Alpy trochu jinak
Text: mrkvojed | Zveřejněno: 17.11.2022 | Zobrazeno: 16 248x
Švýcarsko je známé svými bankami, hodinkami i čokoládou, ale také především okouzlující přírodou – tyrkysově modrá jezera, masivní horské štíty a nekonečné zelené louky s pasoucím se dobytkem. To ale uvidíte i v sousedním Rakousku, Itálii, Německu nebo Francii či Slovinsku. Přesto si myslím, že určitě stojí za návštěvu.
Kapitoly článku
Hurá je to tady, bacil nás přestal omezovat, snad už na furt, může se zase normálně cestovat, a to znamená naplánovat si nějaký povedený trip na mé skoro nové CB 1000R 😊.
Motorka pro mě vždycky byla prostředkem k restartu, uvolnění a relaxu. Miluji tu pohodu hlavně na silničkách bez provozu, kde se ve mně probouzí duše romantika křížená svobodomyslným rebelem.
Dokonalý lék na trudomyslnost, řekl by Cimrman
Nemám předsudky, že taková moto je pro toho a onaká zase pro tamtoho. Mě se prostě musí mašina líbit a „sednout mi pod prdel“. Zbytek řeším až pak…
Mám to tak, že cesta je pro mne většinou i cíl, a tak si na motorce plním své sny, poznávám místa, která jsem chtěl vidět. Na motocyklu je to potom pro mě vlastně „dvojitý“ zážitek.
Loni bylo courání Skandinávií, sedlal jsem prdlavku (Kawasaki VN 900 Custom) a společnost mi dělal párek ostřílených motorkářů jak věkem, tak zkušenostmi. Byl to super vejlet úplně novým směrem. Sever pro mě byla novinka, většina cest, co jsem podnikal s kámošema na motorce byla na jih, západ, popřípadě na východ. Ale je tu nový čas, a po roce pročítání všech možných cestopisů na motorkářích se osměluji k tomu, že bych možná vyrazil sám. Má to určitě něco do sebe, no, pořád nejsem úplně přesvědčen, že to bude to nejlepší. Předci jen, víc hlav, víc rozumu a tak….
Nakonec jsem si naplánoval cestu po Alpách s tím, že navštívím filmová místa s Jamesem Bondem, a to jich tam pár je 😊, a když jsem tak ležel v mapách a nevěděl, jak naložit se závěrem cesty, napadla mě myšlenka spojit to s pěknými vyhlídkami, tak jsem na poslední den přidal Zugspitze a bylo hotovo. Můj nápad se líbil kámošovi z bandy, která mě vlastně k motorkám přivedla. Ve finále se přidali ještě další dva kolegové z naší povedené skupinky. No a ve čtyřech je to tak akorát. Škoda jen, že kluci se mnou budou jen půlku cesty. Tom má rodinnou dovolenou, takže to otočí a pomaže domů sám a „doktor“ s Milošem se v půlce vejletu „odkloní“ a udělají si návratovou pohodovou cestu se zastávkou u Salzburgu, aby stihli víkend na jejich kocábce.
Naplánováno, ubytování jsme si s doktorem rozdělili, první nocleh bookuju kousek za Salzburgem v alpském podhůří v obci jménem Sankt Koloman, kantor alias doktor rezervuje penzion ve Ventu a zbývající dva noclehy si plánuju podle mojí „Bond“ cesty. Takže švajc, tam se vyspím ve Stechelbergu a poslední noc si dám v Německém městečku Swangau. Hotovo, připraveno můžeme vyrazit
Sestava:
- Honza (kantor/doktor) – Suzuki DL 650–V Strom
- Tom (brejle/igráček) – Ducati Hypermotard 1100
- Miloš (prostě Miloš) – Honda NC 750
- moje maličkost – Honda CB 1000R
Přátelé jedné stopy, tohle je mé druhé dílo. Snad se vám to bude číst dobře, chtěl jsem vám ten parádní výlet přiblížit tak, jak kdybyste jeli se mnou. Možná (určitě) je tam trochu víc omáčky, záměrem bylo vytvořit úsměvný, a hlavně čtivý článek, který ve vás vzbudí chuť se do Švýcar taky podívat…
