BMW R 1150 R (2003)

ABS, posilovač brzd, duál, hydraulická spojka, v kompletní cestovatelské výbavě ...

• 

• 

• 

  BMW R1150R...

• 

Výška jezdce: 187 cm

První dojmy - Velmi dobrý podvozek, v zatáčkách i na silnicích 3. třídy se velice lehce vodí. Motorka mi hned sedla jako kdyby byla šitá na míru. Musel jsem si zvyknout na častější řazení (6 kvaltů) oproti mé předchozí moto (BMW K75).

Motorku bych doporučil pro - Je to jen o tom, jak to má kdo srovnané v hlavě. Myslím, že by se na tuto motorku mohlo přesedlat např. i z 2T Jawy :-).

Doplňky na motorce - sedlo, padáky, štít MRA, znak v zadním kole, kryty hlav motoru

Recenze

Na tuto motorku jsem přesedlal z BMW K75 (naj.cca35tkm) a hned po prvních pár km jsem poznal, že hlavně podvozkově to je úplně jíná liga. Prostě paráda. Motor je oproti Káčku mnohem méně kultivovaný, prostě boxer, ale srdcová záležitost.
Tak za těch pár měsíců (7) co eRko vlastním, tak jsem s ním najezdil cca 4 tis km. V průběhu ježdění jsem řešil problém s výkonovou dírou v rozsahu otáček 4.500-5.500 (nic drastickiého ale přeci jen nepříjemné - dalo se s tím v klidu jezdit). Vyměnil jsem vzduchový filtr za KN, dále jsem vyměnil palivový filtr v nádrži a problém byl odstraněn až po diagnostice v BMW Drážďany (mohu vřele doporučit), kdy byla vyměněna zapalovací cívka levého válce (dvousvíčková verze na válec). Zítra si mašinu konečně vyzvedávám ze servisu a na květen plánuji poježdění v Alpách. Na moto jsem koupil fungl novou zadní bačkoru MICHELIN PILOT ROAD 3 170/60-17 (dvousměsovka), tak dám vědět ... Jinak podvozkově absolutní spokojenost. Spotřeba kolem 5,6 l /100km.
Tak Alpy máme za sebou. Najeto cca 2000 km, průměrná spotřeba 6l/100 km (docela slušně navalený a já s manželkou také nejsme drobečkové , nijak jsme se neplazili), spotřeba oleje prakticky neznatelná, brzdy vynikající. Po výměně indučky motor šlape fantasticky - otestováno do táhlého kopce na dálnici 190 km/h a nebyl to úplný doraz). Prostě maximální spokojenost.

BMW a PAV 41: Tak jsem konečně připojil za mého bramboráka Pávíka a podnikl jsem zkušební jízdu. Vzhledem k váze motorky ani nevím, že vůbec něco tahám. Trochu jsem doladil mazání ložisek kolečka (vrtaná osa kola s maznicí), místo filcu jsem dal dvoubřitá gufera a vazelína ve středu zatím drží. Zkoušel jsem i 150 Km/h krátkodobě a bez problémů. Myslím, že cestovní rychlost do 130 bude optimální a na předjíždění bude ještě i rezerva. Už se těším na delší dovolenou s Pávem třeba do Alp, na dno si dám platíčko plechovkového .





Létání PÁVa v Dolomitech:

Po dvou letech jsem měl opět možnost trochu pojezdit v Alpách a nemohl jsem si to nechat ujít. Tentokráte jsme vyrazili ve třech lidech a o třech strojích. Já na BMW R1150R + Pav, Luďa na BMW K75 a Bendýnka se svojí Yamaha XJR 1300. Ve středu 11.6.2014 jsme v odpoledních hodinách vyrazili a přespali na jihu Čech u známých kousek od Velešína. Ve čtvrtek jsme se přemístili po nám všem dobře známé trase přes Postalm a Grossglocknerhochalpenstrasse na hranice s Itálií. Tam ještě na Rakouské straně jsme našli opravdu nádherný kemp s maximálním komfortem a jezerem ke koupání za cenu 9,50 EUR za osobu stan a motorku.

A konečně jsme se dočkali. Prakticky od pátečního rána jsme měli celý den na to motat se v italských Dolomitech kolem Cortiny ď Ampeco a vychutnávat si jeden „pass“ za druhým. Tím nejznámějším je asi Falzarego pass, na který navazaje bezpočet dalších a neméně nádherných. Všechny se pak dají propojit do úžasného kolečka, kdy lítáte celý den v ostrých vracečkách nahoru a dolu a večer toho máte doslova plný kecky. Další úžasnou věcí je, že průsmyky nejsou placené (oproti Rakousku) a poježdění po Dolomitech je tedy jen otázkou vašeho zadku, fyzické kondice a PHM (doporučuji natankovat plnou v Rakousku). Je pravdou, že silnice jsou trochu horší, ale neskutečné přírodní scenérie to docela jistě vynahradí. Ještě v pátek večer jsme se vrátili do Rakouska těsně za Italskou hranici a v sobotu jsme to natáhli až do ČR (přes Sölkpass - doporučuji).

Já jsem nakonec cestu protáhl k bratránkovi do Cerekvičky a stihl jsem i vyhlášení vítěze Fichtelcupu Mazla (jako vždy). Za sobotu jsem tedy najel 770 km a celkem od středy do neděle nějakých 2000 km. Nedělní ráno nebylo naštestí tak krušné jako jindy v Cerekvičce a tak jsem nemohl odmítnout nabídku Jardy na provětrání jeho stroje TRIUMPH Rocket III s výkonem hodně přes 100 kW a krouťákem 221 Nm při 2 750 ot./min. Až po několika km jízdy jsem si dovolil na rovině trochu více pootočit plynovou rukojetí a je to opravdu nářez. Tříválcový kapalinou chlazený motor z náklaďáku vás doslova zarazí do sedla a musíte se opravdu hooodně držet řidítek. Je to prostě raketa. Po vydatném obědě jsem vyrazil na cestu domu. Ke konci jsem sice již trochu usínal (oběd, sluníčko, ne moc hodně spánku ), ale cesta přes Havlbrot, Čáslav Mladou Boleslav ubíhala docela rychle a po 16té hodině jsem byl doma.

K ježdění s Pavem musím říci, že jsem se necítil nijak omezen. Na dálnici jsem se párkrát dostal i na 170 km/h (normálně jsem jel tak 130) a ve vracečkách v Alpách jsem Pávíka prakticky nepocítil. Na začátku jsem měl ve vozíku naloženo mj. 30 piv a nějaké nealko. Spotřeba po celou dobu cesty nepřesáhla 6 l/100 km. Celkově se tedy výlet velice povedl a ta nedělní třešnička na dortu neměla chybu.