MZ ETZ 150 (1989)

Žádná topovka, ale správnej držák a parťák co mě na cestách vždy podrží.

Více fotografii

Výška jezdce: 177 cm

Vybíráno z těchto modelů (a proč jsem nekoupil):
MZ ETZ 250: Poměrně časté problémy s elektronikou.

První dojmy - Když jsem si pro ní přijel k prodejci, strašně mě udivila její velikost. Říkal jsem si jak se na to naskládám, ale hned po nasednutí bylo jasno že jsem si vybral správně. Už ze začátku jsem se do ní zamiloval :D

Motorku bych doporučil pro - Motorku bych doporučil nadšencům kterým voní dvoutakt a starší německé stroje. A muž nebo ženo, to už je asi jedno :)

Recenze

Už ze začátku mé motorkářské kariéry jsem chtěl něco ze stáje IFA. Nejdříve jsem koukal po Simsonech, nakonec jsem koupil Babettu :D O pár let a motorek později jsem začal koukat po něčem oldschool na vandry po čechách, a v tu chvíli přišel nápad s MZtou. Začal jsem tedy prozkoumávat internet až jsem po pár dnech narazil na tu mou krasavici. Bylo rozhodnuto, domluvil jsem se s tehdejším majitelem a v sobotu jsem s kamarádem jel ke Kutné Hoře pro Prdlavku, jak jí s oblibou říkám.
Koupě proběhla bez problémů a tak jsem zanedlouho vyrazil na 100km cestu zpět na sever Čech. Měl jsem trochu strach jet tak daleko se strojem, kterej neznám a ještě k tomu v té době s cizím pojištěním. Domů jsme jeli déle, ale v pořádku jsme dorazili.
V dalších dnech začalo kolečko s čištěním, laděním, vychytáváním chybek a přizpůsobováním si stroje pro své potřeby. Bylo třeba vyčistit přední vidlice a dát jim nová gufera a olej, protože se nevraceli tak jak měli. Seřízení a vyčištění karburátoru následovalo hned jak to šlo. Seřízení byl oříšek sám pro sebe, laborování s průměry trysek a neustálé rozebírání při honbě za dokonalou cihlovou barvou svíčky. Ať jsme se snažili jak jsme chtěli, svíce byla pořád bílá jak sníh. Až pak kamarádova tátu (zkušeného motomechanika) napadlo že kvalitní olej co leju do benzinu (Castrol 2T) nekarbonuje a nebarví svíčku na černo. Nalil jsem tedy do benzinu klasickej ropák M2T a bylo vymalováno, svíčka konečně schwarzkopf :D Takže stačilo doladit karburátor na olej Castrol a neřídit se příliš barvou svíčky, ale projevem motoru a vše najednou fungovalo bez problémů.
O pár týdnů a kilometrů později mi kamarád navrhnul vejlet na dvoutaktech do Krušných hor. Slovo dalo slovo a dohodli jsme datum, měla to být první pořádná zatěžkávací zkouška pro Prdlavku, poměrně strmé kopce, mých 95 kilo a k tomu ještě bagáž jí dávali pěkně do těla, ale nevzdala se a celých bezmála 450 km ujela bez problému a hlavně bez poruchy. A ještě k tomu s nádhernou spotřebou 3,5 l/100km.

Pokud jde o jízdní vlastnosti, tak na to že je motorce 30 let si vede opravdu úžasně. Klopit v zatáčce tak až dřu gumou stupačky o asfalt není problém. Cítí se dobře na asfaltu, ale nelekne se ani polňačky.