V inzerci mě zaujala její neobvyklá kapotáž. Tou dobou jsem hledal něco rozumného, po stránce výkonu, údržby, spolehlivosti a ceny. Proto nebylo co řešit. V reálu byla ještě zajímavější - neokoukaná.
Výška jezdce: 176 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
Suzuki DR 750 Big: Zbytečně velká a drahá až 65 tis. Nabídka na trhu v té době nebyla moc velká.
Suzuki DR 650: Těch už bylo víc i za 40 tis., ale zase v žalostném stavu. Za cenu co jsem koupil KLR, bych sehnal jen vrak.
První dojmy - Táhne, ale nebrzdí na předním kole jen jednopístek :) Klasika jednoválec, těžký enduro - hodí se spíš na silnice a do lehčího terénu - hodně záleží na pneumatikách. Velká nádrž a malá spotřeba co víc si přát...
Motorku bych doporučil pro - Určitě pro toho, kdo miluje zátah jednoválce. Tady nejde o maximální rychlost nebo rychlý přesun, ale o stroj k neutahání. Ať ji naložíš sebevíc, jede pořád stejně. Proto se hodí na dlouhé přesuny i díky její velké nádrži 23 l a malé spotřebě až 3,5 l. Snad jen její vibrace a tuhá spojka otráví při dlouhých cestách. Zase ale člověk ví, že jede na motorce, a ne na přesunovadle s elektrickými asistenty pro ne-řidiče. :D Od motorkáře je požadována soustředěnost a jízda není zadarmo...
Doplňky na motorce - V první řadě to bylo uvedení do původního stavu s originálními díly tak jak odešla z fabriky. Poté jsem přidával padáky, hliníkové kufry, přídavná světla, laděný výfuk, vzduchový K&N filtr, přetryskování Dynojet, vyladění výkonu na motorové brzdě, větrný štítek, blastry rukojetí, zásuvka, kryt světla, tvrdší pružiny...
Recenze
V porovnání s dnešní dobou, měla už v roce 1987 slušnou technickou výbavu, která i dnes chybí Jawě. Pokud si odmyslím elektronické vymoženosti co se dnes dávají na "terénní" motorky (asistenti), chyběl ji jen ukazatel paliva a hodiny. Mezi její základní vybavení patřil v té době ukazatel teploty chladící kapaliny, otáčkoměr, nastavitelný podvozek (přední a zadní tlumiče), kontrolu vyklopeného bočního stojánku, apod.
V 80. letech to byl klasický pravý terénní motocykl, co lákal zažít dobrodružství v horách, a nejen tam, jak popisuje propagační materiál z té doby.
KLR se jako jedna z mála motorek vyrábí do dnešního dne prakticky beze změny. Jediným čím prochází je zdokonalováním mechanických částí a změny designu.
Její oblíbenost je na celém světě, nejvíce v USA kde ji využívají i vojenské složky pro její robustnost a nezničitelnost. Vždyť i motor se dá lehce upravit tak, aby dokázal pozřít jakékoliv palivo. Motorka je pak ideální do vojenského konfliktu, kde je nouze o palivo s minimální spotřebou náhradních dílů.
Můj typ A - první série je zvláštní svou jedinečnou kapotáží, která se často nevidí. Na Googlu ji skoro nenajdeš - dá to zabrat. Po její historii stále pátrám. Zatím se mi podařilo vypátrat kam se první série dovážela (Rakousko, Švýcarsko, Německo, Španělsko, Francie, Anglie, Řecko, Itálie, Norsko, Švédsko - Barva: BRILLIANT BLUE nebo POLAR WHITE nebo SUNBEAM RED) a její skutečný vzhled z roku 2004 než prošla změnou. Podle fotek měla ještě originální vzhled Kawasaki bílo - červený a teď nově objevená verze červeno-bílá.
Tady v Čechách vím jen o dvou dalších kusech se stejnou kapotáží. První přesně ten stejný typ měl ANTI ten ji ale přestavěl opticky na 600 a druhý má MONZIK .
Vzhledem k tak malému počtu nalezených ks podezřívám Italy, že je to zase jejich speciální přestavba pro jejich trh. Podobnou zkušenost mám s Katanou - Sharkem :)
Originální stav
Našel jsem další - je jich opravdu jak šafránu...
Ke mně se dostala už se změněnou barvou a některými díly (prachovky, sedlo, blastry apod). Podle TP proběhla u dalšího následujícího majitele ve stejném roce 2004 změna barvy na zelenou. Proč tak učinil, se mi ale bohužel nepodařilo zjistit. Údajně s ní jezdil mladý kluk. Že by v té době letěla zelená? :D
Na to, že byla 20 let stará byla celkem zachovalá - myslím tím rám, ráfky, plasty, nádrž, elektrika a jiné věci, které se normálně neopotřebují. Ostatní věci byly docela poškozeny. Naštěstí tam nebyla prakticky žádná koroze a to se předešlí majitelé s ní určitě nepárali. Po technické stránce měla treba upravený palivový kohout, nádrž a spousty dalších dílů. Jakmile něco nefungovalo upravili to nebo nahradili drátem. :D
Motorka nakonec prošla repasí motoru a dalších technických komponentů, aby dokázala ujet i delší vzdálenosti do zahraničí a výpravy do neznámých míst - nevyspělých civilizací. Poté jsem upravil její barevné provedení. Inspiroval jsem se v Tengai a použil design barevného rozložení polí. Zelenou jsem nechal na většině plochy, jen jsem přidal na střed bílou barvu se stříbrnými doplňky. Teď už jenom, aby mě vždycky dovezla v pořádku zpět...
Přesto je každá cesta s ní pořád tak trošičku dobrodružstvím... Dříve zlobil karburátor a palivový kohout - to se ale už vyladilo. Jediným opakujícím se problém je se spojkovým lankem - pravidelně se při dlouhých cestách přetrhne.
Celkově je sranda pozorovat rozdíly v ovládání mezi novými motorkami a těmi starými. U staré musíš být připraven, že se zase něco stane a budeš mít co opravovat...
S moto nejde jezdit rychleji jak 130 Km/h, pak se začíná kroutit a tancovat po silnici. Její motor je ale divoký a rozhodně se nenechá zahanbit při rozjezdu a v zatáčkách. V serpentinách dokáže potrápit nejednoho nanuka. :) Jedno-pístek na předním kole nestíhá, je potřeba brzdit i zadní brzdou a hlavně podřazovat. Při jízdě musíš dávat stále pozor, protože KLR samo nejede a nezatáčí a má jiné typické vlastnost pro staré motorky. Na druhou stranu je radost řídit něco starého a připomenout si, jak to bylo tenkrát těžší.
A pak že není KLR oblíbené i mezi závodníky. Abrahamův "čundr" až na konec světa v roce 2015 je toho důkazem - zvolil osvědčenou kvalitu - kdepak BMW nebo KTM :) Jak říká sám po tomto dobrodružství "A pak třeba přijde i ten DAKAR..."
pěkná úprava, Také jsem měl klr.-)
Pěkná babička
už se těším na originál - kdy bude?
Originální kapotáž hmm