BMW F800GS vs Honda XL700V Transalp vs Yamaha XT660Z Tenere

Text: Marek Hrodek , Lukáš Růžička , Filip Tichý | Foto: Jiří Jevický | Zveřejněno: 16.5.2008 | Zobrazeno: 235 243x

Kapitoly článku

Marek

Na první pohled je vidět, že Honda dává „ruce pryč“ od bývalých endur typu Transalp 650 nebo Afrika 750, i když je to možná škoda. Nový Transalp je více než co jiného motorka na asfalt. I když se to nezdá a motocykl se alespoň podle drátěných kol a jména svého předchůdce tváří jako cestovní enduro, je to tak trochu optický klam. Zmenšené přední kolo na 19“ se v terénu začíná v hlubších výmolech „ztrácet“ a do řidítek se přenáší při rychlých průjezdech kmitání. Tlumení je tužší a v opravdu těžkém terénu tolik nepomůže. Navíc si myslím, že lakovaný plast kryjící motor a svody nebude to pravé pro odletující kameny a hrubé nečistoty z občasných polních cest.

Jenže na druhou stranu je pravda, že běžný uživatel tohoto stroje stráví v terénu maximálně do 5% času stráveného v sedle. Zbytek si určitě skvěle užije na asfaltu. A tak asi u Hondy vědí co dělají a můžeme to vidět i v naší databázi motorkářů, že se nový TA prodává a hodně. A když si to zpětně promítnu, tak právě starší typy Transalpů jsou hromadným dopravním prostředkem v italských a francouzských městech. Na kvalitních i rozbitých asfaltových cestách se Transalp 700 chová jako silniční stroj. Tady to tomuto stroji sedí a zde je na koni. Jde krásně sklápět do zatáček, menší přední kolo dává dobrou odezvu potřebnou pro rychlé proplétání.

Motor je znatelně silnější než předchůdce a střední pásmo otáček je opravdu velmi dobré. Ani se nedivím, že chybí šestý rychlostní stupeň. Poměrně hodně účinné jsou brzdy včetně ABS, které mne vůbec nezklamaly a jsou o dost ostřejší než na starším modelu.

Motocykl má líbivý design, moderní vzhled a štíhlejší linii. Přední štítek lépe odvádí vzduchový nápor než jeho předchůdce a nedělají se kolem něj při rychlejší jízdě postraní turbulence. Škoda jen ztráty místa pod sedlem, ale určitě se počítá minimálně s nákupem topcase. Transalp 700 je rozhodně zajímavý stroj, který si najde dost příznivců, kteří ocení jeho výkonné silniční kvality i s možností vyrazit mimo civilizaci. Více informací přineseme v samostatném testu nového TA.

Lukáš

Tento kultovní motocykl se vyrábí již dvacet let a za tuto dobu prošel celou řadou změn a inovací. První představení proběhlo již v roce 1987 a již coby šestistovka stroj platil vždy za velmi vyvážený a spolehlivý. I nadále se jedná se o velice pohodlný a všestranný motocykl, který díky dvouválcovému motoru nikoho nezklame.

Aktuální model se vyšplhal objemově na 680 ccm a dostal čtyřventilovou techniku. Pro mě osobně vždy platil a platí i po tomto kratším seznámení za velice rozumnou a především velice pohodlnou volbu, jak do rozbitých městkých ulic a okolí, tak jako stroj na pohodové výlety a cestování krajinou. I když je v aktuální verzi více než patrný posun spíše k silničnímu provozu, jako univerzální motocykl zůstává v mém soukromém žebříčku stále hodně vysoko.

Oproti ostatním dvěma testovaným motocyklům má jednoznačně nejblíže na silnici. Nicméně rozhodně se nejedná o žádný handicap, svým zaměřením a vývojem tímto směrem jde jednoduše Transalp za svým zákazníkem. Trh si tento typ stroje jednoduše žádá. Potěšila mě možnost pořídit si variantu s ABS. Naopak, pokud bych stroj sedlal déle, uvažoval bych o zvýšení řidítek a kovových stupačkách. Jízda ve stoje menším terénem byla pro mě s výškou kolem 183 cm trochu problém. Závěr - univerzální, přívětivý a především na enduro velice pohodlný stroj, který vyhoví jak do města, tak při kratších a pomalejších enduro vyjížďkách, ideální stroj na horské výlety a cestování po komunikacích všeho druhu

Filip

Dobrou zprávou je, že Transalp zůstává i po inovaci Transalpem. Výrobce zachoval osvědčený a takřka nezničitelný véčkový dvouválec a díky čtyřventilové technice mu opět vstříkl o něco více energie do žil. Při představení se sice objevily kritické hlasy žehrající na menší přední kolo a celkově silničnější výraz nové sedmistovky, ale z hlediska výrobce to vidím jako rozumný krok. Spolehlivý dvouválec totiž nepřináší moc prostoru pro snižování hmotnosti ani výkonu a nemá smysl se snažit poměřovat s konkurencí výkonnějších dvouválcových rádobyendury na litých kolech na jedné straně a zároveň s lehkými jednoválci zaměřenými na terén.

Ve srovnání s dnes testovanými modely se tak Transalp v terénu nemůže příliš poměřovat s Tenerkou, jde prostě jiným směrem. V zásadě lze říci, že v terénu nakonec projede stejnou trasu jako Tenere, ale o dost pomaleji a bez crossového požitku. Jeho doména je silnice, občasné výlety do Alp či do Rumunska, ale ani Maroko nebo třeba jen dovolená po Francii ve dvou mu vůbec nebudou cizí. Nízká stavba a malá výška řídítek i sedla sice odrazují od výletů do terénu, ale při delších cestách nebo projezdech městem si je nebudete moci vynachválit, nehledě na to, že se otevírá dostupnost i pro nižší postavy. Tomuto zaměření také odpovídá systém ABS bez možnosti odpojení.

Maximální výkon 60 koní dokáže přinést i dostatek zábavy při projížďkách s kámoši, ani provozní hmotnost 214 kg není až tak špatná, zkrátka Transalp si drží své pozice a zaměření a přestože konkurence nabízí v segmentu cestovních endur terénnější a na druhé straně i cestovněji vyhraněné modely, Transalp stále zůstává rozumnou volbou s jistotou dlouhými lety ověření kvality. A souřadnice GPS nejvyššího aplského průsmyku Col de Bonnette přímo říkají, kam s novou sedmistovkou nejlépe vyrazit!