Rumunsko 2021 Honda ST 1100 Pan European

Vlastník	Zipák
Vloženo	17.2.2008
Aktualizováno	9.6.2018
Zobrazeno	7 303x

Rumunsko 2021.

Den1. Letošní rok byl ve znamení oprav a údržby na motocyklu. Nečekaně tyto opravy končily v posledním týdnu našeho odjezdu. Tak snad bude vše fungovat jak má. Rovněž vybavení jsme obměnili. Oblečení Dainese, spacáky Prima a nafukovací karimatky mají letos premiéru. Konec vychvalování odjíždíme!
Vstáváme časně ráno a v 7:00 se nám daří odjezd. Jede se krásně... Hranice se Slovenskem v době covidové překonáváme velice snadno. Ubíráme se trasou Makov, Banská Bystrica , Zvolen , Lučenec a začíná být slušně teplo. Oblečení zatím funguje na jedničku. Navigace nás táhne přes kopce Harmanecké papírny kde místní borci až do vyčerpání hoblují zatáčky. Není problém dát si s nimi jeden sjezd . Pávek je letos velice dobře vyvážený.
Hlad se přihlásil záhy v restauraci Na Růžku si poroučíme oběd. Halušky nezklamaly... Silné presso na cestu si však už vychutnat nestačíme poněvadž u vedlejšího stolu začala hodovat romská rodinka se synky hudby znalými a z ušpiněných iPhonů se line něco uchu nepříjemného! Dobrovolně si pálíme hrdla kávou a po zaplacení urychleně mizíme.
Maďarská Hranice je už na dohled. Budou příslušníci vyžadovat dokumenty očkovaných lidí?? Nebo ne? Rychlostí 10 km /h projíždíme území celnice. Slečna v uniformě hrající si hry na telefonu nadobro rozptýlila naše obavy a my vyrazili vstříc naší dnešní poslední dvoustovce kilometrů . Míříme do bezva kempu v Puspokladany. Přijíždíme úderem 20 hodiny za chvilku bydlíme a ještě před spaním se stačíme vykoupat v kempingové thermálu.

Den 2 . Dnešní ráno pro mě znamenalo ne zrovna příjemné probuzení. Krásná nová modrá nafukovačka je dnes prázdná. Svými zády kopíruji krtkovo hřiště pod naším stanem. Vše zachraňuje vteřinové lepidlo.
Užíváme sluníčka a thermálů. V poledne vyrážíme na oběd do kempingové restaurace. Jako jindy tak i dnes spoléhám na to, že si při objednání vystačím s slovíčkem menu. Nestalo se! A po chvíli před námi na stole přistanou řízky k tomu hranolky a rýže. Že by mě bylo špatně rozumět? Po vydatném obědě se do večera koupeme.

Den 3. Ráno vstáváme brzy ještě je příjemný chládek. Jen tak nalehko jedeme na nákup do nedalekého spáru. Na parkovišti potkáváme místní policejní hlídku na BMW RT slušně pozdravím a v tu chvíli si uvědomím, že u sebe nemám žádné doklady rázem mizíme v hloubi parkoviště. Celý den až do večera si užíváme v thermálu i když je krásných 35 stupňů. Málem bych zapomněl během dne jsem opravoval vyfouknuté lehátko...2 díry.

Den 4. Dnešní ráno pro mě znamenalo opět nepříjemné probuzení krásná nová modrá nafukovačka je prázdná. Oprava vteřinovým lepidlem během dne ukázala celkem 7 děr... Nadávám a zahazuji lehátko.
Ráno balíme a odjíždíme z Maďarska dále pak už Rumunské město Oradea a z něho jižně směr Hunedoara. Jedeme po krásné nové silnici kde na benzínce potkáváme Čechy na BMW. Byli z Náchoda. Jsme zničení vedrem je 35 stupňů. Přijíždíme k Černému (Cincis) jezeru. Kde máme potíž vybrat si kemp.Pěkný je obsazený ošklivý je moc ošklivý. Bereme ten ošklivý. Jmenuje se stejně jako jezero Černý. Čistě náhodou pan recepční pracoval 8 let v Pardubicích, tudíž jazyková bariéra je dnes překonána. Naše zraky upoutala malá retro chatička. Rychle bydlíme a po prozkoumání chaty zjišťujeme ,že je celkem dost nakloněná směrem z kopce. Už je večer a v kempu se bohužel kromě piva nedá nic jiného koupit. Na doporučení se vydáváme na jídlo do nedalekého hotelu Diamond.
Diamond se ukázal jako velice luxusní komplex trčící nad jezerem. Večeře byla vítečná, cena běžná jako v Česku. Do kempu se vracíme 22:05 a brána je zavřená. Chválím. Zvoníme a je nám otevřeno jsme rádi, že nemusíme přes plot.

Den 5. Dnes opět kvůli velkému teplu vstáváme brzy. Chystáme se na Korvínův hrad. Bez snídaně, kterou jsme si den předtím zapomněli koupit jedeme do města Hunedoara. Snídáme v parku kde místní důchodci hrají kostky.
Po snídani vyrážíme hledat hrad. Již z dálky se mně zdálo, že vidím lešení ,ale vstupenky byly běžně k mání. Za jednu platíme 35 Lei. Jsme uvnitř a nestačíme se divit jaký zde panuje chaos. Proplétáme se mezi lešením ,obcházíme zedníky s kýblema a přitom obdivujeme krásy hradu! Naše prohlídka netrvala dlouho. Vracíme se do kempu a těšíme se na naši jílovou pláž. Večer si jdeme spravit chuť do hotelu Diamond kde si objednáváme k večeři špagety a rybu. Vaří tu výborně !Asi je to čaroděj dědečku!

Den 6. Dnešním ránem opouštíme tento náš kempink ,kde pouze deodorant vrátí člověka zpět do 21 století. Těšíme se do lázeňského městečka Sovata ,že se konečně umyjeme teplou vodou,šamponem a tak... Máme navolenou rychlou trasu .Je to v těch vedrech příjemnější. Na oběd zastavujeme před Sovatou ve velikém novém motorestu Gerendás.
V Sovatě trošku bloudíme pak ,ale nacházíme pěkný kempink někde mezi těmi heliotermickými jezery. Jsou tu jen chaty pěkně ve stínu pod stromy. Jednu si necháváme ukázat má i záchod do sprchy se chodí jinam ,ale nás už nic nepřekvapí... Bereme ji.

Den 7. Ráno před devátou hodinou se zvědavostí vyrážíme koupat na heliotermické jezero. Jezer je tu několik všechny by měly být slané s vodou okolo 30 stupňů. My si vybíráme nejmenší z nich poblíž lesa kde je také nejméně lidí.
V pozdním odpolední si jedeme na motorce prohlédnout zdejší lyžařský ski areál. Zatáčky pěkné vleky slovy dva.

Den 8. Celé dopoledne se koupeme v heliotermickém jezeře. Polední klid trávíme v naší chatě. Z dlouhé chvíle si jen tak přemýšlím ,proč asi se mě špatně chodí od dveří k mojí posteli? Jako kdyby to bylo do kopce? Pokládám na zem plastovou láhev s vodou .Ta se pěkně rychle rozjela ke dveřím. Beru telefon a natáčím legrační video o Rumunském řemeslníkovi. Smějeme se tomu celé odpoledne. Večer vyrážíme do městečka Sovata je tu slušně plno (covid nemají). Naše procházka končí velikým lijákem. Po výpadku proudu se celá Sovata noří do tmy... Utíkáme zpět do kempu.

Den 9.Opouštíme Sovatu a pokračujeme až na hrad Bran kde se ubytováváme v kempu Vampír. Asi za tím nejdražší se stanem. Až později odpoledne jedeme na prohlídku hradu. Turistů už je o poznání méně. Od prohlídky jsme zřejmě očekávali o něco více, ale hrad je hrad. Okolí hradu bylo moc pěkné. Vracíme se do kempu večeříme a už za tmy popíjíme chlazený Staropramen.

Den 10. Jelikož velká vedra přetrvávají přesouváme se dnes do hor. Kde by mělo být o něco chladněji. Ubytovaní jsme našli na Tranalpině v horské chatě Jiet né přímo uvnitř ,ale venku tady pronajímají maličké chatičky nám již dobře známé. Tato není nakloněná z kopce, ale zase má propadlou podlahu jinak je pěkná, čistá . Jdeme se podívat na tržiště suvenýrů, které máme kousek. Dnes už nikam nespěcháme a tak v klidu sledujeme jak se celá Transalpina noří do tmy a začíná soukromá zábava místních stánkařů, kteří zde i nocují.

Den 11. Dnes ráno je příjemně chladno a My jedeme na lanovku odkud je krásný výhled na jezero Vidra. Lanovku jsme našli jen mě bylo divné ,že musím projet zavřeným parkovacím automatem. Bohužel lanovka se pouští pouze o víkendu. Ale nevadí počasí je krásné takže nic nebrání přejezdu Transalpiny. Celý den si užíváme zatáček, dalekých výhledů a vůbec lepší počasí si nemůžeme ani přát.

Den 12. Dnešním dnem odpouštíme Rumunsko a vracíme se zpět do našeho kempu v Puspokladány.
Trasa : Petrosani ,Deva ,Oradea a Puspokladány. Celý den jedeme po krásné nové široké silnici kde se dá jet 100 a víc. Velký provoz přichází až na Maďarských hranicích..

Den 13. Dnešní ráno Jituška zjišťuje ,že i ona tak jako já před několika dny se probouzí svými zády na krtkově hřišti. Nadává a zahazuje druhou, krásnou, novou, modrou matraci. Balíme se a dnes jedeme přes celé Maďarsko do thermál kempu Sára. Celý den bylo přes 30 stupňů.
V Sáře trávíme poslední dny naší dovolené a pak už se vydáváme na cestu domů.. .na počitadle naší Hondy naskočilo pěkných 140 000 km.
Závěrem: Najeto 2800 km,Honda opět bez sebemenších potíží . To se ,ale nedá tvrdit o modrých nafukovacích outdoor lehátkach . Oproti tomu spacáky Prima a moto oblečení Dainese fungovalo na výbornou . Užili jsme si dobrodružství a legraci při ubytování. Ochutnali jsme spoustu zajímavého jídla. Užili jsme si koupání ve slané vodě i když to nebylo moře...