Hoši, hoši,

možná budu za magora, ale s chutí jsem si pročetl toto předvánoční téma. Hlavním důvodem bylo, že si rád vyslechnu názory jiných, protože v každém rozumném názoru se skrývá vždy malý kousek pravdy, který nemusíme na první pohled vidět.

Každopádně nemám jednoznačnou odpověď na to, kam směřují ceny současných Jawek nebo jestli se nestávají "platidlem". Osobně na to mám názor podobnej jako někteří zde, tj. že se ceny jednou zastaví a pak půjdou dolů (reálné ceny, nikoli numerické vyjádření) a vede mě k tomu to, že ceny nahoře drží zejména "pamětníci", kteří tu jednou nebudou a také trochu retro módní vlna.

Nicméně abych taky přispěl do diskuze, tak přidám několik svých postřehů a zkušeností. Na začátek bych měl asi dodat, že jsem na Jawkách před spoustou let začínal a to né že bych chtěl (taky jsem koukal po japoncích), ale protože to ve své době bylo pro mě jediné dostupné svezení. Najezdil jsem s nima hodně a pár mi jich doma i zbylo, nicméně protože mám od mládí historická vozidla rád (kor předválečné Tatrovky a náklaďáčky), tak jsem postupně nalovil i pár veteránků.
Ovšem taky to chce říci, co já vnímám jako veterána a co je pro mě na něm zajímavé. Paradoxně vzato, je mi skoro jedno, co je to za typ nebo model nebo jestli mi chybí v dlouhé řadě stejně barevnejch a stejně trapnejch derivátů kejvaček, ale mě na tom vždy bavila ta "archeologie". Prostě to někde u původního majitele najít ve stodole, vyhrabat to ze sena jako překvapení, v jakém to bude stavu a co to vlastně je... pak se s majitelem s úsměvem dohodnout na ceně tak, aby to bylo přijatelné pro obě strany a s radostí jsem si to často tlačil škarpou domů.
Doma jsem to pak postupně dával do kupy zase z jiného dotaženého šrotu a odměnou bylo, že to jelo a dalo se na tom jezdit (i když s atributy, které tomu vtisknul konstruktér před 60 lety a dneska jsou pro nás spíše úsměvné).

Ovšem toto už dneska vlastně nejde provozovat. Jednak už ve stodolách nic moc zajímavého není (a huntované zbastlené vraky krosek mě nezajímají) a jednak se kolem tohoto sortimentu namotalo tolik dementů, že se mi z toho chce tak akorát .
Párkrát se mi za poslední dobu stalo, že jsem se jel někamna něco podívat spíše z plezíru "co kdyby to bylo něco zajímavého", což nikdy nebylo, ale to jednání, z toho jsem byl vždy akorát nasr****. Potkáš tam dementa, co bere Jawu jako specifické české Bitcoiny, pořád mele dokola, jaká je to "raryta", jedinej kus ve vesmíru a pak ani neví, jak se to startuje. Druhej podobnej případ je ten, když sice ví co prodává a jak se to startuje, ale když už se chceš dohodnout na ceně, tak se dozvíš: "no Franta z prasečáku řikal, že to pod 100 litrů nemam prodávat, že to viděl na internetu..."... a to je pak pro mě ztracenej čas, když na ceně se nemam dohadovat s majitelem, ale s neznámým Frantou z prasečáku.

Další příběh je o tom, jak jsem vyrazil asi před deseti roky jednou v životě prodávat nějaké drobné přebytky krámů na burzu. No nebylo tam nic moc, něco na Kejvy, Péráky, takovej ten obecnej a nezajímavej balast. Hele sotva jsem otevřel auto, tak mi to začali škubat z rukou, jeden dement mi něco hodil i na nohu, tak jsem to prostě strčil zpět, vypáskoval prostor a vyložil to v klidu. Pak mě ale dostal jeden jouda, co přišel odkudsi, sebral skoro všechno (z různých typů), pak se dohadoval o ceně, že když si to vezme všechno, že chce množstevní slevu - rozuměj zadarmo, to mi bylo divné, tak jsem nasadil nestandardní ceny, tak toho půl zase upustil a vzal si jen něco zajímavého. Nu tak jsem se za ním koukal při odchodu a neudělal nic jiného, než to odtáhl na svůj "stánek" a tam to přeprodával.
Tohle na mě bylo už trochu moc. Chtěl jsem tam něco prodat podle hlesla "já to nepotřebuji, tobě to chybí, prodám za cenu, ať jsme oba spokojení a tobě ať to slouží na tvojí motorce - naivní, teď už to vím", ale když jsem viděl tyhle dementy, tak už jsem nikdy na burzu nevyrazil a ani nevyrazím, protože to mě dokáže nejvíce vytočit, tak vlezlost a lidská blbost. Navíc nemám potřebu živit nějakého překupníka co neumí ani do 4 počítat.

A poslední zmínka patří asi tomu, jak to vypadá, když vyrazím s nějakým takovým strojem na silnice. Že sám si užívám ten pocit, kdy se to celý v 50 třese, div že se to pod zadkem nerozpadne, že to smrdí, prdí, nejde, nebrzdí, nesvítí, nebliká... o tom netřeba se rozepisovat, to je vlastnost a důvod, proč to dělám, ale taky u toho potkávám lidi. Těch lidí je ale velká hromada... něco jsou důchodci, co se slzičkou a nezávistivě vzpomínaj, něco jsou mladý, co si říkají "proboha, jak se na tom dá jezdit", pak jsou "neználci", ti jen tak okukují jakoukoli starou věc s otevřenou pusou... a pak je poslední skupina, kterou jsou závistivci/překupníci. Pokud takovej člověk to hned nechce koupit, tak okamžitě začnou závistivé pindy: "no to muselo stát peněz... a to je dneska drahý co... a chromování je drahý...", prostě to jsou ti, co všechno přepočítávají jen na peníze a vidí v tom samé peníze, žádný požitek z krkolomné jízdy, občas ušpinění rukou apod. Nakonec možná jsou nejlepší ti, kterým jsem úplně jedno, jen když smrdím, opatrně mě předjedou a jedou si po svejch.
Kažopádně zase je to o té skupině "penězoměnců", kteří mě neskutečně vytáčí.

Bohužel jak už tady zaznělo, kolem těchto motorek se nalepilo tolik dementů a vychcánků, že jsem se za sebe rozhodl, že co je na půdě, to tam zůstane (i kdyby se to mělo později hodit do šrotu, protože podat inzerát na něco zajímavého a čekat, že se ozve 50 překupníků a debilů... děkuji nechci), co chci zprovoznit, to se někdy udělá a občas se to projede. Nemám už potřebu někde něco tahat domů (kor né od překupníků), natož do toho vrážet peníze, protož pak v tom není už ta zmíněná archeologie a už by mě to netěšilo.
A tak jsem se na nějaké velké hromadění vykašlal a raději se zaměřil na budoucnost. U veteránů se každej ohlíží na minulost, jak to bylo skvělý nebo hrozný, všichni se můžou podělat z toho, co bylo v pravěku (ano myslím Jawy atd.), ale málokdo z těchto lidí si uvědomuje, že toto taky byl někdy nový "nezajímavý" stroj, který se později stal pro některé legendou, ale tam jeho životní pouť končí - přesněji řečeno jako nepoužívaný "kus nábytku v garáži nebo obýváku" (u spousty majitelů), jenže život jde dále. Stejně jako před spoustou let byla Kejvačka nová a dnes je legenda, tak za chvilku bude legendou něco jiného, co dnes je nové nebo mladé (viz zmínění japonci z přelomu 80. a 90. let) a Kejvačky přirozeně zapadnou. Takový osud podle mě čeká uvedené Jawky a obecně všechno dnes staré a retro. Dobu prostě nezastavíš a pokud to někdo dělá jen pro peníze a penzijní připojištění (nikoli pro radost ze svezení), tak jednou nastane okamžik, kdy se mu to zhroutí .
Za mě osobně je mi pak jedno, kdo za jakej vrak co dá nebo nedá, nebo kolik nasype do renovace... to je každého věc... ale věřit tomu, že je to skvělý a úžasný na zhodnocení a vyhazovat do toho čas a peníze jen proto, že v současnosti je "rudé davové šílenství s šišatým logem na nádrži" těch, co jen potřebují vlastnit a stejně na tom neumí jezdit (hodně případů), toho já se účastnit nebudu.
Nu a za peníze, které dnes i do budoucna ušetřím za krmení překupníků a dementů při shraňování obstarožních dvoutaktů si raději vybavím dílnu technologiemi, které mohou vytvářet budoucnost v nových výrobcích, než podporovat překupníky a vychcánky při opravách vraků, které mají být už dávno ve šmelcu (a tím myslím konkrétní stavy strojů, které se dnes "renovují" stavbou z replik, nikoli konkrétní značku a typ stroje).

A teď to mě .

Howgh!

Sofía>
Kdo ti hejbnul žlučí splodit takovej elaborát kvůli Jawáckýmu šrotu ?
Lacino koupit , draho prodat taková je dnes bohužel doba.
Spousta překupníků kdyby měla díly na celý moto tak ho stejně nepostaví

Sofía> Za takovýhle sloh bys dostal na základce pětku. Vždyť si tam i odporuješ,5. přes 9., + nazývat motorkáře dementy