Honda CBR 954RR Fireblade uživatele Hugo.R -

Vlastník	Hugo.R
Vloženo	20.9.2009
Aktualizováno	10.1.2023
Zobrazeno	4 224x

Koupená 2009 v létě, od prvního majitele, kterej jí koupil novou v ČR, v MCH. Super stav, vše origo, najeto měla 10 a pul tkm.
Konec r. 2009 najeto cca 17,5 tkm.

Více fotografii

Výška jezdce: 185 cm

První dojmy - Viz níže ...

Recenze

Po 6-ce Banditovi, světe div se, úplná pecka!

Při prvním nasednutí jsem si řekl "Ááá, supersport, vyhlášená pryčna!" Jenže pak jsem se rozjel a po prvních 100 metrech jsem měl jasno - mašina udělaná pro sportovní jízdu a pro ní bezchybná!!! První zabrždění - ty voeee!

Robustní, pevná, stabilní.

Na nějaký loudání nevhodná, k tomu moc není. Pocukavání po městě spíš vzájemný trápení, to není ani tempo ani prostředí pro ní. Na výtlukách apod. dostává - a já taky. Váha je prostě na předku.

Ale když se jí přitáhne cop na pěkný okresce, je ve svym živlu a nemá to chybu!

Při svižný jízdě na spolehlivém povrchu precizní a zábavná, přitom poměrně pohodlná!
Vzhledem k mý postavě však asi úplně nezalehnu a tak mi to v rychlostech nad cca 220km/h už trhá s hlavou.

Při ledabylém řazení tam občas "spadne" falešný neutrál, rachtá o zuby a má tendenci se to někam zařadit.

Spotřeba běžně tak 7 až 8 litrů na 100km, při fofru po dálnici to ale roste.
Když najedu na nádrž (17 litrů) 200km, jsem borec!

Motorka ježděná pouze na Castrol Power 1 10W-50 plná syntetika.

Chtěl jsem v tom pokračovat, ale v servisu za ten olej chtěli neskutečnou dardu. To bych nedal, ale naštěstí jsem našel obchod, kde tenhle olej mají za fantastickou cenu (v březnu 2010 za 215 Kč/litr !), tak ho držím dál.
(Někdo o tomto oleji říká, že ůdajně lepí spojku, ale já nic takového nepozoruju. Možná je to tím, že tam jiný olej nikdy nebyl.?)

Provoz bez problémů, všechno maká.

20.09.2009 pád na pravou stranu, naštěstí bez bočních plastů a s padákem, takže škody jen malý!

27.09.2009 nový vzduchový filtr, KN-ko. Časem snad i laďák - uvidíme co to udělá (reference ve fóru nejsou až tak jednoznačný :-/ )

14.10.2009 Akrapovič ojetá koncovka, žádnej řev to teda není, rozdíl v síle - těžko říct.

07.07.2010 poridil jsem novy pneu, sadu Dunlop Qualifier RR, vzadu 190/55 a Ohlins tvrdsi pruziny do prenich vidlic.
Spolu se serizenim podvozku razantni zmena , ted se na to zajezdit.

___

10.01.2023:

Fároše jsem jezdil 11 let.
V roce 2020 jsem koupil novou "velkou mašinu", RR šlo na "druhou kolej" a 2021 jsem ho prodal známému.
V době prodeje měl najeto 60 tisíc km, takže já na něm najezdil skoro 50 tisíc kilometrů.

Byl to super stroj!
Jestliže Bandita 600 jsem za 2 roky ježdění "obsáhl" v plné míře, dokázal jsem využít plný výkon prakticky kdekoli a také na kterýkoliv stupeň (a proto pak už koukal po silnějších strojích), u Fároše jsem to v úplně plné míře nikdy nedokázal. Jet "litrovýho supersporta" opravdu nadoraz na běžných komunikacích jsem na 100 procent fakt nedokázal, ta divokost té motorky byla v plném výkonu, v plných otáčkách fakt ohromná. Nejspíš i díky tomu jsem ho jezdil tak dlouho.

Fároše jsem měl rád a celkově mi vyhovoval. Po přitvrzení předních pružin a seřízení podvozku na mě byl fajn. Zároveň na supersport byl za mě dostatatečně pohodlný. Spousta lidí říkala že na tom přece musím trpět, ale já na tom vydržel jezdit i dost dlouhé štreky v relativní pohodě. (Musela se ale vhodně volit trasa - tahle mašina chtěla dobrý svižný silnice. Na rozbitých couračkách to bylo vzájemné trápení stroje i jezdce, to jako zase fakt.) Zároveň dobrá kapotáž (na svou třídu zase) i pořádný úložný prostor pod otvíracím zadním sedlem (plavky s sebou apod.). Prostě "ještě starý" praktický supesport.
Motor byl velmi vemi vitální. S otáčkami stále a čím dál víc stoupak výkon. Zpočátku jsem jezdíval "dole", pak jsem se "přestěhoval" do středního pásma. Nahoře pak "tloukly kladiva". Palivo bylo dodáváno vstřikováním, ale zároveň v těchto letech se na motorkách ještě moc nehrálo na ekologii. Dle mě ideální stav. Ten projev motoru proto byl krásně přímý. Když se stroj jízdou postupně "rozdráždil", byla to fakt radost si v akceleracích užívat jeho sportovní naturel. Neříkám že se nenašla silnější mašina, ale tady to bylo takové krásně vitální.
Jak jsem naznačil, jezdil jsem s ní nejradši "rychlý dvojky nebo zatáčkovitý jedničky" - tedy kvalitnější silnice II. třídy a členitější silnice I. třídy. Prostě rychlejší zatáčkovité tratě s dobrým povrchem. Fároše jsem měl jako stroj na takovéto projížďky, pro svezení se, vyčištění hlavy, užít si jízdu.
Když se ohlédnu, byly to super léta volného bezstarostného ježdění.
S čím jsem se pral a co jsem nikdy úplně nevychytal bylo brždění v zatáčce, zejména pak nečekané brždění. Veškeré brždění brzdama se na takto postavené mašině provádělo na předku, zadní brzda byla prakticky bez užitku. Jenže přední brzda v náklonu je nepříjemná věc a navíc to motrku "stavělo" ven z náklonu do příma. Nejhorší to bylo když člověk jel na pohodu, motor měl "skopaný" do nízkých otáček, takže ani ten nepomohl s bržděním a najednou bylo třeba v oblouku na něco nečekaného regovat bržděním. To bylo nepříjemné. Při ostré jízdě leccos "pobral" brzdný účinek vytočeného motoru.
Nicméně celkově paráda, motorka o 150ti koních s plnou váhou do 200 kg, to byla "koloběžka".

Na mašině jsem měl za tu dobu 2 karamboly.
Jednou jsem se otřel o přede mnou manévrující osobák a o něj proprazil levé víko motoru (alternátoru) a kus karteru. Víko se sehnalo jiné a karter se zavařil. Práce byla udělána kvalitně a nikdy s tím nebyly další potíže, odnikud neunikal olej, nic. Mimochodem olej motorka nebrala vůbec, po výměně oleje se do další výměny nic nedolévalo.
Druhý karambol byl horší. Šel jsem ven ze silnice do pole, ale cestou jsem nabral předním kolem hranu asfaltu příčné cesty. Motorka se roztočila a dopadla zpátky na silnici. Já doplachtil naštěstí do pole. Ačkoli motorka po pádu vypada na pohled relativně dobře (dojel jsem na ní domů, bylo jen prázdné přední kolo), náraz rychlostí do hrany kolmé cesty způsobil na stroji ohnutí všeho kromě zadní kyvky a zadního kola. Byl ohlý přední ráfek, osa, vidlice, rám v krku řízení, byla zmuchlaná nádrž a někde prasklý plasty. Celé se to potom porovnalo, plasty povařily, nádrž "nafoukla" a provizorně nalakovala a na stroji jsem jezdil dál. Na jezdil jsem potom na tom stroji vbez potíží ještě několik dalších sezon (řekl bych určitě ještě přes 20 tisíc km).
Když to shrnu, ta mašina byla naprosto spolehlivá. Když to tak řeknu, co jsem na ní nezk*rvil já, to se nerozbilo. A co jsem rozbil a opravil, to fungovalo zase dál. Za mě jen potvrzení vysokých kvalit tohoto modelu Hondy.

Kdybych tu mašinu neposlal do toho pole, tedy kdyby něměla rovnaný rám a vařený plasty, prostě kdyby vypadala jak když jsem jí koupil v top stavu od prvního majitele a jen měla více najeto, tak bych jí nejspíš nikdy neprodal a nechal si jí "navždy".