Bosna 2022 Honda ST 1100 Pan European

Vlastník	Zipák
Vloženo	17.2.2008
Aktualizováno	9.6.2018
Zobrazeno	7 291x

Bosna 2022
Den1. Je úterý ráno. Brzy ráno! V 7:00 sedíme na motorce a jedeme směr HK, Chrudim, Žďár, Břeclav, Rakousko ,Maďarsko, Borgata tady dnes končíme.Je 15:30 . Ubytováváme se v thermal campingu. Je celkově starší, trochu retro, ale vše je čisté a udržované.K tomu areál koupaliště nepřetržitě k dispozici vše ve stejném duchu. mezi bazény je plno vzrostlých stromů a kvetoucích kytek kde jsi to Jituška užívá ?. Celý den bylo velké teplo ani pozdě večer se ve stanu nedá fungovat. Vytahujeme proto ven lehátka, která máme letos nová hlavně, že ne nafukovací! Uleháme pod motocykl, posloucháme cvrčení kde si v trávě a jen tak pod širákem usínáme...

Den 2. Středa dnes halabala zabaleno přesun 150 km na jih Maďarska do Barcsu a blízkého kempingu.Cesta vede Maďarským venkovem, nekonečnými rovinami pole plné slunečnic a někdy kolem oběda přijíždíme do thermal kempu. Je tu opět málo lidí, prostředí postarší, cena lidová za noc cca 400kč za oba s koupáním opravdu parádní?. Večer užíváme pohody u stanu večeříme a pak si chystáme spaní opět pod širákem. Je stále velké teplo.

Den 3. Vstáváme časně ráno před sebou máme cca 260 km přes Chorvatsko do Bosny a tam někde kemp u Bihače... Ale postupně. Přes Chorvatsko se pěkně klidně jelo silnice kvalitní... Jen to horko! Přijíždíme na hraniční přechod s Bosnou, který bývá celkem plný, ale my dnes máme štěstí. Teplota je už hodně přes 30° proto po chvíli stavíme na klimatizované benzínce kde nás hned pobavily zdejší nízké ceny. Po krátkém odpočinku směřujeme k Bihači do národního parku řeky UNA. Netrvá dlouho a po silnici kopírujeme řeku.Krásné výhledy na modrou vodu trochu kazí všudepřítomné bordel, který bych v N.P. nečekal. Zničení vedrem přijíždíme do raft kempu vypadá dobře tak se asi zabydlíme na více dní. Odpolko jdeme koupat do řeky na molo s barem patřící kempu. Jen stručně voda je chladná, ale ne ledová a vrchní je divný ?. Večer odpočíváme u stanu a k nám míří toulavá fenka která s námi bude trávit většinu času tady v kempu. Aby toho nebylo málo tak ze stejného směru přichází další fenka s dvěmi štěňaty. A tak odpočíváme se třemi pejsky. Pak s nimi i večeříme.

Den 4. Snídaně probíhá v obložení už tří fenek a dvou štěňat samozřejmě se dělíme a vzniká veliké kempingové přátelství! Dnes jedeme na vodopády Štrbački Buk. Po cestě Je cítit smrad ze spálené skládky a ne zrovna málo. Jedeme hustým dýmem a dýchání už není úplně v pohodě. Ještě, že opět klesáme a k vodopádům už je to jen kousek. Cesta úzká, krásně lemuje řeku je tu i dost míst ke koupání. Platíme vstup do parku celkem 14 Marek patříme mezi první turisty a tak máme výběr parkování na cestě chybí asfalt jedeme s Hondou trošku ten offroad. A pak! Ty výhledy na řeku jsou nepřekonatelné! Jeden vodopád za druhým. Fotíme vše je zatím bez lidí. Jsme na konci. Stezka vede ještě dál asi tři kilometry. Jsme vybavení na pochod a tak jdeme na to. Pochod cca 45 minut divočinou. Pod námi hučí řeka, procházíme několik kamenitých sesuvů stezka lítá nahoru a dolů.Vyčerpaní sbíháme k řece odhazujeme oblečení a noříme svá upocená tělíčka do chladné vody. Koupeme se asi hodinu užíváme si toho nedotčeného místa když najednou mě vyděsí raft mířící přímo na mě. Lekl jsem se tak až mě skoro u plavala bota. Cesta zpět rychle utekla.Na parkovišti jsme překvapeni návalem turistů. Je šílené vedro dáváme si oběd a pak se vracíme do našeho kempu koupat. Je 42° jsme na molu až do večera. Popíjíme studené pivo až do 19:00 kdy nám barman oznamuje, že už jde domů další pivo si můžeme dotočit sami a ahoj. Jsme z toho trochu překvapení, ale to už barman stačil zamknout kasičku a pak už jsme ho jen zahlédli jak utíká po schodech pryč. Dopili jsme a společně se ujistili co, že to barman říkal...? V mžiku Jíťa stojí za barem a s úsměvem čepuje tu správnou míru?. Tak to je možné jen tady! Večeříme opět se psí smečkou.

Den 5. Snídaně Jak jinak než ve smečce chodí s námi všichni až do umývárky Je to legrační jaké, že jsme si tu našli kamarády. Jedeme za krásami Bihače. Oj tak to moc krásy né. Jeden kostelík,lepší mešita,Prior co mu šíleně smrděl sklep a máme nakoupeno cestou se stavujeme na oběd. Zdravíme projíždějící GL1800. Po obědě míříme na naše molo k řece, ale ouha ta veliká selka z recepce nás zastavuje a slušně nám vysvětluje, že dnes jsme dole na mole nežádoucí! Probíhá zde svatba, ale ke koupání můžeme použít vedlejší pozemek. Tak sláva! 42° řeka je krásně chladná odhrnujeme zarostlý břeh pak hromadu vodních rostlin a za očního kontaktu nastrojených svatebčanů provádíme rychlá tempa a stejnou cestou zpět. Stačí mi jeden pohled na Jíťu abych věděl, že koupání je dnes u konce. Pak už opouštíme tu svatební veselici a zbytek dne trávíme ve sprše u stanu s našimi psími kamarády.

Den 6. Ranní odjezd, smutné to loučení se psí smečkou... Z důvodu vysokých teplot zkracujeme naší cestu a místo do Mostaru směřujeme více do civilizace kousek pod Banja Lukou do kempu na Vrbasu. Kemp je na první pohled v pohodě stejně, ale stanujeme v nevalném to terénu poblíž ohniště hlavně, že ve stínu pod stromy cena 100,- na naše.za noc koupání v řece Vrbas. Brzy máme opět společnost vyhledali nás dvě černá koťata a tak máme zase o zábavu postaráno.Jedeme do 12 km vzdáleného vyhlášeného restaurantu.Cesta vede kaňonem řeky Vrbas což bylo moc pěkné. Pořádají se zde vodácké soutěže a sjíždí tu rafty ...odpoledne koupadlo ve Vrbasu.

Den 7. Máme naplánovaný celodenní výlet. Snídaně s koťaty a v 7:30 jedeme. Kroutíme to úzkou spojovačku a na to, že jedeme úplně nalehko tak se motorka chová divně. Zastavujeme na pumpě a dofukujeme zadní gumu která má 1,4 důvod tohoto zatím neznáme, ale brzy poznáme! Jedeme trasu na Trávnik cesta vede krásnými horami.Nejprve vysokohorské louky a pláně pak už jen skály a kopce celé porostlé hustými lesy. Domky již s citem zasazené do krajiny. Nic zde nechybí ani neruší nadmořská výška 1 500 m náš výlet má končit v Jajceti na koupališti. Jedeme po úzké silnici kde náhle končí asfalt.Jsme nalehko a jdeme do toho a offroad začíná! Dvojka střídá jedničku a zase zpátky. Podvozek zvyklý na pěkný asfalt trpí já s ním?. Pro vylepšení jízdy si sedáme na moje sedátko tím jsme přesunuli těžiště a řízení po kamenech je o dost lepší! Po 7 km potkáváme lesní stroje a jejich dělníků se doptáváme na asfalt?? Máte ho na dosah! Jsme za to rádi a však jakmile pobídnu Hondu ozve se jen hrubé chrčení. Je mi jasné, že jsme dnes dojeli. Horskou vesničku máme na dohled přijíždíme mezi 1 domy a dokonce je zde policejní stanice. To je ono! Zajíždím za ten policejní barák už se šourám jen krokem když Honda najednou úplně umře. Rozhlížíme se nějaké lidi tady venku jsou. Necháváme motor schládnout, ale bez výsledku.Chytne snad jen jeden válec. To je dost málo.Nářadí ven a přichází demontáž všech modrých dilů ...Konečně jsem na svíčkách nové jsem dával než jsme jeli jsou to Brisk s označením dle tabulky. Tak bohužel. Zpět montuji NGK co už mají hodně za sebou a pak s obavami mačkám startér.. A jo! Motor už zase přede nic nezapomenout,šroubky, kufry atd.rozloučili jsme se s pánem co se nám snažil pomáhat dokonce přitáhl i toho místního policistu, povídali jsme si dostali jsme sušenku na cestu a tradá do Jajce. Sjíždíme z hor když si Jituška všímá, že se motorka chová opět divně. Odbývám ji slovy, že je asi rozehřátý asfalt jsme v Jajceti je 40° u vodopádů si dáváme oběd a po obědě se chystáme na koupaliště. Na parkovišti vidím jak naše zadní kolo sedí na ráfku! Takže asfalt byl v pořádku... Ještě kousek popojedeme pak, ale Jitušku vysazuji u kempu kde jsme kdysi kempovali a sám se vydávám na 2 km vzdálenou pumpu pomaličku se šourám v tom horku.Na pumpě,ale zjistím, že vzduch nevedou. Marně obcházím pumpu a světe div se pneuservis! Pán mi půjčuje vzduch, já jdu na kolena a hledám defekt.Nebylo tam nic,ale něco tady přeci jen syčelo pak už to šlo... servisák mě odstrčil od motorky vzal vlastní knoty a lepidlo. Prostě za 10 minut jsem byl opět schopen jízdy.Nechávám mu na pivo a radostně jedu vyzvednout Jíťu. Je už pozdě odpoledne dnes už z koupání v Jajceti nic nebude. Tak snad příště teď jedeme zpět do kempu vše funguje jak má.

Den 8. Brzy ráno balíme a ještě za chládku odjíždíme z Krúpy na Vrbasu. Projíždíme Banja Luku a konečně to můžeme trochu rozjet a ochladit motor.Po 80 km přijíždíme na Boseňskou hranici . Jituška vesele mávne na celníka a se slovy báj mizíme v Chorvatsku. Projíždíme spoustou vesnic kde se zdá život zastavil míříme na jih Maďarska do Barcsu na takovou naší základnu tady na jihu. Opět nás vítá kočičí commando v podobě čtyř koťat, která se od minule pěkně otrkala ?. Zůstáváme zde tři dny koupeme a dovádím s koťaty.

Den 11. Vracíme se zpět do Borgáty jelikož však prší cestu natahujeme až do thermal kempu Sára. Snažíme se usušit a rychle se ohřát .Proto dlouho neotálíme a spěcháme do bazénu.

Den 12. Koupací.

Den 13. Odjíždíme domů za silného větru míříme k Rakouské hranici Jituška tradičně mávne na celníka ,,báj" a po pěkných cestách frčíme zpět do ČR.

Shrnutí: Co se osvědčilo lehátka.Co se neosvědčilo svíčky Brisk. Co jsme si užili koupání v krásně čistých řekách, skvělé jídlo.A co nám bude chybět? Naši čtyřnozí kamarádi z kempu...