Yamaha XT 660 Z Tenere (2010)

Vybral jsem si ju a koupil jsem ju, mám co jsem chtěl, su spokojenej. Motorka na pohodu a do nepohody. Dá se na ní brázdit jako na chopru a nebo se s ní vyblbnout buď v terénu a nebo i na silnici.

Více fotografii

Recenze

Zrozená na naše silnice a výlety kolem komína a nebo i dál.
Zpracování je kvalitní, motorka je taková poctivá. Rám budí důvěru na první pohled, přední vydlice je robusní, klasika a funguje tak jak má. Mě se navíc i líbí, prachovky jsou šmrncovní a navíc chrání gufera a trubky. Brzdy jsou výborné. Motor má skvělé střední pásmo, dobrý vršek a slabší spodek. Když se trošku řadí, tak navodí pocit i slušné sportovní jízdy. Při ubrání plynu si občas "střelí" do výfuku a krásně brblá.
Sedlo je vybrané moc mi nevyhovuje, brzo tlačí zadek, protože prdel sjíždí pořád do stejného místa a neodpočne si. Ve stoje se motorka řídí jistě.
Recenzi časem dopíšu...

Čas nastal... Doplňuji recenzi.
Už mám najeto v jejím sedle asi 7000km a to jsem dlouho tolik za poslední roky nikdy nenajezdil a není to tím, že bych teď měl víc času než dříve. Pravda, dovolená na motorce, to bylo skoro 3000km. To však není ani polovina a sezóna ještě nekončí. Prostě to dokládá, jak mě ta motorka baví.
Vyjedu si i když se mi třeba extra nechce, kochám se pohodovou jízdou, proplouvám krajinou a vnímám vibrace jednoválce, 660ccm, jeden píst tepe v rytmu mého srdce, přesně podle toho, jak chci. Myšlenka, pohyb ruky sevřené na plynové rukojeti a motorka krasně vystřelí do předu. Chtělo si to jen zvyknout, správně řadit, už to dělám povědomně, podřazuju, když sportuju. Jestliže se kochám, posílám jen tolik šťávy, aby motor nekuckal. To se pak v případě potřeby náhlého zrychlení bez podřazení stane, jenže já se kochám, projíždím serpentíny, užívám si nízkou spotřebu a jsem “happy“.
Pokud sportuji, tak tomu říkám, vezu si sice prdel, ale motor vytáčím za šest tisíc otáček. Do zatáček najíždím na 100% soustředěný, nevysedávám, ale cítím tu gumovou odezvu od přední jednadvacitky, kupodivu to ve mně budí důvěru. Zadní sedmnáctku vnímám občas jako pilot motárdu, pod plynem ze zatáčky driftuju. Ne, to je blbost, 48 koní a moje jezdecké umění to nedovoluje, ale ten pocit tu je. A vo tom to je! Obligátní věta, ale je v ní pravda.
Motorka, todle je motorka. Můžu na ní blbnout v terénu, nebo se cítit, jako ten nejcool choprák. Ovšemže bez naklepanýho pozadí z našich enduro silnicí. Kamarád říká, že má motocykl, je to pan motocykl Harley - Davidson WLC z třiačtyřicátýho. A todle je motorka, Yamaha XT 660 Z Tenere.