H-D Sportster slaví šedesátiny

A vezmeme to pěkně od začátku. Historie řady Sportster se začala psát v roce 1957, kdy Harley představil nový motor Ironhead, a nahradil dosluhující Model K motorkou s jiným názvem. Sportster přišel na trh s jasným cílem; zastavit vlnu popularity britských motocyklů Triumph a BSA na americkém trhu. V interní kódové řeči novinka dostala počáteční písmena XL, které se jako součást označení používají dodnes. První Sportstery, kterých se za rok 1957 vyrobilo 1 983 kusů, se od modelu K lišily prakticky jenom novým motorem, a rám se měnil až později.

V sezóně 1958 přibyly ke standarnímu modelu XL nové verze XLH, XLC a XLCH s vyšším kompresním poměrem, přičemž kód XLC označoval závodní a XLCH off-roadovou variantu. Z ní se o rok později stal homologovaný motocykl. Produkce řady Sportster šla rychle nahoru - v roce 1960 už bylo vyrobeno 2 765 kusů a za dalších sedm let už byl Sportster s 4 500 vyrobenými kusy  na druhé pozici, hned po řadě Electra-Glide. Jedničkou se stal v roce 1970, kdy Harley-Davidson hlásil 8 560 vyrobených Sportsterů, zatímco v kolonce Electra bylo téměř o tisícovku kusů méně. 

Ve stejné sezóně se představil také závodní speciál pro flat track s označením XR750, postavený na základě Sportsteru.

Dalším důležitým milníkem se stal rok 1974, kdy se produkce modelu Sportster vyšplhala na  23 830 kusů. To už se do něj dva roky montoval motor se zdvihovým objemem 1 000 ccm místo původních 883 kubických centimetrů.

V letech 1977 a 1978 se řada Sportster rozrostla o dvě speciální verze; továrně upravený café racer XLCR a cestovní verzi XLT vybavenou brašnami z modelu Electra-Glide, plexištítem, jinými řídítky, silněji polstrovaným sedlem, větší nádrží a delšími převodovými stupni. Ani jeden z modelů se však ve výrobě příliš dlouho neohřál, a v roce 1979 byly oba z produkce vyřazeny.

Ve stejné době se Sportster stal modelem s nejmenší kubaturou mezi  Harleyi. Stále ho poháněl vidlicový dvouválec o objemu 1 000 ccm, zatímco výroba všech ostatních modelů s menšími motory byla ukončena. Firma se vrátila ke kubatuře 883 ccm v roce 1986, kdy zároveň představila nový motor o objemu 1 100 ccm. Oba dvouválce vycházely z nového Big Twinu Evolution, a používaly stále čtyřstupňovou převodovku.

O dva roky později řada Sportster zahrnovala tři modely s motorem 883 ccm a jedenáctistovku nahradil motor Evolution o objemu 1200 ccm, který se objevil také v nové verzi Hugger se sníženým sedlem. V roce 1991 Sportstery konečně dostaly pětistupňovou převodovku, a verze 883 Deluxe také - jako první - sekundární převod ozubeným řemenem. Ostatní modely 883 si na řemen počkaly další dva roky.

Do nového tisíciletí Sportster vstoupil s řadou modernizací, ale zdaleka ne všechny byly patrné na pohled. Spousta důležitých změn se odehrála uvnitř motoru a převodovky, a spolu s vylepšeným sacím a výfukovým systémem přidaly něco výkonu. Tomu bylo třeba přizpůsobit brzdové třmeny a posílit jejich účinek.

Historii modelu Sportster zpestřují různé speciální verze, z nichž si můžeme připomenout ty nejnovější prostřednictvím našeho archivu redakčních testů. Do úplného pravěku tohoto webu patří například test modelu Sportster XL 1200R Roadster z roku 2004, a jen o málo mladší je naše první rande s motorem 883 ccm, který právě v roce 2007 čerstvě dostal do výbavy vstřikování paliva.

Rok poté jsme se projeli na sportovním Sportsteru XR1200, a následovala další "dvanáctka" Nightster, oblečená do černočerné tmy. Dál tu máme jeden stříbrný Custom, a další testovaný Sportster v pořadí nese název Seventy-Two, inspirovaný érou 70. let. A to pořád není všechno. V posledních pár letech jsme stihli vyzkoušet ještě jeden Custom, tentokrát v limitované edici, malý Forty-Eight a konečně nejnovější Roadster.

Informace o redaktorovi

Petr Poduška - (Odebírat články autora)