Suzuki VL 1500 Intruder (2000)

12ti letá milenka, která se mnou už asi zůstane do konce. Na přední blatník si lidé dávají různé vagínovinky - tak jsem to pojal doslova...

Více fotografii

První dojmy - Mastodont. Opravdu velká motorka. Byla to láska na první pohled a nikdy toho nebudu litovat. Mouchy jsem vychytal a teď už si jen užívám. Je těžká a je nutno s tím počítat při brzdění. Jinak je to krásná retro motorka, která splňuje všechny požadavky na klidnou a pohodovou jízdu

Motorku bych doporučil pro - Pro pohodáře

Doplňky na motorce - Brašny a sedla - vlastní výroba, nárazníky, schránka na motoru, kryt brzdového válce, přídavná světla, válce z krávy, Jiná přední brzda, xenon, hefty,...

Recenze

Tak prý mám napsat něco víc... - V roce 2000 jsem se rozhodl s prostého důvodu - získal jsem garáž... Prostě do té doby jsem mašinu nechtěl, protože jsem jí neměl kam dát. Po několika letech od vstupu do pořadníku mi kdosi zavolal, že můžu mít garáž a musím se přihlásit během pár dní... Vletěl jsem do prodejny motorek a zeptal se na největší a nejtěžší - Introš patnáctka. No a láska na první pohled...
Hned jsem se pustil do úprav - v podstatě už v prvním měsíci letěla koženka na smeťák a na sedlo a brašny jsem použil těžkou bůvolí kůži (měl jsem továrnu na kožené bundy). Pak otevřené výfuky, trysky, nosič, přední nárazník a ta píčovinka na blatníku. Nějakou dobu jsem jezdil a po vzoru mých kamarádů nainstaloval "chytrý alarm" s dálkovým startérem otřesákem a mikrozónami. Až po měsíci divení nad obrovskou spotřebou jsem zjistil, že ten idiot mi 5 minut po opuštění motorky sám motor nastartuje a zdechne asi po 15ti minutách. Než ten elektronickej kretén stačil něco vysvětlit, tak jsem ho vyrval i s drátama a vomlátil vo hlavu tomu vykukovi, co mi ho tam dal.
Pak přišly na řadu brzdy a konečně jsem Introšovi mohl popustit uzdu bez obav, že bych proboural nejbližší barák. Přední brzdu mi udělal Ivoš Horák v Suzuki - jedovatý 4píst.
Nakonec jsem musel vyřešit přední světlo, protože jak Introš nebrzdí, tak už vůbec nesvítí... Takže čirá parabola a do ní bixenon. Přes den svítím přídavnými světly - abych neprovokoval benga a v noci to prostě pouštím. POtkávačky mám hodně nablízko, takže si myslím, že jsem ještě nikdy nikoho neoslnil. Dálkový jsou svinstvo. Xenon mám menší spotřebu než klasická žárovka, tak jsem ušetřil pro pár dalších žárovek.
Introš ustál obrovský pád na dálnici v plné rychlosti jen pro svoje absolutní těžiště. Nádrž pod sedlem, motor zavěšený téměř pod osama kol, brašny, velký padací rám
. Mašina padla na bok cca ve 160-170km/h. Mě to katapultovalo pár desítek metrů, ale Introš se zvedl na kola o nějaké auto a pak vyrazil mezi autama vesele dál. Naštěstí se plyn zavřel, takže pomalu zastavil a upadnul na konci únavou. Škoda na něm nepřevýšila 20.000,- - ale defacto jsem nic neutratil. Ubroušený padák se zavařil, brašny jsem záplatoval a odřené boky motoru jsem vyleštil. Řidítka se daly srovnat.
Dekompresorový průšvih Introšů je jasná věc. Když Vám to zdechne na křižovatce - nikdy to nejde natočit. Jde o špatné nastavení zadního dekompresoru... On se nastavuje podstatně hůř než přední a ve většině servisů utáhnou přední a jelikož to začne startovat, tak motorku vypustěj. Bohužel to funguje jen do prvního přehřátí motoru. pOkud se to stane - musíte nasucho nakopat čtyřku, pustit spojku, zatáhnout dozadu a převalit válec v couvání. Pak napřed nakopat zpátky neutrál (po rozběhnutí motoru to jde hůř) a nastartovat.

Přední kmitání vidlice miluju. Introš špatně snáší nepravidelné sjíždění měkčích boků předního kola u Bridgestone a pokud pustíte řidítka, tak se přední kolo rozkmitá. A ne málo... Kdo s tím experimentoval tak zjistil, že ty kmity narůstají až do hrozivé amplitudy a pak se to už nezhoršuje a při troše odvahy je možné to nechat jet a ostatní z toho trochu šílí. Takže jsem přišel na to, že když pustím řidítka a dám jim na jedné straně facku, tak to začne okamžitě kmitat naplno. Sranda je, že jiné motorky to neumí. Takže pokud někdo dělá nějaké frajeřinky, tak mu ukážu tohle a pak mu řeknu, že až se to naučí, tak ať přijde... Jednak ještě nikdo nepřišel a druhak si myslím, že si možná i někdo dal na budku ))

Sedla jednou za dva roky vydrbu Toluenem do světlého odstínu, pak jim dodám strakatou patinu olejem na kůži a ve finále do sedel i brašen vetřu dvě plechovky Nilfetu nebo tuhého Rusticalu (ten lépe voní). Zatím drží už dvanáct let - slunce, déšť, mráz...

Takže - jeďte opatrně... Pády docela bolí...