Harley-Davidson Big-Twin: od F-Headu k Millwaukee Eight

Historie velkých dvouválců Harley-Davidson je hodně dlouhá, ale už ne tak pestrá. Od jedné události k druhé byste místy napočítali skoro dvacet let, což je ve vývoji motorů neobvykle pomalé tempo. Jak je ale vidět, americké značce tenhle konzervativní přístup nijak neubírá na popularitě - dokonce by se skoro mohlo zdát, že jí naopak svědčí. A protože se s příští sezónou začne psát nová kapitola v dějinách motoru H-D Big Twin, určitě neuškodí malé ohlédnutí zpátky k začátkům.

Harley-Davidson Big-Twin: od F-Headu k Millwaukee Eight

Za praotce dnešních motorů řady Big Twin je považován první dvouválec z roku 1909, který při objemu 49,5 ci (811 ccm) uměl vyvinout výkon 7 koní. Přechod z jednoválcové konstrukce na V-twin doprovázely technické problémy, ale nakonec 45° véčko doprovázelo značku Harley-Davidson jako symbol až dodnes.

F-Head

je víceméně obecný termín pro motory, používané většinou výrobců na začátku druhé dekády minulého století. Jejich konstrukce IOE (sání nad výfukem) umožňovala použití větších sacích i výfukových ventilů. Harley přešel od atmosférického ovládání sacích ventilů k mechanickému v roce 1911 a jeho motor F-Head si udržel pověst neúnavného dříče až do roku 1929.

Flathead

V následujícím roce na jeho místo nastoupil motor zvaný Flathead, který měl na poměry značky poměrně jepičí život. Období jeho slávy trvalo pouhých šest let. Dvouválec o objemu 74 ci (1 200 ccm) měl ventily umístěné vedle válců, což sice bylo méně účinné řešení než předchozí konstrukce IOM, zato však jednodušší na servis. Asi není třeba připomínat, že tehdejší motory zdaleka nebyly tak spolehlivé jako dnes a vyžadovaly častější údržbu.

Knucklehead 1936-47

Jednoválce s rozvodem OHV Harley vyráběl už od dvacátých let, ale první V-Twin s takto řešenými ventily přišel až v roce 1936. Jeho první verze s oficiálním továrním názvem 61 OHV měla zdvihový objem 61 ci (1 000 ccm), o pět let později k ní přibyl silnější motor o objemu 74 ci (1 212 ccm). Díky modernějším ventilovým rozvodům tento motor dosahoval vyššího výkonu než flatheady větších kubatur. Důležitým inovačním prvkem byl také systém oběhového mazání. Přezdívku Knucklehead dostal motor podle tvaru ventilových vík, která jezdcům připomínala sevřené pěsti s vystouplými klouby, a tento způsob pojmenování se stal v budoucnu tradicí.

Panhead 1948-65

Krátce po druhé světové válce Harley-Davidson otevřel novou halu na Capitol Drive, kde se v roce 1948 začalo s výrobou modernějších V-Twinů v obou objemových verzích 61 ci a 74 ci. Motory dostaly hliníkové hlavy válců, které se lépe chladily, a pomohly dále zvýšit výkon. Nová hydraulická zdvihátka ventilů zase ukončila nutnost častého seřizování vůlí a přispěla ke klidnějšímu chodu motoru. Ještě než byl Panhead - jehož přezdívka opět souvisí s tvarem ventilových vík, připomínajícím obrácenou pánev - nahrazen další generací Big Twinu, dostal do výbavy elektrický startér.

Shovelhead 1966-84

Další modernizace hlav válců přinesla zvýšení výkonu v roce 1966. V nabídce už zůstala pouze verze se zdvihovým objemem 74 ci, později (1978) k ní přibyla ještě jedna o objemu 80 kubických palců (1 310ccm). V názvu se opět odráží tvar ventilových vík, připomínající lopatku.

Evolution 1984-99

Motor, který měl být odpovědí na všechny výtky jezdců směrem k Shovelheadu, zkoušeli někteří zpočátku nazývat Blockhead pro jeho kompaktní víka ventilů. Z nějakého důvodu se však přezdívka moc neujala, a začalo se mu říkat jednoduše Evo. Podstatnější však je, že tenhle V-Twin byl skutečně spolehlivější, výkonnější a klidnější než jeho předchůdce. Vyráběl se v kubatuře 80 ci.

Twin Cam 1999-

Stávající koncepce Big Twinu se poprvé objevila na konci tisíciletí v modelech řady Touring a Dyna. Twin Cam 88 (1 450 ccm) dostal svůj název podle dvou vačkových hřídelí. Ve srovnání s předchozím motorem Evolution však bylo technických změn podstatně víc - z nichž asi nejzásadnější je pohon vaček řetězem místo ozubených kol a převodovka přímo spojená s kartery. V historických statistikách značky vede na počet vyrobených kusů právě tento motor s výkonem 80 koní. Twin Cam se postupně dostal přes hodnoty 96 ci (1 584 ccm) a 103 ci (1 690 ccm) až na objem 110 ci (1 800 ccm), a poprvé se v něm objevilo částečně kapalinové chlazení.

Milwaukee Eight 2014 - ?

Zatím poslední generace Big Twinu se jmenuje podle počtu ventilů - v hlavách obou válců se vůbec poprvé objevuje čtyventilová technika. Na druhou stranu se Harley vrací k jediné vačkové hřídeli. To už ale nemluvíme o historii, takže více o novém motoru pro příští rok si můžete přečíst v tomhle článku.

Jak se Vám líbil tento článek?
Průměr: 2.00
Známkováno: 17x

Vložení komentáře

Pokud chcete vložit komentář, tak se registrujte a přihlaste.



TOPlist