globalmoto_unor




Kawasaki Z900 vs Yamaha MT-09: oldschool proti hi-tech

Kawasaki postavila motorku za super peníze. Její projev na silnici je skvělý, ale nepřináší nic nového. To Yamaha provokuje už ze stojánku. Její moderní vzhled je ojedinělý, a stejně tak je tomu i za jízdy. Ne vždy jsou ale nové věci nejlepší. Obě jsou boží a nestojí moc, teď jde o to si správně vybrat…

Kapitoly článku

Uhlazenou a přívětivou Kawasaki nebo nespoutanou rebelku od Yamahy? Kategorie naked nám servíruje mnoho podob a je téměř nemožné si vybrat na první dobrou. Naháči jsou odjakživa o designu a jádro pudla nastává v momentě, kdy vedle jasně favorizující vyvolené postavíte její rivalku, ke které si jen trochu přivoníte.

Továrna Yamaha vystihuje řadu modelů v podobě nadčasového designu a ani u tohoto modelu MT-09 to není jinak. Yamaha jako celek osloví, troufám si tvrdit, drtivou většinu mladých motorkářů se smyslem pro vnímání nových trendů v oblasti designu. Tahle motorka není pro zaryté fandy kulatých světlometů ani pro ty, kteří snad jen na krátkou retrochvilku zavzpomínali, jaké to bylo před dvaceti lety. Ty časy jsou nenávratně pryč a před námi stojí skutečný stroj dnešní doby, okořeněný moderní technologií a s chutí nakopat konkurenci koncové světlo.

Oproti téhle moderně tu ale stojí zelenočerná šťabajzna krev a mlíko, se smyslem pro surovost, která dýchá jen a jen pro svého pána. Její věrnost je bezedná a oddanost udělat přesně to, co vidí v zápěstí svého ovladače, je neoddiskutovatelnou devizou. Z nové Kawasaki vyzařuje určitá míra konzervativního pojetí. Jenže po usednutí za řídítka se začínají mísit původně tučně nalajnované priority a je jasné, že tohle vábení nemůže skončit, pro kteroukoliv značku, dobře.

Kawasaki na to jde od lesa a začíná pěkně od samotného začátku, tedy od úplného usednutí do klína japonské gejši, kde nabydete pocit, že zrovna ten váš zadek stál modelem japonských designérů. Pocit z kompaktního řešení se dostaví dřív, než řeknete borůvkovej koláč. Pro nás jezdce hobitího vzrůstu je příjemná i výška sedla, která je nastavena na 795 mm a je tak o dvaapůl cenťáku nižší než u Yamahy. Výška sedla je důležitá zejména pro něžné pohlaví, a Kawasaki si to tu podchytila se vší parádou.

MT-09tka v tomto směru poskytuje více volnosti. Sedadlo svým tvarem snowboardu dává jezdci více možností, jak se na motocyklu poskládat a krom toho, že spolujezdec lépe splyne s řidičem, zadní část lépe využijete pro upevnění cestovního zavazadla. Když přesednete z Kawasaki na Yamahu nebo naopak, je to jako byste přehodnotili svou sexuální orientaci. Kawasaki zaujímá ergonomické řešení typické pro sportovní motocykly. V sedle máte zalomené nohy jako žokej Váňa, cítíte mírné nakopnutí vpřed a v rukou svíráte úzká řídítka jako ramínko od letního blejzru. Oproti tomu se Yamaha jeví jako freestylové náčiní, kde nejsou hranice. Široký úchop řídítek navodí pocit nadřazenosti a vzpřímený posed společně s lehce založenýma nohama to jen umocní.

Tak jak se liší tyto dvě rivalky designem a ergonomickým řešením, tak se liší i v tom nejzásadnějším a tím je volba pohonné jednotky. Tříválec, který si Yamaha už nějaký ten pátek šlechtí, má zdvihový objem 847 kubických centimetrů a na výstupu můžeme počítat se 115ti nekontrolovatelnými hřebci, zkrátka Dark Side of Japan. Klasický řadový čtyřválec zvolila továrna Kawasaki a povedlo se ji do něho vtěsnat 125 příjemných vraníků, které začnou řehotat až v tom nejvyšším pásmu otáček.

Na obranu Kawasaki, je nutno zmínit, že v novém trubkovém Trellis rámu si lebedí o 101ccm silnější motor a jeho rozsah je pro běžný provoz příjemnější. Není tak ucukaný jako nekompromisní tříválec od Yamahy, kterému stále něco chybí k úplné dokonalosti. Jen velmi těžko lze doporučit, který z těchto dvou jader je to, které vám v srdci rozkvete. Já jsem v podstatě motorkářsky vyrůstal na čtyřválcových agregátech, a proto je pro mě velkým zpestřením právě tříválec, který se ve spodních otáčkách zmítá jako novorozeně před kojením. Ušlechtilé klidné chování řadového čtyřválce je víceméně v porovnání s MT-09tkou bez emocí, ale sílu nelze Kawasaki upřít ani na vteřinu. Jen ten pocit nemastnosti a neslanosti zůstane na jazyku asi napořád.

Yamaha v oblasti moderní technologie doslova válcuje Zeda, jako by byl z papíru. Jenže, co když ne všechno zrovna funguje ideálně i když tomu dáte čas? Dostaví se stesk po staré dobré surové mašině, kde není elektronika tak svazující a kde vnímáte své skutečné jezdecké umění. Elektronické řazení na Yamaze je velmi přínosným pomocníkem, ale někdy reaguje pomalu a přechod mezi jednotlivými stupni nemá zcela plynulou návaznost a to je škoda. Zdá se, že je to trochu nedotažené a to samé mohu říci o všudypřítomných kopancích při otočení plynové rukojeti. Každý nový motocykl má své novorozenecké nemoci, ze kterých je třeba se vylízat a obrnit svou imunitu proti opakujícím se nákazám. Yamaha navzdory všem bezpečnostním pomocníkům servíruje jeden bug, který se vůbec neslučuje s bezpečnou jízdou na motocyklu a nad kterým kroutím hlavou už nejednu sezónu. Na druhou stranu v módu pro důchodce se tváří jako beránek a přechod z 0 do 5ti procentního otočení plynu skoro necítíte, ideální pro jízdu městem. Celkový dojem z projevu tříválcové CéPé trojky je ohromující a za doprovodu zvukové kulisy, připomínající vepřová jatka, se z jízdy v sedle MT-09tky stane svátek, na který budete vzpomínat jako na své první vánoce.

Nový Zed v sobě skrývá dřímající atomovou energii, která vleze pod kůži od středních otáček. Tenhle charakter čtyřválce mění Zeda v chirurgicky přesnou řízenou střelu. Nechá se dávkovat podle vaši momentální nálady a zcela jistě nikdy nemine. Její start je sice trochu chladnější, ale vzápětí garantuje funkci atomové výbušniny, která může být docela dobře krotká i bez elektronických vychytávek. Jízda na Kawasaki je ve své podstatě jen a jen na každém z nás. Bez kontroly prokluzu zadního kola se dostáváte zpátky do dětských let a tahle skutečnost vám maluje na obličeji rohlík. V hlavě se začnou dít divné, již dávno zapomenuté věci. Člověk začne opravdu zahřívat pneumatiky a heft nadoraz z utáhlé zatáčky si kolikrát odpustí. Ale je to radost z jízdy přímo nefalšovaná. Kawasaki hodně mákla na podvozku, geometrii a dala do placu lehký trubkový rám, v němž ukrývá skorolitr s šestistovkovým ovládáním. Chování Zeda v zatáčkách je vynikající, stabilní a přesné. V některých hraničních případech, jako je proklouznutí zadního kola nebo menší odskok na nerovnosti bych přičítal ne zrovna kvalitnímu obutí.

Yamaha bude dělat řadu let výtečného společníka těm, kteří očekávají od motocyklu jistotu bezpečí, extravaganci, moderní přístup a výjimečný motor s mamutí silou. Kawasaki naopak ponesou do nebe ti, kteří stále věří, že staré pojetí slova motocykl nevymřelo a ti kteří mají rádi celkově vyvážený stroj s nedocenitelným smyslem naslouchat svému pánovi. Těžko vybírat právě mezi těmito stroji a postavit jednu z nich na pomyslný stupínek vítěze. Obě nabízejí za relativně malý peníz hodně japonské muziky a navíc, každá je úplně jiná naprosto ve všem. Já v tomto testu tíhnu více k Yamaze. Ne proto, že se jedná o stroj prošpikovaný moderní technologií, ale spíše proto, že vlastnosti tříválcového agregátu mě vzaly za srdce a to je to, oč tu běží.

Informace o redaktorovi

Tomáš Mikšovský (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 174 cm
Tomáš Procházka (Odebírat články autora) - Výška testovacího jezdce: 177 cm
Jiří Jevický - (Odebírat články autora)

Který model byste si vybrali vy?

  1. Hlasováno: 244x
  2. Hlasováno: 211x

Hlasování

Dotazník se zobrazí pouze přihlášeným uživatelům. Nejste bohužel přihlášení, tuto akci můžete provést v pravém horním rohu nebo se nově registrovat.

POKRAČOVAT V DALŠÍ KAPITOLE

Kapitoly článku

Autoři článku obdrželi prémie 12 Kč od 4 uživatelů.
Prémie jsou již uzavřené, děkujeme.
Capt.Orr přispěl 3 Kč
masi přispěl 3 Kč
600biker přispěl 3 Kč
kopetr přispěl 3 Kč
Jak se Vám líbil tento článek?
Hodnocení (27x):
Motokatalog.cz



TOPlist