Jawa 50/20 Pionýr (1969)

Krásně vínová barvička, revmáče, jednička nahoru, kokosa na hlavu, 1:33, kdo maže ten jede.. :)

Více fotografii

První dojmy - Oproti bleděmodrýmu pařízku mi to v tý době trhalo moje dvanáctiletý ruce z ramen, hodně s nadsázkou... Roztlačit, naskočit a na první odbočce na pole a pak to umejt aby to děda nepoznal že jsem mu to po dešti zašvihal :D

Recenze

No co budu povídat, dvacítečka po dědovi. Když jsem jako špunt pořád prolejzal dědovu stodolu a dokola jsem narážel na pincka u regálu, nedalo mi to spát. Potom na ní dědeček chvilku jezdil, já už předtím tak třikrát seděl na pařízku a zdálo se mi že dvacítka s mými čtyřiceti kily hýbe mnohem líp :D Časem jsem překonal strach a zeptal jsem se dědy, jestli by mi jí nechtěl svěřit, když už na tom nejezdí, tak aby to nestálo zbytečně :D A byla moje :) Vedle elegantního pařízka přibyla plechovatá potvora s kobercem přes nohy :D viz fotky ;) No a pak ta klasika, po polích, po silnicích, na papíry to nejezdí žejo... od opravy k opravě, ale že bych někdy sáhnul do motoru, tak to vůbec. Dváca dokázala upalovat 75 km/h v naprosto seriovém stavu a nikdo okolo z kámošů moc nechápal že to tak valí. Pak jsem si časem říkal že by nebylo špatný udělat papíry :D Hrdě jsem splnil zkoušky kategorie A2. Bylo v hlavě že s partou kamošů objedeme Českou Republiku. No a nápad u piva dosáhl nevídané realizace. Jediný co mě sralo furt bylo kladívkový zapalko... takže na delší cestu jsem koupil vape a od tý doby jsem pod dekl zapalka snad nevlezl. No a v roce 2018 jsme objeli celou českou republiku 2300 km jen s dopínáním řetězu. Nechápu jak ten malej motorek drží, nalítáno má +- 15 000 km, naprostá série, nikdy nepůleno, jednou jsem vyměnil kroužky ale od tý doby mi přijde že jezdí hůř :D Sice už to nemá takový síly jako za mlada, ale stejně se tomu motorku klaním a že dostával kurva kouř... :D
Tyhle stroje jsou prostě srdcovka, člověk s tím musí cítit, předvídat a žít... ;)