Jawa 50/21 Pionýr (1974)

Hadr šrot, nevalné pověsti kvůli spolehlivosti a nevelké rychlosti, který ale zná každý.

Více fotografii

Výška jezdce: 183 cm

První dojmy - Hrůza, děs a běs když jsem viděl jak dopadl.

Motorku bych doporučil pro - Lidi co se nudí a chtějí zkusit se projet na stroji co ve skutečnosti moc nejede, ale i přes to jste dostateční blázni a bude vám to stačit

Doplňky na motorce - Dobová úprava - třásně na sedačce + jiná řídítka

Recenze

*celý text obsahuje prvky moravštiny a nespisovného textu, ale píši tento text pouze pro zábavu a přijde mi to více osobité – POZOR text nedpoporučuji číst ortodoxním veteránistům*

Píše se rok 2018 a už v létě předchozího roku jsem měl doma pouze mustanga bez papírů, kdysi koupeného za 200,-, který přestal jet, a tak jsem jej pouze hodil do kouta a zůstal ležet. Marně jsem na něj sháněl doklady, díky kterým bych mohl jezdit. Ovšem ceny byly příliš vysoko, pro obyčejného studenta a odmítám dávat takový nehorázný prachy, za obyčejnou 50tku co byla skoro v každém domě. Dal jsem se tedy do hledání po známých, ovšem povětšinou to dopadlo tak, že pionýr už byl dávno vyhozen ve šrotě, nebo jsem si vyslechl, však to nikam nedojede, je to extrémně poruchový.

Osud tomu asi chtěl, ale kámoš, kterého jsem znal dlouho, jednoho měl, ovšem to jsem o tom nevěděl. Takže jsem se k němu nakonec dostal… Perfektní stav? Tak do toho měl daleko. Pionýr měl bourák, okolo roku 2000 s autobusem, takže vidlice u motoru a vše co šlo tak přelomeno. Ráfky kaput taky, stejně jako řídítka – které se už ani nedaly řídítky nazvat. Ovšem, i přes to že takto dopadl, pravděpodobně díky lenosti nebyl nikdy odhlášen z registru a stačilo tak pouze na úřadě vyzvednout duplikát TP ale jinak čistokrevná původní jednadváca ze 74. roku. Slovo dalo slovo a pionýr byl můj, takže už jen stačilo jej dovézt domů, samozřejmě na vozíku, jelikož se s ním nedalo ani pohnout. Ale základ byl a teď už zbývala jen ta jednodušší část – oprava. Jelikož tady je (jak si vypujčím od Globusu) „svět ještě v pořádku“, tak za pio nic nechtěl.

Opravičky
Jelikož jsem pouze „ajťák“ tak něco málo na pionýru jsem uměl opravit, ale vyklepávat plechy nebo generálkovat motor to fakt ne. Naštěstí děda, který jak už to tak bývá je specialista na cokoliv, jelikož se s tím potkával denně, tak řádně zaasistoval. Vidlice u pio byly kaput, naštěstí mi jedny komplet funkční věnoval známej, takže o ty bylo postaráno. Pokračovalo se složitou rozborkou na „prvočinitele“ aneb sakra moc řezání šroubů s drážkou, které nebylo možno povolit. No a celkový postup takovéto renovace, si dokáže asi každý představit – aneb nechat někde všechny díly opískovat – zde již po velkém množství svařování plechů nebylo zachraňovat žádný původní lak, protože byl kaput. Lakování dohodnuto u známého – tedy za cenu barvy a nějaké drobné, co nejvíce dílů se pokusit sehnat původních, protože spousta dílů z novovýroby stojí za hovno, o čemž se zmíním ještě později. Renovace, kterou jsme společně započali někdy v průběhu léta 2018, kdy práce na motorce se konala převážně o volných večerech 1-2 hodinky, se hezky protáhla do zimy. O chromu jsem nevěděl zhola nic, proto špatné díly jsem dal „znovu nachromovat“ bez jakékoliv úpravy, takže pár chybek na kráse zde v podobě nerovností je, ale což o to, není to výstavní kus, hledí se na cenu co nejnižší a je to jen fichtl. A tak během zimy už byl z polovic složen a čekal.

Pokračování
Zbývající díly jako podsedlový plech, na kterém byly potřeba piktogramy a nápisy jawa 21 (které jsem z ani mě neznámého důvodu nechtěl kupovat v podobě nálepek) jsem dal jednomu, který umí velmi pěkně malovat, a tak mi vše zařídil – včetně SPZ aby to trošku vypadalo. Hezky nechat doma, kde se na to nepráší a už jen usadit. Vše vyšlo a tak již zbývalo všechny díly jako skládačku dát dokupy. Ještě na popud původního sedla, které mělo kdysi moderní „třásně“ jsem si u čalouníka je nechal udělat také, aby pionýr nebyl tak suchý jako každá tuctová renovačka. Pro snadnější přístup spojení na masce kabelů, aby elektřina nebyla v celku a dalo se snadno provádět případné opravy. Takto hotový pionýr už zbýval pouze zajet a jelikož člověku je líno nakládat pionýra na vozík a vézt na STK, zvolil jsem cestu menšího odporu – tedy jet napřímo na STK pro první STK, vše tam bylo v pohodě, takže proč by ji nedali.
Současnost
Od května 2019 až doposud na něm jezdím, zatím bez problémů – pokud nebudeme počítat klasiku jako zacpaná tryska, kvůli nepořádku v nádrži – což jsem následně vyřešil filtrem. Prasklá žárovička zadního světla se nic nestalo. Akorát druhovýrobu nemohu pochválit – řetěz si po 1000km nádherně sedl a už drží a nemusí se neustále štelovat ovšem ozubení rozety, to stojí k ničemu… po najetých 3000km už jsou zuby křivé a v celkově špatném stavu – no nevadí mezitím jsem sehnal původní ozubení co je z mototechny, které nanýtuji jakmile současné bude zcela k ničemu.

Dojmy
Fichtl sice soptí, jelikož nejsem žádný drobek, v horku máte pocit že vám hoří pod prdelí a když náhodou jedete proti větru – tak stojíte, ale i přes to je relativně spolehlivý, když se mu alespoň trochu věnujete a doveze vás (sic pomalu) kam potřebujete. Nejdelší trasu jsem podnikl v délce 150km, kdy jsem zjistil že žere asi 4l/100 (kvůli větší trysce), jakmile nádrž byla zcela suchá po těchto 150km – které ale byly jako zázrakem bez poruchy.

Závěr
Pionýr mám stále ustájený, občas na něm vyjedu, samozřejmě na jen kratší vzdálenosti, jelikož jsem na delší vzdálenosti dal přednost mé jawa 250 sport, na které je svezení přeci jen značně lepší.