Sedíte pohodlně, řídítka jsou poměrně vysoko a neperete se s vahou na rukách. Zároveň máte dost prostoru pro pohyb a když se chcete přestat vozit a začnete jezdit, můžete s motorkou krásně pracovat. Pod sedačku se vejde i nějaké to nářadí, lékárnička a vesta.

I přes jiné kousky v garáži, mne Kawa pořád drží a když jedu někam jen tak, nebo v partě, beru si právě ji. Fakt se mi líbí, že na ni můžete ujet stovky kilometrů s kamarády legální rychlostí, ubytovat se, shodit bagáž, jet si zablbnout do serpentin a vrátit se večer s mým oblíbeným rohlíkem na tváři. To se japoncům opravdu povedlo.