Návrat ke kořenům, po bezmála deseti letech znovuobjevení volnosti offroadového ježdění. Zas to bude primárně o dovednostech a odhodlání jezdce. Třindo, hrň to do mě!
Výška jezdce: 181 cm
Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
KTM EXC 250: V dané cenové relaci takřka nulová nabídka, jinak bych ji na jisto bral
KTM EXC 350: V zásadě podobná situace jako u dvěpade, jen zde navíc trochu \"strašák\" servisu ventilu.
První dojmy - Po předchozích zaprcatělých italských majitelích geometrie motorky na první dobrou jaksi zvláštní. Nižší prkenný sedlo OK, ale na lehce utopený řidítka od Renthalu jsem si chvíli zvykal. Na druhou stranu enormně lehká, hmotnostně plně srovnatelná s ekvivalentem EXC 2017, tím vůbec nejlehčím co zatím kdy vyjelo. A i přes komplet laděný výfuk (viz doplňky) ještě relativně zvladatelný průběh výkonu (tupější setup přívěry a karburátoru), takže zatím paráda.
Motorku bych doporučil pro - Pro všechny a pro nikoho. Dokáže to vyděsit chlapy jak hora velký, a pak na tom vidíš lítat holky. Tak co k tomu říci...
Doplňky na motorce - 4 komory z modelu SixDays 2016 (včetně frézovaných brýlí), zadní tlumič Öhlins, řidítka Renthal s hrazdou, festovní šusplech i ochrana kolene, koleno FMF, koncovka Scalvini, ochranné lešení stejnak už hnutých chladičů, snížené sedlo Selle Dalla Valle (nebo tak nějak, však víte) - s kapsičkou.
Recenze
Mám ji teprve krátce a mé jezdecké neumětelství mi nedává možnost jakéhokoli objektivnějšího zhodnocení, ale čistě subjektivně říkám následující:
Třístovka, dvoutakt. Dle mnohých jasná cesta do pekel, respektive aspoň na invalidní vozejk. A de facto nelze nic jinýho než souhlasit. Jako silniční náčiní užívám též oranžovou, čtyřikrát tak velkou (objemem) a teoreticky o mnoho silnější 1190 Adventure. A byť ta vážně jede moc hezky, na tuhle závodnici ani omylem nemá. Ale nač tu míchat jabka s hruškama. Tohle je úplně jiný ježdění, jiná koncepce, jiný svět.
Svět bez kompromisů. Buď jedeš, nebo se trápíš. Nic moc mezitím není. Ale já to tak beru a baví mne si všechno zase oživovat. Ikdyž, všechno. Upřímně, ani před tím jedním desetiletím, kdy mi už jednou takovéhle náčiní říkalo pane (nebo spíš polopane, v 17ti jsi rád že ji můžeš sdílet s bratrem), nebyl ten můj um na kdovíjaké výši. Tentokrát to ale hodlám vzít pěkně z gruntu a pořádně, tak uvidíme jak to půjde. Snad na to ještě v 28ti nebudu příliš stár...
K motorce jako takové zhruba následující: Model 2011, takže čistě teoreticky už dávno odjetá hajtra zralá do šrotu nebo alespoň kompletní GO. Já i proto doufám, že udávaných 250 mth je pravdivých a že ještě něco před nějakým větším servisem spolu stihneme. Co se dalo preventivně vyměnit se vyměnilo, co se dalo zkontrolovat se zkontrolovalo. S čím se hned zkraje mírně zápasilo byla klasika těchto (ale i mnoha dalších) ročníků, zlobící startér. Šlo se po všem možném (elektrika, bendix, ...) a nakonec - slabá baterka (byť čerstvá). Dala se Lithiovka a jak to hned točí.
Z dalších nectností mohu jmenovat nenormálně často chybějící vodu v chladiči, skoro vždy po umytí wapkou visící plovák karburátoru nebo podezření na vadné gufero klikovky (olej v místech kde nemá co dělat). Takže jak vidno, o zábavu je postaráno...
K jízdním výkonům bych též něco napsal, ale má prozatímní nevyježděnost je pádný důvod, proč zatím jen ve zkratce: podvozek i motor dobrý, jezdec velký špatný. Aneb odhodlám-li se podržet až k otevření přívěry (díky měkčí pružince se děje fakt až za dýl), valí to ohromně a společně se soundem nasraný závodní motorovky se člověku ježí i chlupy na prdeli (teda pokud se z toho rovnou nepodělal). Vespod je zas až někdy k nevíře, co si to nechá líbit (byť takový dvoutaktní Freeride je ještě někde jinde).
K podvozku prozatímně bez výhrad též. Převážně z důvodu, že jednak se snažím držet hesla Ondry Klymčiwa ("když ti to mlátí, jedeš pomalu") a druhak se s motkou občasně ocitnu i v místech, kam jsem doposud zavítal jen na kole. A to je přeci jen hned jiná káva...