ČZ 150 (1951)

Můj stroj na víkendové caffé...Nádhernej veteránek ze Strakonic po renovaci..

• 

• 

• 

  Já na zetc...

Recenze

ČZ 150C r.v. 1951 pérák

Co k ní říct. V garáži stála asi 20 roků bez povšimnutí v zachovalém nezrezlém, avšak nepojízdném stavu po předcích se sedlem z 500 OHC. Při pohledu na ni mi mé motorkářské srdce zaplakalo, bylo mi tehdy něco kolem 15tnácti, tak jsem si řekl, že ji v tom nenechám. Začali jsme ji s dědem spravovat a generálkovat, no byla do šroubku rozdělaná. Po úspěšné renovaci začal boj o dohledání původního TP, jež se zanedlouho projevil jako nezrealizovatelný.


Začal jsem tedy hledat způsoby jak ji dostat na silnice a jediná cesta vedla přes přihlášení na veteránské značky. Proces to byl zdlouhavý, leč přinesl své ovoce a přibližně rok od započetí renovace jsme ji s dědem dostali na silnici. Za to mu velice děkuji, sám bych si s tím určitě tak bravurně a rychle neporadil a dnes jsem rád, že mohu být hrdým jezdcem tohoto 60let starého stroje. Je na ní stále co upravovat, ale svezení stojí vždycky za to. Občas zlobí, občas se spolu perem a domlouváme se na chodu záležitostí, ale stačí se v ní trošku povrtat a přesvědčit ji o správném nastavení a zase spolupracuje tak jak má...Spoustu lidí mi tvrdí, proč na ní jezdíš, je to škoda to ničit takovej stroj, nech ho někde doma stát, ale já jim oponuji s tím ,že mašina byla vyrobená proto aby jezdila, a ne proto, abych se na ni díval doma u krbu..Doufám že spolu oslavíme jednou 100roků její existence.



Toť tak ve zkratce o veteránu značky ČZ 150c r.v. 1951. Nutno dodat, že v jednoduchosti je síla, a nedovedu si představit ty nové stroje, které sedlám, že by jezdily ještě za 60roků. V tomto smekám před vývojáři tehdejší doby, kteří mysleli na to, že motocykl budou používat generace další a ne jen jedno pokolení jako je tomu dnes...