globalmoto_duben_nolan




Ducati MTS V2 S vs V4 S: Nevíte, jakou Multistradu vybrat?

Kapitoly článku

Není strada jako strada a u Ducati je to s Multistradou podobně. Aby toho nebylo málo, je to od roku 2021 také o novém V4 motoru, a když navíc pro rok 2022 dostala V2 řadu vylepšení, byl nejvyšší čas pro vzájemný duel. Budeme trochu srovnávat nesrovnatelné, ale půjdeme na to tentokrát trochu více filozoficky. Já sám mám s Multistradou „nové generace“ (řečeno hodně na plocho) zkušenost již od jejího začátku, tedy od roku 2010, kdy proběhlo její znovuzrození, a osobně jsem si od tohoto rychlotestu v mém podání sliboval především srovnání, pro koho je Multistrada v té nebo oné verzi určena. Jak menší V2, tak V4 jsme si vzali do parády v S verzích, u V4 chyběl snad už jen ten radar. Na jedné straně tedy máme menší a pro rok 2022 notně přepracovanou V2 s klasickým dvouválcem do L Testastretta 11°, s čtyřventilovými desmodromickými hlavami, naproti ní stojí robustnější, avšak opticky velice svěžím dojmem působící V4 s Granturismem, které již nemá desmodromické ovládání ventilů, nýbrž klasické pružiny. Díky tomu se prodloužil servisní interval až na 60 000 km oproti 30 000 km u V2. Olej je u obou verzí stejný - 15 000 km/12 měsíců, respektive 24 měsíců u V4. Jak je vidno, ještě jsme ani nevyjeli pořádně z garáže a hned na začátek zde máme velké dilema, zda jít do nové koncepce V4 motoru, nebo se držet tradičních hodnot a historie s V2. Pro řadu příznivců značky asi samo o sobě velký oříšek. Podobně zaměřené motocykly, ale každý v podstatě jiný, o nároku na peněženku ani nemluvě. Nabídnou podobnou užitnou hodnotu, zvláště po vylepšeních u V2, nebo se vyplatí připlatit za zcela novou V4?

Já volím pro začátek V2, a to jednak proto, že jsem měl naposledy tu čest právě s 950 S, a potom proto, že jsem se chystal na dostaveníčko na okruh v Písku, kde jsem si chtěl proklepnout obratnost a změny oproti starší generaci. Verze 2022 slibovala totiž v aktuálním podání celou řadu inovací, z mého pohledu to byla papírově především lepší ergonomie a ovladatelnost při srovnání se starší verzí. Předělaná podsedlovka a kola z modelu V4, to v součtu mělo znamenat úsporu 5 kg hmotnosti, což nezní na papíře vůbec špatně. Navíc i přes Euro 5 zůstala aktuální verze na původních hodnotách motoru s 113 koni při 9000 ot./min. K dispozici je i šedivá barva, což na první pohled značí, že se jedná o S verzi (klasická V2 je jen v červené). V kombinaci s výraznými koly tato barevná kombinace nevypadá vůbec špatně. Co oceňuji na první pohled, že bez výrazných změn zůstal i celkový vzhled a především docela nadále střídmá a nerušivá koncovka výfuků. To se o jiných značkách s novými normami rozhodně říci nedá. Pln očekávání tedy vyrážím od dealera rovnou směr Písek. U eskové verze zajišťuje dokonalý přehled 5“ TFT displej, což se ke všem těm elektronickým funkcím a vymoženostem opravdu hodí a i díky předchozím zkušenostem nemám problém se rychle zorientovat.

 

Na první usednutí je tahle nová V2 pocitově o dost štíhlejší a i při mých 182 cm mám ještě lepší pocit dosažení na zem. To se povedlo a cením to hlavně při balancování na místě. Sedlo je jinak tvarované a řekl bych i o poznání pohodlnější oproti předchozí 950. Člověk je více vtažen do motocyklu a za řídítky máte dokonalý úchop a pocit ovladatelnosti celého stroje. Ihned vše padne do ruky a nemáte problém se rychle s motocyklem sžít. I vzhledem k častým přeháňkám cestou oceňuji stále stejné jednou rukou lehce ovladatelné přední plexi. V2 S má navíc velice velkoryse dimenzovanou výbavu, takže nechybí plně nastavitelný elektronický management, elektronický podvozek, tempomat a v neposlední řadě rychlořazení. Již na první dobrou je jasné, že tohle je pořádně rychlé, návykové a hlavně nově ještě více obratné SUV na dvou kolech. O tom se velice rychle přesvědčuji na utaženém okruhu v Písku, kde tahle V2 se svojí obratností hraje prim a ukazuje mi, co v ní z hlediska ovladatelnosti opravdu je.

Pořád je to pocitově stará dobrá a jadrná Ducati, ale v úplně jiném podání, než byla 950 verze, které k naprosté dokonalosti chyběla právě trocha té ergonomie a ovladatelnosti. Zde se zdá, že vše dozrálo jak dobré italské víno a vše trpké, co bylo v detailech na starších verzích, je rázem zapomenuto. Pravda, s motocyklem bych to neviděl úplně na dlouhé trati mimo výletů po Evropě za horskými průsmyky, ale komu by to vadilo, že svojí hravostí a ovladatelností je určená především na silnice? Každopádně úsměv vám vykouzlí na tváři téměř za každé situace. Budete si muset její přízeň trochu zasloužit, ale tak to u Ducati bylo tak nějak vždycky, a to jsem na nich měl a mám rád. Z hlediska okruhového ježdění oceňuji velice dobře fungující přední čtyřpístkové radiální monobloky Brembo M4.32, které rozhodně nijak nevadly a fungovaly na jedničku.

Osobně jsem měl trochu v usazení a okruhovém ježdění problém s příhradovým rámem, jenž na bocích, možná v bočních spojích, až přespříliš vyčnívá do kolen, na druhou stranu optikou silniční jízdy a delších tratí je zde vše v pořádku. Z hlediska delších cest a spolujezdce bych možná měl trochu obavu. Zdá se, že sedlo pro spolujezdce je ještě výše než u původní generace, o čemž mě přesvědčuje i natržený potah, zřejmě od nějakého jezdce před námi. Pravda je, že přehodit nohu bez drbnutí chce oproti jiným strojům trochu cviku. Ale pro mne osobně je tohle spíš stroj pro jednoho a zábavu než jako motocykl na cestu za dobrodružstvím s maminou na tandemu. Takový z toho mám osobně pocit, byť reklamní letáky a fotografie z tiskovek se mě za obrazovkou počítače snaží přesvědčit o ledasčem. Samozřejmě lze V2 vybavit kufry a dalším cestovatelským vybavením, což je super a přivádí mě opět na začátek našeho testu. V2 S by si tak ve stínu své silnější sestry podle mého názoru možná zasloužila přeci jen více pozornosti, než se jí dostává. Má zcela jistě co nabídnout, a pokud hledáte svoji Ducati a budete cestovat na kratší trati po Evropě, spíše sólo, a chcete si přitom užít, tohle rozhodně nebude špatná volba. Svojí univerzálností a hravostí si vás jednoznačně získá, nudit se zde rozhodně nebudete. Nižší postavy dosáhnou v této generaci snadněji na zem a navíc je zde stále klasické Desmo podání nefalšovaného dvouválce, jenž vás v řadě případů možná potěší více než bezesporu dokonalá a robustnější V4. V podání V2 S se v neposlední řadě bavíme i o příznivější startovací ceně, kde vám zbyde i nějaký ten peníz na následnou doplňkovou výbavu. A to se vždycky hodí.

Nuže dobrá, nyní Multistrada V4 S. V jejím sedle je to pro mne premiéra, takže jsem hodně zvědavý, jaká je a co dokáže tahle stále relativní novinka nabídnout. Na první pohled je patrný zcela jiný rám a zavěšení zadního kola. Již nejde o letmáč, ale o klasiku, jaká byla dřív pouze na verzi Enduro. Trubková je jen podsedlová část a samozřejmostí je nový motor V4 Granturismo. Že V4 není pro takto koncipovaný stroj špatná volba, jsme se historicky už přesvědčili třeba na Hondě Crosstourer. Véčkový čtyřválec toho dokáže u takto postaveného motocyklu nabídnout opravdu hodně. Pravdou je, že na výrobu je poněkud náročnější a navíc bývá zpravidla o trochu žravější, nicméně u takto velké motorky a s touto cenovkou to pro majitele zase tak důležitý parametr nebude. V testované S verzi je k dispozici 22litrová nádrž, dobrodružnější verze Rally jde v tomto ohledu ještě dále a nabídne vám rovnou 30litrovou bandasku.

Na první pohled mě překvapuje vzhled. I přes nesporně objemnější motor a celkové možnosti není v přímém srovnání asi hlavně díky rámu zas o tolik opticky větší něž V2 S, která nám tu stojí hned vedle. To však nijak neubírá na faktu, že tahle V4 již na první pohled vypadá, že vás doveze až na kraj světa. O tom se přesvědčuji při usednutí za řídítka na velice pohodlné a široké sedlo. Co musím ocenit, že ergonomie je zde z hlediska cestovatelského komfortu dotažena do maxima. Ihned se s motocyklem sžijete a po základním naštelování zrcátek nemáte problém okamžitě vyrazit. Pohodlná jezdecká pozice, co neunaví, a je jen na vás, jaký styl jízdy si zvolíte. Opravdu vyzdvihnout je třeba velice přehledný a intuitivní 6,5" TFT, který je o další level dále než ten 5“ na V2 S. Na vše se dá zvyknout, ale to, co vám nabízí tento motocykl, je velice dobře přehledné rozhraní, kde se i bez předchozí zkušenosti velice rychle zorientujete.

Již na první pohled a usazení je jasné, že sem bych naložil i spolujezdce a příliš by mě neomezoval. Nemám příliš času při této rychlé seznamovací akci a focení zkoumat všechny zákoutí nastavení, ale jednu funkci bych asi vypíchl, a to je pro rok 2022 novinka v podobě funkce Minimum Preload. Stačí mít zapnuté zapalování, ani nemusí být motor v chodu, a podržet na 2 s tlačítko se symbolem tlumiče, kterým standardně ladíte charakteristiku odpružení. Po delším přidržení motorka pěkně klesne až o 2 cm, což se při plném naložení a nějakém horším terénu pro nástup může opravdu hodit. Zpět se dostanete opět přidržením tlačítka nebo podle lokace zvolit lehce kontroverznější postup rozjet se s motorkou na 115 km/h.

Není moc času na další filozofování, je třeba vyrazit. Motor hezky zapřede a vy přes sametovou spojku vyrážíte za dobrodružstvím, v našem případě tedy na tu správnou lokaci pro focení. Hned zpočátku oceňuji, že zřejmě díky novému rámu má motocykl opravdu slušný rejd. To se cení hlavně v pomalých rychlostech nebo při otáčení na menších komunikacích. Semiaktivní odpružení žehlí a pobírá neuvěřitelné věci, a to i na rozbitých okreskách. Vede to potom k tomu, že vás motocykl trochu klame z hlediska reálné rychlosti. Vše jde tak sametově a samozřejmě, že jste rázem za limity všeho, co je váš řidičák schopen pobrat a ustát před státním orgánem v celistvém stavu. Samozřejmě to víte, ale stejně se buď zapomenete, nebo vám to nedá. V tomto ohledu vás tato Ducati umí opravdu ošálit a ukonejšit v maximální míře. Na druhou stranu ale vůbec neplatí, že by se s ní nedalo jet předpisově. Díky charakteru a koncepci motoru není nic ucukané a jízdu na předpisových 50 km/h s vámi motocykl zvládne klidně na čtyřku a na tempomat bez sebemenší nutnosti vrknutí. Z hlediska výbavy zde jde samozřejmě o ty nejlepší komponenty, a to platí i o brzdách. Vpředu jsou 2x 330mm kotouče a čtyřpístkové třmeny Brembo Stylema.

Těžko se na takto vyváženém motocyklu hledají při mém osobním rychlém seznámení nějaká negativa. Celkově jde o velice vydařený a dobře odladěný stroj do téměř každé situace. V tomto podání sice stále asi více na silnici, nebál bych se ale na něm jet, hlavně vzhledem k pohodlí a komfortu, kamkoliv. Z hlediska vzhledu mám jen asi jedinou výtku, a to obecně na můj vkus možná moc různých malých plastových dílů kapotáže, ale to jsem už opravdu velký hnidopich. Na druhou stranu o ochranu se zde postará jistě padací rám, který na naší V4 S rozhodně nechyběl a v případě verze Rally můžete počítat i s lepší ochranou motoru a svodů. Samozřejmě nic není zadarmo a u Ducati to platí dvojnásob. V tomto kontextu se možná vrátím hezky na začátek. Pokud toužíte po dokonalosti a vyváženému charakteru, tohle je vaše cílová verze a motocykl. Pokud však na to jdete trochu střízlivějším způsobem, rádi si svoji jízdu trochu vybojujete a máte rádi tradiční dvouválce, V2 S rozhodně v aktuální verzi nebude špatný směr a nabídne vám za nižší cenu rovněž velkou porci zábavy.  

Informace o redaktorovi

Honza Zajíček (Odebírat články autora) - Výška redaktora: 183 cm
Lukáš Růžička (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 182 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Klady a zápory

V2 S:
+ kompletní palba v základu i s aktivním systémem elektronického odpružení
+ nová ergonomie usazení a obratnost
+ přehledné 5“ TFT, jako na základní V4
+ brzdy
+ ověřená klasika V2 Desmo

V4 S:
+ ovladatelnost
+ nový sametový motor, který přede na požádání, ale dokáže nabídnout i klidnou jízdu
+ 6,5 TFT a intuitivní elektronika


V2 S:
- sedlo spolujezdce dost vysoko, často se drbne nohou přinastupování
- přepínač jízdních režimu vs Trip1 reset
- i na cestovní SUV docela na ráně svody

V4 S:
- zdála se spotřeba, ale na důkladnější zhodnocení jsem s ní najel příliš málo
- na můj vkus možná až moc detailů a plastů v kapotáži


POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 105 Kč od 3 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Slaboch přispěl 45 Kč
PolarBearOne přispěl 45 Kč
kmex přispěl 15 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (2x):



TOPlist